Vaše erotické povídky

Minulý rok mne na mých prázdninových toulkách po Čechách zavál vítr a autostop i do malebného městečka K., jehož hlavní dominantou byl částečně rozbořený středověký hrádek Dráp. Místní obyvatelé sice tvrdili, že tam není nic moc k vidění a žádný kastelán ani průvodce prý není k dispozici. Proč taky. Pár ozubených zdí a temných kobek prý stejně nikoho neláká… Přesto jsem se rozhodla, že se tam podívám.

Tato tajemná místa, pamatující temnou dobu středověku, mne zvláštním způsobem přitahovala. Je fakt, že mám přitom vždycky těžko popsatelné pocity, jakési očekávání, ale dříve jsem netušila čeho. Dnes ano. Abych se trochu povzbudila, zašla jsem do místní osvěžovny, která nesla hrdý název „U divokého kance“. Vlezla jsem do malé, začouzené místnosti, vybavené několika hrubě opracovanými mohutnými stoly a dřevěnými lavicemi. Bylo tam celkem prázdno, a tak jsem si mohla celkem v klidu vybrat takové místo, kde jsem se nemusela bát, že si zadřu do zadku třísku. Objednala jsem si tonic a becherovku a chvíli jsem se hádala s hostinským, jestli mi už bylo osmnáct. Teprve když bedlivě prostudoval mou občanku, neochotně uznal, že už jsem dva týdny plnoletá. Že jsem taky panna, to jsem mu radši neříkala, to byla pěkná ostuda. Aspoň pro mě. Nemyslete si, že jsem nějaká ohyzda, to ne. Všichni říkají, že jsem podobná Ivetě Bartošové. Teda, až na ten zpěv. Ten mi teda nikdy moc nešel. Mám a na to upozorňuji, pravé blond vlasy, hnědé oči, drobnější prsa, ale to se spoustě chlapů líbí, prý hezký zadek a dle mého skromného názoru štíhlé a rovné nohy. Ale pořád ještě nejsem žena. Už jsem utekla z postele dvěma klukům, byli na mě hodný a něžný a…, já prostě nevím proč. Ty jo, to jsem ale odbočila. Takže jsem si dala bechera s tonikem a seznámila se s místním stařičkým kronikářem, jenž mi dál nahlédnout do svého pokladu, který tahal všude sebou. Za nastávajícího mírného příšeří jsem pak vyrazila na Dráp. Matně jsem si vzpomněla, jak mě hospodský, když zjistil, že nejsem pod míru častoval přisprostlými historkami a příběhy, z nichž jeden vyprávěl o bývalém pánovi na hrádku Dráp, dle slov hostinského šíleném kurevníkovi, jehož přezdívka byla nyní i v názvu hospody. Trýznil prý různými fyzickými útrapami veškeré ženy a dívky v okolí až se jednou zoufalí sedláci vzbouřili a probodli ho vidlemi. Od těch dob prý občas straší. Totéž stálo i v kronice. Při té představě mne zamrazilo v zádech, ale odhodlaně jsem vykročila ke zřícenině. Procházela jsem se opatrně mezi kamennými zdmi, ze kterých se drolily kousky zdiva a dávala jsem bacha, abych nikam nezahučela. Právě jsem se vyhýbala jedné podezřelé jámě, když jsem uslyšela varovné zasyčení a vzápětí uviděla nemile vyrušenou zmiji, kroutící se v obranném postoji. Leknutím jsem uskočila do zadu a tam… Tam nebylo nic. Jen jáma. Zmizela jsem v té temné hlubině a svět kolem mne náhle zhasnul… Nevím, za jak dlouho jsem se zase vrátila do života, ale návrat to byl každopádně podivný. Nejdříve ke mne pronikly nezvyklé zvuky. Křik, ženské ječení, cinkot železa a ržání koní. Ve vzduchu jsem cítila kouř, hnůj a bůhvíco ještě. Pomalu jsem otevřela oči a zírala přímo na zarostlého chlápka navlečeného do nějakého brnění. Něco na mě hněvivě pokřikoval, a když jsem neodpovídala, vztekle se sehnul, popadnul mě surově za rameno a trhnutím postavil na nohy. Koukala jsem jak zjara. Po rozvalinách ani stopy, kolem stál klasický prototyp středověkého hrádku, po malém nádvoří se poflakovali hloučky umolousaných ozbrojenců, hlasitě a určitě sprostě pokřikujících po spoutaných ženách, které kolem občas vedla eskorta jiných zbrojnošů někam do podzemí. Právě jsem si říkala, že mám opravdu živý sen, když mě bolestivé dloubnutí do zad vrátilo zpátky do neskutečné reality. Ta obluda za mnou něco zahýkala, a tak jsem se naštvaně otočila, abych mu dala najevo, že jsem spolu husy nepásli: „Strkej si do svý starý, kreténe,“ vyjela jsem si na něj. Nevím, jestli mi rozuměl, ale můj tón hlasu byl dosti výmluvný. Ta facka, kterou jsem vzápětí dostala, taky. Vzala jsem druhou o zem a v hlavě mi zvonilo. Než jsem se stačila vzpamatovat, ten hajzl mě znova vytáhl na nohy a násadou nějakého kopí mě hnal před sebou ke schodům do sklepení. Tvář mne pálila a neodvažovala jsem se ani ceknout. V té tmě spoře hořely jen pochodně na stěnách a já se rozkoukávala pomalu. Všude kolem sebe jsem slyšela pláč a nářek a začala jsem s hrůzou zjišťovat, že mě vedou chodbou, lemovanou po obou stranách zamřížovanými kobkami, plnými žen… Před námi se trochu rozsvětlilo a vešli jsme do velké místnosti, podepřené mohutnými sloupy. Při jejím spatření se mi podlomily kolena. Byla to jedna veliká mučírna. Kam oko dohlédlo, byly různé mučící nástroje, které jsem do té doby znala jen z dějepisu a z filmu. Skřipce, klády, železné panny, různé kříže a železné řetězy zapuštěné do kamenných zdí, uprostřed rozpálené ohniště a v něm žhavé uhlíky a železné kleště. Nejhorší na tom bylo, že to vypadalo dost používaně. Ve spoustě těch děsivých věcí taky byly upnuty oběti. Veskrze ženského pohlaví, jak jsem mohla spatřit, tak od patnácti do čtyřiceti let. Parta přiopilých chlápků se na nich dost vyžívala. Byli líp oblečení než ti venku a myslím, že to byli vůdci té sebranky. Zvlášť jeden vypadal dost výjimečně. Postavu měl jak Silvester Stallone, snědý jako Talián, ale oči měl modrý jako Šmoula. Když na něj ten parchant, co mě přivedl zavolal, přišel a zkoumavě se na mě podíval. Naše oči se na chvíli setkaly a já viděla, že je má studené jako led. Oblečen byl celý v kůži, černá kazajka na holém těle, černé kožené kalhoty se stříbrným vyšíváním. V ruce držel nebezpečně vypadající bejkovec. Hlasem, který mi zněl snad v celém těle se mě několikrát na něco zeptal. Ukazoval přitom na moje šaty a prohodil několik slov s mým strážcem. Teprve teď jsem si všimla, že mám na sobě svoje normální oblečení, teda barevnou hedvábnou košili s dlouhými cípy zavázanými nad holým břichem, šortky a na nohách farmářky. Normální to bylo ve dvacátém století, tady to byla pěst na oko. Snažila jsem se pomalu česky promluvit, ale nerozuměli mi. Ten temný vůdce s orlím nosem jen přivřel víčka a chvilku na mě