Prišla som. Veď som ti to sľúbila.
Vystupujem z vlaku, srdce mi zviera, žalúdok sa mi krúti zatiaľ čo ty tam len kľudne stojíš. Tak dlho som túžila, tak dlho som dúfala a nakoniec ma predsa stískaš v objatí. Je to ako keď sme sa lúčili – nechcem ťa pustiť. Moje ruky – tvoje telo, tvoje ruky – moje telo. No nič netrvá večne a tak končí aj to niečo naše a my sa vydávame zasneženou dedinkou.
číst více
Mé poprvé bylo s mou kamarádkou Míšou na lesním posedu. Jeli jsme se projet do lesa na kolech a jelikož začalo vydatně pršet opřeli jsme si kola o posed a vylezli nahoru, do kabinky kde nefoukalo ani nepršelo abychom počkali, až přestane foukat a pršet. Když jsme vylezli nahoru začali jsme si sundávat mokré věci. Míša je velice hezká holka a kluci by se mohli přetrhnout kdyby jí mohli vidět ve spodním prádle a já tu možnost měl. Bez ostychu si vysvlékla tričko, potom šli dolů tenisky a kraťásky.
číst více
Byl jsem na rekreaci s naším dětským domovem, já a mé dvě kolegyně, Martina a Mirka. Mirce je 34, má 2 děti a manžela, pěkné trojky a udržovanou postavu. Martina je hubeňoučká dvaadvacetiletá holka, co žije s přítelem. Já bydlím sám, protože ženský mě vždy jen využívaly, tak si jen občas někde vrznu. Celá rekreace nebyla nic moc. Děti zlobily jak mohly, a my toho měli opravdu dost. Poslední den odpoledne přijel autobus s paní ředitelkou, a děti odjely i s ní.
číst více
Moje žena je hrozně hezká a hodná, máme ideální vztah. I sex nás oba baví, ale začíná to po letech být stále víc stereotypní. Ona je ochotná pouze se milovat, jakkoliv, přes svou stydlivost skoro kdekoliv, ale nic jiného. Nesnese v kundičce žádnou hračku, anální sex ani neví že lze, erotický obleček si vezme jen z donucení a o nějakých perverznostech nemůže být ani řeč. A já potřebuju erotické hry, zpestření, úlety. A přitom nechci být nevěrný.
číst více
Můj Pán bydlí ve velkém starém domě na samotě v lese. Jak můj Pán, tak i jeho dům působí velice tajemně, vždy cítím takový zvláštní mrazivý pocit, když tam jdu a celá se klepu nervozitou a zároveň vzrušením s myšlenkami, co si na mě můj Pán asi zase vymyslí.
Dnes po delší době mi Pán konečně umožnil dát mi zase pořádnou a tvrdou lekci. Už se nemůžu dočkat.
číst více
Čekal mě první ročník na vysoké škole a v úvodním kole mi neuznali ubytování na koleji, kde jsem chtěla být se svou kamarádkou ze střední. Musela jsem proto podávat odvolání a čekat na vyhodnocení, byla jsem z toho skoro na prášky… No nakonec mi přidělili místo na jiné koleji s jinou spolubydlící. No co se dalo dělat, škola začala a já byla ráda, že na poslední chvíli bydlím. To jsem ovšem ještě netušila, že za dva měsíce odtud budu právě kvůli této nové spolubydlící utíkat, až se mi bude prášit za patami.
číst více
Tenhle silvestrovský ples byl neskutečně otravný. Nevím ani, proč jsem na něj vůbec chodila…
Vlastně vím. Šla jsem jenom proto, že ten pan Úžasný, co mě na něj pozval, je už dlouho moje tajná láska a tajná vášeň. Znali jsme se kdysi, dlouho jsme se neviděli, potkali jsme se… příběh hodný červené knihovny, řekla bych. Zatím.
číst více
Týden na horské chatě se chýlil ke konci. Celý pobyt byl prošpikovaný různými narážkami a poslední večer vyvrcholil akcí, která se sice nedala nazvat skupinovým sexem, ve své podstatě k němu však neměla tak daleko.
Chata patřila Alešově otci, byl to chlap dost v balíku a nevadilo mu pustit čerstvě dospělého syna na prázdniny samotného jen s partou stejně starých rozjívených kamarádů.
číst více
Ty brďo, kdes vzala to pěkný tričko, to muselo stát pěkný prachy vykřikla Kristýna, když se u rybníka objevila stejně stará kamarádka Líba. Sama jsem si na něj vydělala, chlubila se Líba. Pojď k nám, naši nejsou doma, něco Ti ukážu zvala Líba svou kamarádku. Doma pustila kazetu, na které několik mlaďoučkých, sotva ochlupených holčiček kouřilo ocasy starým pánům, ty jim pak lízali malé pičky a nakonec je svými ztopořenými ocasy vyšukali a semenem postříkali jejich malá kůzlátka.
číst více
"„Ach, slečna Grangerová.“ Snapeův hlas byl hladký a kroutící se, na Hermionin vkus příliš spokojený. „Čekal jsem vás.“ Hermiona se při zavírání dveří zamračila. Nikdy do Snapeova kabinetu nešla ráda, částečně proto, že vlhce páchl zatuchlinou, a částečně proto, že kdykoliv tu byla, měla nejasný pocit nebezpečí. Na důkladných policích se jako oči třpytily řady lahviček a nezřetelné pavučiny skrývaly neosvětlené kouty. „No?“ Snape ukázal dlouhým černým brkem. „Posaďte se.
číst více
