Je teplý letní večer a venku řádí bouřka a leje jako z konve. Celý den bylo strašné dusno a nyní se to provalilo. Koukám na telku a venku stíhá jeden blesk druhý. Najednou někdo zabušil na dveře, tak vstanu a jdu se podívat, kdo se v tomto počasí vydal na procházku. Jak jsem otevřel dveře, vpadla mi dovnitř mladá žena, pověsila se mi na krk a se slovy, že se strašně bojí bouřky, se mě držela jak klíště.
číst více
Někdy už mi ředitelování leze na mozek. Jakoby nestačily stížnosti rozlícených rodičů na učitele, kteří nepochopili génia jejich ratolesti – haha, ještě do toho donáší učitelský sbor jeden na druhého. Zasloužili by profackovat stejně tak, jak dělám s deváťákama. Na ty nic jiného než pádná ruka neplatí. Sice si z ní dělají stejně málo jako z planých řečí, ale aspoň se u toho člověk zbytečně nerozčiluje. Učitelky to s nimi nemají opravdu lehké. Nedivím se, že zejména některé méně zkušené kolegyně se po hodině, rovnající se očistci, strávené v devítce rozbrečí. Už i několik výpovědí jsem musel rozmlouvat.
číst více