Svůj druhý život jsem začala žít po rozvodu po třicetiletém manželství. Bylo mi 52 let, byla jsem sice trošku baculka, ale s celkem ještě slušně rostlými prsy č. 6 a hlavně stále velkou chutí na sex v jakékoliv podobě. Proto jsem nedovedla pochopit, že si manžel našel jinou, protože v sexu si rozhodně nemohl stěžovat i když u rozvodu ze mne udělal neschopnou frigidku.
číst více
Tento víkend jsme byli na takové menší narozeninové párty u známých na chatě v Jeseníkách. Byly to po všech stránkách povedené dva dny. Spousta zábavy, jídla i pití. Také na lyžování a blbnutí ve sněhu došlo. A jednoho rána došlo i k velmi příjemné příhodě o kterou bych se s vámi rád podělil.
Začalo to snem. Přece jen už jsem několik dnů nestříkal a v takových chvílích mne přepadají všelijaké erotické fantazie i ve spaní.
číst více
Bylo mi asi šedesát, když se "to" stalo. Jednoho dne jsem se rozhodl navštívit svého starého přítele. Poznali jsme se v nemocnici. Tehdy to byl můj první infarkt, jeho už asi třetí.
"Hey! Sme se dlouho neviděli!" objal mě takovým tím mačkavým objetím. "To bude století." usmál jsem se na něj a on mi vlepil takovej ten mokrej humáč na mou starou zpuchřelou tvář.
číst více
Pavel se mi líbil už když jsem chodila na základku a on tehdy maturoval na gymplu. Byl ale dost velký stydlín. Pak se ztratil z dohledu a vrátil se po 5ti letech jako inženýr. Když mne pak občas potkal, pozdravil, ale nic víc a to mne šíleně lákalo. Jaký pak je asi v posteli ? Bylo mi 22 let, sex jsme měla ráda a tenhle stydlín mne opravdu moc lákal. A pak jsme se potkali na taneční zábavě.
číst více
Ahoj, jmenuju se Petr a je mi 14. Kdybyste odemě chtěli víc povídek, vyhledejte číslo 11298 . Tato povídka se zkutečné stala a tak jsem přišel o panictví.
Měl jsem oslavu narozenin, zkloubenou s oslavou narozenim mého pradědy. Bylo nás tam fakt hodně, ale náctiletí jen tři, a navíc jsem z nich byl nejmladší. Ti ostatní byly dvě holky, které jsem předtím ještě neviděl, 16 a 18 let. Byly moc hezké.
číst více
Vždycky jsem byla paf do našeho profesora zeměpisu, je to krásný, mladý muž s vysportovaným tělem a myslím, že moje signály už pochytil, na jeho hodinách se na mě pořád usmívá a dívá se na mě, ale nikdy jsem to nevnímala vážně. Na druhé pololetí jsme ho dostali z tělocviku a oproti zeměpisu to rozhodně není moje kolej. Po naší předposlední hodině za celý školní rok mě na chodbě zastavil a zeptal se mě, jestli je ještě někdo v šatně.
číst více
Vrata povolila o další centimetry. Vojáci se znovu zapřeli proti úderu a doufali, že pokované dřevo vydrží ještě jeden náraz beranidla. Ozvalo se zachroptění a jeden z vojáků se sesunul k zemi. Ostatní se instinktivně odtáhli od praskliny ve vratech, kterou beranidlo způsobilo. V duchu však pogratulovali spolubojovníkovi ke krásné smrti. Jestli se k nim démoni dostanou, každý bude snít o smrti čepelí.
číst více
Byl čtvrtek odpoledne, dřepěl jsem doma a nadával jako špaček. Byl jsem tou dobou bez práce. Snažil jsem se uvažovat, jak se co nejrychleji dostat z té mizérie, na nic kloudného jsem nepřišel, a tak jsem se přemístil do kuchyně a postavil vodu na kafe.
Vtom zadrnčel zvonek u dveří. Vyšel jsem do předsíně, a když jsem otevřel dveře, málem jsem šel do kolen. Na chodbě totiž stála Lenka, kamarádka mý holky. Už často jsem si na ni vzpomněl, když jsem teď býval dopoledne doma pořád tak sám.
číst více
V týdnu mi volal strejda, jestli bych nemohl na deset dní k nim přijet, protože musí odjet na služební cestu a teta by tam musela být sama v celém baráku. Bydleli na okraji nedalekého okresního města, strýc se před několika lety rozvedl a loni se oženil s holkou o šest let starší, než jsem já. Je to pěkná kočka, návrhářka oblečení a docela jí to vynáší a je svými modely už známá mezi celebritami. Tak jsem mu slíbil, že přijedu, protože mám zajištěnou prázdninovou brigádu až od příštího měsíce. V pátek odpoledne jsem sedl do autobusu a za necelou hodinu jsem byl na místě.
číst více
Bylo horké letní odpoledne a mně se nechtělo být doma.
Zavolala jsem proto své nejlepší kamarádce Nikol, zda něco nepodnikneme. Jelikož jsme nerady chodili na koupaliště, kde na nás vždycky koukala banda čumilů, rozhodli jsme se, že si vezmeme kolo a pojedeme se projet. Ujeli jsme asi 20 kilometrů, když jsme zastavili blízko nějakého lesíku. Ještě jsme tam nikdy nebyly, ale vypadalo to tam moc hezky. Byla tam pěkná louka, a nádherně to tam vonělo trávou, hlavně tam byl klid a nikdo nikde. Řekli jsme si, že si na chvíli lehneme a odpočineme si.
číst více
