Čechova družina se usadila pod Řípem. Moc se jim tam zamlouvalo. Spousta mléka, strdí a sexu jim dodávala elán pro budování jejich nového domova. Jediným, komu se pořád něco nezdálo byl Čechův bratr Lech. Neustále remcal, že Keltky jsou moc ploché a že by se raději usadil někde, kde mají ženy poprsí podstatně vyvinutější. Vhod by mu byla velikost asi tak, jak mají vemena kozy.
číst více
Měl to být obyčejný vánoční večírek lidí od nás z kanceláře, na který dorazil i můj partner Honza s tím, že mě potom odveze domů…….dobré víno a vychlazené šampaňské však změnily jeho plány a rozhodli jsme se, že tam auto necháme a pojedeme domů autobusem. Já a kolegyně Martina jsme srkaly šampaňské, které nám pomalu, ale jistě stoupalo do hlavy, Honza, kolega Miloš a náš šéf Marek, který nám původně přišel jenom popřát hezké Vánoce, ale nakonec se nechal zlákat dobrým pitím, střídali bublinky a dobré červené víno.
číst více
Praotec Čech, tehdy ještě ovšem bez hodnosti praotce, se vydal se svou družinou na pochod, aby uniknul častým válkám, pustošení, vypalování a znásilňování, které války přináší. Samotné znásilňování by, hlavně pro ženy, bylo docela milým zpestřením jinak fádních dnů, ale kdo měl poslouchat ženské reptání, když měly permanentně nasáklé kouřem čerstvě vyprané prádlo? Musel jim naslibovat hory, doly, zlaté kamení, aby alespoň občas byly po vůli.
číst více
Právě jsem se vrátil z nádraží, kde jsem byl vyprovodit manželku Zuzanu a naše dvě ratolesti. Odjížděli na celý měsíc ke tchýni na dovolenou. Blahořečil jsem svému šéfovi, který mi zatím z naléhavých pracovních důvodů dovolenou neumožnil, protože měsíc galejí u tchýně mi naháněl hrůzu. Měsíc svobody a volnosti ! Co víc bych si ještě mohl přát ? Možná nějakou pěknou kočičku k pomuchlání, ale to musím počkat.
číst více
Usadila jsem se ke stolku v rohu, objednala kávu, zapálila cigaretu a pozorovala osazenstvo. Venku stálo mnoho kamionů, takže většina hostů byli právě kamioňáci. Všimla jsem si, že nedaleko mne sedí dva, kteří na mne zírali jako na zjevení. Zkontrolovala jsem si, zda mi nedopatřením nevykukuje ve výstřihu větší kus mých předností než jsem měla v úmyslu a když jsem se ujistila, že ukazuji jen to co chci jsem labužnicky potáhla ze své právě zapálené další cigarety.
číst více
Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
číst více
Po krásné probdělé noci, plné sexu, si tak hovím v posteli a najednou se zvonek může rozzkočit. Podívám se na hodinky a vzpomněla jsem si, že jsem byla na desátou domluvená s Kájou. Natáhla jsem na sebe jen krátký župánek a šla jsem otevřít. Za dveřmi stál Kája a když jsem se lépe podívala, tak nestál sám. Na jeho kraťasech bylo dobře vidět, že mu také už pěkně stojí péro. Vzala jsem ho za ruku a vtáhla dovnitř.
číst více
„Tak další!“ Ozvalo se od dveří z ordinace. Byl jsem na řadě, nikdo jiný kromě mě totiž v čekárně neseděl. Právě panovalo odpolední červnové dusno a já měl před sebou konečně za pár dní prázdniny, ovšem musel jsem ještě absolvovat tuto osmnáctiletou prohlídku u lékaře, přesněji řečeno lékařky. Nikdy jsem doktory neměl moc v lásce, i když jsem byl většinu roku zdravý jako řípa, ale tentokrát se mi sem vůbec nechtělo.
číst více
Mejdan se tomu nedá říct. Bylo to prostě takové obyčejné posezení s přáteli do pozdní noci. Hodně se pilo a klábosilo až už bylo pozdě shánět taxíka. K čemu ? Manžel usnul na sedačce a domácí šli spát do ložnice. Zůstali jsme sedět s Honzou na dvojkřesle a dopíjeli poslední zbytky ve skleničce, popřáli si dobrou noc. Honza se ke mně naklonil, že mi dá pusu na dobrou noc a … a ta pusa se jaksi protáhla … a protáhla. Líbal krásně a já už byla příliš unavená, než abych se mohla bránit.
číst více
Člověk by měl mít na stáří nějakou vzpomínku na léta, kdy byl jako proutek a hezký jako obrázek. A to nejlépe zachytí stará dobrá fotka. Se svojí snoubenkou, jsme měli v plánu nechat si udělat nějaké pořádné umělecké foto. Ne takové ty amatérské z domácího foťáku, ale od fotografa z ateliéru. Několik přátel má na facebooku fotky, kde jsou oba dva do půl těla nazí a je to provedeno tak, že je to hezké, odvážné a přitom není vůbec nic vidět a nikoho to nepohoršuje. Prostě profesionální práce, žádné vulgární akty.
číst více
