I.
K nám do práce nastoupí nový šéf. Řiditel. Když nám ho náš přímý nadřízený představuje, pomyslím si, že je to sympaťák, milý výraz v obličeji, krásný úsměv. Rozhodně lepší ne
ž ten náš předchozí. Mmmmm… Radek. To bude radost chodit do práce, ale škoda jen, že ho nebudu moc často potkávat. Tedy, toho minulého – ten k nám moc cestu nemíval.
Něco málo nám o sobě řekneš, podíváš se na mě a dodáš, že z důvodu navázání lepších pracovních vztahů si nás každého pozveš ještě do kanceláře, abys nás lépe poznal.
Byla jsem z toho dost nervόzní. Nechal sis mě navíc úplně nakonec, což mě ještě více znervóznilo.
Vstupuji k tobě do kanceláře a zavírám za sebou dveře. První, co mi řekneš s naprostým chladným výrazem je: „to nejlepší nakonec“, trochu mě to zarazí a tak se usměješ a dodáš, ať se posadím a začneš mě detailně zpovídat. Co vlastně mám na starost atd. Když skončíš s výslechem, tak jen řekneš, že se ti moc líbím, a že jestli chci v téhle práci zůstat tak budu dělat přesně to, co po mně budeš chtít. Ani ve snu mě nenapadne, jak je to ve skutečnosti myšleno. Napadlo mě, že kladeš důraz na poslušnost zaměstnanců a chceš, aby vše fungovalo, a že si to prostě řekl všem a to, že se ti líbím, jsem chápala spíš jako, že jsem sympatick&aacut e; a dáváš mi důvěru.
Po pár dnech si mě zavoláš k sobě. Po příchodu, dívajíc se do počítače mi řekneš: „Dobrý den Michaelo, zamkni prosím dveře“, zarazím se a zeptám se „cože?“. Odpověď: „Ty jsi mi nerozuměla? Řekl jsem, ať zamkneš dveře. Hned.“ Tak to udělám. Zvedneš oči od počítače a díváš se na mě. Usmíváš se. Další pokyn: „a teď se celá svlékni“.
Úplně cítím, jak mě polévá horko, a červenám se. Zeptám se: „jak to jako myslíte?“, zamračíš se a řekneš, že si myslel, že minule jsme si to vysvětlili, že chceš, abych dělala přesně, co mi řekneš a když ne, tak tu končím. Mám tmavé slim džíny, kozačky a jako svršek úpletový černý delší svetr, který končí tak v půli zadku. Zouvám si tedy boty a stahuju si džíny. „Pomaleji!“, tak tedy zpomalím, kalhoty si stáhnu až ke kotníkům, pak se narovnám a z kalhot vytáhnu napřed jednu nohu, a pak již volnou nohavici si přišlápnu a vytáhnu druhou. Zatím jsem nic extra díky delšímu svetru neodhalila a ani se mi do toho kvůli studu nechce. Dyť ho vůb ec neznám! Sakra! A je to můj šéf, co když si mě jen zkouší! To bude průšvih. Ale na druhou stranu musím uznat, že mě to překvapivě dost vzrušuje. Cítím, jak se mi klín zalívá horkem. Popoženeš mě slovy „řekl jsem -celá-„, tak pokračuji. Chytím svetr a přetahuji si ho přes hlavu, spouštím ho k nohám, stáhnu si ramínka od podprsenky, sáhnu si na záda k zapínání a rozepnu ji, a nechám ji spadnout na zem.
Zbývá poslední kousek oblečení, kraťáskové krajkové, černé kalhotky. Vyšlu k tobě prosebný pohled, co říká „kalhotky neeeee“, a ty mi odpovíš pohledem, kdy pozvedneš přísně jedno obočí a hlavou pokyneš tak, že mi tím naznačíš „no šup šup“. Zajedu tedy palci za lem kalhotek a opravdu hodně pomalu je stahuji.
„Pomalu se otáčej…… Hlaď si prsa…… Zmáčkni si bradavky….. a teď si pořádně zmáčkni celý kozy.“ Všechno, co mi říkáš, poslušně plním, a i když si to nechci připouštět, tak se mi to opravdu moc líbí. Pokračuješ… „A teď pojď ke mně a vylez si sem na stůl, hezky si na něj klekni na všechny čtyři a vyšpul na mě svůj zadeček a kundičku…“.