pátravě hleděl. Pak mě najednou pravou rukou uchopil za čelist a silnými prsty se mi pokusil otevřít ústa. Chtěla jsem se mu vytrhnout, ale můj hlídač mě zezadu pevně zkroutil ruce a já byla bezmocná. Teprve teď jsem zahlédla na mužově krku stříbrný přívěšek. Byl ve tvaru kančí hlavy s výraznými tesáky. Krve by se ve mne nedořezal. Divoký kanec! Konečně jsem se probrala naplno a hrůzné poznání mě úplně uzemnilo. Já se snad propadla do minulosti! A přímo do mučírny slavného Tyrana z Drápu, jak se o něm zmiňovala vesnická kronika. Nebo se mi to zdá… Dotyčný kruťas mi mezitím rozevřel ústa a kontroloval mi zuby jako koni. Byl s prohlídkou očividně spokojen a takřka překvapen. No bodejť, zubní pastu s fluorem mohl těžko znát. Tyran něco utrousil k mému bodyguardovi a vrátil se ke skupince mužů okukujících jakási mladá dvojčata. Můj strážný mě dostrkal k nevinně vypadajícímu kladkostroji v jednom rohu mučírny. Gestem mi přikázal, abych se svlékla. Zavrtěla jsem odmítavě hlavou a očima hledala, kam bych mohla zdrhnout. Všiml si mých kradmých pohledů a křikl na dva zakuklené pochopy, kteří rozhrabávali žhavé uhlíky ve výhni. V tu ránu stáli vedle mě a každý mě chytil za jednu ruku. Nemělo cenu chtít se vykroutit, ale přirozený pud mne nutil bránit se. Výsledkem však byl jen bolestivější stisk jejich rukou. Jakmile jsem se nemohla bránit, strážce se ušklíbl a jedním trhnutím mi rozerval blůzku. Slyšela jsem jen slabé cinknutí, jak utržené knoflíčky narazily do všudypřítomného kovu a zvuk trhané látky. Ten hajzl mi zálibně hmátnul na prsa a pak ze mě serval zbytek košile. Bezmocně jsem vykřikla a marně jsem sebou trhala. Ten debil se jen uchechtl a utrousil nějakou rádoby vtipnou poznámku ke svým parťákům. Ti se rozchechtali a ještě silněji mi zakroutili rukama. Potom si neodpustili, aby mi neosahali prsa. Nakonec ten všivák, co mě našel, od pasu vytáhl nůž a normálně přímo na mě mi rozřízl džínové šortky a hodil je na zem. Myslím, že ho dost překvapilo, když zjistil, že mám na sobě černé kalhotky. Pokusil se mi je stáhnout, ale začala jsem kolem sebe kopat, takže zase něco řekl těm svým kumpánům a jeden z nich popadl dýku a přimáčknul mi ji na krk. To dá rozum, že jsem zůstala zticha jako pěna a nechala si hezky stáhnout kalhotky. Ten mizera si dal pozor, aby mi je sundal opatrně, protože nic takovýho asi nikdy neviděl a možná je chtěl ukázat svému pánovi. Předtím se ale složitě vypořádal s mými botami. Kalhotky potom opatrně odložil stranou a pak se zase začal věnovat mě. Byla jsem rudá studem a to ho očividně povzbudilo. Zajel mi svou špinavou rukou mezi nohy a přesto, že jsem k sobě přitiskla stehna, rval se mi vší silou prstem dovnitř. Všichni tři se strašně bavili mým zoufalým odporem. Strkali mi do obličeje svoje zakuklené ksichty a krmili mě bůhvíjakými prasárnami. Aspoň že jsem jim nerozuměla, zato jejich dech páchnoucí česnekem a snad pivem jsem cítila na plno. Můj „poručník“ se mi konečně přestal rvát prstem do mé dosud neotevřené lasturky a vyštěkl něco na oba pacholky. Ty nelenili a několika zručnými pohyby mi sevřeli zápěstí do masivních kovových pout, zakončených řetězy, na kterých mě potom vytáhli přes kladku nahoru. Visela jsem za ruce, země jsem se dotýkala sotva prsty u nohou, což mně nutilo co nejvíc se vypnout a vystrčit prsa. Teď mě každý z těch dvou pochopů popadl za jeden kotník a společně mi roztáhli nohy. Můj hlavní trapič ke mně znova přistoupil a fascinovaně si prohlížel mojí hladce vyholenou kundičku, rámovanou seshora pečlivě sestřiženým blonďatým trávníčkem. Je fakt, že jsem se holila mezi nohama, protože to dělaly všechny holky u nás na intru a navíc mě to děsně vzrušovalo. A nejhorší nebo nejlepší, jak se to vezme, bylo to, že mě počínání těch prasáků začínalo rajcovat i teď. Můj strážný asi v životě neviděl upravené ženské přirození a byl z toho náležitě vyvedený z míry. Pak něco důležitě pronesl k oběma pochopům a rychlým krokem odešel za Divokým kancem. Viděla jsem, jak mu něco rychle vykládá a ukazuje mým směrem. Potom ke mě oba vykročili. Hradní pán rozvážně a s grácií, jeho podřízený kolem něj skákal jako pejsek. Cítila jsem, jak znova rudnu. Absolutně obnažená, vydaná na milost a nemilost chlípným pohledům všech upocených chlapů, kteří si mě mlsně prohlíželi. Zraky všech přítomných se postupně obracely k mojí vystříhané myšce a já se strašně styděla. Tyran pokynul oběma pacholkům a ti na chvíli pustili moje nohy jenom proto, aby mne na kladce vytáhli ještě víc. Visela jsem teď pouze za ruce a moje pánev nyní byla ve výši Pánovy hlavy. Ocelová pouta se mi bolestivě zařezávala do zápěstí a v ramenou jsem pociťovala svou váhu. Oba zakuklenci mě zase vzali za chodidla a odstoupili ode mne tak, že jsem v podstatě udělala provaz ve vzduchu. Nejsem žádná gymnastka, takže jsem měla pocit, že mne roztrhli vejpůl. Do očí se mi draly slzy. Cítila jsem se strašně potupená. Moje štěrbinka byla tím gymnastickým úkonem doširoka rozchlípená a já cítila, jak mi rukojeť Pánova biče přejíždí od podbřišku přes stydké pysky a zase zpátky. Trpce jsem litovala, že jsem si kdy vyholila jediný chloupek z rozkroku. Pán vydal nějaké příkazy a zanedlouho přivedla stráž do mučírny nechutnou starou babu. Tyran jí řekl pár slov, ona přikývla a pak přistoupila mezi má rozevřená stehna a s profesionálním výrazem gynekologa ve vrásčité tváři se zahleděla na mou pičku. Pak z každé strany dvěma kostnatými prsty ještě více rozevřela vstup do mé malé kundy a div tam nevrazila svůj zvědavý zobák. Zaskřehotala něco, z čehož jsem pochopila, že nic nevidí, protože nemá světlo, či co. Staročeština byla dost náročná. Každopádně přiskočil jeden zbrojnoš s hořící loučí a tou mával mezi mýma nohama tak, jak ho bába dirigovala. Vyděšeně jsem sebou cukla, když plamen olízl vnitřní stranu mých stehen. Babizna se mi pořád velice nevybíravě hrabala v rozkroku a pokoušela se vsunout svůj špičatý ukazovák do mé dosud neposkvrněné pochvy. Tiše jsem se rozeštkala. Pak jsem ucítila, jak bolestivě nahmátla panenskou blánu. Vykřikla jsem strachy, že mě tím svým špinavým pařátem připraví o panenství. Bába ale jenom vítězně vykřikla a překotně hlásila výsledek svého výzkumu