Prvá hodina
Som nervózny ako panna na prvom rande. Už si píšeme s pánom niekoľko týždňov na sieťach ale dnes bude prvý výcvik v reále. Čakal som ho podľa rozkazu v reštaurácii. Napäto čakám na jeho príchod. Konečne prichádza a prikazuje:
- Zaplať a poď za mnou na izbu.
Idem za pánom poslušne ako jeho suka. vchádzam za ním dnu do izby a sledujem ako zamyká dvere. Po vstupe hneď dostanem rozkaz:
- Vyzleč sa donaha a kľakni si ty suka.
číst více
JOHANKA Z UČŇÁKU
Jmenuji se Michaela a tenkrát jsem chodila posledním rokem na odborné učiliště. Jednou o svačině někdo přinesl Annonci a my se bavili čtením inzerátů – samozřejmě Hezké chvíle. Bylo tam i několik z oblasti SM, hltali jsme neznámá anglická slovíčka – bondage, spanking, piss… Naši kluci se v tom trochu vyznali a vysvětlili nám, zvědavým holkám, o co se jedná. Ostatní učnice pak svorně tyto praktiky odmítly, jenom mne to docela zajímalo.
číst více
Sedím v práci, šichta se blíží ke konci a i přes snahu něco dělat spíš jen koukám z okna a přemýšlím nad tím, jak moc mě to nebaví. Hodiny se vlečou, nuda, zkrátka normální všední den. Z ticha mě probere nový email s nadpisem „Amateri.cz – upozornění na vzkaz“. Kouknu se přes stůl na kolegu, který věnuje pozornost nějakým papírům a tak kliknu na odkaz v emailu.
číst více
Ráda tady čtu vaše povídky, a tak jsem zkusila taky něco napsat. Prosím hodnoťe, abych věděla, že má smysl pokračovat nebo ne.
Nevím co jsem udělala, nebo neudělala, ale zazvonili mi u dveří 2 chlapy, prý jsou od policie. Ihned musím s nimi. Nedovolili mi se ani převlíct. A hned mě naložili do auta a odváželi pryč. Když jsem se zeptala, co to má znamenat, hrubě mi jeden odsekl, ať držím hubu, že se všechno včas dozvím.
číst více
Se čtyřicítkou na krku, se dvěma dětmi a starostmi o celý dům i rodinu už sex není tak významnou součástí mého života, jak to mu bývalo před lety. Nejen, že se “dvakrát, třikrát do týdne” potichoučku změnilo na “jednou, dvakrát za měsíc”, ale ani tohle číslo už dneska moc neodpovídá realitě. Není prostě už tolik příležitostí, času, ale přiznejme si to otevřeně, hlavně ani chuti.
číst více
I. Zrození
Za dveřmi je ticho, nejspíš ještě spí. Na etiketě těch prášků ostatně stálo 2-3 hodiny. To je dobře, říkám si, usnádní mi to práci. Zvednu petlici a s vrzáním starého železa otvírám kovové dveře. Nahmatám vypínač a rozsvítím. Vše je stejné, jako když jsem odcházel, určitě se neprobudila. Odložím tašku na podlahu a přistoupím k ní. Leží na vrstvě dek, rozestřených na betonové podlaze a mělce dýchá. To bude tím těžkým pozdemním vzduchem. Alespoň je tu teplo, přímotop už se rozjel. Tak se na ni podíváme...
číst více
Po delší době jsme se se ženou zase pohádali. Většinou naše hádky vznikaly kvůli naprosté prkotině, nejinak tomu bylo i teď. Stačilo, aby jeden z nás byl trochu unavený z dlouhého dne v práci nebo prostě neměl náladu, to pak i ta sebenevinnější poznámka od toho druhého mohla zažehnout jiskru budoucího sváru. Tentokrát jsem za to mohl já, když jsem začal šaškovat a mlet něco o dámských účesech.
číst více
První díl,
Druhý díl,
Třetí díl,
Čtvrtý díl,
Pátý díl,
Šestý díl,
Sedmý díl,
Osmý díl,
Devátý díl,
Nevím v kolik bylo hodin ale probudilo mě nutkání čůrat ,chvilku mi trvalo než mi došlo kde jsem a že nemůžu vstát a odejít normálně na záchod ale že mám pleny a musím do nich. Podle rady Krystýny jsem se lehce nad zvedl a pomalu to pouštěl tak aby mi to ztékalo mezi nohama až na zadek. Teplá moč se vsakovala do plen a v mém rozkroku jsem cítil příjemné teplo. Poznámka "vidím že ti to jde " mě probrala z polospánku. O stěnu u dveří stála ona. Černá dlouhá noční košile,nabíraná pod jejíma prsama a dlouhé rozparky po bocích až do pasu.
číst více
„Už to přichází! Dělej, kurňa, dělej, Aneto tak kruci dělej!“, řval na mě Vlado. Ze středu ke kraji jezdil těžkými dlouhými závěsy, které normálně každý večer zakrývaly delší prosklenou stěnu obýváku, a přitom skučel jak divokej pes. Venku se strhávalo na obrovskou bouřku, všude se setmělo a v kuchyni u linky mi blikavě skomíralo světlo. Ve vzduchu bylo cítit vlhko a nepříjemné napětí, z kterého mi běhal mráz po zádech. A z Vlada mi běhal taky.
číst více
Když o tom tak teď přemýšlím, asi to byl hloupý nápad a já jsem byla naivní husa. Tenkrát o prázdninách v Itálii jsem však měla pocit, že se mi plní můj dětský sen, když mě ten krásný princ pozval na projížďku na své jachtě. Vůbec jsem nechápala, proč se mnou Martina nechce jet. Ale abych začala od začátku. Na pláži u Říma jsem se seznámila se sympatickým a krásným mužem z Brazílie. Byl to biolog a my jsme naše první rande strávili povídáním o záhadných životních formách Amazonie. Vůbec o nic se nepokusil a tak jsem s nadšením uvítala jeho pozvání na projížďku na jeho jachtě.
číst více
