V Ráji se nic neděje. Bůh si někde něco tvoří, Adam je bůhvíkde a ty sedíš pod stromem a přemýšlíš, co by se dalo dělat. Zrovna si češeš své nádherné, dlouhé vlasy a užíváš si ten pocit, kdy ti dopadnou na hebkou pokožku, když se nad tebou ozve:
„Zdravím tě, první z lidí…Vidím, že Bůh své ovečky neumí ani pořádně zabavit…“
Když zvedneš hlavu, uvidíš nad sebou hada. Krásného, majestátného, temně černého hada, jemuž zlatě září oči.
„Vím, že se nudíš, a také vím, jak bych tě té nudy mohl zbavit…“
Had na chvíli zmizí a když se opět zhoupne ze stromu dolů, má v tlamě rudé jablko.
„Není to náhodou jablko ze stromu poznání?“ ptáš se bojácně a přesto zvědavě. Had jen přikyvuje. „Ano, skutečně je, ale utrhl jsem ho já, ne ty, takže se na tebe Bůh nemůže hněvat. Pojď, vezmi si…“ odvětí had a dá ti jablko před ústa.
Chvíli se zdráháš, ale pak okusíš jedno sousto…pak druhé…a nakonec třetí.
„Nic se nestalo.“ Říkáš zmateně, ale had mlčí a jako by se usmíval. Pomalu sjíždí před tebe na zem a jen tak letmo, snad omylem, se ti otře o kotníky. Polije tě teplo…příjemné horko se ti rozplývá v těle. Kousneš si ještě jednou a pak jablko odložíš, aby sis lehla o něco pohodlněji. Opřeš se o lokty a trochu pokrčíš nožky. Had mezitím začíná šeptat:
„Víš, první ženo ráje, že jsi ta nejkrásnější bytost, kterou bůh stvořil? Musel si na tobě dát opravu záležet. Ty tvoje nádherné křivky, oblá prsíčka, alabastrově bílá, hladká kůže…Přemýšlela jsi vůbec někdy, proč jsi tak krásná? Všichni ti mají závidět…a já tě naučím, co dělat, abys je k tomu přiměla…“
Had se začíná pomalu obtáčet okolo tvých kotníků a nohou a ty opět pociťuješ to horko, které jsi cítila předtím. Nevíš, čím to je, ale tvoje ruce tě začínají brnět a přestávají poslouchat. Začínáš se hladit a každé pohlazení je to nejkrásnější, cos kdy zažila. Přivíráš oči a necháváš se unášet hadím hlasem, který ti připadá stále víc a víc provokativní.
„No tak, nebraň se tomu, nemáš ani ponětí, co teď zažiješ, ale věř mi, že už nikdy nebudeš chtít zažít nic jiného…“
Had tě pomalu obtáčí celou a ty se dobrovolně nadzvedáváš, aby jeho tělo, porostlé hladkými šupinami, mohlo pod tebe. Had ale schválně vynechal to místečko, které jsi měla zakryté jediným „ošacením“. Obtočil tě dočista celou a teď se ti dívá zblízka do očí. Zavřeš oči a pomalu natočíš hlavu. Na krku ucítíš jeho jazyk. Je malý, ale mrštný a příjemně drsný. Jeho špičky se tě dotýkají rychle a jemně a pocit horka sílí.
Jeho kůže je tak hebká, tak příjemná, jako by tě hladilo tisíce rukou.
Had se začne posouvat tak, že se jeho ocas pomalinku otře o tvoje třísla a zajíždí mezi stehna. Začínáš hluboce oddychovat, ale i přes to všechno si uvědomuješ, že je to špatné. Ale je pozdě. Had tě obtočil tak, že se nemůžeš hýbat. Vzpíráš se, ale je to k ničemu a jen mu tím pomáháš. Hadův ocásek se ti proniká do klína a hladí tě po pyscích a mezi nimi. Cítíš, jak vlhneš, a pomalinku začínáš zapomínat na to, co bys měla dělat. Tvoje tělo se odevzdává hadově moci. Ten mezitím svým jazýčkem přejde k tvým kozičkám, líže je, dráždí je a drhne o ně svým hladkým tělem.
To už nemůžeš vydržet a z úst ti vyjde první hlasitý vzdech. Na to had čeká. Jeho stisk povolí a tvoje ručka okamžitě zajede do tvého klína. Tvoje prstíky začnou dělat věci, o kterých jsi doteď ani nepřemýšlela, a po těle se ti šíří příjemné brnění. Čím dál příjemnější, a když ti had jen tak mimoděk zajede ocáskem dovnitř, prožiješ první, nádherný orgasmus. Celým tělem ti projede vlna příjemného tepla a ty zhluboka oddychuješ.
Ale to nemá být vše. Had se teď soustředí na to, aby se svou hebkou kůží otíral o tvoje stehna, a čumákem zajíždí tam, kde ještě před chvílí byly tvoje prstíky. Ochutnává tě, připravuje tě na další, bouřlivé vyvrcholení. Jeho jazyk začne rejdit po tvém poštěváčku a sem tam jeho špičky zajedou dovnitř, do dírky. Po chvíli se otře celým svým tlustým tělem o tvůj poštěváček a tím způsobí další elektrizující vlnu projíždějící tvým tělem.
Hlavní finále ale teprve přijde. Had si tě totiž obtočí tak jako na začátku, a opře tě o strom. Jeho ocásek tě začne dráždit v klíně a pomalinku si hledá cestičku dovnitř. Jakmile ji najde aspoň trošku, zamrská sebou a tobě unikne slastný výkřik. Zakousneš se do rtů, abys svoje vzdechy aspoň trošku tlumila, ale moc to nepomáhá. Had vsouvá dovnitř čím dál větší kus ocásku a když je tam asi 20, možná 25cm, začne s ním pohybovat tam a zpět. Cítíš, jak se jeho kůže tře o stěny a tvoje ruce se vzpírají, protože se opět chtějí dotknout toho kouzelného místečka, které přináší slast. Had ale drží pevně. Jeho ocas se pohybuje dovnitř a ven čím dál rychleji a ty cítíš, jak je vevnitř těsněji a těsněji, až najednou zakřičíš v neuvěřitelném orgasmu a padneš do bezvědomí…
Když se probereš, had už je dávno pryč, pocit tepla také, ale vedle tebe leží rudé jablko…tak co, kousneš si znovu?