Pánovi. Ten vypadal velice potěšeně. Na jeho tváři se však zračilo potěšení toho druhu, jenž způsobuje druhým mrazení v zádech. Nemohla jsem snad být víc pokořená. V životě jsem si na pláži nesundala ani podprsenku od plavek a teď jsem tu najednou nahá a s roztaženýma nohama a rozevřenou mindou před očima největších prasáků z okolí. Zároveň jsem však jasně vlhnula. Měla jsem hrůzu z toho, že si všimnou, jak se mi nalévá poštěváček a zároveň mě to o to víc vzrušovalo. Pán mě mezitím nechal spustit zpátky na zem, i když ruce jsem stále měla v luftě, nohama už jsem zase stále na pevném. Bylo to možná dobře, že jsem byla zavěšená, protože myslím, že by mě nohy neposlouchaly. „Divoký kanec“ ke mě znovu přistoupil a kladl mi otázky ve smyslu odkud jsem. Rukojetí bejkovce mi přitom důrazně klepal na rameno. Chtěla jsem mu to vysvětlit, ale v krku jsem měla knedlík a bez znalosti staročeštiny jsem byla stejně nahraná. Bezmocně jsem zakroutila hlavou, jako že mu nemůžu pomoct, ale on si to vyložil zcela jinak. Domníval se asi, že mu chci odmlouvat a to ho rozzlobilo. Nasadil výraz typu „mě to nevadí, ale tebe to bude mrzet“ a na dva kroky ode mne poodstoupil. Pak najednou všichni ztichli, on se rozmáchnul, vzduchem zasvištěl těžký kožený had a já ucítila na prsou bodavou bolest. Zaječela jsem zděšením, což ovšem fungovalo opačně. Opět ho to nesmírně potěšilo. Další prásknutí biče a moje zasažená pravá bradavka byla jako v ohni. Brečela jsem a snažila se mluvit, ale mé češtině nikdo nerozuměl. A navíc myslím, že jí ani nikdo rozumět nechtěl. Tyran mne bičoval pravidelnými ranami a mé malé prsy byly brzo nezvykle naběhlé a temně červené. Potom ke mě přistoupil a podíval se mi zblízka do tváře. Jeho chladné oči se přímo pásly na mých slzách. Odložil bič a pak mi náhle neočekávaně vší silou stisknul má zrasovaná ňadra. Zaječela jsem, jako když mě na nože berou. Bolest to byla příšerná. Na několika místech jsem měla prasklou kůži a tenké stružky krve si pomalu hledaly cestu po mém těle. Pán zálibně sledoval své dílo a pak mě divoce políbil na ústa. Zuřivě se ke mě přisál svými suchými rty, zatímco rukou mne surově štípal do zadku. Potom mne kousnul do rtu a s pološíleným zachechtáním se ode mne odtáhl. Jeho nohsled mu znovu podal bejkovec a mě znovu oblila hrůza. Faktem bylo, že i když jsem cítila přímo šílenou bolest, zároveň někde uvnitř ve mě řádil ďáblík rozkoše a s každou utrženou ranou mnou projel elektrizující blesk od hlavy až do klitorisu. Tentokrát přišlo na řadu moje břicho a stehna. Kožený pás se mi zakusoval do kůže a obtáčel mne jak žhavý dračí jazyk. Slzy mi tekly proudem, bolest se stupňovala až…, až jsem to nevydržela a počůrala jsem se bolestí. Tyran mne přestal na chvíli trestat a se zájmem sledoval, jak mi z kundy tryská moč, stéká po rudofialově pruhovaných stehnech a dále po lýtkách na zem. Mýlila jsem se, když jsem myslela, že nemůžu být víc pokořená. Ten okamžik nastal teď. A zároveň s ním přišel orgasmus. Nejbouřlivější vyvrcholení, jaké jsem kdy měla. Nutno podotknout, že ty orgasmy co jsem měla, jsem si přivodila sama patřičným drážděním poštěváčku. Zato teď to bylo poprvé jinak, ale zato s plnou parádou. Pán na mě poznal, že jsem se udělala a to ho šokovalo. Tohle za celou svou určitě bohatou praxi určitě ještě nezažil. Byl tak konsternován, že mne přestal mlátit. Pronesl pár slov a jeden ze sluhů mne polil džberem ledové vody. To mělo několik důsledků. Jednak to schladilo mé rány, jednak to ze mě spláchlo mé vlastní chcánky a nakonec mě to probralo do nové skutečnosti – mám rozkoš z bolesti a z pokoření, jsem masochistka a navíc…, navíc miluji toho muže. Ten ke mě právě přistoupil a jakoby nevěřícně se prsty dotýkal mého těla. Pak se naše oči znovu setkaly. V mých mohl číst už ne strach, na který byl jindy zvyklý, ale oddanost, pokoru a lásku. To se mu v životě nestalo. Definice sadismu a masochismu budou objeveny až dávno po jeho smrti a on se nyní dopracovával k pouhému tušení. Možná si to jenom namlouvám, ale v jeho ledových očích jsem spatřila záblesk sympatií a porozumění. Muselo to pro něj být trochu zmatečné. Na jeho hrádku se objevila cizí dívka, notabene panna, nemluvící jeho jazykem a v divném oblečení. A ta dívka mu rozumí a chápe ho. Je z nebe nebo z pekla? Toť otázka. Po tom chvilkovém myšlenkovém propojení ode mne opět poodstoupil a chvíli na mě zamyšleně hleděl. Pak se pousmál, otočil se a odkráčel na druhý konec mučírny, k několika připoutaným dívkám. Celá jeho suita ho na jeho pokyn následovala. Můj Pán, teď už o něm budu vždycky mluvit jenom jako o mém Pánovi, tedy můj Pán se pohodlně usadil do křesla, přehodil přes sebe šarlatový plášť a pokynul rukou. Na to znamení se členové jeho družiny rozdělili do tří skupin a začali se věnovat své pravděpodobně nejoblíbenější zábavě a to mučení něžného pohlaví. První skupina obstoupila asi tak pětatřicetiletou boubelatou rusovlásku, nataženou na skřipci. Ruce měla přivázány nahoře za provaz vedoucí k rumpálu a každou nohu měla dole zvlášť v kovovém úchytu, takže měla nohy od sebe. Mohla jsem docela dobře vidět, jak plameny z pochodní hází rudé odlesky na hustý zrzavý porost v jejím rozkroku. Na její bílé kůži byly patrné stopy po předchozím bičování, měla temně fialová jelita na stehnech a podle toho, jak sykala bolestí tak měla zmalovaná i záda a zadnici. Jeden z jejích mučitelů popadl kliku rumpálu a začal točit. Provaz se pomalu navíjel na buben a současně s ním se napínalo i ženino tělo. Ta zrzka je prosila, plakala a naříkala, ale nebylo jí to nic platné. Byla uvázaná jako tele na porážku a nemohla se ani pohnout. Jen její velké kozy, že to tak řeknu, protože tomu se nedá říct jinak než kozy, tak teda ty se natřásaly při každém hlubším vzlyknutí. Tím ovšem upozornila ty katy na své citlivé místo. S halasem přivlekli dva dvojramenné svícny s hrubými voskovými svícemi a rozestavili se po obou stranách skřipce. A pak na pokyn vysokého blonďáka, který tuhle partu vedl, naklonili svícny nad zrzčiny velké bradavky trůnící v obrovských dvorcích. Tenké čúrky rozehřátého vosku, na každé straně ze dvou masivních svící, dopadly na ty dva chvějící se kopce a úplně pod sebou