Když mi bylo sedm let, nepřežila matka dopravní nehodu, a tak jsme zůstali s otcem sami. Otec byl vysoký bankovní úředník a nevedlo se nám špatně, ale bylo vidět, že nám chybí ženská ruka. Začal jsem chodit do školy a doma nám pomáhala starší paní s úklidem a vařením. Když mi bylo dvanáct, tak mi jednoho dne otec oznámil, že má delší dobu přítelkyni, která je moc milá, má dceru o rok mladší a rád by nás seznámil. Domluvili jsme se na termínu a připravili doma malou oslavu. Protože bylo krásné a teplé počasí, tak jsme vše připravili u bazénu. Bylo to velice intimní místo, kam nebylo odnikud vidět.
číst více
Jednoho letního odpoledne jsem se procházela po městě a potkala bývalého spolužáka ze základní školy.Jmenoval se Standa,byl sympatický,ani ne moc hezký,ale něco na něm bylo a mě se líbil.Prohodili jsme pár vět a pozval mě na kafe.Zašli jsme do nejbližší hospůdky a povídali si o životě.Bylo nám 23 a cítili jsme se hrozně dospělí a zkušení.
číst více
Nikdy by mě nenapadlo, že se mi začnou líbit holky. Byla jsem několik let z úžasným chlapem, kterého mi snad záviděla každá moje kamarádka. V posteli byl naprosto perfektní, přitom jsem se často přistihla při tom, že mě vždycky udělá jenom když mi vylíže klín. Nechtěla jsem na tom nic měnit, ale přesto jsem vždycky od něj vyžadovala orální sex.
číst více
Včera jsme si udělaly netradiční před-Vánoční večírek ve Swinger clubu. (17.12. 2014)
Co se týče Prahy, jsou zde dva z nejlepších sw klubů, jeden z nich má tak neopakovatelnou atmosféru a skvělé majitelé, že se již tam vracíme několik let pro své potěšení....
Na jejich webovém portálu již v hlavním titulku, naleznete informace označující tento druh "zábavy" navštěvující pouze pro TOLERANTNÍ páry.
číst více
Stalo se to asi před týdnem, s Luďkem a Radimem jsme se sešli, protože přijel náš bývalý spolužák z Prahy. Petr nás vždy dobře pobavil. Zapadli jsme do jedné pizzerie, dali si pár piv a kecali o všem možném. Petr musel jet půlnočním vlakem zět do Prahy, brzy ráno měl ještě něco vyřizovat ohledně školy, tak jsme ho doprovodili na nádraží a šli k Radimovi domů, jehož rodiče odjeli na chatu, bydlel docela blízko.
číst více
Mená používam aké používam, ale s pôvodným príbehom nemajú nič spoločné, ide len o urýchlenie popisu a vzhľadu, keď sa človek osloví Ginny, alebo Hermiona, väčšina ľudí vďaka filmom príde na um tá istá predstava a i keď viem, že v písaných príbehoch je lepšie, keď si každý spraví svoju predstavu. Ja nerada vymýšlam mená a ešte menej dlhé popisy o veľkosti pŕs a podobne. Zase vás prosím, aby ste mi názory písali na mail ginny@centrum.sk
číst více
Dávno jsem dospěl jsem do věku, kdy se z chlapce stává muž a já jsem zatím tuto skutečnost úspěšně ignoroval. Užíval jsem si pohodu bydlení u rodičů, stále navařeno, plnou lednici, vypráno, vyžehleno, jak říkala máma- "aby se náš Pavlíček měl dobře". Je to moc pohodlné, bezstarostné, ale má to pramálo společného s dospělým životem. Ne že bych ve svých 30 letech neměl práci, jako inženýr pracuji v jedné IT firmě, příjmy mám také slušné, ale chybí mi partnerka. Jsem ve vztahu k ženám plachý až stydlivý, jako maminčin mazánek:-)
číst více
Během svýho pobytu na koleji v cizím městě jsem sice občas nějakou roštěnku sbalil, dotáh si ji na kolej a parádně si užil, nebylo to ale přesně to, co jsem hledal, chtěl jsem prostě pořádnou ženskou a už dlouho na ulicích pokukoval po starších, zralejch ženskejch, prostě zrovna tyhle mě dost rajcujou (!), a tak jsem si řek, že to zkusím. Mláďátka alias pipinky nevyzrálý mě už totiž hódně nudily. Příští den jsem si koupil inzertní noviny a našel si rubriky seznámení „Ona hledá jeho.“
číst více
Vstoupil jsem do toho nočního podniku v Jokohamě se značně smíšenými pocity. Ale říkal jsem si, že jako zástupce své firmy budu v Japonsku už pouze tři dny, když předešlé tři dny uplynuly v samých chvatných a úporných jednáních a tak je nutno se trochu porozhlédnout. Byl jsem na Dálném východě poprvé a moc jsem se těšil, co vše uvidím, zatím jsem však neviděl vůbec nic.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Celkem 93 hlasů