Martin měl za pár dní narozeniny a jako každoročně se chystal uspořádat pořádnou párty se spoustou chlastu. Měl v úmyslu pozvat všechny spolužáky a pak taky spoustu kámošů z hokeje, základky a od sousedů. No, vypadalo to na spoustu, ale fakt hromadu lidí, ale aspoň bude zase jednou pořádná sranda. Vytáhnul papír a napsal na něj, kdy a kde se ta jeho oslava koná.
číst více
K nám do práce nastoupí nový šéf. Řiditel. Když nám ho náš přímý nadřízený představuje, pomyslím si, že je to sympaťák, milý výraz v obličeji, krásný úsměv. Rozhodně lepší než ten náš předchozí. Mmmmm... Daniel. To bude radost chodit do práce, ale škoda jen, že ho nebudu moc často potkávat. Tedy, ten minulý k nám moc cestu nemíval.
číst více
Psala mi, že je třeba dojednat ještě nějaké podrobnosti k našemu projektu a že mám přijít to probrat k ní. Vypadalo to, že jsem ji zastihl těsně při příchodu, protože mi otevřela ihned a ještě se asi nestihla převléci z práce – mohl jsem na ní ale oči nechat. Měla na sobě bílou blůzku, tmavou kratinkou sukni, která snad víc ukazovala než zakrývala, tělové punčocháče a kozačky na podpatku těsně pod kolena.
číst více
Řídím si takhle jednou moje krásný meta-lízově azurový fáro na šestý avenue, a jsem docela znuděnej. No to víte, ještě abych nebyl. V práci byla akorát a jenom pruda, pruda a zas a jenom pruda. Ještě, že je přede mnou víkend! Hurrá. Sice mě ještě dneska večer čeká oslava narozek mýho dobrýho kámošem Fandy, ale to je poslední „povinnost“ tohohle tejdne.
číst více