schovaly růžové terče i s bradavkami. Ženina reakce na to byla klasická. Hystericky se rozeřvala, přecházejíc do táhlých stenů, jak další těžké rozpálené kapky dopadaly mezi její ňadra, na krk a na břicho. Pak se jí stalo totéž co mě. Pochcala se bolestí. Jak měla roztažené nohy, bylo vidět proud její moče, tryskající z její nádherné píči na hrubou dřevěnou desku skřipce. Chlápci byli nadšení a já, Bože netrestej mě, taky. Představovala jsem si, že tam místo té zrzky ležím já a pohlaví se mi plnilo šťávami. Cítila jsem jak mi krůpěje rozkoše stékají po stehnech dolů. Tak tohle bylo mé tajné přání! Proto mi něžnosti kluků nic neříkaly. Potřebovala jsem prostě pevnou ruku a pár ran bičem. Být pokořená, zneuctěná, vydaná na milost a nemilost chlípnému samci. Fajn. Jen jestli se s tím dá normálně žít. A jestli tady vůbec přežiju. To nebyl sadomasochistický salón v Praze, to byla tvrdá realita středověku. Muži byli vzrušení, viděla jsem jejich vyboulené rozkroky. Můj Pán na mne občas vrhnul zkoumavý pohled, asi sledoval, jestli se mi to taky líbí. Nemusel mít starost. Zápěstí jsem sice necítila a kůzlátka mi hrála všemi barvami, ale mezi nohama jsem žhnula úplně jinak. Rusovláska si mezitím svým divokým výstřikem vysloužila přenesení pozornosti na svou sladkou frndičku. Ty sadisti si pravděpodobně vzpomněli na můj vyholený klín a rozhodli se dosáhnout stejného výsledku i u své oběti. Pravda, hodlali použít jinou vyholovací proceduru než já. Ten blonďák nejdřív vzal malou louči a opatrně ji přibližoval k rusým kudrlinkám. Zvyšující se žár mezi stehny přinutil zrzečku k dalšímu nářku, plnému strachu a zoufalství. Nebylo jí to nic platné. Husté dlouhé chlupy pokrývající její přirození černaly, kroutily se a mizely pod dotykem žhnoucího plamene. Bylo cítit zápach připomínající spálené vlasy. Rusovláska upadla do letargie, jen tiše vzlykala a občas sebou škubla. Když byly delší chloupky upáleny, popadli muži opět svícny a tentokrát směřoval roztavený vosk přímo na ženinu kundičku. Šílená bolest, způsobená trýzněním nejcitlivějšího místa ženského těla, probrala boubelku z agónie. Vydala ze sebe skřek, jako kdyby jí trhali srdce z těla a pak omdlela. Mezi jejími stehny se zatím vytvořil souvislý povlak nažloutlého tuhnoucí vosku. Jeden zbrojnoš zatím přitáhl škopek s vodou a vychrstnul jí na rudovlásku. Bylo však potřeba ještě jedné nádoby s ledovou vodou, než se probrala a začala zase pobrekávat a kvílet. Její páni chvilku počkali až vosk pořádně ztuhnul a potom k ní Blonďák přistoupil, uchopil oběma rukama voskový koláč a prudce trhnul… Zavřela jsem oči a jenom slyšela srdcervoucí zaječení zmučené ženy. Když jsem se zase přinutila je otevřít, uviděla jsem zrzčinu píču zbavenou takřka všech chloupků, ale přesto rudou. Pokožka pokrývající podbřišek a stydké pysky přímo hořela po neurvalém odchlupení. Celá skupinka trýznitelů se náramně bavila a hrubě roztahovala vchod do ženina soukromí. Blonďák si náhle rozvázal nějaké šňůrky u kalhot a najednou jsem zahlédla jeho trčící přirození, bílé a tenké jako svíčka, ale o to delší. Vyhoupl se nahoru na skřipec, zaklekl mezi ženina rozevřená stehna, nasadil konec ptáka mezi zmučené stydké pysky a prudce přirazil. Rusovláska jenom hlasitěji vydechla a odevzdaně se nechala obdělávat. Z očí se jí řinuly slzy jako hrachy, ale byla potichu. Její prznitel se do ní rychle udělal a po něm nastoupili další. Všechny přetrpěla v tiché rezignaci, a když se do ní vystříkal poslední upocený samec, zakuklení pacholci ji odvázali a odtáhli za ruce někam do chodby. Předpokládám, že skončila v nějaké z těch kobek. Už v tu chvíli jsem byla tak nadržená, že bych se nechala odpanit snad i od psa. Celé moje tělo s centrem mezi nohama vysílalo jediný signál: „Chci opíchat, chci opíchat!“ Háravá fena na samém vrcholu byla proti mě frigidní a studená jako lednice. Nikdo si mě ale nevšímal… Další dějství dramatu se mělo odehrávat u mladičkých dvojčat, upnutých do klády. Vsadím se, že jim nemohlo být víc než šestnáct, ale jelikož se ve středověku dívky vdávaly už ve třinácti, tak už byly podle zdejších měřítek takřka za zenitem. Ne vážně, to byl vtip, ale s tím vdáváním to byla pravda. Tuhle grupu vedl rozložitý holohlavý chlápek, od prvního pohledu grázl prvního kalibru a navíc trochu jednoduchý. Ohmatával vyšpulené zadečky obou dívek s takovou otevřenou chlípností, že i na tu dálku bylo vidět, jak oběma identickým samičkám naskočila husí kůže. Začínaly mít jasně pocit, že se jim splní jejich nejčernější představy. Z jejich výrazů ve tváři bylo cítit hluboké zoufalství a plné uvědomění si neštěstí, do kterého upadly. A to se jim ještě nic nestalo. Obě byly umístěny vedle sebe ve dvou kládách. Stály každá v pravoúhlém předklonu, zápěstí a hluboce zakloněnou hlavu upnuté do otvorů v kládě. Byly zcela nahé, zaznamenala jsem pěkná mladá prsíčka – docela slušně vyvinutá, štíhlé postavy a trochu větší prdelky, ale v normě. Byly to hnědovlásky, docela hezké, i když žádné krasavice a navíc byly dost ušmudlané. Mezi nohy jsem jim díky jejich pozici neviděla a taky jsem netušila, jestli jsou panny. Plešoun a jeho kumpáni byli bez sebe radostí z toho, jak jejich zajatkyně prosily o milost. Holohlavec dělal, že jim naslouchá, ale potom obešel kládu, postavil se mezi dívky a oběma současně šáhnul rukou mezi nohy. Děvčata úplně ztuhla, dá-li se to říct o někom, kdo se nemůže ani hnout. Začala alespoň házet zadečky, ale to byla přesně vlna na plešatcův mlýn. Rejdil jim prsty ve štěrbinách a hlasitě se chechtal, stejně jako jeho kamarádi. Můj Pán to pozoroval blahosklonným pohledem a každou chvíli na mně po očku pohlédl. Hromotluk mezitím vytáhl prsty dívčích prcinek a hlasitě si olízl prsty. Pak položil každé holce ruku na zadek a chvíli tak postál. A pak je začal bez pardonu mlátit. Holými dlaněmi, které však vypadaly spíš jako lopaty, třískal střídavě obě děvčata přes oplácané prdelky. Holky se jako na povel rozeřvaly a málem přehlušily pleskavé zvuky, které zněly místností po dopadu každé rány… Uběhlo snad pět minut, než byla exekuce skončena. V životě jsem neviděla někoho takhle ronit slzy. Dívky popotahovaly jako o závod a pod jejich hlavami byla