Vaše erotické povídky

Domů mi přišla pozvánka na preventivní prohlídku, vždycky na to zapomínám, po pravdě ani nejsem nadšená z toho, že tam zase musím. V úterý ráno v sedm, ach jo, no tak půjdu. To úterní ráno jsem vůbec nechtěla vstávat, přesvědčovala jsem se, že to budu mít alespoň za sebou, nakonec jsem se tedy osprchovala a šla jsem. V čekárně nikdo nebyl, dveře do ordinace byly pootevřené, moc se mi nechtělo. Zamířila jsem k židli u okna, ale zavrzaly parkety a ve dveřích se objevil pan doktor…

„Pojďte dál! Dnes tu není sestra, nebylo jí ráno dobře.“ ( To mě také ne a jsem tu! – chtělo se mi vykřiknout, ale šla jsem dál.) Vešla jsem a on zavřel dveře. Pan doktor se pousmál, vyzval mě, abych se posadila a našel mou kartu. „Jsem zde teprve krátce, kolega se odstěhoval, takže jsem požádal sestru o postupné zvaní všech pacientek, abych Vás všechny poznal, Vy příliš na prohlídky nechodíte…“ řekl s mírným úsměvem na úvod a já cítila svou nervozitu. Zadíval se do karty: „Vy jste ani neabsolvovala celkovou prohlídku? To budeme muset napravit… Kde máte svůj menstruační kalendář?“ Vytahuji z kabelky svůj kalendář a podávám mu jej. Zadíval se do něj, pak na mne, dále do diáře, kde byly vyškrtnuty dvě pacientky, které byly pozvané po mně: „ No napravíme to raději hned, běžte si odložit do kabinky – vše prosím, potom projděte dveřmi vpravo do ambulance“.
V kabince jsem se svlékla a jen velmi nerada prošla dveřmi vpravo, zcela nahá jsem stála v ambulanci, pan doktor již měl na rukou rukavice, „posaďte se zatím tady na lehátko, uklidněte se, já Vám přeci nechci ubližovat.“ Jakmile jsem dosedla, vložil si do uší fonendoskop a poslouchal mé srdce a plíce. „Tady se zdá být vše v pořádku, jen snad trochu zrychlený tep“, odložil fonendoskop a začal mi prohmatávat prsy, od podpaží, hodně ze široka, postupoval ve dvorcům a bradavkám, pečlivě prohmatával každý kousek, několikrát mi pevněji stisknul bradavky, promnul je mezi prsty – nebylo to až tak nepříjemné, začervenala jsem se, když se mi napnuly a vystoupily vzrušením. „Prsy máte také v pořádku, jen vlevo je malinko zvětšená mléčná žláza, budeme jí muset pravidelně sledovat! Položte se, nohy mírně pokrčit a od sebe.“ Prohmatával mi břicho – postupoval od žaludku dolů, důkladněji okolo pupíku a v podbřišku – když zde pevněji zatlačil, cítila jsem jeho prsty snad i uvnitř, měla jsem plný močový měchýř a trochu ze strachu, že to neudržím, částečně i bolestí jsem vyjekla. „Copak, tady budeme mít nějaký problém? Otočte se na bok…“ Ještě než jsem našla optimální polohu na boku, zajel mi do konečníku gelem navlhčený prst, znovu jsem zasténala a sevřela jsem se. „I tady to bolí? Tak se uvolněte, takhle nezjistím, co se tam děje…“ Povolila jsem sevření a do konečníku vklouznul další prst, už byly ve mně dost hluboko. Prohmatával mne zevnitř, bylo mi hrozně a do toho povídá: „Zdá se mi, že máte teplotu a taky plná střeva, budu Vám muset nejdříve provést výplach, jinak nic nezjistím.“ Vysunul prsty a obratem jsem měla v konečníku teploměr – ani jsem nestihla vydechnout. Svléknul si rukavice a šel si umýt ruce, tekoucí voda mi připomenula plný močový měchýř, nedalo se to vydržet. Následovaly dlouhé minuty, kdy cosi zapisoval do mé karty. Pak odložil tužku a vyňal mi teploměr – „Hm, 37,8°C, bude muset provést i odběr biologického materiálu.“ Opět si nasadil rukavice , odebral mi krev: „Teď si přejděte na přípravnu, abychom vyprázdnily ta střeva.“ Chtělo se mi utéct, ale byla jsem nahá, přešla jsem tedy na přípravnu, bylo tam lehátko u zdi a uprostřed jedno gynekologické křeslo, zamířila jsem k lehátku… „Tady prosím“, doktor se objevil ve dveřích a ukázal směrem ke křeslu, na věšáku si vzal gumový plášť a šel ke mně. Cestou vzal ještě malý vozík s různými zkumavkami a dalšími pomůckami.
