Dneska mi to nějak nešlo. Mrdal jsem sice Evu na zadním sedadle dodávky, jako každé jiné rande, ale ocas mě dnes nechtěl poslouchat tak, jako jindy. Už jak jsem ho vytáhl z riflí ven, stál jenom tak napůl, což by ještě nebylo nic tak hrozného, protože jak už jsem několikrát řekl, Evina pusinka by postavila čuráka i mrtvole, ale dneska se i Evi dost nadřela, než byl můj ocas tuhej aspoň tak, abych jí ho mohl doslova propasíroval do její přenádherné, chtivé kundy.
Ale i potom, když už jsem přirážel, nebyla to žádná sláva a dvakrát mi dokonce vyklouznul ven, to když jsem jej povytáhnul asi moc na krajíček, no a pak mi to dalo docela velkou práci, nacpat jej zpět do ní.
Snažil jsem se tedy napravit to rychlostí přirážení a tak jsem do ní bušil, co to šlo, ale místo aby se dostavila pořádná erekce, začal jsem do ní zcela neplánovaně a předčasně stříkat.Evi trochu překvapeně otevřela oči a tázavě na mě koukla, protože se asi ještě neudělala a taky na to u mě nebyla zvyklá.
„Promiň!“, říkám trochu rozmrzele a jako by omluvně se k ní tisknu a líbám ji na na krku.
„…To nevadí….!“ , hladí mě rukou po vlasech, aby mě uchlácholila, ale moc přesvědčivě to nezní. Je ode mě zvyklá na jinačí výkon.
„Chvilku počkáme a pak to zkusíme znova, jo ?“
„Hmm…tak jo.“
Ležíme napůl vedle sebe a napůl na sobě, jak jen to dovoluje šířka zadní sedačky, která už hodně pamatuje. Už ani nevím, kolik slečen a hlavně vdaných paniček na ní pode mnou vzdychalo s široce roztaženýma nohama, ale to je teď jedno. Teď plkáme o nesmyslech a v podstatě oba čekáme na to, až se mi ocas zvetí a znova se postaví, abych mohl napravit dnešní pošramocenou reputaci. Mezi řečí uvažuji, jak dlouho mi to trvá mezi dvěma čísly jindy, protože dvě jsou za ta léta standart a skoro už povinnost. A když se daří, dáme někdy i tři, ale dneska to asi nebude ten případ. Asi to bude různé, někdy je to chvilka, tak patnáct, dvacet minut, někdy půlhoďka i víc. Jednoznačně se to asi říct nedá.
Dneska je ale Evi asi dost nadržená a nedočkavá, protože už po chvilce mi mezi řečí zajíždí rukou mezi nohy, zespod bere do dlaně obě koule, jemně si je mne v ruce a kouká mi přitom do očí. Stále se přitom bavíme, ale začíná to ztrácet nit. Eva plynule přechází od koulí na zvadlý ocas a stále silněji jej mačká v ruce. Už nemluvíme, protože už to nejde, teď už bere žalud mezi dva prsty a přetahuje předkožku až za límec a zase zpátky.
Honí mi ho. Mačká jej v dlani a zrychluje tempo. Líbáme se, jazyky krouží po sobě v ústech, po tváři i na krku. Rukama ji neomaleně a majetnicky hnětu překrásně vymodelované půlky a prostředníkem kontroluji obě branky.
Ocas pořád nic. Zatvrzele se poddává Evině neúprosné dlani a zachovává měkkou konzistenci.
Vypadá to však, že Evi je pevně rozhodnutá a nehodlá se jen tak vzdát. Tisknu se proto k ní a nakláním, abych se zezadu do ní lépe dostal prsty pravačky. Kunda je totálně mokrá a chtivá pořádného, tvrdého čuráka. Střídám v ní dva a tři prsty, co mi ruka a rozmáčená piča dovolí. Stále se líbáme, Evi vzdychá vzrušením a tvrdošíjně se snaží rukou přimět neposlušného čuráka k erekci.