normálně malá kaluž slaný vody. Když je Plešoun přestal bít, přestaly i ony hlasitě brečet, ale pořád poplakávaly. Doufaly chudinky, že už je snad konec, ale to se přepočítaly. Po holohlavém Rambovi nastoupil jeho drobnější nazrzlý kolega. Celou dobu si pohrával se svazkem jakýchsi prutů a teď je strčil dvojčatům až pod nos, aby viděly, co je čeká. Výsledkem bylo to, že se jejich už tak rudé oči zalily dalším přívalem „mořské“ vody. Zrzoun se potom postavil k boku k jedné z dívek a začal jí udělovat výprask přes záda. Potom toho nechal, jakoby si na něco vzpomněl a křiknul na zbrojnoše. Ten mu hned přinesl oba svícny z minulého mučení a pak ještě přivalil nízký špalek. Na zrzkův pokyn ho postavil pod předkloněný trup právě trestané dívky a pak ustoupil. Zrzavý mužík s ďábelským výrazem ve tváři popadl oba svícny a postavil je na špalek tak, že knoty svící každého stojanu byly tak osm centimetrů od špičatých cecíků děvčete. Pak je loučí zapálil a neodpustil si, aby plamenným jazykem z louže nepřejel dívce pod břichem. Ta samozřejmě šokovaně zavyla a začala házet tělem, pravda jen v rámci ubohých možností, aby uhnula horku sálajícímu na její bradavky, bezmocně trčící vstříc blízkým plamínkům. A v tom začaly na její záda opět dopadat rány svéráznou metlou. Za chvíli připomínala spíš červenou zebru, ačkoliv ta takhle neřve. Druhé dvojče zděšeně sledovalo výkon své sestry a jektalo zuby v očekávání věcí příštích. A dočkalo se. Jakmile sestřiny záda změnily barvu do fialova a na pár místech se objevily krůpěje krve, přeběhl vybuzený chlapík na druhou stranu a opakoval svíčkový ceremoniál podruhé. Rovněž podruhé se dočkal zoufalého výkřiku, když hladový plamen olízl dívčino bříško. A zase se udily prsy nešťastné samičky a zase dopadal svazek prutů na prohnutá dívčí záda. Konečně skončil i tenhle výprask. Zbitá děvčata už neměla slz a jen zrychleně dýchala a posmrkávala, pokleslé v kolenou nyní, když svíčky byly už pryč, hlavy svěšené. Můj Pán nadnesl nějakou myšlenku a několik párů rukou se hned jalo převést ji ve skutek. Na chvíli vyprostili obě sestry z klády a přinutili je kleknout si tak, aby se navzájem dotýkaly bradavkami. Pak je kolem zad svázali provazem dohromady. Holky na sebe nebyly vyloženě namáčknuté, ale hýbat se moc nemohly. Nato dva zakuklenci od výhně přinesli na tyči na řetězech visící děrovanou kovovou mísu, naplněnou žhavými uhlíky. Postavili se s ní nad svázaná děvčata a nasměrovali ji mezi jejich hlavy. Dívky s hrůzou odvrátili tváře co nejdál od žhnoucí nádoby. Pak se zase přivalil Plešoun a jílcem meče začal šťouchat do kotlíku. Tu a tam dírkami propadl žhavý odštěpek a dopadl některé z dívek na prsa. Co následovalo si můžete domyslet. Když se všichni vystřídali ve šťouchání do mísy, vrátily se dvojčata zpátky do klády. Čtyřčlenná skupinka nadržených tyranů se nyní rozdělila na dva páry. Plešoun společně s mladým vyzáblým rabiátem předstoupili každý před jednu dívčí hlavu, zatímco zrzoun se ještě s jedním pomalým obtloustlým vousáčem postavili za vystrčené zadečky obou sester. Pak všichni na Pánův povel vytáhli svá ztopořená přirození a začali je rvát do děvčat. Ti vpředu je chytli za vlasy a škubáním je donutili vzít je do úst, zatímco zezadu si oba chlapíci plivli na ruce, projeli jimi stažené dírky rozkoše a pak bez jakýchkoliv okolků prudce přirazili. Ti vepředu předtím pro jistotu vytáhli své pulsující klády z dívčích tlamiček, aby nepřišli k úrazu. A bylo to třeba. Dvojčata strašně zaječela a zase se rozplakala hanbou a ponížením. Plešoun s Vyzáblíkem se s nimi však moc nepárali a znovu jim násilím vnutili vzít jejich nechutný ocasy do svých rtů. Zrzek byl jak u vytržení a zuřivě přirážel, třískaje přitom nebohé děvče do zbitých zad. Vousáč si to víc vychutnával, držel svou holku za kyčle a doslova se k ní přitahoval. První se udělal Plešoun. Vystříkal ze svého masivního klacku takovou dávku odporného slizu, až se chudák holka rozkašlala a semeno se jí vyvalilo ven z pusy. V tu chvíli to do ní zezadu nastříkal Zrzoun, vydávaje při svém křečovitém orgasmu přímo zvířecí skřeky. To Vousáč při vrcholu nalehl na dívčiny záda a udělal se úplně potichu, jen ztěžka oddychoval. Poslední byl Vyzáblík, který nastříkal svůj příspěvek přímo do dívčího obličeje. Obě sestry byly v absolutním šoku, zbité, zneuctěné s tvářemi umazanými od slz a od spermatu, nechaly se bez jakékoliv reakce odvléct do svých kobek. Myslela jsem, že shořím zevnitř. Pička mě svědila, jako kdybych byla zaražená rozkrokem do mraveniště, kterážto představa mě ještě víc vzrušila, bylo-li to vůbec ještě možný. Když jsem zavřela oči, viděla jsem obrovský penis, vnikající do mně. Ale ve skutečnosti pořád nic. Jen vlhkost, pronikající až na má stehna… Pozornost všech se nyní obrátila k poslední skupině. Ta měla v práci sotva pětadvacetiletou snědou cikánku, ale nádhernou. Překrásné tmavé kučeravé vlasy, hrdý obličej s klasickými rysy, vysoká štíhlá postava, dokonalá ňadra jak z mramoru a štíhlé dlouhé nohy, to byly její devizy. A co teprve ty černé jiskrné oči, pohrdavě si měřící své katy. Jak jsem pochopila z hlasitého křiku, byla snad obviněna z krádeže. Vehementně se bránila a popouzela proti sobě všechny svou nepoddajností. Byla připoutána k dřevěnému „X“ na stěně a jejím hlavním exekutorem byl pomenší, šíleně tlustý chlápek, neustále se potící, prostě slizák. Bylo na něm vidět, že pomyšlení na to, že si s tou nádhernou kočkou bude moct dělat co bude chtít, ho přivádělo do infarktového stavu. Ohmatával ji všude svýma vlhkýma rukama a ta cikánská princezna se zalykala vztekem a bezmocností. Pokoušela se po něm plivnout, ale přetáhl ji přes prsa devítiocasou kočkou tak silně, až se neudržela a přidušeně vyjekla. To ho ještě víc vzrušilo. Schválně jí noroval krátkými tlustými prsty hluboko v pochvě a sladkým tónem jí dával najevo, že ona proti tomu nemůže nic dělat. To ji většinou dříve či později vyhecovalo k jadrné nadávce, kterou tlouštík okamžitě trestal svým koženým nástrojem bolesti. Nejvíc ho bralo, když ji švihal přes vnitřek roztažených stehen a pokaždé rozkošnicky vyhekl, když se kovové drápky na koncích řemínků zakously do černého kudrnatého porostu dívčiny