Nikolas se nechal přemluvit od kámošů a jeden sobotní večer se s nimi vydal na diskotéku do města asi dvacet kilometrů vzdáleného. Byl to v okolí vyhlášený podnik – slušné zázemí, skvělé ozvučení, párty s různou tematikou. Sjížděli se tam ti nejznámější dýdžejové z celé republiky a hrály tam také ty nejlibovější kapely. Proto Nikolas kývnul, že teda pojede. Líbilo se mu tam. Hlavně měli ten večer akci na panáky jisté značky alkoholu, jeden byl pouze za patnáct.
číst více
Druhý den ráno jsem se probral a říkal jsem si, jaký jsem měl krásný sen. Zdálo se mi, že jsem včera celý večer prošukal s Evou, svojí sestrou. Je nám oběma 15, jsme ze čtyřčat, takže jsme si byli vždycky blízko. Ale tohle se mi zdálo trochu moc. Něco vedle mě se najednou pohnulo. A já zjistil, že neležím v posteli sám. Horečně jsem přemýšlel. Jak jsem si lehl, Evča si asi lehla za mnou, a proto jsem měl takový erotický sny. Rodiče jsou na dovolené a Kamča s Denisou, naše další dvě sestry, strávily noc u nějaké kamarádky. Denisa a Eva jsou jednovaječná dvojčata.
číst více
Pomalu jsem se probudil a uvědomil jsem si, že vedle mě někdo leží. Když jsem otevřel oči, uviděl jsem Denisu, jednu z mých tří sester. Všem čtyřem je 15 let a právě trávíme začátek prázdnin, zatímco naši rodiče jsou na dovolené. Já a stejně tak i Denisa, která spala hned vedle mě, jsme byli nazí, v noci jsme si spolu totiž užívali sourozenecký sex. Teď jsem měl klasickou ranní erekci, a tak jsem se rozhodoval, co s tím udělám. Honění jsem zavrhl hned na začátku, to by byla škoda.
číst více
Nastoupila k nám do druhého ročníku gymnázia ke konci září. Byla to krásná holka a jmenovala se Karla. Blondýnka asi 170 cm, štíhlá, prsa tak dvojky, pěkný zadeček, hezký obličej a silné, smyslné rty. Byla taková stydlivá a pořád koukala do země a moc toho nenamluvila. Hned o tělocviku jsme ji s klukama otypli a shodli se, že je to mezi holkama jednička.
číst více
Story XV – Krásná neznámá
Byla bych moc ráda za jakýkoliv email (laura147258369@seznam.cz)
Zatím jsem Vám vždycky vyprávěl o zážitcích týkajících se pouze mojí rodiny. Tentokrát to ale bude maličko jiné. Tenhle zážitek byl totiž tak pěkný a hlavně tak nečekaný, že se o něj musím s Vámi podělit.
Neděle. Ach jo, mě se nechce vstávat, pomyslel jsem si, když mě v osm hodin probudil budík. Většina normálních lidí sice tento den v týdnu spí, jak se jim zachce, ale na mě čekají turisti.
číst více
Amerika je hnijící radioaktivní pustina.U prostřed leží město MEGAcity 1. Miliony lidí se tísní v troskách starého světa a v Mega stavbách světa nového. Ve městě bují kriminalita, lidé se bojí, zabíjejí se neviní lidé takřka každý den. Na straně pořádku stojí jen jedna instituce, muži a ženy zákona “Porotci“ a já jsem se rozhodla stát jednou z nich. Jmenuji se Cassandra Anderson a jsem takzvaný “Telepad“ nechápete? Já vám to vysvětlím.
číst více
Je mi 17 let, jmenuji se Hanka, mám dva, o rok mladší bráchy, Petra a Pavla a všichni chodíme na gympl. Bydlíme spolu s matkou v rodinném domku na kraji města, s pěknou zahradou a bazénem. Celý pozemek je obehnán vysokým dřevěným plotem, který zachovává soukromí. Otec se odstěhoval před čtyřmi lety za novou známostí na Moravu a my jsme zůstali v domě sami. Mamka je Alice a je velice mladá, 34 let a moc pěkná žena se vším, co k ní patří a každý chlap se za ní ohlédne.
číst více
Ten kopec se pěkně táhnul. Šlapal už dobrých deset minut na druhý nejlehčí převod. `Tak hluboko, abych musel přehodit na nejlehčí, přece neklesnu`, říkal si sám pro sebe. Místo vytouženého horizontu však před sebou zahlédl ještě další kus stoupající cesty. Podle doporučení však vynaložená námaha měla stát za to.
číst více
Znali jsme se všichni od malička a bydleli jsme v jednom činžáku. Já, Petr, Pavel a Lucka. Chodili jsme spolu už do mateřské školky a od první třídy na základku. Většinu volného času jsme trávili spolu. Jeden bez dalších dvou se pomalu nikam nehnul. O Lucku jsme se starali jako správní strážci, aby se jí nic nestalo. Léta utekla a najednou jsme byli na druhém stupni. Z Lucky se pomalu stávala pěkná holka, se vším, co k ní mělo patřit.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
