Jednou jsem prcal Ilonu ve vaně a přitom jsem pozoroval Janu, jak tancuje. Smyslně se vlnila a vždycky když rozevřela stehna, učůrla tenkým proudem na zem. Už delší dobu se mi taky chtělo močit, ale zkoušel jsem co vydržím. Projížděl jsem Iloně vagínu a začínaly se mi dělat mžitky před očima.
„Už bych si taky potřeboval vycákat brko,“ procedil jsem mezi zuby.
„Tak to pusť,“ řekla Ilona, „schválně jestli to dokážeš při prcání,“ a laškovné proti mně vyjížděla zadkem.
Při každém nárazu mi to zažbluňkalo v měchýři. Jana si dřepla na víko od záchodové mísy. „Pojď, budeme chcát současně, já obloukem do vzduchu a ty do Ilony.“ Rozhodila kolena a mohutným, téměř vítězným obloukem dlouze chcala rovnou do kanálku uprostřed podlahy. Její výkon na mě zapůsobil jak šlehnutí čarovným proutkem. Měchýř se mi křečovitě sevřel a pak už jsem jen s úlevou vnímal, jak močím Iloně do pochvy.
„Ty do mě opravdu chčiješ,“ vykřikla obdivně. Její stydké pysky fungovaly jako elastický uzávěr. Dokud byla ucpaná ztopořeným čurákem, tak z ní neteklo nic ven. Teprve když jsem ho vyndal, vyřinul se z ní proud chcánek a její zmučená vagína splaskla. Zkusili jsme to ještě jednou. Znovu jsem ji zašpuntoval a pilně šoustal až do okamžiku, kdy mě na žaludu zalechtal pocit blížícího se vyvrcholení. V ten moment jsem se uvolnil, zatlačil a s pocitem rozkoše pustil moč.
Ilona se svíjela: „To je úplně jako kdybys do mě stříkal semeno! Teď ho ale vyndej, už jsem zas tak plná, že to až bolí…“
Vytáhnul jsem z ní ještě stříkajícího čuráka a znovu jí ho tam s chutí našrouboval. To jsem se už ale neudržel a pustil i semeno.