kundy. Kráska se snažila nekřičet, ale slzy kanoucí na její líce hovořily jasně. Tlusťochovi to ale nestačilo. Chtěl ji vidět na kolenou, pokořenou až na dno. Jeho přátelé mu pomohli sundat ji z pranýře, připoutali ji okovy za nohy a potom na kladce vytáhli ke stropu. Ruce jí rovněž připoutali řetězy, každou k jednomu sloupu. Visela nyní jako kus masa na jatkách zavěšená za kotníky, hlavu u země, nohy a ruce doširoka roztažené. Tlusťoch si zálibně prohlédl své dílo kolem dokola a pak ji začal krátce švihat. Tu přes zadek, tu přes břicho, tu mezi nohy, vší silou. Ta nádherná exotka se kroutila jak to jen šlo, ale nebylo jí to nic platné. Stále častěji jí unikaly z hrdých rtů steny a rty samotné měla rozkousané od bolesti. Další z mučitelů, podsaditý chlap s mohutným knírem se přidal k tlouštíkovi a začal se bavit tím, že dívce dvěma prsty široce roztáhl mindu a druhou jí do pochvy začal neurvale tlačit krátkou svíčku, tupým koncem napřed. Když ji konečně pořádně usadil do toho nezvyklého svícnu, zapálil knot. Všichni napjatě čekali, až se svíce rozhoří. Netrvalo to dlouho a první kapky začaly pomalu stékat po voskovém těle dolů. Protože to ale byla krátká svíčka a ještě více než z poloviny zaražená mezi dívčiny genitálie, vosk pomalu stékal přímo na tuhé chloupky a pak dál na bičem rozcitlivělou píču. To už bylo na hrdou krasavici moc. Rozplakala se a pokorně prosila za odpuštění. Muži však ještě neměli dost. Vyměnili devítiocasou kočku za krátké biče s dlouhými řemínky a pokoušeli se s nimi „sfouknout“ svíčku. Je jasný, že přitom mnohem častěji zasáhli cikánčina pevná stehna, která se tak pokrývala ošklivými štípanci. Konečně jeden umělec zasáhl knot a vosk přestal pomalu kapat. Celá banda si začala dělat z ponížené samice posměšky. Ta mlčela a ronila slzy, krásné vlasy rozestřené po špinavé podlaze. Tlouštík si stáhnul z pravé nohy jakýsi nepopsatelný křáp a svou odpornou nohu přistrčil dívce k obličeji s jasným příkazem. Oči se jí rozšířily zděšením a odporem, ale ostrá rána přes břicho jí přinutila vystrčit jazyk a začít pečlivě olizovat upocenou nohu. Po chvíli ji ten magor nechal vytáhnout výš ke stropu, takže její hlava teď visela kousek od jeho rozkroku. Jedním pohybem shodil svoje umaštěné bůhvíco a donutil ji, aby mu olízala varlata a posléze na jeho mrňavou postavu obrovský, zahnutý úd. Na cikánské dívce bylo vidět, že se jí dělá špatně, ale tlusťoch každé zaváhání trestal tím, že svými špinavými nehty do krve drásal její exkluzivní prsa a tak snaživě laskala jeho nepřirozené přirození. Konečně přišlo její vysvobození. Chlapík exaltovaně zahýkal a vypustil jí do úst a na obličej záplavu nažloutlého spermatu. Pak odpadl. Mladá žena si viditelně oddechla, ale konec to ještě nebyl. Ten s knírem si ji nechal spustit dolů a sundat ze řetězů. Pomalu se zvedala ze země, mezi nohama stále zaraženou svíčku spolu se zatuhlým voskem, zbičovaná, se zbytkem spermatu rozmazaným po kdysi pyšném obličeji. Troska bývalé slávy. A její ponížení pokračovalo. Chlápek s knírem ji nechal přehnou přes něco, co vypadalo jako tělocvičná koza a připoutal ji řemeny ruce i nohy ke kruhům v zemi. Pak vzal malou konývku, která se chvíli nahřívala nad ohněm a začal něco lít na její roztaženou zadnici. Poznala jsem, že to byl olej. Horký. Jakmile kapalina zasáhla dívčin zadní otvor a hned potom zabarikádovanou pičku, zařízlo se do ticha cikánčino překvapené vyjeknutí. Olej naštěstí asi nebyl vroucí, a tak nedošlo k nechutným popáleninám. Muž s knírem pečlivě promazal „Čardášovou princeznu“ mezi půlkami, obnažil svůj trčící kolík a pak ho pomalu vecpal udolané krásce do zadečku. Na tváři se jí objevil výraz absolutního překvapení, který pravděpodobně přehlušil i bolest, kterou jí tenhle způsob soulože nutně působil. Kníratec jí mezitím bezstarostně šoustal do zadnice a cikánečka se zmohla jen na bezmocné hekání. Pak se ten sodomita vypjal, zaťal zuby a začal stříkat. Měl toho bohatě, protože mu semeno odkapávalo od ptáka, ještě když ho vytahoval ven. Bílá láva líně vytékala z dívčiny rozklížené prdelky a ulpívala na snědé pokožce, pokryté jelity. Sluhové uvolnili provazy a mladá žena se pomalu svezla s kozy na studenou podlahu. Tu k ní přistoupil třetí dobrodinec, dosud zůstávají skromně pozadu a převrátil ji na záda. Potom si jí sednul na břicho, vytasil své ztopořené mužství, zasunul ho do rýhy mezi její skvostná ňadra a pohlavkem ji přinutil, aby je k sobě přitiskla. Rezignovaně tak učinila. Mužík počal rajtovat ocasem v tom teplém objetí a zakrátko se i on vysemenil mezi ztýrané kozičky. Pak vstal, uchopil svůj povadlý úd do dvou prstů a začal na ležící dívku močit. To byl její konec. Úplně se sesypala, vůbec se nebráníc, apaticky přijímala horký proud, který jí zmáčel prsy, krk a obličej. Když tento nejpotupnější akt skončil, přisadil si ještě Pánův poskok. Vzal devítiocasou kočku a přinutil tu kdysi hrdou Amazonku, aby se plazila po kamenné podlaze přes celou mučírnu, stále se svíčkou mezi nohama, horlivě jí přitom bičuje přes její žhnoucí zadek. Tam už to nevydržel a než ji předal strážným, vyhonil se sám do jejích vlasů, zneuctiv tak poslední krásnou součást jejího těla… Byla jsem jak zdrogovaná. Celé moje já, každičký nerv přenášel do mého mozku zprávu z mého pohlaví: „Šoustat, šoustat“! Začínala jsem pomalu šílet. Vyměnila bych svůj život za možnost dotknout se své kundy. Ta už tekla malými pramínky, stále a stále připravujíc kluzkou cestu pro mužské přirození. Bradavky mi stály jako nikdy v životě a klitoris mi bobtnal a dral se z úkrytu mezi stydkými pysky. Oči se mi mlžily potem… Konečně jsem cítila, jak mě odvazují. Ruce jako bych vůbec neměla a v ramenou mne bodalo. Slyšela jsem, jak na mě můj Pán mluví, ale nedokázala jsem odpovědět. V puse jsem měla absolutní sucho, což bylo paradoxní, protože na druhém konci těla jsem tekla jako řeka. Přenesli mne na jakési místo mezi čtyřmi sloupy. V každém z nich byl zapuštěn kovový kruh a nahoře z nich trčely držáky na pochodně. Dva muži mne za Pánovy asistence opatrně zvedli, dávajíce pozor, aby se mne nedotkli na „nemravných“ místech. Další dva sluhové mne postupně přivázali za ruce a nohy ke kruhům ve sloupech. Potom