Na internete je najlepšie čo? Anonymita ! Môžete tam ponúkať čo chcete, kupovať čo chcete, nadávať komu chcete alebo aj napríklad zoznámiť sa s kým aj nechcete. A to je tak trošku tento prípad.
Prišiel som na známy slovenský portál, popísať si, spoznať super dievčatá. Nedarilo sa mi ale nájsť osobu opačného pohlavia, ktorá by bola minimálne taká zhovorčivá ako ja. Všade to bolo o tom istom žiaden vtip, dôvtip, nedajbože metafora alebo irónia. A tak som na normálny, slušný rozhovor cez kábel rezignoval.
číst více
Sedím na zastávce a čekám na autobus....
Slyším brzdy, otáčím se... vystupuješ a ptáš se na cestu...
Ptáš se, kam jedu a nabídneš svezení...
Vypadáš seriozně, tak nabídku příjímám...
Bavíme se o počasí, jaké jsou pařáky... to je paradox..
Říkáš, že mám pěkný šaty... směju se, ale začínám být nervozní, tvoje pohledy do mého výstřihu jsou čím dál častější...
číst více
Začalo to jako romantický večer ve dvou. Pozval jsem Lenku na večeři a ona přijala. Příjemná restaurace, příjemná hudba, dobré jídlo, dobré vínko. Vše bylo moc hezké, slibné a Lenka děsně sexy. Pod přiléhavými šaty byly vidět obrysy krajkového prádla. Celý večer jsem z ní nespustil oči a doufal, že přijme i následné pozvání ke mně domů. Nebyla proti, což potěšilo nejen mě, ale i mého věčně nadrženého parťáka, který už se v kalhotách stavěl do bojové pohotovosti.
číst více
Všechno se to odehrálo jednoho krásného dne na konci týdne. Byli jsme s přítelkyní spolu asi 2 týdny, na ten večer kdy jsem poprvé u ní přespal, asi jen tak nezapomenu. Začalo to pohodově a nevině, po dlouhé škole sem se dostal domu až kolem 5 hodiny odpoledne, skočil jsem do sprchy a řádně se omyl a oholil. Hodil jsem do sebe ještě jídlo a utíkal za přítelkyní. Došel jsem až ke vchodu kde už na mě čekala s otevřenou náručí.
číst více
Jednou jsem se vydala na jednu párty. Stáňa byl jeden moc pěkný kluk, se kterým jsem si už dlouho psala. Jednou jsme si psali o našich představách a tak, takže v momentě kdy jsem ho uviděla okamžitě jsem zrudla. Přišla jsem k baru a objednala si pivo, barman si mě první přeměřil a zeptal se na věk. Slušně jsem mu ukázala občanku na které stálo, že už mi je dva dny 15. Lehce se pousmál a řekl: Využíváš příležitosti brzo co? a já odpověděla že jo. Verča moje nejlepší kamarádka, které bylo už bylo 18 mi donesla whisky a já s chutí vlila do sebe celou skleničku.
číst více
Bylo horké letní odpoledne a mně se nechtělo být doma.
Zavolala jsem proto své nejlepší kamarádce Nikol, zda něco nepodnikneme. Jelikož jsme nerady chodili na koupaliště, kde na nás vždycky koukala banda čumilů, rozhodli jsme se, že si vezmeme kolo a pojedeme se projet. Ujeli jsme asi 20 kilometrů, když jsme zastavili blízko nějakého lesíku. Ještě jsme tam nikdy nebyly, ale vypadalo to tam moc hezky. Byla tam pěkná louka, a nádherně to tam vonělo trávou, hlavně tam byl klid a nikdo nikde. Řekli jsme si, že si na chvíli lehneme a odpočineme si.
číst více
Svůj druhý život jsem začala žít po rozvodu po třicetiletém manželství. Bylo mi 52 let, byla jsem sice trošku baculka, ale s celkem ještě slušně rostlými prsy č. 6 a hlavně stále velkou chutí na sex v jakékoliv podobě. Proto jsem nedovedla pochopit, že si manžel našel jinou, protože v sexu si rozhodně nemohl stěžovat i když u rozvodu ze mne udělal neschopnou frigidku.
číst více
S Danou jsme se znali od začátku základní školy - byla totiž mojí spolužačkou. Ze začátku jsme byli celkem dobří kamarádi, ale časem, jak ona přišla do puberty, se začala kamarádit spíše se staršími kluky a dost s nimi flirtovala. Naše kamarádství trvalo sice stále, ale už to zkrátka nebylo takové - jednoduše jsem to přikládal k tomu, že nejsem její typ.
číst více
Byl jsem nedávno svědkem situace, která mi naprosto vzala dech. Bydlím na panelákovém sídlišti a o tom, že v protějším domě bydlí dvě lesbičky, jsem věděl. Věděl to každý, protože ty ženské se tím nijak netajily. Klidně si vykračovaly po sídlišti ruku v ruce, sedly si na lavičku a tam si dávaly něžné polibky. Některým lidem jejich chování vadilo a odsuzovali je, mně tedy nijak nevadilo.
číst více
Byl to takovej normální běžnej den. Právě jsem se vracela z práce. Dneska to ale bylo mnohem dřív než jindy, protože jsem potřebovala rychle domů hodit pracovní věci, převlíknout se z nepohodlnýho formálního kostýmku do civilu a zařídit ještě pár věcí ve městě, než všude kolem šestý zavřou. Docela jsem pospíchala, proto se mi ani nechtělo vycházet do toho blbýho sedmýho patra pešky.
číst více