Moji rodiče se zrovna rozváděli, strašně mě to štvalo a trápilo, že máma opustila tátu, ale její nový přítel byl velice milý a hodný. Táta se z toho také nějak dostal.
Za nedlouho jsme se nastěhovali k němu do domu. Dům to byl opravdu pěkný, měla jsem i vlastní pokoj, musela jsem opustit školu i kámoše, což mě neskutečně vadilo, ale mám tam tátu, takže za ním budu často jezdit. Dalším důvodem toho je, že mámin přítel Martin měl syna, o 2 roky staršího než já, Petra.
číst více
Věra se ani nenamáhala otevřít oči, když ucítila na ramenech teplé dlaně. Snad je považovala za součást svých představ a mazlila se se svou rychle vlhnoucí kundičkou dál. Promáčkla prst do štěrbiny, masírovala si poddajné závojíčky, dělala to důkladně a vnímala to všemi smysly. Ty ruce jí něžně prohnětly ramena, uvolnily několik knoflíků na její sesterské modré košili, vklouzly pod ni, klesly k ňadrům, zmocnily se jich, třely je, žmoulaly rychle rostoucí bradavky.
číst více
Zastavili jsem na parkovišti před jejím panelákem. Řekla mi, abych chvíli počkal v autě, že se ihned vrátí. Poté se sebrala a odešla ven. Bylo už krásně po dešti a jaro se začalo předvádět ve své kráse. Za chvíli se vrátila s úsměvem na tváři. Držela cosi zabalené v nějakém hadru či co. "Tak pojď, jdeme, už mám co jsem potřebovala" zasmála se a táhla mě za ruku ven.
číst více
Byla sobota, ale já se stejně vzbudil v šest, jako když vstávám do práce. A nebyl jsem sám, kdo už byl vzhůru. Můj tvrdolín byl nalitý krví a připomínal se mi pocukáváním v trenkách. Musel jsem se pousmát, že už chce zase, vždyť večer bušil hlava nehlava do Jitčiny kundičky snad hodinu v kuse, až při tom Jitka hekala určitě na celou ulici.
číst více
Šel jsem za ní pěšinou k vysokému, převážně smrkovému lesu. Hluboký úvoz nás zavedl k úbočí kopce s červenou čepicí rozhledny na vrcholu. Po chvíli se nám otevřel výhled do údolí s domkem, obklopeným rozsáhlým ovocným sadem."Může to být i váš domov, pokud se s mamkou dohodnete," pronesla dívka, pohodila hlavou a její dlouhé, slámově žluté vlasy se leskle zavlnily. "Dluhy nemáme, co vyděláme, stačí na slušné živobytí. Nehledáme tedy živitele." "Neurážejte mě, Kláro," řekl sem na to.
číst více
Na škole byly dvě počítačové učebny a my jako třída jsme se do nich dělili podle abecedy na dva předměty a pak jsme se střídali. Na jedny počítače jsme měli naši třídní a na druhý naši bývalou třídní.
O Ivě snil snad každý z kluků. Měla naprosto jedinečnou postavu, krásný prsa a pevný zadeček. Zrzavé kudrnaté vlasy k ramenou a modré krásné velké oči. Byla to prostě pastva pro oči se na ni koukat.
číst více
Patřím k bytostem, které vlastně neexistují. Má to ale tu výhodu, že mohu vidět věci, které nikdo jiný nevidí. Jako onoho dne... Jednou se já a můj penis možná rozhodneme sepsat paměti a v nich nesmí chybět ani ona lesbická orgie, o které se rozepíšeme. Jako kdyby se to stalo včera. Bylo to opravdu nedávno, kdy se mým očím naskytl kýžený výjev.
číst více
Začalo to vlastně již na horách, kde jsem pracoval. Jana s Pepíkem, manželé, kterým jsem byl nedávno na svatbě, za mnou přijeli, aby si trochu užili sněhu. Vyjel jsem s nimi lanovkou na vrchol Černé hory a měli jsme jen sáňky. Zatímco Pepík chtěl jet hned na nich dolů, Jana prohlásila, že se chce trošku opálit. Za chvíli už nebylo kamaráda vidět a Jana se o mně opřela a vystavila svou hezkou tvář sluníčku.
číst více
Doprdelejábychpíchal. A to doslova, říkal jsem si, když jsem surfoval po stránkách se svojí oblíbenou anální tématikou. Jedna krásněji rozšukaná prdelka než druhá. Škoda, že moje přítelkyně šoustání do zadečku nemá ráda, hned bych jí ho tam vrazil. Přišel na mě šukací splín. Jen s jiskřičkou naděje jsem brouzdal po chatech, že se mi snad podaří najít análek k ošukání.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více