Je mi čtyřicet. Jsem učitelka. Možná se už chytáte za hlavu, že to je snad to nejhorší možné povolání pro stárnoucí ženskou, ale já bych řekla, že líp jsem se mít ani nemohla. Učím na jedné střední škole a s ostatními kantory máme výborné přátelské vztahy. Jak moc výborné a ještě lepší jsou, to se ukázalo před pár dny, když jsme se uspořádali takové venkovní posezení, abychom dobře zajedli a zapili konec prázdnin.
číst více
Svatba mého ovdovělého táty s Ivou proběhla jen za přítomnosti mojí ségry, jejího manžela, kteří oběma svatbu odsvědčili a mé maličkosti.
Po svatbě nás táta pozval na oběd, po kterém ségra se švárou odjížděli hned domů a já s tátou a s novou maminkou odjížděli do naší vilky. V té době mi ještě nebylo 18 a byl jsem ještě panic. Večer, když se táta s Ivou chystali prožívat „svatební noc“ zazvonil telefon a tátu odvolali do fabriky, neboť se tam stal nějaký malér.
číst více
V sedmnácti jsem si byl nechat udělat lékařskou prohlídku kvůli přihlášce do autoškoly. Moje doktorka byla si třicetiletá štíhlá a luxusně stavěná kost. Pěkný čtyřky, útlý pas a výstavní prdelka, dlouhý štíhlý nohy, pěkný plný rty a překrásný kukuč. Fakt za to stála. Nejednou jsem si jí představoval večer před spaním.
číst více
Přišla jsem o místo ve svých 48 letech a byla jsem zoufalá, že už 3.měsíc chodím bezvýsledně na Úřad práce. Právě jsem chtěla odejít, když na vývěsní tabuli žena asi mého věku upevňovala inzerát. Ještě ho ani nestačila připevnit a už jsem ho hltala očima. To by bylo něco pro mne řekla jsem si a hned jsem se ženy zeptala, zda je přímo z firmy, že bych měla zájem.
číst více
Když se Pepa poprvé vydal omrknout sex-shop v jedné zastrčené ulici na okraji města, nebylo to vůbec takové, jak očekával. Přišel sem proto, že chtěl udělat nějakým netradičním dárkem radost své přítelkyni Jaroslavě, řečené Jarce. Chodili spolu právě půl roku, a přestože už oba překročili čtyřicítku, Pepovi připadal sex s ní mnohem lepší a intenzivnější, než tomu bylo kdy za časů jeho mládí.
číst více
Tento příběh není tak zcela klasickou povídkou. Nejenže se skutečně stal, ale v rámci autorské licence nebylo nic navíc přidáno, ani nic zamlčeno. Lidem, kteří mají tendence moralizovat, ho ani nedoporučuji číst. Mohli by totiž utrpět morální újmu. Příběh nás zavede do léta roku 2004, a kdyby to Jan Werich už kdysi nepoužil, mohl se klidně jmenovat „O lakomé Barce“. V tom zmiňovaném roce jsem oslavil pětatřicítku a jeho počátkem se rozvedl se svou ženou, a tak trochu z nouze bydlel u svého strýce v Podkrkonoší.
číst více
Bylo mi 17 a žil jsem jen se svou matkou, která se před rokem rozvedla. Bylo jí sice 43, ale chlapi se za ní otáčeli. Měli jsme 2+1 a velkou koupelnu, která sousedila s mou ložnicí. Matčina ložnice byla z druhé strany. Matka vstávala někdy kolem 6 ráno a já jsem se několikrát vzbudil tím, jak v koupelně pouští vodu a myje se. Strašně moc jsem jí chtě vidět nahou.
číst více
V pátek hned po ránu jsem se vypravil pomoci své švagrové,která večer volala,že jí zlobí v domě elektrika a že je sama doma.Vypravil jsem se pomoci i přesto,že
lektrice moc nerozumím.Nechtělo se mi ale žena mě nutila,že její setře musím nějak pomoci.Ona byla opravdu sama doma,jelikož švagr byl na druhé straně republiky v lázních.Když jsem přijel dali jsme si kávu a ona mi v rychlosti vysvětlila oč jde a nezapomněla dodat,že "on si vál šunky v lázních a já jsem tu na vše sama".
číst více
Tomáši, počkej prosím neujeď mi ozvalo se za mnou u výtahu. Od vchodových dveří běžela naše sousedka paní Holá. I když už to byla dáma odhadem kolem 45 let, byla stále pěkná šťabajzna a hlavně ty její dva melounky v těsných šatičkách s velkým výstřihem přitahovaly můj pohled. Usmála se na mne a zamrkala svými dlouhými řasami. Tak jak se připravuješ k maturitě zeptala se asi aby řeč nestála. No chtěl jsem se trochu odreagovat u kámoše, ale odjel na víkend na chatu.
číst více
Danu jsem poznal, když mi bylo 20 a byl jsem na prázdninové praxi. Byla vdaná, prý jí bylo 37 let, velice vnadná a mnoho chlapů o ní básnilo, že by ty její „mlíkárny“ jednou chtěli mít v rukách, ale že ona je nedobytná jako trezor. Tetelil jsem se blahem, když mě šéf přidělil právě k Daně. Po několika dnech jsem zjistil, že Dana není žádná stydlivka, ba naopak občas pronesla dvousmyslné řeči a smála se když jsem u nich občas zčervenal.
číst více
