Déle už nemělo smysl čekat. Vydala jsem se směrem k odpočívadlu pro náklaďáky. Zrovna mě míjel jeden řidič, který mířil zpět ke svému vozu. Využila jsem příležitosti a zeptala se, jakým směrem jede. Jak se dalo čekat, neměla jsem štěstí hned na poprvé. Několik minut jsem obcházela, a sem tam se někoho zeptala na směr jeho cesty, když jeden odpověděl, že jede na Prahu.
číst více
Když o tom tak teď přemýšlím, asi to byl hloupý nápad a já jsem byla naivní husa. Tenkrát o prázdninách v Itálii jsem však měla pocit, že se mi plní můj dětský sen, když mě ten krásný princ pozval na projížďku na své jachtě. Vůbec jsem nechápala, proč se mnou Martina nechce jet. Ale abych začala od začátku. Na pláži u Říma jsem se seznámila se sympatickým a krásným mužem z Brazílie. Byl to biolog a my jsme naše první rande strávili povídáním o záhadných životních formách Amazonie. Vůbec o nic se nepokusil a tak jsem s nadšením uvítala jeho pozvání na projížďku na jeho jachtě.
číst více
S Aidnem jsme už pět let nejlepší kamarádi. Často podnikáme navzájem přespávání a někam vyrážíme. Já si ho ohromně vážím, protože kvůli mé opravdu stydlivé povaze se nedokáži s nikým spřátelit, ani s holkami ne. On je o dva roky starší, takže se ani nechci bavit s lidmi, se kterými se baví on. Nejspíš bych si připadala dost podřadně.
číst více
Celkem 7 hlasů