Moje setřenice Adélka je pěkné kvítko. Je jí deset let, ale vypadá to, že už s ní mlátí puberta. Mám s ní takové zážitky, že se o nich v normální společnosti nedá mluvit. Ale napadlo mě, že bych je mohla napsat v krátké povídce, protože to stojí za napsání. Adélka je krásná holčička, má dlouhé blonďaté vlasy, až na záda, a má modré oči.
číst více
Jednou jsem se u kamarádky dívala na televizi, jen tak jsme si povídali a já si všimla, že na mě její otec (jako obvykle, když jsem ji navštívila) zírá. Seděli jsme na gauči a on na křesle proti nám četl noviny, avšak kdykoli jsem se na něj podívala, letmo mě sledoval a usmíval se na mě. Já se na něj usmívala také, po pravdě mi jeho pohledy vůbec nevadily a já si je užívala.
číst více
Byl právě studený lednový večer na lyžařském kurzu se střední školou, ve třídě bylo dvaadvacet kluků a tři holky, hrozně jsem klukům záviděla, že mohou spát všichni v jednom pokoji, ale měli jsme úžasnou učitelku, moc dobře věděla, že alkoholu u sebe máme dostatek, kluci spali na zemi na matracích a já s holkama jsme měly postele, sice v jednom pokoji s učitelkou, ale to mi nevadilo, mělo se pít a tak jsem se po tom, co učitelka naoko "usnula"jsme se přestěhovaly za klukama.
číst více
Do postele jsem ulehala úplně unavená. Dnes mi dal braška na kurtu zabrat, ale myslím, že jsem se nedala lehce a taky je pěkně vyčerpaný. No jo, tenisová sobota. Chvíli jsem se ještě hladila po těle pod tílkem a po nohách, ale krátce po tom, co jsem zavřela oči, jsem o sobě už nevěděla.
Zdál se mi sen. Šla jsem, nevím kam, asi kam mě nohy nesly. Dorazila jsem ke dveřím a až tam jsem si uvědomila, že jsem uvnitř místnosti.
číst více
Ahojte. Som Wiki. Asi najviac Vás zaujíma, ako vyzerám. Aktuálne mám 20, cca 170 cm vysoká, s dlhšími blond vlasmi a pevnými trojkami kozami. S postavou som spokojná. Nie som úplná modelka, ale aspoň mi nehrkajú kosti. Ale je ešte jedna dôležitá vec, čo o mne musíte vedieť. Milujem sex. Zistila som to už skôr a stále ma to baví. Preferujem síce mužov, ale nepohrdnem ani peknou holkou.
číst více
Tenhle den začal jako každý normální. Vstal jsem s postele, umyl se najedl se a čekal na kamaráda, který mě každé ráno vyzvedával. Do školy jsme dorazili ve třičtvrtě na osm. Tenhle den se mi tam moc nechtělo, měli jsme psát test z matematiky, kterou já moc nezvládám. Začala hodina. Seděl jsem v lavici a snažil se nemyslet na ten test.Se zazvoněním se otevřeli dveře a dovnitř vtrhla Zástupkyně ředitele s prosbou zda si může půjčit pár dětí na pomoc.
číst více
Bylo zjevně brzké ráno. Odhaduju to tak na druhou až třetí hodinu ranní. Šel jsem z jednoho dost ošemetného pajzlu, dost podnapilý, plný touhy, plný bezvládnosti, prostě plný chlastu. Už dávno jsem měl ležet vedle mé ženy, šoustat ji, dívat se ji do očí, držet ji jemně za krk a pumovitou rychlostí do ní vrážet svoje péro. Tohle mi taky během mé cesty domů neustále běhalo hlavou. Z jedné strany na druhou, z druhé strany na třetí. Mumlání a škrábání podrážek v brzkém ránu soboty. Tak trochu klasika.
číst více
Byl den jako každý jiný..Přišla jsem ze školy a sedla za kompa, zkoukla jsem svůj fb profil a prohlížela lajky na profilce.Najednou mi pípl chat a tam psala kamarádka- těch 125 lajků tam máš stějně kvůli těm kozám!Já jsem jí odpověděla smajlíkem a rýpavým - "nezáviď :P " ... Pak se ke mě dostavilo upozornění o žádost o přátelství, říkala jsem si žádná novinka, tolik úchylů si mě chce přidat denodenně že to ignoruju.Ale tohle byl docela pěknej kluk, vypadal fajn.
číst více
Celý pátek mě nepustila myšlenka na to, že v sobotu uvidím svou Bobo. Ještě večer jsem jí volal, že jí v sobotu dopoledne počkám na vlakovém nádraží. Měl jsem zrovna 2 dny nové auto. Byl to velký Chrysler Voyager a ještě nebyl pokřtěný a napadla mě hříšná myšlenka. V telefonu jsem jí trošku popsal představy co se mi honily hlavou.
číst více
V sultánství Azardžajském byl poklid. Skončila válka a do paláce se mohla v klidu vrátit někde doposud "uskladněná" princezna, které za války hrozili atentátem. Po dobu dlouhé Azardžajsko-Bhétské války se v paláci dosti změnilo služebnictvo. A to především já a moji dva kolegové, zaměstnaní jako něco jako pážata.
číst více
