Škola začíná…
Na letišti v Nice mě zase čekal vychovatel Francoa, který mě odvezl zase až na místo. Zjistil jsem, že první rok na pokoji s deseti chlapci různého věku, ale prváky, tedy s mou třídou. Po menším seznámení, nás všechny vyhnali před ubytovnu, kde jsme se museli všichni svléct do naha a následovat jednoho staršího chlapce do kanceláří, kde jsme byli důkladně přeměřeni, převáženi a dokonce nám měřili délku a tloušťku našich ocásků.
číst více
Všechny cesty jednou končí a i nám se nachýlil čas našeho odjezdu do naší malé Evropy. Autobusem jsme se dostali na letiště a odtud během několika hodin jsme stály na Pařížském letišti a ještě dříve jsme byli v našem bytě, jenže už jsme nebyli docela dost dlouho u rodičů a tak jsme si dali na chvíli pauzu a vyrazili, každý sám za svými rodiči. Důvodem nebyl jen stesk, ale také to, že jsme měli narozeniny a já jsem měl své první kulaté 15 narozeniny. To je věk, když se z chlapce stane muž.
číst více
KAPITOLA PÁTÁ: O DĚDICTVÍ PO KRÁLI, SVÍČCE A PANENSKÉ BLÁNĚ
Jednou Růženka cosi provedla a královna jí dala domácí vězení. Dívka vzpurně zabouchla dveře svého pokoje a s pomstychtivým výrazem za sebou zamkla - když ona nesmí ven, tak nikdo nesmí k ní! Jak tak chodila po místnosti a vztekle kopala do všeho, co jí přišlo do cesty, vypadl z dřevěného obložení jeden malý panel a odhalil tajnou skrýš. Růženka zapomněla na slast a jala se objev zkoumat. Zašmátrala v úzké prostoře a nahmatala svazek papírů. Když jej vytáhla na světlo denní, zjistila, že je to jakási tenká kniha bez pevných desek, plná obrázků.
číst více
Stare Americke prislovi rika, pravda je nekdy podivnejsi nez vymyslenina! (the truth is stranger than fiction) Zde v USA se Velikonoce slavi vypraskem jen v nekterych Ceskych rodinach, trpicich na tradice! Americane tuto ceskou tradici vubec neznaji! Ale je zde zase jiny zvyk. Jmeniny se zde taky neslavi a v kalendari kupodivu zadne jmena ani nejsou!
číst více
Ahoj. Já jsem Marek. Je mi patnáct let, zrovna jsem nastoupil na učiliště pro budoucí instalatéry, když se mi stala taková podivná věc, o které vám teď řeknu. Abych se představil. Jak jsem již řekl, je mi patnáct, měřím 190 cm, mám černé krátké vlasy na ježka a hnědé oči. Musím se pochválit, vypadám opravdu senzačně. Holky říkají, že mám pěknou tvář a nádherné tělo.
číst více
Stopovanie – časť 1
Toto je príbeh, na ktorý by som najradšej zabudol, ale tak ľahko to nepôjde.
Práve som ukončil štvrtý semester filozofie a mal som pred sebou tri voľné mesiace. Tak ako vlani som ich chcel stráviť cestovaním po Európe. Vlani som bol v Škandinávii a tohto roku som si chcel pozrieť Benelux. Nejaké peniaze som mal usporené a niečím prispeli rodičia po úspešných skúškach. Nechcel som zbytočne vyhadzovať peniaze za vlak či autobus a tak som išiel stopom. Už vlani sa mi to osvedčilo, keď som v pohode precestoval celú Škandináviu.
číst více
Byl to pracovní pátek na odpolední jako každý jiný. Čas neutíkal a atmosféra nebyla nic moc. Jakub tehdy ještě dvacetiletý, 183cm mírně při těle se svalnatýma rukama neměl moc dobrou náladu. Kolem 8 večer mu však dorazila SMS a její obsah ho mile překvapil. Byla od expřítelkyně Gábiny se kterou se skoro rok neviděl. Nedávno jí bylo dvacet. Ptala se co dělá, jestli nemá chuť zajít do města. Byla sama doma a nudila se.
číst více
Zdravím všechny svoje věrné čtenáře. Předem Vás prosím, nezlobte se na mě, že tento díl nepasuje tak úplně do mojí série, ale slíbila jsem Vám, že další povídka bude brzo po prázdninách a svůj slib chci takto splnit. Nestihla jsem bohužel napsat další část, ačkoliv ji už mám v hlavě promyšlenou, takže místo toho Vám takto nabízím svoje tři povídky, které jsem napsala ještě před současnou sérií a které jsem do ní tímto způsobem "zašila". :D
číst více
Bral jsem u pumpy benzín a po placení se mně oslovil asi pětatřicetiletý muž a zeptal se mě, zda mám chvíli čas. Změřil jsem ho pohledem a chvilku jsem přemýšlel. Nevypadal jako podomní prodejce cetek nebo pojištění a na násilníka jsem jej neodhadoval také. Jsem pro každou špatnost a chvilka mě nezabije, ostatně když se mě bude snažit do něčeho nutit, omluvím se a odejdu bez problémů.
číst více
….... Jak začít? Jak napsat co se stalo? Nejlépe bude popsat vše bez příkras, vše jak se situace a co po ní následovalo.
V době hluboké totality v tzv. době normalizace, kdy každý musel pracovat, kdy v nápravných zařízeních skončili i lidé kteří nechtěli mít nic s politikou, kdy za mřížemi skončili mladíci, jen proto, že chtěli za železnou oponu, se odehrál tento příběh, jenž Vám předkládám, není upravován, zkrášlen, ani cenzurován a poznamenal mne na dlouho jak pozitivně tak negativně.
číst více
Celkem 17 hlasů