„Nohy nahoru, a více ke mně, ten zadeček ještě musíte posunout, musí být podstatě ve vzduchu – ano tak je to správné“, opět se mi rozbušilo srdce, připoutal mi nohy, polil přirození vlahou tekutinou, už jsem to měla na krajíčku, slzy se mi draly do očí…. „To bylo jen na očištění, musíte se uvolnit, ještě provedu odběr zbylého biologického materiálu“, ještě to nedořekl a do močové trubice mi pomalu pronikala cévka, snad poprvé, kdy jsem při cévkování pocítila úlevu, „neměla byste takto zadržovat moč, není to zdravé, musíte chodit častěji“ – cítila jsem, že se začínám červenat, odložil nádobku s močí a očekávala jsem, že mi vyndá cévku – nestalo se tak, místo toho mi provedl výtěr konečníku, pak ještě odběry z pochvy, bylo to všechno tak rychlé, že jsem se ani nebránila, když mi do konečníku začala irigátorem proudit voda, masíroval mi při tom břicho a hadička přivádějící vodu mírně narážela do cévky – dráždilo mě to, jen stěží jsem to zakrývala, i přesto však zřejmě nedokonale – všiml si toho a posunul stojan, kde byla zavěšena nádoba s vodou tak, že každým pohybem ruky o přívodní hadičku zavadil… a mně se stále plnila střeva. Voda z nádoby už byla všechna ve mně, „musíte teď několik minut vydržet, aby byl výplach účinný“ a vrazil mi místo irigátoru do konečníku kolík, pokračoval dál v masírování břicha, po několika minutách jsem myslela, že prasknu, odepnul mi řemeny z nohou, pomohl mi dolů a ukázal na dveře toalety. Stihla jsem to! Uvolnění kolíku sice nebylo snadné, ale pak přišla úleva při vyprázdnění, by tam i sprcha, takže po té, co jsem se úplně vyprázdnila, osprchoval jsem se. Vstoupila jsem opět do místnosti přípravny, stál u křesla, „Ještě, prosím, ten kolík, byla jste příliš plná, budeme muset výplach ještě zopakovat.“ Znovu se vše opakovalo, jen s tím rozdílem, že jsem neměla připoutané nohy. Opět jsem vyprázdněná vstoupila do místnosti. „Ještě se tu prosím položte“, a ukázal k lehátku, „ na bok, podívám se, zda jste již dobře připravená, znovu mi zajely prsty do konečníku, tentokráte už to nebylo tak nepříjemné, promnul jimi, „v pořádku, můžeme tedy přistoupit k vyšetření , přejděte si, prosím, opět do ambulance a položte se do křesla…“ V ordinaci jsem usedla s napětím do gynekologického křesla, přistoupil ke mně, „ Opravdu se nemusíte ničeho bát, potřebuji jen zjisti v jakém stavu jsou vaše orgány, takže se uvolněte, klidně i zavřete oči a snažte se třeba myslet na něco hezkého.“ Navlékl si rukavice vsunul mi prsty pravé ruky do pochvy, levou ruku přiložil na můj podbřišek, „Posuňte se více ke mně, musíte uvolnit stehna, ještě ten zadeček dopředu, ještě kousek“ nabádal mě a rukama – jednou v pochvě a jednou na břiše mě svíral a silou posouval k sobě, „ ještě kousek, takhle se do Vás nedostanu a bude Vám to velmi nepříjemné…“ Toto vyšetření trvalo nekonečně dlouho, svíral mi mezi prsty hrdlo dělohy, několikrát mi prohmatal vaječníky, znovu dělohu, močový měchýř, znovu a znovu, dokud jsem se úplně neuvolnila, zavřela jsem oči a cítila, jak se intenzita stisků mírní a prostupuje mnou příjemná bolest a pocit vzrušení. „Vidíte, že se umíte uvolnit, musíte mi říci, kde Vás to bolí jaké máte další pocity, pro stanovení diagnózy je to velmi důležité.