Jdu nahoru po schodech u nás doma a zamnou můj kamarád .Který je vysoký blonďatý má užasné modré oči a hubeno postavu.A já bruneta na můj věk s dost velkýma prsama a úzkym pasem .Jdem do mého pokoje jsem dost umělecky založena a tak dem společně dělat obraz ktery mame rozmalovany .Já jsem do něj už delší čas strašně zamilovaná a vždy když mě začne svědět mušlička a ja si ji prohanim myslim na něj .
číst více
Jmenuji se Jan, je mi 18 let a bydlím se svým otcem a patnáctiletou sestrou Ivanou. Matka se s otcem rozvedla před deseti lety a založila si novou rodinu, pořád se ale často vídáváme. Ve zlém se s naším otcem ani s námi nerozešla. Otec si občas nějakou tu kamarádku přivede domů, ale spíše si svůj sexuální život žije mimo domov a nás vychovává sám.
číst více
Od dob studia na střední škole mám kamarádku Soňu. Přátelily jsme se spolu, přebíraly si kluky, a protože Soňa nebydlela daleko, tak jsme se do současné doby navštěvovaly. Jednou Soňa přijela ke mně s tím, že u mne přebude přes víkend. Uvítala jsem, protože jsem byla sama doma... V pátek odpoledne zazvonila u mých dveří z ničeho nic Soňa. Řekla mi, že se moc doma nepohodla s manželem (to se po deseti letech stává), a že zůstane u mne přes víkend. Mně se to docela hodilo, protože můj manžel byl také pryč, a tak jsem alespoň nebyla sama.
číst více
Příběh, který chceme vypravovati je obvyklý v naší společnosti, ve které se udržují staré zvyky a tradice, je vzpomínkou na dávnější časy, ve kterých trestání dětí ze strany jejich rodičů bylo všeobecně uznáváno a každodenně hojně praktikováno, kdy často bylo možno pozorovati, že ta neb ona mladá dívka dostává bití, či že ta neb ona mladá žena trestá tělesně svoje děti. Daisy Marisson má 22 roků, je to mladá osoba středního vzrůstu, štíhlá snad až příliš, ale přitom dobře vyvinutá. Je to chudá sirota, která vystudovala pedagogický ústav aby mohla ve vznešených rodinách dávat privátní hodiny.
číst více
Je pátek, teplý letní večer a čekám na moji kamarádku Jiřku a půjdeme do vedlejší vesnice na diskotéku. Jsou tam vyhlášené diskotéky a jezdí tam v pátek a v sobotu dokonce autobusy i z Prahy. Já jsem Ivana a jsme spolužačky. Letos jsme ukončily devátou třídu a čeká nás obě ekonomka. Rodiče odjeli na chalupu, dalo mi to trochu přemlouvání, abych nemusela s nimi, a starší brácha Milan tam přijde večer za námi.
číst více
Viki, na víkend si nic neplánuj, slíbila jsem paní Novotné, že s ní pojedeš na chatu a opravíš jí co potřebuje. Byl jsem parádně nasraný. Za prvé, že mi říká Viki, jmenuji se Viktor a když jsem před rokem přišel na učňák a kluci poprvé uviděli ve sprše moje péro, hned použili větu z filmu Sněženky a machři: Viki, ty vole ty máš ale velký péro. Samozřejmě, že to hned roznesli po učňáku a jedna holka – učnice na prodavačku mne pozvala na rande.
číst více
Po ukončení školy jsem nastoupila na měsíční brigádu do jedné místní firmy,kde jsem pracovala jako expedientka ve skladě. Výrobky firmy jsme vyváželi do celé Evropy i na jiné kontinenty. Jednoho krásného červencového dne jsem měla nakládat kamion do Španělska. Zboží už bylo připraveno na rampě. Asi v 15 hod.přijel kamion a z něho vystoupili dva fešáci. Mohlo jim být asi tak 26 až 28 let, opálení a sportovních postav.
číst více
Příběh, který vám chci dnes vyprávět, se udál přesně před dvaceti lety, o Velikonocích. Důvod, proč si ho tak dobře pamatuji je jediný. Tehdy jsem si poprvé naplno uvědomil svoje sadomasochistické zaměření. Tedy, nevěděl jsem, že to je sadomasochismus, psal se rok 1976 a mně bylo sedmnáct. Ale poznal jsem rozkoš z pokořování, trestání a trýznění něžného pohlaví. Nebylo to poprvé, co jsem ubližoval děvčeti, ale to dělají v podstatě všichni kluci a sexuální vzrušení z toho plynoucí jsem s tím nespojoval.
číst více
Viděl jsi už tu novou Viktore? Zeptal se mě kolega Zdeněk. Bylo mi jasné, že myslí tu prsatici co nastoupila do skladu. Ještě tu ani nenastoupila a už tu kolovaly legendy. Prý jí v bývalém podniku prcal sám pan ředitel, ale nachytala je paní ředitelová a prsatice musela vyklidit pole. Néé neviděl, ty snad jo ?
číst více
Tenhle příběh se neočekávaně a neplánovaně odvinul během společné návštěvy vinného našimi přáteli. V sobotu jsme byli domluveni že se s nimi zajedeme podívat do Pavlova na zříceninu hradu Děvičky. Chtěli jsme jet původně na motorce, ale jelikož jsme měli cestou navštívit vinný sklep využili jsme nabídky přátel a svezli se s nimi autem. Měli naplánováno že Milena pojede tam a Zdeněk nazpět to aby si mohl dát skleničku.
číst více
