Čekal mě první ročník na vysoké škole a v úvodním kole mi neuznali ubytování na koleji, kde jsem chtěla být se svou kamarádkou ze střední. Musela jsem proto podávat odvolání a čekat na vyhodnocení, byla jsem z toho skoro na prášky… No nakonec mi přidělili místo na jiné koleji s jinou spolubydlící. No co se dalo dělat, škola začala a já byla ráda, že na poslední chvíli bydlím. To jsem ovšem ještě netušila, že za dva měsíce odtud budu právě kvůli této nové spolubydlící utíkat, až se mi bude prášit za patami.
číst více
Byl podzim. Lesy byly barevné, jako obsah mojí skříně, ve které jsem měla sexy prádlo. Zazvonil mi mobil. Zdvihla jsem své nahé tělo a odkráčela ho zvednout. No jasně, Honza a Martin... Moji výteční kámoši... Už od čtrnácti si s nima dopřávám sexuální požitky... Nandala jsem si síťované punčocháče, červený kostýmek a úžasné vysoké černé boty na podpadku.
číst více
Byl jsem ubytován v docela pěkném moskevském hotelu a hned druhý den přestala fungovat chladnička v hotelovém pokoji. Nic by se vlastně nestalo, ale koupil jsem si láhve sektu a vodky a představa, že bych měl večer popíjet s přáteli zteplalé nápoje, mě nijak nenadchla. Vzal jsem čokoládu a vyšel na chodbu, kde vedle schodiště seděla u malého stolečku tak zvaná děžurná, která má mít na starost celé hotelové patro. Ohlásil jsem závadu, dal jí čokoládu a s příslibem brzké opravy jsem se vrátil do pokoje.
číst více
Je teplý letní večer a venku řádí bouřka a leje jako z konve. Celý den bylo strašné dusno a nyní se to provalilo. Koukám na telku a venku stíhá jeden blesk druhý. Najednou někdo zabušil na dveře, tak vstanu a jdu se podívat, kdo se v tomto počasí vydal na procházku. Jak jsem otevřel dveře, vpadla mi dovnitř mladá žena, pověsila se mi na krk a se slovy, že se strašně bojí bouřky, se mě držela jak klíště.
číst více
Dnes jsem to na tom mejdanu trochu přepísknul s pitím. Vezmu to domů radši pěšky, abych se trochu provětral a vystřízlivěl než vlezu do postele. Stejně už je dávno po půlnoci a jezdí jen noční doprava. Projdu Stromovkou a na Holešovickém nádraží sednu na noční tramvaj. V takovéhle teplé letní noci to bude příjemná procházka.
číst více
„Pojedeš se mnou do Lípy?“ ptám se Jany, která dřepí nejraději doma a paty vytáhne nejvýš, když jde nakupovat do blízkého obchodu. Ptám se proto víceméně formálně, aby mi někdy nevyčetla, že jsem jí nikdy nikam nevzal, jak už to tak ženské občas dělají. „Co je v Lípě?“ zeptala se lenivě a protáhla se jako kočka nad kouřícím se hrnkem kávy, do níž si přidala větší díl slazeného salka.
číst více
Jednou jsem prcal Ilonu ve vaně a přitom jsem pozoroval Janu, jak tancuje. Smyslně se vlnila a vždycky když rozevřela stehna, učůrla tenkým proudem na zem. Už delší dobu se mi taky chtělo močit, ale zkoušel jsem co vydržím. Projížděl jsem Iloně vagínu a začínaly se mi dělat mžitky před očima.
"Už bych si taky potřeboval vycákat brko," procedil jsem mezi zuby.
číst více
Všechno to začalo jednoho červnového dne, přesněji řečeno odpoledne. Slunce pražilo do rozpálených betonových bloků panelového sídliště v Praze a my si řekli, že už jsme dlouho nezažili pořádné vzrůšo. Jak jsme tak posedávali mezi betonovými bloky sídliště, uviděli jsme starého známého učitele Pepína. Slovo dalo slovo a my nemohli odmítnout pozvání na jeho chatu do Krkonoš. Pojede tam prý se svojí třídou, co učí na školní výlet a tak by asi potřeboval vypomoci se zvládnutím kázně.
číst více
Jednoho dne jsem při chatovaní nabrousil na bisexuální téma, zažil jsem různý sex, ale toto téma mi bylo cizí. Nikdy mě nevzrušoval pohled na penis jiného muže ani mě za 40let mého života nikdy nenapadla myšlenka milování s mužem. Povídal jsem si s několika mladými kluky, ale připadali mi dost jednodušší.
číst více
Někdy už mi ředitelování leze na mozek. Jakoby nestačily stížnosti rozlícených rodičů na učitele, kteří nepochopili génia jejich ratolesti – haha, ještě do toho donáší učitelský sbor jeden na druhého. Zasloužili by profackovat stejně tak, jak dělám s deváťákama. Na ty nic jiného než pádná ruka neplatí. Sice si z ní dělají stejně málo jako z planých řečí, ale aspoň se u toho člověk zbytečně nerozčiluje. Učitelky to s nimi nemají opravdu lehké. Nedivím se, že zejména některé méně zkušené kolegyně se po hodině, rovnající se očistci, strávené v devítce rozbrečí. Už i několik výpovědí jsem musel rozmlouvat.
číst více