“ Ptal se na pocity , zda bolí, je příjemné, či nepříjemné prohmatání – opakoval všechno několikrát a tak důkladně, že jsem nějak zapomněla na to, jak moc se mi sem nechtělo a mrzelo mne, když jsem cítila jako ustává jeho tlak na můj podbřišek, v tom jsem však jeho prsty opět ucítila v konečníku, prsty druhé ruky jsem ale měla stále v pochvě, trochu jsem se sevřela. „Uvolněte se, už Vám to tak šlo, opravdu je obtížné zjistit, co Vám je, když nebudete spolupracovat.“ Pozvolna prohmatával stěnu mezi pochvou a konečníkem, doposud jsem ani netušila, jak jsem v těchto místech citlivá, bylo to vzrušující, asi to pozoroval, pohyby jeho prstů byly stále intenzivnější. Postupně do konečníku zaváděl další prsty, potom skoro celou dlaň! „Velmi špatně u Vás pracují střeva, konečník je málo prokrvený a svaly dna pánevního jsou ochablé, to je způsobené nepravidelným vyprazdňováním a nízkou aktivitou svalstva, budete muset pravidelně docházet na výplach střev, dále rehabilitační cvičení, chci mít vše pod kontrolou.“ Slyšela jsem jakoby zdálky jeho slova, která mi posléze docházela, a přiznávám, vůbec mi nevadilo, že budu muset opět přijít. Palpační vyšetření skončilo. Už jsem se chtěla zvednout… „Ležte, ještě jsme neskončili,“ přisunul kolposkop, vzal ta největší zrcadla ze stolku a cítila jsem, jak do mě proniká chladivý kov, až jsem byla nepříjemně otevřená, mírně se mi uvolnila moč, všiml si toho, vzal pinzetou tampon a začal mne utírat v okolí pysků, dráždil mi tím intenzivně klitoris, že jsem začala zhluboka dýchat.“No tak, přeci to není tak hrozné, raději Vám znovu zavedu cévku!“ Po té se ponořil do zkoumání mé pochvy, tyčinkou intenzivně třel o děložní hrdlo, cítila jsem jak vlhnu, evidentně mu to dělalo radost.
Cosi zacinkalo na stolku a pak jsem opět cítila pohyb okolo mého konečníku, nejdříve do mne nastříkal gel, pak do mě vsouval rektoskop – „Musíte se uvolnit, vím, že to chladí, je to nepříjemné, ale musí to být, dlouho jste nebyla na prohlídce, já si nevezmu na svědomí, že něco zanedbám“, mluvil ke mně, měla jsem pocit, že se roztrhnu, v pochvě mi jakoby mimoděk nechal zrcadla a otvíral mě i v konečníku, podařilo se mu to, opět mě zkoumal uvnitř – „ tady je riziko vzniku vřídků, opravdu bylo načase se začít Vaším konečníkem zabývat. Nesvírejte se, potřebuji, abyste se uvolnila, dýchejte zhluboka…“ mluvil ke mně a abych se opravdu uvolnila, dráždil můj klitoris – znovu tlak na konečník – teprve teď do mě zatlačil rektoskop úplně, ale on dráždil dál, pozoroval přes zrcadla, jak vlhnu v pochvě, vzal tampon do pinzety a pochvu mi začal vysoušet, „ Vidíte, že to dokážete, nebojte, za chvíli budeme hotovi.