Stare Americke prislovi rika, pravda je nekdy podivnejsi nez vymyslenina! (the truth is stranger than fiction) Zde v USA se Velikonoce slavi vypraskem jen v nekterych Ceskych rodinach, trpicich na tradice! Americane tuto ceskou tradici vubec neznaji! Ale je zde zase jiny zvyk. Jmeniny se zde taky neslavi a v kalendari kupodivu zadne jmena ani nejsou!
číst více
"A proč by se mi to nemělo líbit, pokud to myslíte vážně s tím vejřezem, tak sem s Vámi, nota bene, jestli nebudu muset dávat pozor, aby Vám nezůstal sebemenší šrámeček na zadku!" zahlaholila jsem do sluchátka. "No to by jste nemusela, naopak, chci jich vysázet pěkně 120, seč Vám síly budou stačit.
To byla slova, která mi vyjela z úst v momentě, kdy starší pán na druhém konci telefonu projevil zájem o pokud možno tvrdý výprask. Bylo něco po desáté večer a pán původně volal pouze pro to, aby zjistil možnost objednání, tato slova mu však vyrazila dech. Nečekal totiž tak bezprostřední reakci, takže trošku znejistěl. "Vám by se to líbilo?" zeptal se zaraženě.
číst více
Byla hluboká noc. Za oknem klidně zářil měsíc a svými paprsky barvy stříbra ozařoval plochu pokoje. Na první pohled v něm nebylo nic zvláštního. Dvě lůžka, každé na jiné straně pokoje, na každém jedno tělo. Bratr a sestra. Jejich stáří se lišilo o čtyři minuty. Před šestnácti lety totiž přišli na svět jako dvojčata. Vyrůstali spolu v naprosté shodě a sourozenecké hádky u nich neměly místo, jak tomu bylo v jiných případech. Nikomu se to nezdálo divné, proč také. Byl to prostě zářný příklad dobré výchovy. Nikoho by nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Ivan ležel na zádech, byl vzhůru a naslouchal jejímu pravidelnému oddechování.
číst více
Byl krásný letní den.Užívala sem si sluníčka a opalovala se na zahradě. Najednou mi zapípal mobil že mi přišla SMS. Byla od mého pána psalo se v ní: "Ty špinavá děvko okamžitě přijeď!..." Co sem měla dělat? Když pán volá tak musím okamžitě přijet. Naštěstí byli jenom o pár ulic dál tak sem tam byla opravdu skoro okamžitě. Když sem zazvonila tak přišel otevšít jakýsi muž, ne muj pán, uplně jiný, vypadal mile a mile se usmíval. Řekl ať vstoupím že Petr(pán) už čeká.
číst více
Paní Helena už od revoluce pracovala v jedné soukromé firmě. Její majitel chytil příležitost za pačesy a podnikání se mu celkem dařilo od začátku, takže si mohl dovolit udržet stavy zaměstnanců a dokonce přes dvacet let zaměstnávat Helenu. V jiných firmách by jí taktně naznačili, že když překročila padesátku, už není dostatečně atraktivní, a pak by ji vyhodili.
číst více
A to Kamila jeste neskoncila, jeji vyprasky maji vzdy dve casti. Prvni je pry na to, aby clovek nezapominal, jak to rakoskou boli, a druhy je az po chvili, aby se clovek trochu obaval, jak to zase bude bolet. Neobavala jsem se trochu, ale dost. Kamila mi podala sklenicku se sampanskym. Jako vzdycky
Pomalu jsem se narovnala, natahla kalhotky a rukou jemne prejela cerstva jelita na seslehanem zadku. Zadek byl v jednom ohni a ja mela vyschlo v ustech. Jsem nepoucitelna, vim, jak to Kamila s rakoskou umi, vim dobre, co muj holy zadek dostane, a stejne sem chodim.
číst více
Výprasků a ještě víc studu jsem si užil dost v pubertě. I když tehdy to moc příjemné nebylo, tak dneska se mi z toho vzrušením dělají mžitky před očima a už jsem si to dvakrát s jakorodičovským párem a jejich známými zopakoval. Našel jsem si je na inzerát a za krátko jsme vyladili první scénář, který vyhovoval oběma stranám. Byl složen z asi 40 % z mých pubertálních zážitků, z 30 % jsem ho vylepšil o své úchylné fantazie, a 30 % bylo dáno jejich choutkami a možnostmi.
číst více
Iveta fňukala a nevěděla, co má dělat. Před půl hodinou nezvládla řízení svého malého autíčka a v dramatickém smyku to napálila do nějakého billboardu na kraji silnice. Promáčkla si kapotu vpředu a připadalo jí, že už auto nebude v životě jezdit. Jí se naštěstí vůbec nic nestalo, neměla na sobě ani škrábnutí. Ale netušila, co se v takových situacích má dělat, a tak zavolala policisty, kteří před chvilkou dorazili a obhlíželi místo nehody.
číst více
Od doby co jsem si domluvil schůzku a vydal se na cestu se ve mně mísí různé pocity očekávání, vzrušení, chtíče, ale i trošku strachu a různých obav. Konečně jsem na místě a naštěstí i přesně na čas. Stojím u zvonku a odhodlávám se zazvonit. Zvoním. Po chvíli se otevřou dveře a madam mi naznačí abych vešel, dveře hned zavírá. Krásná žena, lehce přes třicet, má na sobě sexy obleček zdůrazňující její přednosti a vysoké kozačky, vypadá stejně jako v inzerátu.
číst více
Její oči neklidně bloudily po místnosti a šlo z nich vyčíst dva stavy jejího nitra. Veliká touha s odhodlaním se tu mísila s malou dávkou strachu. Věděla, ze bude přísný a přála si to, ale zároveň v ní hlodalo i ono pochybovačné "co kdyby".
číst více
