Jaro bylo v plném proudu a já, zarytý starý mládenec, jsem se doma dost nudil. Neměl jsem do čeho píchnout, a tak jsem se rozhodl, že se zajdu trochu vyvenčit. Jak se říká, takové protažení těla nikdy neuškodí. Ale nejsem žádný velký turista, takže jsem obešel barák, vzal to skrz parčík a skončil v nedaleké hospodě. Jen jsem přišel, už mě všichni zdravili, tady se prostě všichni známe, a navíc jsem ten, kdo do hospody na jedno pětipívo zajde dost často.
číst více
Odmaturováno. Hurá. Po 4 letech na gymplu je to celkem úleva, ale představa další 5 let na VŠ mě trochu děsí. Ale to je teďka vedlejší. Přijímačky mám taky za sebou, shodou náhod měli termín těs-ně po maturitě, a teď se nechám unášet jen představou 4 měsíců volna. Rodinná dovolená, čundr s partou, nekonečný chlastačky, ale to je až za moc dlouho. Chtěl bych vyrazit někam pryč co nejdřív. Obvolávám kámoše, ale nikdo bohužel nemůže.
číst více
Později se mi Milena svěřila, že vždycky věděla, že s ní jakoby není něco v pořádku. Rodiče ji vychovávali asi dost konzervativně, jméno prý dostala po pratetičce a nesnášela ho. Už v mládí se kamarádila s klukama a pokukovala s nimi po holkách, fakt se jí některé z nich líbily. Tak kolem té páté, šesté třídy, kdy spolu děti chodí poprvé na rande a dávají si první pusy, si Milena dala první pusu s holkou a potom se jí o tom zdály divoké sny.
číst více
Honza se vydal na procházku, aby si odpočinul od své celodenní tvrdé práce. Den se příjemně ochladil a slunce už se sklonilo nizoučko k obzoru. Prosvítalo mezi stromy v lese, čmeláci bzučeli a byl to přímo idylický letní podvečer. Honzu bolely svaly, od rána se oháněl vidlemi, lopatou a sekerou. Cítil pronikavý pach svého potu a viděl, jak se mu na vypracovaných svalech na pažích usadila vrstva špíny. Jeho kroky proto mířily k malému lesnímu jezírku, aby se tam opláchl, trochu si zaplaval a osvěžil se.
číst více
Bylo krásné odpoledne, 28 °C a já jako každý den okolo 4 hodiny, se začla oblékat že půjdu vyvenčit svého psa. Mám velkého labradora jmenuje se Laky a hrozně ráda s nim chodim na dlouhé procházky, na louku která je kus od mého baráku. Bylo okolo čtvrt na 5 a já vycházela z paneláku. Prošla sem louku a mířila skrs les. Když sem prošla celkem malý les byla tam další louka a u ní pramenila řeka. Louka byla nádherná, svítilo na tí slunce a byla jsem překvapená že ji ještě neznám.
číst více
Bylo mi tehdy sotva 16, když mě pozvala kámoška na oslavu narozenin... Poté co mi při domlouvání se řekla, že bych tam mohl i přespat mi bylo jasné, že k něčemu dojde, proto jsem si připravil "výbavu". Nuže, když jsem se dostavil na onu adresu, byla to klasika, dárky, dort... Bylo nás tam celkem 6, 5 holek a já. Né že bych se chtěl chlubit, ale s dívkama mi to jde, jako máslu s chlebem.
číst více
Právě začínaly prázdniny. Přestavovali jsme domek a tak na nějakou dovolenou nebylo moc času a hlavně ani financí. Protože jsme si ale chtěli užít pár dnů volna a aby se i nevlastní dcera necítila nějak zanedbávána, naplánoval jsem, že sjedeme Vltavu. „Ty ses zbláznil! Já jsem na vodě nikdy nebyla, navíc víš, že já pod stan moc nemusím.“, argumentovala manželka.
číst více
Nataša, malinkatá dvaadvacetiletá Ruska, dostala příležitost studovat jeden rok v Praze ekonomii. Samozřejmě toho využila. Matematice vždycky rozuměla, měla však trochu problém s výukou částečně v angličtině a částečně v češtině, její jazykové schopnosti nebyly na nijak oslnivé úrovni. Aby všechno zvládla, napsala si na fakultní nástěnku inzerát, že shání doučování.
číst více
První díl
Seděl jsem ve vodním kruhu celý zmatený a asi notnou chvilinku mi trvalo, než jsem si to všechno urovnal a uvědomil. Takže, ono to vyšlo? Sáhnul jsem si na nos, jen pro kontrolu jestli nejsem nalitej, protože mozek říkal že to vyšlo!! Ihned co jsem se vzpamatoval a vůbec si to uvědomil, jsem si musel zahonit, protože mi penis nevešel do plavek a taky jsem nechtěl chodit po celym Chorvatsku s postavenym pérkem.
číst více
Tenkrát mi bylo 16 let a s mou nejlepší kamarádkou Hankou jsme jely již pátým rokem na letní tábor. Tentokrát jsme měly možnost vyzkoušet si, jaké to je, být instruktorkami. Byla jsem na tábor velmi natěšená. Obzvlášť na Háňu. Těšila jsem se na dva týdny strávené v její blízkosti. Radši jsem nemyslela na to, co bude, až se za dva týdny budeme muset rozloučit, ale na to, jak si s ní ten tábor užiju. S Hankou jsme se domluvily a zabraly si druhý stan zleva. První den se nic moc nedělo, nechali jsme děti odpočinout, protože cesta od vlaku na náš tábor je přeci jenom trošičku náročnější.
číst více