mě pustili. Vznášela jsem se teď volně v prostoru, s roztaženými končetinami, hlava mi padala do záklonu. Můj Pán mne upřeně sledoval. Rozbušilo se mi srdce opětovným návalem touhy. Tiše jsem vyprahlými rty šeptala: „Vem si mně, vem si mně, vem si mně… “ Přišli další zbrojnoši a do držáků na pochodně zasunuli dlouhé kostelní svíce, takže jejich konce teď byli někde nad mým tělem. Další rozestavili v mé těsné blízkosti, v podstatě opisujíce obrys mé postavy. Vynechali jen hlavu a prostor mezi nohama. Za to pode mne zasunuli dřevěný stolek s dalšími držáky, ve kterých naopak pochodně byly. Pak ještě přinesli jednu hořící pochodeň a tu dali do držáku mimo mně. Nakonec přivlekli džber vody a nějaký hadřík. Můj Pán to vše sledoval bystrým pohledem, a když byla poslední proprieta přinesena, všechny lidi vyhodil ven. Prostírala jsem se před ním nahá, dokonale otevřená, připravená na všechno, toužící po jeho nadvládě. Chtěla jsem, aby se mne zmocnil, těšila se na to, jak splním každé jeho přání, stanu se jeho věcí, jeho majetkem. Srdce mi splašeně bilo v hrudi očekáváním. Co udělá, jak se zachová? Přistoupil ke mě a rozhrnul svůj šarlatový plášť. Nyní byl pod ním nahý, krásný jako anděl a temný jako ďábel a jeho úd se nade mnou tyčil ve své ohromující nádheře. Fascinovaně jsem se pohledem přisála k tomu falickému symbolu, jak kobra sledující pánovu píšťalu, obdivovala jsem jeho tuhé, dlouhé tělo a lesknoucí se žalud, rudý a vlhký vzrušením. Tyran přistoupil až těsně k mému tělu, jemně se ho dotýkal prsty a občas se nechtěně otřel svým tuhým pyjem o mou kůži. Děkovala jsem Bohu za každý ten krátký okamžik. Když mne celou přejel prsty, od obličeje až ke kotníkům, uchopil jedinou hořící pochodeň a počal od ní zapalovat všechny ty svíce a pochodně kolem mne. Nejdříve zažehl oheň pode mnou. Vše bylo tak dokonale vypočítáno, že mne sice plamen pálil, ale přitom na mne nedosáhl a nespálil mi pokožku. Totéž svíčky kolem. Postupně, jak můj Pán zapaloval další a další, vnímala jsem ze všech stran žár malých plamínků. Bylo to pekelné lůžko a bylo to rovněž pekelně nádherné. S obnovenou silou jsem cítila brnění ve svém rozkroku. Nakonec Pán zapálil kostelní svíce nad mým tělem a zanedlouho jsem poznala, že i jejich poloha je přesně dána. Roztavené voskové kapky dopadaly s neúprosnou přesností na hroty mých prsů a na bříško. S každou bolestivou kapkou vnikala do mého těla i kapka štěstí. Koupala jsem se v bolesti a plavala v rozkoši. Můj Pán nyní přistoupil k mé hlavě a otřel mi tvář vlhkým hadříkem. Ještě několikrát ho namočil a otíral mi rozpraskané rty. Jeho pevná chlouba se mezitím otírala o mé vlasy. Pak odložil hadřík někam za sebe, pomalu uchopil svůj božský úd za kořen a přistrčil mi svůj zduřelý žalud ke rtům. V životě jsem neměla v ústech mužské přirození, ale podvědomě jsem věděla, co mám dělat. Vděčně jsem ho uchopila rty, dávajíc si pozor, abych ho neškrábla zuby. Tiskla jsem ho jazykem k patru a snaživě sála. Uchopil mne pevně, ale ne bolestivě za vlasy a zlehka mi pohyboval hlavou. Cítila jsem, jak mu v něm pulsuje krev. Zdálo se, že mi v ústech ještě víc roste. Jeho tempo se postupně zrychlovalo a já neomylně poznala, že se blíží jeho vrchol. Vnímala jsem jeho zrychlený dech a cukání v pyji, který dokonale zaplňoval mou pusu. A pak jsem na jazyku ucítila hořkoslanou chuť a do úst se mi v divokých přívalech dralo jeho semeno. Hltavě jsem se ho snažila polykat, ale bylo to obtížné, jeho žalud mi v tom překážel. Stále a stále vyrážel ze svého nitra další vlny husté tekutiny, která mi začala vytékat koutky úst ven. Konečně ho vytáhl ven z mých rtů, ale stříkat nepřestal. Byla to největší erupce, jakou jsem tu dnes zažila, a že jich bylo. Musela jsem zavřít oči, aby se do nich nedostaly jeho horké cákance. Cítila jsem, jak mi stékají po tváři k uším a nabalují se mi do vlasů. Pak to ustalo. Otevřela jsem oči a spatřila ho, jak si stírá pot z čela. Zachytil můj láskyplný pohled a lehce se usmál. Přátelsky. Pak se nade mne naklonil a prstem stíral semeno na mé tváři k mým rtům. Vděčně jsem slízávala nabízenou lahůdku, bylo to přece Jeho! Nakonec jsem mu něžně očistila prst. Pohladil mne po tváři a napřímil se. Všimla jsem si, že mu opět stojí. Rozvážným krokem zmizel za jedním sloupem a náhle se objevil přímo mezi mými roztaženými stehny. Srdce mi opět začalo prudce bít. Teď to snad přijde. Přestávala jsem vnímat žár svíček a pochodní a veškeré mé vědomí se soustředilo do jediného bodu. Má kluzká vagína vytrvale čekala na vstup jeho vítězného penisu. Zvedala jsem hlavu, co to šlo, abych na něj viděla. Držel jednou rukou svůj skvostný napnutý čurák, byl tak centimetr od mé roztoužené píči a stále se přibližoval. Nevydržela jsem už déle držet hlavu nahoře a odevzdaně jsem se zaklonila. Zbytek té úžasné chvíle jsem vnímala pouze svým tělem a svou fantazií. Každým pórem jsem vnímala jeho rozpálený žalud pomalu vstupující dovnitř. Už byl mezi stydkými pysky a nezadržitelně se blížil k úzkému vchodu do pochvy. Cítila jsem zvyšující se tlak. Ze všech stran mne takřka olizovaly plamenné jazyky. Byla jsem obětována a on byl můj velekněz. Když už se špička jeho žaludu takřka dotýkala mé panenské blány, myslela jsem, že do mne prudce vstoupí a jedním nárazem mne zbaví věnečku. Nestalo se tak. Postupoval stále stejnou rychlostí, abych si to užila, tlak se stupňoval a bolest byla ostřejší. Někde jsem četla, že některé dívky mají obzvlášť tuhou blánu. Nyní v nejvyšším sexuálním vytržení jsem si kacířsky přála, aby to byl můj případ. A zdálo se že je. Jeho žhnoucí plenící válec už docela jasně napínal pružnou bránu do mé pevnosti a pomalu ji protrhával. Skučela jsem nádhernou bolestí a zvedala pánev proti němu. Konečně byl uvnitř. Cítila jsem ho až v děloze, pak pomalu postupoval zpátky a znovu dovnitř, tentokrát už prudčeji, má mladá vagína se neochotně podvolovala, svírala ho a laskala a jeho přírazy ze zrychlily a ještě víc. Teď už do mě bušil zcela pohlcen pudem rozmnožování, rozkmitával mé tělo do úžasných vibrací a způsoboval tak, že mne co chvíli z některé strany olízl plamen svíčky. To ještě znásobilo mou rozkoš, celá ta dlouhá doba čekání došla naplnění