Ani se mě nedotkneš, jen si mě prohlížíš. Občas se ke mně nakloníš, tak abych cítila na svém těle tvůj dech. „Roztáhni nohy víc od sebe a hezky se hrudníkem a hlavou polož na stůl,… táááák, moc hodná holka.“
Chvíli mě necháš v téhle pozici, pak se posadíš, a přikážeš mi, abych si lehla na záda, a co nejvíc můžu, tak ať na tebe roztáhnu nohy. V tříslech jsem celkem dost pružná, takže rozevřu nohy téměř do rozštěpu. Pochválíš mě, že jsem šikovná, a že sis vybral dobře svojí firemní čubku.
Obejdeš stůl, na kterém stále ležím, políbíš mě a zašeptáš, že pro dnešek je to vše, a že se můžu obléci a vrátit se k práci.
II.
Několik dní se nic neděje. Ani si mě nevšimneš. Nevím, co si mám o tom myslet. Nevím, jak popsat pocity, které z toho mám. Je to k zbláznění.
Konečně! Email od šéfa.
„Zítra si na sebe vezmeš halenku, sukni a tělové punčocháče. Podprsenku mít můžeš, kalhotky nikoliv. Přijď přesně v 17h.“
Druhý den nastoupím do práce v nařízeném úboru. Celý den nemyslím na nic jiného než na pátou hodinu. Trochu se bojím toho, co mě čeká, ale zároveň se těším. Ten čas vůbec neutíká, je to jak naschvál. Nakonec, po té nekonečné době, se ale dočkám, 16:59, zvedám se a jdu k tvé kanceláři. Klepu. Nic se neozývá, ale najednou se dveře otevírají. „Jen pojď dál, už tě čekám. Jsi přesná.“
Stojím uprostřed místnosti, obcházíš a prohlížíš si mě. Stojíš za mnou, začínáš mě líbat na krku a rukama mi sjedeš na prsa, začneš mi je mačkat, jednou vjedeš do výstřihu, druhou trhneš s halenkou tak, aby se rozepnuly knoflíky a vyndáš mi obě prsa ven. Otočíš si mě čelem k sobě, držíš mě pevně kolem pasu a pomalu se společně přesouváme ke stolu. Posadíš mě na něj a stoupneš si mezi má stehna a tlačíš se mi do klína. Cítím jak si v kalhotách tvrdý a neubráním se myšlence na to, jak si ve mně. Stále mě líbáš, ale já ti uhýbám, protože jsem už vzrušená a nutí ; mě to vzdychat, ale ty mě chytneš za čelist a řekneš: „drž, chci tě líbat, tak tě budu líbat“.
Pak přestaneš a poručíš, ať jdu do skříňky a otevřu ten vrchní šuplík, že tam pro mě něco je. Když otevřu, není tam nic jiného než Venušiny kuličky. „Tak a teď si zas vylez na stůl na všechny čtyři jako minule.“ Udělám to, ale jsem stále oblečená. Vyhrneš mi sukni a roztrhneš mi punčocháče přesně tam, kde je třeba a pomalu mi tam zasuneš jeden prst. Stáhnu ji, úplně ti kundičkou objímám tvůj prst. Vysuneš ho a zase vsuneš. To párkrát opakuješ. Jsem strašně moc mokrá a i pouze tvůj prst mi způsobuje neskutečnou rozkoš. Vyndáš ho a snažíš se mi tam vsunout kuličky, ale asi jsem nervózní a moc to nejde, až po chvilce se to podaří. Pak pokyneš, ať se otočím k tobě a vyndám ti ptáka z kalhot a začnu si s ním hrát. Jak klečím na stole tak se musím hodně předklonit, ale je mi to jedno, hrozně se na něj těším. Rozepínám knoflíček a zip, napřed ho olíznu přes trenky a pak ho přes ně vezmu i do pusy. Cítíš to teplo, ale přitom ho v mé puse vlastně