Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Iba senUž je to pár dní čo Zuzka prvýkrát zvlhla vzrušením keď náhodou natrafila na pár “filmov“ jej brata. Cítila to vzrušenie a chtíč z predstavy, že by mohla robiť to isté ako v tom v filme. Celé telo sa jej triaslo a v hlave jej stále vírili myšlienky aké by to bolo? Pre ten pocit v tele nemohla spať. Predstavovala si ako sa sama prechádza po pláži. Jej hnedé, lesklé vlasy vejú vo vetre. Sávajúce teplo pomaly uvoľňuje malé kvapôčky potu ktoré jemne skĺzavajú po jej opálenom tele. Keď vtom zbadá jeho. Jej vysnívaného hrdinu.
číst více
Bola sobota ráno. Do izby mi cez závesy presvitali slnečné lúče. S veľkým zívnutím som sa zdvihla a pozrela som na hodinky. Bolo niečo po 9. hodine. Unavene som vyšla z postele a zamierila som do kuchyne.Spravila som si silnú kávu a k tomu som si dala nejaké keksy. V dome bolo nezvyčajné ticho,dokonca až také, že by som ho nazvala ,,tichom pred búrkou”.
číst více
Teď je v práci, ale než odešel, řekl mi, ať začnu psát tenhle deník. Tak tu sedím a nevím, kde mám začít. Načrtla jsem velké písmeno H, abych nějak začala. Chci, abyste věděli, že píšu proto, že mi J nařídil, abych psala, ne proto, že bych si myslela, že by se někdo měl dozvědět, co se stalo dnes v noci.
číst více
Když jsme přišla na kolej z naší malé vesnice, byla jsem vyjukaná jako zajíc. Pokoj jsem sdílela s Anetou, která sice byla také z vesnice, ale byla průbojná, stále veselá a kamarádská, zatím co já byla plachá, stále zadumaná a třesoucí se, zda studium zvládnu. Když asi po týdnu přivedla Aneta na pokoj 3 kluky z vyšších ročníků a každý držel v ruce flašku šampaňského třásla jsem se strachy, aby nás nevyhmátla recepční a nejela jsem šupem zpátky domů.
číst více
Nevím co mám dělat,jsem už tak šíleně nadržená, až mě z toho všeho, kundička bolí, pár měsíců bez chlapa udělalo své a navíc už nejsem nejmladší,takže najít si nějakou známost, jen tak na jednu noc, není tak jednoduché. Musím nějak zahnat myšlenky na sex. Celý týden pršelo, tak jsem vyrazila do lesa na houby, bylo krásné vlahé ráno. Hodinu jsem se brouzdala lesem s plným košíkem, když jsem uslyšela nějakou hudbu, vydala jsem se směrem k těm tonům.
číst více
Od návštěvy pojišťovací agentky uplynuly dva dny, tedy spíše dvě noci. Čekal jsem na ní marně, už se neobjevila, ač jsem čekal každý večer, zda se alespoň neozve. Měl jsem jen datum na vizitce, které slibovalo další setkání za pár dnů. Uplynul víkend, přišel nedělní večer. Poslední večer, kdy se člověk může trošku vyspat, aby přežil následující pracovní týden.
číst více
Se Sárou jsme začali šoustat, když ji bylo asi 12,5 roku. Byla to nádherná štíhlá zrzka, jejíž pevná prsa se začínala pomalu klubat a získávat svůj ženský tvar. Poprvé jsem si uvědomil, jejích krásu, když ji bylo 12 let a ona se opalovala u nás na zahradě. Tedy opalovala si zrovna svá prsa, dva jedničkové kopečky, které díky slunci a věku se barvily krásy.
číst více
Je tomu už pár let. Tenkrát mi bylo 18. jednoho dne jsem jako každý víkend přespával u kamaráda Petra. Byl o rok mladší než já a každý víkend jsme u sebe přespávali, jezdili spolu a s rodiči na chaty atd.... Toho dne jeho rodiče odjeli na víkend bez nás a mi si mohli užít nabité svobody. Koupili jsme si nějaký alkohol a obvolávali holky, co by se teoreticky mohli tohoto víkendu zúčastnit. K naší smůle jsme nikoho nesehnali.
číst více
Byl jsem nedávno svědkem situace, která mi naprosto vzala dech. Bydlím na panelákovém sídlišti a o tom, že v protějším domě bydlí dvě lesbičky, jsem věděl. Věděl to každý, protože ty ženské se tím nijak netajily. Klidně si vykračovaly po sídlišti ruku v ruce, sedly si na lavičku a tam si dávaly něžné polibky. Některým lidem jejich chování vadilo a odsuzovali je, mně tedy nijak nevadilo.
číst více