a já se udělala. Má probuzená kunda sevřela jeho tepajícího ptáka a donutila ho vypustit do mých hlubin příval horkého spermatu. V duchu jsem se modlila, aby mne oplodnilo, a abych mu porodila syna. Stala se ze mne žena… Nekonečně dlouho zůstával ve mě, dokud mu penis úplně neochabl a on ze mne vystoupil. Poklekl, políbil mne přímo na mou mokrou štěrbinu, ze které vytékal tenký pramínek panenské krve, vstal obešel sloupy a políbil mne svými zakrvácenými rty na ústa. Pak zhasil všechny svíce a pochodně a odvázal mne. Objal mne. Drahnou chvíli jsme tak stáli, já hlavu na jeho prsou, slyšela jsem tlukot jeho srdce. Měl srdce. Pak mě uchopil za ruku a odvedl mne doprostřed místnosti. Tam stála horká výheň a válelo se množství různých kovových pomůcek. Vzal do ruky jedno železo a ukázal mi ho. Bylo to vypalovací železo a symbolizovalo kančí hlavu. Tázavě se na mne podíval. Pochopila jsem, že se mne ptá, zda chci nosit jeho značku. Už nevím pokolikáté se mi rozbušilo srdce a já vzala do ruky ten zatím chladný předmět. Nechat si vypálit do těla jeho značku! Vzrušení mi společně se strachem stoupalo do hlavy. Podívala jsem se na něj svým nejoddanějším pohledem a přikývla jsem. A v jeho ledových očích jsem spatřila nové světlo – snad lásku. Gestem se mě zeptal, kam chci vypálit jeho znamení. Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem ukázala na pravou stranu svého zadečku. Přikývl a vložil konec železa do výhně. Pak ukázal na dřevěné lůžko se čtyřmi řemeny, stojící vedle nás. Pochopila jsem a zalehla jsem na bříško. Předtím, než jsem se nechala připoutat, jsem však uchopila jeho vztyčeného čuráka a pak jsem ho vzala za ruku a vložila si ji mezi nohy. Nakonec jsem kývla směrem k ohništi. Pochopil. Pevně mne připoutal ruce a nohy a potom na mne vylezl. Opatrně zasunul penis do mé čekající díry, opřel se o levou ruku a pravou natáhl k výhni. Dosáhl tam tak akorát. Potom začal přirážet. Jeho podbřišek narážel do mého zadku a já cítila jeho dorážející žalud až v žaludku. Zvyšoval tempo a vedl nás oba k neuvěřitelnému vrcholu. Neuvěřitelnému pro jeho způsob dosažení. Když cítil, že bude stříkat a já jsem na pokraji extáze, prudce se vztyčil, popadl pravou rukou rozpálené železo a přiložil mi ho rozžhaveným koncem na zadeček. Ucítila jsem nejstrašnější bolest ve svém životě a zažila nejkrásnější orgasmus. V mém sténání se smísilo vyjádření ukrutné bolesti s výrazem nejvyšší rozkoše. Byla jsem označená… Pak jsem začala doslova ejakulovat. Z mé kundy vystříkl proud šťávy a vpil se do dřevěné lavice. Ve stejnou chvíli můj Pán odhodil rozpálený značkovač a pokryl čerstvě vypálenou značku na mém zadku hojivým balzámem vazkého spermatu, tryskajícího z jeho hrdého mužství… Pocítila jsem obrovské vyčerpání. Tyran mi opatrně uvolnil pouta a pak mne přikryl svým šarlatovým pláštěm. Nato se posadil do křesla a tiše mne pozoroval. Viděla jsem, že jeho dosavadní způsob života utrpěl těžký šok a on se s ním vítězně vyrovnával. Poznala jsem to z jeho láskyplného pohledu, který na mne upíral. Poslala jsem mu vzdušný polibek a unaveně usnula… Probudil mne řinkot železa a křik. Rozespale jsem se zvedla na nepohodlném lůžku a rudý plášť se svezl na zem. Mučírna byla plná ozbrojenců diskutujících s mým Pánem, už plně oblečeným. Právě si navlékal drátěnou košili a připínal meč. Postřehl, že jsem se probudila a věnoval mi úsměv. Jeho podřízení to překvapeně zaznamenali a zároveň si zálibně prohlédli mé obnažené tělo. Ti co stáli za mnou překvapeně zašuměli. Spatřili mé vypálené znamení oznamující, že jsem Tyranovým majetkem. Láska v jeho očích je však mátla. Posléze se všichni vrátili k předchozímu tématu a najednou se v čele s mým Pánem sebrali a opustili místnost. Zůstala jsem sama. Byla mi zima od nohou, a tak jsem se pomalu vydala na prohlídku spoře osvětlené mučírny, abych našla své boty. Cestou jsem si prohlížela rozličné mučící nástroje a zařízení, dotýkala jsem se jich a puls se mi začal zrychlovat. Má čerstvě odpanněná prcinka, která poznala rozkoš z proniknutí ztopořeného penisu do svých hlubin, toužila po další zkušenosti. Opřela jsem se tedy o železnou pannu, ze které nebezpečně čněly bodce, dřepla jsem si s rozevřenými stehny a začala si dvěma prsty honit poštěváček. Druhou rukou jsem si vší silou tiskla nalité bradavky. Onanovala jsem a v představách jsem byla opět na mučidlech. Slastný pocit uvolnění a známé mokro na ruce a na stehnech mi dali najevo, že jsem se opět udělala… Posléze jsem v rohu se starými známými okovy našla na hromádce své věci. Natáhla jsem si kalhotky, obula farmářky a navlékla na sebe zbytek košile. Šortky jsem si mohla vzít leda do ruky. Snad půjdou sešít. Vzala jsem je tedy a vydala se na cestu ven. Celé mé zbité tělo mi dávalo na vědomí, že by chtělo odpočívat a v chodbě s kobkami byla příšerná tma, takže jsem několikrát upadla, ale nakonec jsem se vyhrabala na světlo boží. Na nádvoří bylo pusto a prázdno, jen pár strážných postávalo nervózně u brány. Pomalu jsem k nim vykročila, a když jsem byla tak v polovině, najednou přiskočili k závoře a překotně otevřeli bránu. Dovnitř vtrhnul zmatený houf jezdců, majících ve svém středu jednoho koně bez pána. Přesněji jeho pán byl bez života přehnut přes koňský hřbet. Byl to můj Pán. Když ho sňali z koně, spatřila jsem v jeho hrudi tři krvavé otvory, jakoby ho někdo probodnul… V tu chvíli se přede mnou vzepjal kůň a já polekaně odskočila. Za mnou byla bůhvíproč vykopaná jáma. Našlápla jsem do prázdna a padala. Ale nedopadla jsem. Tma, chlad… Probudila jsem se zimou a bolestí. Ležela jsem v nehluboké jámě a nad hlavou jsem spatřila ranní oblohu. Vyškrabala jsem se ven. Kolem mne byly hradní rozvaliny. Na zemi ležel můj batůžek. Znovu mne roztřásla zima. Překvapeně jsem se na sebe podívala. Byla jsem pouze v kalhotkách, košili roztrženou, po celém těle modřiny, asi jak jsem slítla do té díry a na stehnech krev… Náhle jsem si vzpomněla. Bože, to byl ale šílený sen! Noční můra po úderu do hlavy. Ulehčeně jsem se rozesmála a počala se prohlížet, jestli jsem celá: „Ježíš, odkud mám ta jelita a na zadku…, ach Bože, co je tohle?!“ Dech se ve mě zastavil. Mé prsty právě nalezly Pánem vypálený cejch.