ještě nemáš. Je sám od sebe krásně tvrdý. Stáhnu trenky. Pomalu ho olizuji, pak vsaju žalud do pusy. Pak ho vezmu do pusy celého a začnu tě sát. Chytneš mě za vlasy a začneš si sám určovat tempo. Kuličky mě uvnitř dráždí a přistihnu se zas při myšlence, že bych strašně chtěla, abys je vyndal a ojel mě sám. Po chvilce mě zatáhneš za vlasy od svého ptáka tak, abych se posadila do kleku s roztaženými stehny od sebe. Líbáš mě a přitom mě dráždíš prsty na klitorisu a občas mi zajedeš dovnitř. Vzrušením bych potřebovala nejvíc křičet, ale tvé polibky mi to nedovolují. Přestaneš. „Lehni si na záda a hlavu zakloň přes okraj stolu“ a už mi ho vrážíš až do krku. Jeden dlouhý plynulý pohyb a pak nic, ani se v mé puse nehneš, jen mi ho necháváš hluboko v krku, rozepínáš mi zbylé knoflíky na košili, prsa mi stále koukají ven z podprsenky, začneš mi mačkat bradavky, něžně pak hruběji a pomalu začneš přirážet do mé pusy. Rukama mi roztáhneš nohy do maxima a hladíš mě lehce po kundičce, což mě dohání k šílenstv&ia cute;. -Proč tak jemně? Ach jo? Ať mě už opíchá!- Místo toho ho ale vyndáš z mé pusy a pomůžeš mi se posadit, řekneš, že jsi spokojen, ale pro dnešek to stačí. Nechápu, dyť se ani neudělal. Zřejmě pochopil, na co se sama sebe ptám a tak řekl: „Nemůžeme si dopřát přece všechno hned. Když to takhle půjde dál, určitě si zasloužíš, abych se ti udělal do pusy a i něco dalšího…“. Vyndáš mi kuličky, které si tam necháš.
Když odcházím, tak ještě dodáš: „A v příštích dnech nenos spodní prádlo, dokud ti to zas nedovolím“.
III.
Hned další den, někdy později odpoledne, mi voláš do kanceláře, abych okamžitě přišla k Tobě, že mě tam potřebuješ. Tak se zvednu a jdu. Nevím proč, ale mám ten dojem, že tohle zavolání je skutečně kvůli práci a jsem tak trochu zklamaná.
Chyba. Tentokrát se po zaklepání ozve jen „dále“, vstoupím a k mému překvapení tam nejsi sám, ale ještě nějaký chlápek. „Tohle je má pravá ruka v této firmě, Michaela, a tohle je můj starý kamarád. Nevěří, že uděláš vše, co po tobě chci, tak bychom mu to měli ukázat. Doufám, že si můj poslední rozkaz poslechla.“ Vytřeštím oči a nezmůžu se ani na slovo. Než se stačím nějak vzpamatovat, už mi přikazuješ, abych se k Vám otočila zády a vyhrnula si sukni. Otáčím se a vyhrnuji si ji, pak otáčím směrem k Vám pouze hlavu a při pohledu na Vás oba se prohýbám v zádech a tím dopřeji lepší výhled na mou k undičku, kterou, jelikož jsem opravdu poslechla a nenosila spodní prádlo, nezakrývalo vůbec nic. Otočíš se na svého kamaráda: „Vidíš, co jsem ti říkal…“ a pak jdeš ke mně, pohladíš mě po tváři, políbíš a dodáš „Moc hodná holka. Rozkroč se víc… a v téhle poloze zůstaň a ani se nehni.“ Hladíš a mačkáš mi zadek, roztahuješ mi půlky od sebe a najednou cítím tvůj prst, jak mi vjíždí pomalu dovnitř zadní dírky, tak sebou škubnu, hned mě plácneš přes zadek a otočíš se ke mně a okřikneš mě, ať držím, jinak budeš muset být zlý.
