Před rokem jsem se na prvního máje vydal na procházku do přírody. Netušil jsem,. že si na této procházce užiji dvakrát docela slušnou mrdačku.
Odpoledne jsem se hodil do sportovního, jenom kraťasy a triko a vyběhl jsem do polí za město. Sluníčko docela příjemně svítilo a za hodinku jsem měl v nohách tak deset kilometrů a řekl jsem si, že to stačí a vracel jsem se domů.
číst více
Ráda tady čtu vaše povídky, a tak jsem zkusila taky něco napsat. Prosím hodnoťe, abych věděla, že má smysl pokračovat nebo ne.
Nevím co jsem udělala, nebo neudělala, ale zazvonili mi u dveří 2 chlapy, prý jsou od policie. Ihned musím s nimi. Nedovolili mi se ani převlíct. A hned mě naložili do auta a odváželi pryč. Když jsem se zeptala, co to má znamenat, hrubě mi jeden odsekl, ať držím hubu, že se všechno včas dozvím.
číst více
Dnes jdu konečně po pár týdnech polehávání a rehabilitace domů. Noha už je v pořádku, normálně chodím a nemůžu se dočkat.
Nemocnice zrovna není místo, kde bych chtěl trávit své mládí a příště si budu muset dát při lyžování větší pozor. Ve dvaceti letech je pořád co dělat. Ještě jedno vyšetření a pak hurá domů.
číst více
Se čtyřicítkou na krku, se dvěma dětmi a starostmi o celý dům i rodinu už sex není tak významnou součástí mého života, jak to mu bývalo před lety. Nejen, že se “dvakrát, třikrát do týdne” potichoučku změnilo na “jednou, dvakrát za měsíc”, ale ani tohle číslo už dneska moc neodpovídá realitě. Není prostě už tolik příležitostí, času, ale přiznejme si to otevřeně, hlavně ani chuti.
číst více
Stalo sa to v roku 1974. Mal som vtedy šestnásť a pol roka a bol som študent 2. ročníka gymnázia v našom okresnom meste. Spolu s ostatnými študentmi celého ročníka sme v septembri vyrazili na zemiakovú brigádu do jednej vzdialenej dediny. S nami ako dozor s nami išli triednej učiteľky. S našou triedou samozrejme išla naša triedna Milena Soukupová, ktorá nás mala na fyziku a matiku už od prvého ročníku.
číst více
Právě jsem chtěl platit, když jsem si všiml u vedlejšího stolu sedícího páru. Sakra, vždyť ta ženská je Monika, moje dřívější spolužačka, kterou jsem už před lety chtěl dostat do postele, ale nikdy se mi to nepodařilo.
Pak se její rodiče rozvedli a Monika se s mámou odstěhovala. Neviděl jsem jí víc jak 10 roků. Seděla tam s nějakým plešatým kořenem a najednou se naše pohledy setkaly.
číst více
Další den se pomalu skláněl ke svému konci. Zapadající slunce nádherně podbarvovalo mraky do krvavě červeného odstínu. Vše bylo mysticky oranžově zabarvené od skomírajícího slunce. Lumír právě vystoupil na konečné lince autobusu. Poslední zastávka se nacházela v průmyslové zóně jednoho města. Do cíle to měl ještě skoro kilometr. Nikde nikdo. Bylo to vše zvláštní.
číst více
Seděla jsem zkroucená pod stolem,ústa plná toho ruskýho penisu a jakoby zdálky jsem slyšela,jak se mrzák s rusem dohadují o ceně.Pusa už mě bolela a hlavou se mi honily myšlenky,"proč zrovna já".V hlavě jsem měla vymetýno,byla jsem uřvaná a unavená.
Pomalu mi začínalo být jedno,co se bude dít.
číst více
Sestupuji dolů po schodech. Nudím se. Bratr někam odjel, máma jela nakupovat s kamarádkami a táta nahoře pracuje. Pořád mám ale čas, přemýšlet co chci na narozeniny. IPod? Novej mobil? Nebo něco takového? Na dárkách nešetřím. Už mám snad všechno. Od táty. Od mámy si většinou přeju oblečení a od bratra něco pěkného ať si vymyslím. Až přijde máma s bratrem mám jim oznámit co chci. Napadne mě to. Potřebuju, abych mohla celej rok jezdit kam chci.
číst více
Byl krásný letní den, roku 1941, Anežku nezájimalo válečné běsnění všude kolem, měla radost z teplého počasí a rozkvetlých luk, tak se rozhodla, že si vyjde do lesa na procházku. V bílých šatech a věnečkem květin na hlavě a s košíkem v ruce vyrazila na cestu. Maminkaji ještě varovala, ať si dá pozor, že v lese můžou být Němci, ale Anežka tomu nevěnovala pozornost.
číst více
Celkem 17 hlasů