Bylo letní odpoledne a já i přesto seděl doma a pařil na počítači. Matka, která se právě vrátila z práce, mě krom obvyklého přivítání stylem “zas u toho sedíš?” překvapila ještě jedním požadavkem. Poprosila mě, abych zašel za její kolegyní z práce, která má “cosi” s počítačem a nutně potřebuje pomoci. Bylo to sice to poslední, co bych právě chtěl dělat, ale když už to slíbila, nezbývalo mi, než udělat, co se po mě chce. Uklidnil jsem matku slovy: “Dnes tam zajdu.” A pařil dál. Kolem šesté hodiny, když mě při přepadu teroristické základny plné pozuby ozbrojených arabů již po šesté zabili, jsem hru vzteky vypnul a vydal se zasáhnout tentokrát jako technická podpora.
K paneláku, kde Jana bydlela, jsem dorazil asi po dvaceti minutách. Znali jsme se spíše zběžně. Bylo jí odhadem kolem čtyřiceti, pracovala s matkou krátce, řekl bych tak necelý rok. Párkrát jsem ji viděl, když jsem se stavoval u matky v práci. A minulý týden jsem ji zahlédl u nás, když vyráželi s matkou na cyklovýlet. Byla to dle mého soudu pěkná ženská. Pamatoval jsem si celkem velká prsa, pěkné plnoštíhlé tělo a díky cyklo dresu taky hezky obtažená stehna. No jak říkám, moc jsem ji neznal.
Na zvonku jsem dohledal její jméno a zazvonil. Ozval se příjemný a povědomý hlas, který zněl překvapeně: “Ale, to snad ne. Já se jen tak zmínila a Renata to skutečně zařídila. Pojď nahoru, šesté patro.” Trochu jsem se naštval, neboť matka zněla jako by to byla životně důležitá výpomoc, kdežto Jana zněla, jako by s tím ani nepočítala. Po cestě ve výtahu jsem se uklidnil.
Přivítal mě úsměv ve dveřích: “Pojď dál, Lukáši.” Jana mě zavedla do ložnice, kde krom velké postele byl také počítačový stolek s notebookem a nově vybalená tiskárna. “Snažila jsem se, ale tahle zařízení mě prostě nikdy neposlouchají,” usmála se znovu Jana. “Však ty už si poradíš,” řekla a ještě dodala: “Jen mi do toho něco ještě přišlo, vyrážím večer ven a tak se musím nachystat.”Kdybych byla ve vaně, jen za sebou zabouchni. Odměnu ti pošlu po mamce.”
Vypadala zaskočeně, asi opravdu nečekala že dnes dorazím. Zároveň ale vypadala hezky. Bylo to poprvé, kdy jsem si toho všiml. A taky mladší než jsem ji znal. To ji asi ty pracovní kostýmky dělaly starší. Odebrala se do koupelny a já se pustil do práce.
Ve chvílích, kdy se na počítači něco instalovalo, jsem zkoumal pokoj. Vše bylo hezky nově zařízeno. Zároveň však bylo na pokoji znát, že před návštěvou nestihla vše poklidit. Na stole talířek od jídla a hrnek se zaschlým lógrem. Pod oknem ponožka a peřina neustlaná. Z pod ní koukal, k mému velkému překvapení, fialový robertek. Má představivost v tu chvíli začala pracovat rychleji než stovka počítačů. Nyní už mi Jana nepřipadala pouze hezká, ale taky sexy. Z koupelny přestal znít zvuk napouštěné vany a krátce na to se ozvalo šplouchnutí, jak Jana vlezla do vody. Hlavou se mi honily myšlenky, jak jdu za ní do koupelny, podávám jí robertek se slovy, že si tohle asi zapomněla v ložnici. Avšak myšlenka byla to poslední, k čemu jsem se odvážil. Já, starý posera, jsem vytiskl zkušební stránku a vyrazil k východu.
Z koupelny se ozývalo pozvolné šplouchání vody. Otevřel jsem dveře, ale v tom si uvědomil, že nemám mobil. Zabouchnul jsem tedy a vydal se zpět do ložnice. Mobil jsem našel až po chvíli, vypadl mi, když jsem zapojoval pod stolem tiskárnu k počítači. Sebral jsem ho a vydal se konečně domů.
Když jsem procházel opět kolem koupelny, kromě pozvolného šplouchání se ozývalo ještě něco. Vzdechy. Lehké sténání. Mě bylo vše jasné. Jana si myslí, že už jsem dávno pryč. Stál jsem tam uprostřed chodby, netušíc co teď. Mohl jsem s patřičnou opatrností asi dveře otevřít a zmizet. I když to druhé zabouchnutí by zase slyšela. Třeba by šly zavřít potichu, říkal jsem si. Zároveň jsem si ale uvědomoval, že se mi vůbec odejít nechce. Stál jsem tam jako přikovaný a poslouchal, jak se sténání stupňuje. A sténání nebylo to jediné, co narůstalo. V kraťasech se mi začal k životu probírat můj kolega. Představoval jsem si, jak leží ve vaně, velká prsa se jí vznášejí napůl ponořená ve vodě a ona si to dělá pod vodou rukou, což vytváří to příjemné šplouchání. Srdce mi bušilo a já se chtěl propadnout o několik pater níž. To se však nestalo. Zato se stalo něco horšího. Rozezvonil se můj mobil.
Sotva jsem ho vylovil z kapsy a típnul ho, nastalo ticho. Já se nezmohl na nic.