Pokračuješ. Olízneš si prsty a začneš se dobývat do mého zadku. Tvůj kamarád se pořád jen dívá a doufám, že to tak i zůstane. Prsty druhé ruky mi vjedeš do kundičky, rozetřeš mi šťávu z ní i po anální dírce a pak mi vjedeš do obou dírek naráz, sotva se udržím na nohách, jak mě to vzrušuje. Celá se chvěju. Začneš zrychlovat a já začnu nekontrolovaně vzdychat. Přestaneš a vzdálíš se ode mě. Stále zůstávám na místě. Něco vyndáváš ze skříně, nevidím co, jsem k tobě zády. Vracíš se, zvedáš mi vlasy a něco mi zapínáš kolem krku. Obojek s vodítkem. „Pojď hezk y na čtyři. Kleknu si tedy, vrátíš se k mému zadečku, cítím, jak mi na něj stéká gel, chci se podívat, ale hned mě okřikneš, ať se dívám dopředu na tvého kamaráda a nespouštím oči z těch jeho. Stydím se, ale poslechnu. Cítím, jak mi něco strkáš do zadku, a neubráním se hlasitému vzdechu. Když je celá ta věc, která naštěstí není tak velká, ve mně, nezvládnu udržet pohled na očích tvého kamaráda. Všimneš si toho, přitáhneš si mě vodítkem k sobě a okřikneš mě se slovy, že za neposlušnost mi musíš udělit trest. Vytáhneš z kapsy pásku, kterou mi zavážeš oči, pak se vzdálíš, opět otvírá&sca ron; šuplík a něco z něj přineseš. –Co to asi bude?- Během chvíle je má otázka zodpovězená, dáváš mi roubík do pusy a pak na mém zadku přistane první rána. Už chápu i ten roubík, bolelo to tak, že by to slyšeli všichni v celé firmě ve všech 5ti patrech. Následuje ještě asi 5 dalších intenzivních ran a pak mi řekneš, ať jdu hezky za tebou po čtyřech. Ještě před tím mi ale Jdeš a já musím na vodítku za tebou. Každý krok znamená neskutečnou rozkoš, cítím, jak se ve mně hýbe ta umělá studená věc. Sundáš mi pásku z očí a stále si mě vedeš.
Provedeš si mě po místnosti, kolem tvého kamaráda, kterému pěkně stojí klacek v kalhotách, chce se mě dotknout, ale řekneš mu, že se smí jen koukat. Jsem jen tvá. Po chvilce se zastavíš a otočíš se ke mně, vytáhneš ptáka z kalhot, přikážeš mi, ať si sednu a začneš mě s ním hladit po tváři, přejedeš mi s ním po rtech, otevřu pusu a na to mi řekneš, že ještě ne. Upřeně se ti dívám do očí a čekám, až mi dovolíš si s ním pohrát. Rozepneš mi košili. „Hraj si hezky se svými kozami… Taaak… a teď otevři pusu a vyplázni jazyk, ale nic víc nedělej“. Začneš mi svým ptákem přejíždět po vnitřn í straně rtů. „Vyplázni víc jazyk“. Plácáš mě s ním po jazyku a zase přejíždíš přes rty. Stále se ti dívám do očí a čekám.
Řekneš mi, že jestli ho chci kouřit, tak ať tě poprosím, abys mi ho dal do pusy. Opravdu procítěně s chtivým pohledem vyslovím: „Prosím, opravdu moc ráda bych Vás vykouřila.“ Usměješ se, evidentně se ti to líbilo. A konečně se oddáš ty mně.
Tentokrát skutečně přenecháš veškerou aktivitu na mě. Stud před tím cizím chlápkem je pryč a naopak, začne mě bavit se před ním předvádět. Koutkem oka se na něj podívám a vidím, jak ti závidí. Začnu se před ním předvádět, hraju si s tvým ptákem. Střídám tempo. Olizuji ho. Můj jazyk máš úplně všude. Nasliním si pořádně dlaň a začnu tě honit a přitom líbám koule. Nevím, kdo z nás dvou si to více užívá. Po nějaké chvíli se přestaneš ovládat a začneš mi do pusy přirážet. V tu chvíli si tě vyndám z pusy a řeknu: „Prosím, vystříkejte se mi do pusy.“ A hned tě zas vsaju a polykám vše.
Když to rozdýcháš, pomůžeš mi se zvednout. Obejmeš mě a přitáhneš na sebe. Políbíš mě na krk a rukou sjedeš k mému zadečku, v kterém mám stále anální kolík. Podíváš se mi tím, po orgasmu, znaveným pohledem, do očí a zašeptáš, „toho tam ještě necháme, uvidíme se za pár hodin po práci, vím, že máš dnes ten dlouhý kabát, pod něj si neber nic. V 17h tě naberu před prací“.
Odcházím a koukám na hodiny, je teprve 14:40hod.