Magdu jsem poznala v lázních a hned první den jsem jí večer podlehla při lesbických hrátkách. Pro mne to bylo poprvé a musím přiznat, že i když jsem měla k lesbách odpor, prožila jsem celkem pěkný orgasmus.
Hned druhý den Magda ulovila pěkného chlápka a pozvala ho k nám na pokoj. Když se mu po několika sklenkách šampaňského začala dobývat do poklopce chtěla jsem odejít, ale zadržela mě.
číst více
Lucka i Šárka seděly na posteli a povídaly si, zatímco Radek sebou plácnul do ustlaných peřin. Právě se vrátili z nočního tahu po barech a nebyli sice přímo opilí, ale s Radkem se to stejně houpalo pořádně. Slyšel, jak se holky chichotají, občas zachytil nějaké slovo. Po cestě domů si říkal, že jestli budou moc drzé, tak je pořádně zlechtá, ale teď měl sílu akorát tak ležet.
číst více
Byla hluboká noc, ve tmě jsem rozpoznal pouze Velký vůz, Kasiopeu a Orion, plaval jsem si v moři a kolem nikdo kromě mě nebyl. Zničehonic jsem ucítil, jak se mě něco dotklo. Bylo to dlouhé, úzké a nepříjemně slizké. Pod hladinou bylo překvapivě docela dobře vidět, takže jsem se podíval pod sebe a s odporem jsem zjistil, že je to chapadlo chobotnice, která je naštěstí zatím hluboko pode mnou.
číst více
mi zůstává rozum stát nad tím, jak jsem potkal Artura. Bohužel vždy platí, že když něco čekáte nejméně, tak to dostanete nebo najdete. Naštěstí to přišlo v době, kdy jsem to nejméně čekal a nejvíce potřeboval.
Jmenuji se Honza, ale všichni mí kamarádi mi říkají Hansi. Jsem něco málo přes 183 cm vysoký, mám krátké hnědé vlasy a pyšním se hezkýma upřímnýma očima . Když nad tím tak přemýšlím, asi to bude jeden z mála důvodů proč se mnou začal Artur chodit.
číst více
Během včerejška a předchozího dne jsem si tedy opravdu užil, a dalo se předpokládat, podle toho, jak se při tom šoustání se mnou matka chovala, že to nebylo asi ani naposledy. Stejně tak se dalo předpokládat, že i Simona se bude snažit opět poznat, jak se dále vzdělávám. Tomu jsem napomohl i tím, když jsem jí asi po dvou týdnech potkal na chodbě a měli jsme na sebe nějakou minutu času, neopomenul jsem prohodit: „Představ si, Simono, že jsem si už zašoustal i s matkou!“
číst více
Bořek, prolezlý ranním chladem, postával na rohu ulice a snažil se vypadat nenápadně. Naštěstí se v ranním šeru moc lidí nevyskytovalo. Bylo krátce po šesté. Lidé, co šli na ranní, již byli v práci a příval lidí, co se vraceli z noční z blízké fabriky, se dal čekat až za pár minut. Zatím byla ulice téměř liduprázdná. Rychle se rozednívalo. To bylo k dobrému i k špatnému. K dobrému proto, že čím dál lépe viděl, kdo jde po ulici. Špatné bylo to, že jej každou chvíli mohl někdo oslovit a divit se, co tady touhle dobou pohledává.
číst více
Jednoho dne Pán zavolal své otrokyni telefonem. Poručil ji, ať za ním přijede, že ji bude čekat na nádraží v 18:20. Jeho otrokyně mu odpověděla, že už se na něj moc těší a že jsi na jejich schůzku, přichystala něco moc hezkého. (Koupila samodržící černé punčochy a tanga). Pan ji odpověděl, že už se také těší, jak ji bude moc utahat. Jeho mladá otrokyně se vykoupala. Oblékla si na sebe nové tanga a punčochy, černou podprsenku, červené šaty nad kolena, černou, průsvitnou košili.
číst více
Byla středa večer, už se setmělo a já byl zrovna na vlakovém nádraží se svojí přítelkyní a čekal jsem na vlak domů. Moje přítelkyně, kterou jsem přezdíval Bobo, byla ještě mladá studující holka, která bydlela na internátě. Současně dělala fotomodelku pro jednu modelingovou a reklamní agenturu a mnoho mých kamarádů mi jí závidělo. Nebylo ani čemu se divit.
číst více
Doučování. Senior 68. Tak byl dnes takový den „blbec“jak se říká.Nic mi nevycházelo a ve škole to bylo už k nevydržení.Konečně jsem se dostala domů.Na stole jsem měla lístek,že rodiče odjeli do Prahy a vrátí se kolem 23 hod.tak abych si vzala něco k jídlu z lednice a nečekala na ně.Docela jsem to uvítala,protože nebudu muset aspoň nikomu odpovídat na různé otázky,co jsem dělala,co bylo ve škole a pod.Ve svých 16 letech jsem na to dnes neměla vůbec náladu.
číst více
Všichni čtyři jsme seděli na zemi, na koberci v obýváku a poslouchali jsme Evčino povídání. Když skončila, podívala se na nás a zeptala se nás, jestli si to necháme pro sebe, protože slíbila holkám, že to nikomu nepoví.
Všichni jsme ji ujistili, že si to necháme pro sebe, že se nemusí ničeho bát.
„No vidíš.“,
číst více