Po nekonečných deseti vteřinách se Jana ozvala: “Lukáši, ty tu stále jsi?”
Já vydal jakýsi souhlasný zvuk, ze kterého bylo cítit provinění, zaskočení a bůh ví co ještě. “Tys mě poslouchal?”.
Já na to nic.
“Takže poslouchal,” konstatovala laškovně. “A jak se ti to líbilo?”
Já jsem si uvědomil, že ona si to náramně užívá. Vůbec z toho nebyla tak zaskočená jako já. Ba naopak. Z koupelny se totiž opět začalo ozývat šplouchání. To zpropadené šplouchání a lehké sténání.
Najednou ze mě vypadlo: “Bylo to sexy”.
Ona se jen krátce zarazila a pokračovala ve své činnosti: “Cože říkáš? Já ti odsud špatně rozumím.”
Opravdu to tak myslela? Skutečně tím chtěla naznačit, že mám jít dál? Váhal jsem, potil jsem se vzrušením a strachem. Opatrně jsem vzal za kliku, zatímco Jana stupňovala svoji hlasitost. Otevírané dveře lehce zavrzaly. Jana pokračovala dál. Dveře se otevřely.
Stál jsem tam před ní, kraťasy napjaté k prasknutí. Jana se přestala uspokojovat a znovu se na mě usmála: “Nechceš mi pomoct?”
Nevěřícně jsem tedy pomalým krokem přistupoval k vaně. Upřeně jsem hleděl na její prsa, která vypadala ještě mnohem lépe než jsem si dokázal představit. A co teprve zbytek. Nohu měla až po stehno položenou na okraji vany. Pěna, které byla evidentně vana ještě před chvílí plná, již pomalu mizela, a tak se naskýtaly pohledy i na její břicho a klín. Světlý, dohladka vyholený klín, ve kterém byla volně položena její levá ruka. Pravou rukou mě zvala k sobě. Když jsem došel až k ní, letmo mě pohladila po penisu vzpouzejícímu se mým kraťasům, prstíky se vrátila nahoru k pasu a kraťasy i s trenkami stáhla dolů ke kolenům. Uvolněný penis se naplno vztyčil a ona mě začala pomalu, citlivě honit.
“Sundej si triko, chci tě vidět nahého,” dožadovala se.
Já jsem ihned poslechl. Cokoli řekne, udělám, problesklo mi hlavou. Odhodil jsem tričko a užíval si ten slastný pocit s pohledem na Janu, která se druhou rukou opět začala uspokojovat sama. Měl jsem pocit, že tohle nemůžu dlouho vydržet. V tom Jana přestala a s roztomilým výrazem v obličeji dodala: “Teď ty mě.”
Přiklekl jsem tedy k vaně. Rukou jsem jí pohladil pravé lýtko a pomalu sjížděl po stehně až pod vodu. Prsty jsem několikrát přejel po její mušličce a začal jí hladit a mačkat poštěváček. Jana zavřela oči, zaklonila hlavu a užívala si moji práci. Já, osmělen naším rychlým sblížením, jsem levou rukou začal hladit a laskat její prsa. Ta, sice pevná, avšak poměrně velká, se začala pohupovat spolu s vířící hladinou. Dva prsty jsem totiž strčil do Jany. Ta začala mé krouživé pohyby doplňovat kroužením svojí pánve, a proto hladina stříkala až přes okraj vany. Pohrával jsem si s prsy a bradavkami, občas sjel levou rukou na bříško a zpět. Jana přidávala na razanci a já také. Moji pravou ruku zarazila ještě hlouběji do sebe a krátce vypískla. Já jsem nastalou situaci neudržel a začal si levou rukou honit sám.
V tom se Jana náhle posadila a vydechla: “Šikulka.” Rukou mě chytla za penis párkrát přetáhla předkožku tam a zpět a mezitím jazykem kroužila kolem mého žaludu. Poté si celý můj penis strčila do pusy a začala ho kouřit. Poprvé v životě mi to někdo dělal pusou. Aby se jí pracovalo snadněji, klekla si ve vaně, nohama rozkročmo k okraji vany. Voda i se zbytky pěny stékala po jejích prsou a břichu. Já měl co dělat, abych jí každou chvilkou nevystříkl všechno mé semeno do pusy. Poznala to, a přestala.
Vstala. Stála přede mnou ve vaně, já ji objal a přitiskl se na její břicho a prsa. Rukou jsem ji hladil po zadku a bocích. Líbala mě, ale jen na chvilku. “Chci to zezadu,” pronesla a vylezla z vany.
Lokty se opřela o pračku, a nastavila svůj krásný zadek. Šikovně se prohnula a já do ní zasunul svůj úd. Byla to slast. Držel jsem ji za její měkké boky a přirážel. A vzdychal. A přirážel. Když pronesla: “Udělej se do mě, opraváři”, nevydržel jsem a začal do ní stříkat svoje semeno. Stále a stále, nové záškuby trhaly mým tělem. Když jsem z ní svůj penis vytáhl, sperma káplo na zem. Já tam stál a nevěřícně na ni hleděl. Ona se otočila a pronesla: “To bylo moc hezký, Lukáši.” Letmo mě políbila na tvář a šla se do vany umýt. Ještě chvilku jsem tam stál a jen těžko si uvědomoval, co se právě stalo.
Posbíral jsem svoje napůl mokré věci, oblékl se a na odchodu pronesl větu: “Tiskárna tiskne.” Jana se rozesmála a rozloučila se se slovy: “Však ono jednou bude potřeba vyměnit toner…”
autor: soshiboy