Marně.
Začínám být už pořádně nervózní a lehce nasraný. To přece není možné!
Je.
„Asi se mi ještě nepostaví, zlato, asi je to ještě moc brzy!“
Evi se na mě koukla, chvilku jako by zauvažovala a pak prohlásila rezoluzně.
„Ale postaví!“
Trochu se nadzvedla a už se sune dolů k mému rozkroku. Nekompromisně stahuje předkožku z žaludu až za límec a začíná jej labužnicky olizovat špičkou jazyka a kroužit dokola. Skvělý pocit, jenom kdyby už zabral! Evi se snaží rukou narovnat stále moc poddajný ocas a bere si žalud celý do pusy.
„ …aaááá…“
Krása! Takhle to umí jen ona!
Evi kouří, cucá a saje, rukou střídavě mačká koule a honí neposlušného čuráka, zmáčeného slinami. Ale je to marné, nevím, co se děje, nejde to. Už se mi sice v minulosti stalo, že se mi hned nepostavil, ale jen na chvilku, takhle dlouho ještě nevzdoroval!
„…aáááá…“
Je to božské, příjemné, skvělé, Evi si vcucává stále zvadlého čuráka až skoro do krku a saje ho, ve snaze přinutit jej ke spolupráci. Spíše mi ale začíná hrozit, že se udělám podruhé a vystříkám všechen zbytek semene do její kouzelné, malé pusinky, bez toho, aby se mi konečně postavil a pořádně ji vymrdal tak, jak jsme oba dva zvyklí.
To ale ne, musím ji dneska ještě dupat za každou cenu! Teď už zbývá jen jedno.
„Počkej zlato, nejde to!“Evi pouští zklamaně stále splihlého čuráka a smutně na mě kouká.
„Jak to?“
„Nevím, počkáme hodinku, dvě, nebo někam zajdem a pak to ještě zkusíme, jo?
„ Tak jo…“, nadzvedává se a definitivně opouští slinami promočeného a jen na čtvrt plynu postaveného, nebo spíše nepostaveného, zplihlého zrádce.
Ale takový já zase nejsem, abych ji nechal jen tak, bez toho, aby se aspoň jednou udělala, když se tak krásně snažila! Chytám ji za štíhlý pas a tlačím zpátky do sedala.
„Lehni si zlato, vylížu ti piču!“
„Počkej, neblázni…!“, ale říká to jen tak a nebrání se a sama si lehá na záda. Jsme už za ty léta sehraní a nemusíme nic předstírat, lížu ji kundu docela často a vlastně docela rád, už jsem na ni zvyklý a vím, že to zbožňuje, jako asi naprostá většina ženských.
„Pojď níže!“, hledám optimální polohu, aby mě nebolelo za krkem, protože vím, že to může trvat déle, než dostane orgasmus a nechci to odbýt. Tak.
„Roztáhni nohy!“
Skoro nařizuji, ale spíš jen proto, že mě to rajcuje, protože Evi už leží na zádech s dokonale připraveným véčkem.
I když už jsem ji viděl zblízka nahou miliónkrát, stále se nemohu nabažit té úžasné scenérie naprosto dokonalých křivek Eviného těla, v tomto případě rozevřených štíhlých, ale pevných stehen, sbíhající se do úžasně symetrické, vyholené pičulky, nádherné bouličky, poskytující tu největší rozkoš, kterou si ale ten můj zrádce dneska vůbec nezaslouží! Takže kašlu na tebe, zbabělče!
Skláním se k ní, dlaněmi současně roztahuji a hladím stehna a postupuji pořád výše. Ale nespěchám, trochu to natáhnu, ať si to Evi užije! Proto jazykem kontroluji nejdříve bříško, pupík, pak níže, ale pořád jen zatím kolem brány rozkoše, cítím na jazyku trošku pichlavé černé tečky po vyholených chloupcích, ale vůbec mi to nevadí. Mám rád vyholenou piču, zvlášť když je tak krásná, jakou má Eva.
