Afrodita a Piacere netrpělivě očekávaly svého dnešního milence Kerberose, ale ten zřejmě nespěchal. Od Hádova odchodu už uplynula dlouhá doba a Kerberos nikde. Bohyně už ztrácela trpělivost. Celý den se těšila na milování s Kerberosem a Piaceres. Tekla už jen při představě dlouhého, tlustého údu, který bude nalitý touhou. A on nikde!
číst více
,,Milujte se a množte se!"řekl Bůh Adamovi a Evě. Nemusel to říkat dvakrát, Adam by se množil rád, udělal by Evičce celou školku, jenže ona jej stále odmítala. Celé dny mu utíkala po Ráji, až byl večer schvácen a usnul vysílením. Jenom se mu smála:,,Adame, polaskej mě, no tak, Adame, poznej hebkost mého lůna!" Takto jej provokovala a jezdila mu nenechavou ručkou po celém těle, jenže Adam spal a neměl sil.
číst více
Afrodita se rozhodla naučit lidi na zemi rozkoši. Už ji nebavilo se dívat na to, jak lidé berou sex jako nutnou činnost k zachování rodu. Chtěla, aby si užili a hlavně aby ji konečně ocenili.
Nikdo si nedokáže představit to odhodlání, které Afroditu posedlo. Tahle sexy zrzka si byla dobře vědomá svých předností a hodlala je všechny použít k dosažení svých cílů, neváhala použít kterýkoliv špinavý trik, který ji napadl.
číst více
Byla už skoro tma, když jsem s gryfem přistál na mýtině před temným domem. Působila tu divná síla, které ve mně probouzela chutě a mé sexuální pudy. Taky že se mi zanedlouho pod modrým pláštěm rýsoval stojící klacek. Necítil jsem žádné zlo, jen vypadal opuštěně, avšak v oknech se občas mihlo žluté teplé světlo. Vešel jsem velkými těžkými dveřmi, které nepříjemně zavrzaly a vstoupil do místnosti. Hořely zde svíce, stěny byly ze dřeva a podlaha z kamene. „Halo?“ zakřičel jsem, když jsem postupoval domem dál. Bylo však ticho.
číst více
Jmenuji se Adriana. Je mi 24 let a živím se malováním portrétů na zakázku. Nevydělám sice moc, ale uživím se. Malování je mojí velkou vášní. Kamarádi tvrdí, že mojí jedinou. Svým způsobem mají pravdu. Dosud jsem nenašla nikoho, kdo by mě zaujal natolik, abych ho vzala na vědomí jinak než jako kamaráda nebo jako případný model pro můj další obraz.
číst více
V prvním díle povídky byl uprchlý vězeň Charlie proměněn džinkou z kouzelné lampy v ženu. Dostal nejen tělo s eroticky neobyčejně citlivými intimními partiemi, ale také ženské myšlení a velice silnou sexuální touhu. Příběh končí ve chvíli, kdy k chatě, kde se Charlie, nyní už Carla, skrývá, přichází policie, která po něm pátrá.
číst více
Žila byla jedna holčička, která nosila všechno oblečení červené. Tato holčina se jmenovala Karla Kulková a každý čtvrtek chodila ke své babičce. Už od mala to byla rozverná holka a po lesní pěšině za svou babičkou chodila jen tak nalehko v červených krátkých kraťáscích a červeném nátělníku. Toho si nemohl všimnout rakouský přistěhovalec Wolfgang, který žil v chatce, kolem které Karla Kulková chodila k babičce.
číst více
Když Kristýna ulehla poprvé do manželského lože už si byla jistá, že ve výběru partnera na zbytek (jeho) života udělala chybu. Velkou chybu. Tak zaprvé, ten chlap smrděl. Nikdy předtím si toho nevšimla, nejspíš se před schůzkou s ní vždycky umyl. To dnes neudělal. Zadruhé, jeho tělo vypadalo jako ovesná kaše. Jeho povrch pokrývaly hrbolky, vředíky, rudé skvrny. A to si zatím svlékl jen košili. Opravdu nechtěla vědět, jak to bude pokračovat níž.
číst více
Bylo 26.června ráno a Johnu Robertsovi se zdál velmi dlouhý a krásný sen.Začalo to tím,že jako první věc viděl svatbu své dcery Lucy a jejího přítele Paula,která se odehrávala před čtyřiceti lety.Sen pokračoval plynulým tempem dál.Tentokrát se mu zdálo,jak si vyzvedává svoji ženu Grace a dceru Lucy z porodnice Sv.Františka a drží ji v náručí.
číst více
Ptáci poplašeně vzlétli, když se muž zastavil, aby se vydýchal. Byl na útěku před policií už druhý den a za tu dobu si ještě moc neodpočinul. Nemluvě o tom, že by se pořádně vyspal, nebo se najedl. Ale nechtěl-li strávit příštích pětadvacet let za mřížemi, neměl jinou možnost. Koneckonců, nebýt toho opilce, který se svým náklaďákem narazil do vězeňské dodávky převážející Charlieho spolu s několika dalšími odsouzenými do Blackfortské věznice, už by se dávno díval na svět přes zamřížované okno.
číst více
