Vlak dorazil do cílové stanice s desetiminutovým zpožděním. Prošla jsem soupravu, překontrolovala zavření oken a dveří, pozhasínala, hodila si přes rameno řemen kabely a vystoupila na perón. Foukal studený vítr, proletovaly kapky, bylo otázkou času, kdy se rozprší naplno. Nejezdila jsem tuhle túru ráda, bylo po půlnoci a musela jsem přes půl města. Dřív mě brával do auta vlakvedoucí, ale pak si chtěl jednou sáhnout a já mu řekla, ať toho nechá, že nemám zájem a od té doby šlapu po svých.
číst více
Nastoupil jsem do práce, kde sedíme všichni v jedné velké kanceláři. To má celou řadu nevýhod, hlavně když si potřebujete zařídit své vlastní věci, zaserfovat ne internetu, obvolat známé atd. Ale najdou se i výhody, krom těch pracovních. Například máte dokonalý přehled o oblečení té které kolegyně, můžete nerušeně poslouchat jejich hovory, nakukovat jim prakticky beztrestně do výstřihu či spřádat fantazie, jak by asi slušelo vaše sperma obličeji tamté starší černovlásce nebo tamté mlaďounké zrzce, co je u nás jen na brigádě.
číst více
Trávil jsem jako každý rok i poslední prázdniny u babičky, která , však byla ještě moc mladá na to , aby si mohla užívat důchodu a tak jsem byl celý den sám a užíval i s místní omladinou života plnými doušky.
Obvykle kluci přivedli nějaké holky a šoustali jsme v nádherných grupáčích. Až jednou se dopoledne objevil Kamil a Dušan bez holek a básnili o nové holce, která se právě přistěhovala do nedaleké vilky. Jmenovala se Darja a byla to holka krev a mlíko.
číst více
,,Tak to je Zuzanka" představovala mi s radostí svou dceru moje nová přítelkyně Pavla, se kterou chodím už asi 2 měsíce. Ačkoli jsem, myslím si, drsný chlap a hned tak něco mě nerozhází v tomhle případě jsem z ní byl nervozní jako malý školák. Tak tak jsem ze sebe vykoktal jméno ,,Já jsem Petr, ahoj", musely si myslet že mi snad přeskočilo, ale mě to bylo jedno, koukal jsem se jen na ní. ,,Tak si pojď sednout aspoň do obýváku, Zuzi, uvaříš nám prosím kávu?" vytrhla mě z úžasu Pavla.
číst více
Stále jsem nevěděl, co si o tom mám myslet. Klára přišla na rande jako vždy pozdě, ale tentokrát jí to nepřipadalo ani trochu směšné. Dokonce se omluvila. To nebude v pořádku. Už v telefonu naznačovala, že má pro mě překvapení. To nemusela ani říkat, to má ona vždycky. Buď se octneme v bytě, který měl být původně prázdný díky odjezdu majitele na víkend, a on tam sedí jakýsi děd a čučí na nás, že prý mu vnuk před rokem napsal ať přijede, tak je tady.
číst více
Pripravila si čiernu latexovú dýchaciu masku, pripojenú dvojitou gumenou hadicou k dýchaciemu prístroju, ktorý zapla a nastavila na samodýchanie. Masku si na skúšku pritisla na tvár, a zhlboka sa nadýchla. Potom ju jemne, ale nekompromisne priložíla na moju tvár. Ako mi masku postupne pritláčala na nos a ústa, medzi perami som ucítil tlak. Urobila to tak šikovne, že som si ani nevšimol, že v maske je niečo, čo ma nútilo otvoriť pery.
číst více
Začalo to někdy na gymplu. Mé spolužačky prožívaly první vztahy s kluky, postupně přicházely o panenství, zatímco já, nesmělá a zakřiknutá jsem neměla kamarády, ani kamarádky. V naší třídě byla taková ta klasická parta asi pěti kluků, kteří na školu kašlali a chtěli si jen bezohledně užívat života. Já, šprtka, jsem jim musela být asi trnem v oku a proto si mě pořád dobírali.
číst více
Jen náhodou jsem zjistil zajímavou informaci, která byla přísně utajená. Jedna z učnic prvého ročníku, kde jsem byl třídním učitelem, ještě na základce otěhotněla a později porodila zdravé děcko, které potom dala k adopci. Alenka Tichá se nijak nelišila od svých spolužaček a dokonale mezi ně zapadla.
číst více
Jmenuju se Tomáš, chodím na gymnazium a je mi 16 let. To jen tak na začátek. Ještě nikdy jsem s žádnou holkou nespal, ne že bych nemohl, spíš sem nechtěl. Zhruba před rokem jsem si uvědomil, že jsem na kluky.
Když jsme dělali další z jeho cviků, koukl jsem se za sebe a viděl sem spousta vyšpulených zadečků. Neudržel sem to a postavil se mi můj úd. Koukl jsem jestli si toho nikdo nevšiml, ale bohužel ano, náš pan profesor...
číst více
Jmenuji se Barbora, je mi 22 let a ač jsem dívka, mám ráda fotbal a často se na něj chodím dívat se svojí kamarádkou Simonou, která je stejně stará, přímo na stadion. Máme k tomu dobré možnosti, protože jsme obě z Prahy. Jsme zatvrzelé fanynky jednoho pražského týmu a nechybíme na žádném jeho domácím utkání. Shodou okolností jsme se seznámily právě na jednom zápase.
číst více