Evi polohlasně vzdychá a asi podvědomě mi rukama hlavu tlačí mezi nohy.
Asi už to moc chce, tak ji už nebudu více trápit. Takže pojďme!
Palce obou rukou pokládám na bílou kůži těsně u rýhy, ale každý na opačnou půlku a lehce roztáhnu.
Růžová jeskyňka se pootevřela a nabídla své promočené tajemství. Teď trochu připomíná ten kosočtverec, co čmárají děcka po stěnách, jenže v reálu a v plné kráse.
Takže špičkou jazyka nejdříve pro kontrolu zdola nahoru a pak tam, kde se lastura teprve začíná rozdělovat na dvě půlky zakotvit na malém pahrbku a kmitat sem a tam, sem a tam.
Evi se trochu vzepjala a ruce mi zaryla do vlasů.
Jen drž holčičko, to je teprve začátek!
I když nejsme manželé, ale milenci, tak za ta léta už znám každé zákoutí jejího těla, takže už vím, co má ráda. Takže nejdříve pomalu a s citem hezky rozlízat a potom hlouběji a hlouběji, co jazyk dovolí. A pořádně, jak říká kolega z práce, žádný záhyb nevynechat! Škoda, že nemám delší jazyk, tak deset centimetrů, napadá mě při lízání Eviny chtivé kundy, ale to už je sci-fi, musím si vystačit s tím, co mám.
Nabírám obrátky a snažím se co nejvíc, aby si užila, když mě dneska můj čurák tak neočekávaně zradil. Snažím se při lízání Eviny kundy využít veškeré variace a kombinace pomalého a rychlého, hlubokého i jen tak na krajíček, lízání, občas přidám prst nebo i dva, ale jazyk musí dominovat! Už mě docela bolí jazyk i za krkem, protože to víte dámy, to je fuška, takové lízání, ale Evi už je ve varu a zdá se, že už jí to každou chvíli přijde, takže „vydržať pioněr!“ Eva sebou mrská a kroutí a už hlasitě křičí vzrušením a tahá mě za vlasy, až to bolí, ale stále ještě nic. Pak ale její vzdechy začínají nabírat na obrátkách i hlasitosti a instinktivně mi rukou začíná odstrkovat hlavu.
Tak to ne, holčičko, ty mi taky kouříš ocas a polykáš a saješ semeno až do poslední kapky, a děláš to skvěle, a podle toho, jak se u toho tváříš, tak to děláš i ráda, takže proč bych ti to neoplatil?!
Chytil jsem ji oběma pažemi zespod kolem stehem tak, aby se nevysmekla a nasadil rychlost do finiše.
Konečně se vzepjala a vydala ze sebe zvuk ne zcela nepodobný ryku raněného zvířete.
„ …Aááááá….aáááá….aáááá !!!“
„ …Aaáááá…aááááááááááááááá !“
No ale takové mokro jsem nečekal ! Vydržať, Martine, vydržať !
Eva se nadzvedla a skoro silou mě začala odstrkovat.
„ Už dost, prosím tě…….už dost !“
Vlasně jsem si taky už oddechl, ne proto, že by se mi to tak nelíbilo, ale bolest za krkem už začínala být nesnesitelná.
Posadil jsem se na kraj sedadla, kouknu, co na to zrádce dole, no,trochu naběhnul a nesměle se kýve, ale na nějakou akci to není.
Raděj hoďku počkám, přece není možné, že se mi už nepostaví vůbec!
Evi si už taky sedla a tulí se ke mně, pusnika, a ještě jedna a francouzáček, vypadá spokojeně, takže je reputace pro dnešek možná zachráněna.
No ale takhle by to nešlo, uvažuji, kdyby se to mělo ještě opakovat , zajdu za Vencou, ten kšeftuje s viagrou , už mi ji nabízel za dvěstěpade, což je slušná cena.
To jsem ale netušil, co mě ještě dneska s Evou čeká, ale o tom až příště.