Pila z tůně uprostřed lesa i potravu hledala spolu se zvířaty. Přespávala na stejných místech jako lesní ptáci, aby byla v noci v bezpečí. Od doby, co Aice zabili oba rodiče, k lidem se nepřibližovala. Království padlo již před půl rokem a zůstal jen chaos. Aičin lid odplul ve spěchu za moře. Kdoví jestli nezůstala poslední. A skrývat se věčně nedokáže…
číst více
Když Aiku přivedla stráž do otrokářova stanu, Karaš už čekal na posteli a něco podepisoval. „Budeš dělat scény nebo nechceš aby i tentokrát vidělo víc lidí, jak šukáš?“ „Budu poslouchat.“ Špitla rezignovaně Aika a Karaš pokynul strážným, aby se ztratili. Když osaměli, hodil Aice oděv, první který tu dostala. pěkně padnoucí korzet, podobný nosívala pod večerní šaty, když ještě její rodiče něco znamenali. Tenhle ale nebyl z bílého plátna nýbrž černé průsvitné látky a přes něj už žádná další vrstva neměla přijít.
číst více
Anita byla obyčejné mladé vesnické děvče, nebyla ani štíhlá ale ani nebyla tlustá. Byla to dívka kyprých tvarů, a drobnějšího vzrůstu. Měla velká přírodní prsa, celkem pevná. A i když nikdy nebyla těhotná a neměla děti tak při větším vzrušení jí z bradavek teklo mléko.
číst více
Celý další týden mezi Emou a Editou neproběhly žádné hrátky a Ema se začínala cítit odstrčená a neustále nadržená. Zatím se s pánem ještě osobně nesetkala, a ani o to nestála. Taky se jí zdálo, že v noci slyší kroky, které se zastavují před jejím pokojem, a tak se začala zamykat. Další noc, když si před spaním hladila prsíčka a kundičku, zase zaslechla ty kroky, a pak někdo vzal za kliku.
číst více
Ema byla krásná patnáctiletá dívka z vesnice. Její drobné postavě dominovala jemná tvářička, černé husté vlasy a velká a pevná prsa. Před měsícem její rodiče navštívila Hana, sestřenice Eminy matky, a nabídla, že Emě zařídí práci služebné ve městě. Dívka, tak bude mít šanci dostat se do lepší společnosti a vydělat si na věno. Rodiče, kteří měli na krku ještě další čtyři děti, s tím souhlasili. Ema byla taky nadšená, protože měla vždy pocit, že život na vesnici není pro ni.
číst více
Marek pracoval jako technik v aquaparku, který teprve nedávno nechalo vybudovat město. Vstupné nebylo z nejlevnějších a tak se postupně v jeho hlavně líhnul docela odvážný plán. Jednou večer nadhodil své manželce Michaele, které bylo jednatřicet, tedy o dva roky méně než jemu. „Zítra zavíráme už v sedm…“ „Takže přijdeš domů dřív?“ Zaradovala se. „No mohl bych, ale mě napadlo něco trochu jiného. Dělá se tam úklid, mění voda a tak. Ale v deset večer už bude všechno hotový a nikde nikdo. Mám klíče. Co ty na to, Míšo?“ „Myslíš jít se vykoupat? V noci?
číst více
Kdysi dávno za sedmero horami a sedmero řekami žila byla jedná sterá paní. Jednoho dne, když šla do lesa, aby natrhala bylinka pro léčivé masti, uviděla, jak před její chatrčí leží nějaký uzlíček. Rozbalila ho tedy a co neviděla…Uvnitř byla malinká holčička, sotva pár měsíců stará…
O 15 let později.
číst více
V Ráji se nic neděje. Bůh si někde něco tvoří, Adam je bůhvíkde a ty sedíš pod stromem a přemýšlíš, co by se dalo dělat. Zrovna si češeš své nádherné, dlouhé vlasy a užíváš si ten pocit, kdy ti dopadnou na hebkou pokožku, když se nad tebou ozve:
„Zdravím tě, první z lidí…Vidím, že Bůh své ovečky neumí ani pořádně zabavit…“
Když zvedneš hlavu, uvidíš nad sebou hada. Krásného, majestátného, temně černého hada, jemuž zlatě září oči.
číst více
Na malé vesnici zná každý každého. Ani v této tomu nebylo jinak. Obyvatelé vesnice byli jedna velká rodina. Když měl někdo problém nebo potřeboval pomoc, hned se našla pomocná ruka nebo aspoň dobrá rada.
Jednou se stalo, že rodiče šestnáctileté Hanky museli pracovně odjet na měsíc do ciziny. Ale co s Hankou? I když už jí je šestnáct, nemohou ji tu nechat v domě samotnou. A tak zašli za sousedem Mirkem, starým vdovcem, jestli by nemohla Hanička zůstat u něj. Mirek nic nenamítal. A tak slovo dalo slovo, rodiče odjeli a Hanka se přestěhovala k sousedovi.
číst více
Spala na zadním sedadle zabalená jen v dece a prožívala sen. Zdálo se jí, že se k ní ve tmě přibližoval muž, který se poté změnil v ďábla a nakonec ve vlka, který jí šel po krku… Vykřikla hrůzou, otevřela oči a zrychleně oddechovala.
„Už jsme tady.“
číst více
Celkem 34 hlasů