“ Znovu zvonivý zvuk – proboha – vždyť už mi to nemá kam strčit – měl, do močovodu mi cévkou začal pronikat cystoskop:“Musím se ujistit, že únik moči nesouvisí s nějakým problémem v měchýři, klid za chvíli se Vám měchýř naplní tekutinou, abych vše dobře viděl…“ Tekutina mě naplnila tak rychle, že jsem opět vyjekla, „Nečekala jsem, že to bude tak rychlé“, dodala jsem na omluvu. „To je v pořádku, jste statečná, za chvilku to bude, není tady vidět žádný problém, určitě by Vám ale prospělo více se zaměřit na pitný režim.“ Pohladil mě po břiše, pak jeho prsty opět ledabyle sklouzly ke klitorisu, ten už byl hodně prokrvený, takže i dotek mi způsobil vzrušení. Tekutina, kterou mi nalil do měchýře začala vytékat, potom vysunul cystoskop, cévku, pomalu uvolňoval zrcadla, i rektoskop. Nechtělo se najednou vstávat, tváře jsem měla rozpálené, zašel ke skříňce s léky a cosi přinesl, první jsem viděla čípky, hluboko – takřka celou dlaní mi zavedl do konečníku tři čípky, až se mi zamotala hlava a čípky jsem cítila snad až v žaludku, „Musíme to přeléčit, Váš partner Vám je bude muset zavádět hodně hluboko každý den -je to velmi důležité, opravdu hodně hluboko, “.Po té mi zasunul do pochvy tabletu a tampon, prý, aby byla zvýšená účinnost. „Pane doktore, ale já momentálně nemám partnera“ dodala jsem potichu. „V tom případě budete muset docházet na zavádění sem, v sobotu a v neděli sloužím v nemocnici, takže mě navštívíte tam“ dodal a díval se mi do očí přes mé roztažené nohy a pokračoval, „s preventivní prohlídkou jsme skončili, budete si pravidelně měřit teplotu v konečníku – dvakrát denně ráno a večer, to vše si budete podrobně zaznamenávat, dále jsou tu léky, v případě že budete docházet na aplikaci čípků a poševních tablet sem, doplníme léčbu ještě o injekce, aspoň nebudeme trápit Váš žaludek. Dvakrát týdně budete docházet na výplach střev. Budu u Vás také v těchto intervalech pozorovat změny v konečníku. Jednou týdně se Vás ujme rehabilitační pracovnice. Bylo by dobré konečník prokrvovat, nebraňte se vibrátoru, nebo styku do konečníku, určitě Vám to pomůže.Máte nějaké dotazy?“ „Ne….“ „Můžete se jít tedy do kabinky obléknout“ V kabince jsem se rozechvěla, takový zážitek jsem ještě při prohlídce neměla, pomalu jsem se oblékala a vyšla ven. V předpokoji ordinace pan doktor zapisoval do mé karty, když jsem vyšla z kabinky, vyzval mě, abych se ještě posadila, dal mi nový menstruační kalendář a tabulku na zapisování teplot. „Musíte si teploměr vkládat dostatečně hluboko, jinak bude teplota měřená nepřesně. No, ještě si stáhněte kalhotky, vyzkoušíme to“, předal mi teploměr, abych si ho zasunula do konečníku sama, zdráhala jsem se, ale nakonec jsem to udělala, natřela jsem teploměr gelem a pak vložila… „Ještě více dovnitř,“ vzal mi za ruku s teploměrem a tlačil do konečníku, tlačil tak intenzivně, až jsem opět cítila vzrušení, . „Tak je to správné, v pořádku, vyjměte si teploměr.“ Vzal ubrousek a otřel mi gel okolo konečníku a dostal se až ke klitorisu, pak mě vyzval, abych se opět oblékla, zapsal si do diáře mou další návštěvu a podíval se na mě. „Nebojte se, zatím to ještě není vážné, ale společně to překonáme, musíte však dbát na mé pokyny.“

Další návštěva byla v pátek, to už zde byla sestra, opět jsem se musela zcela svléknout a dojít do místnosti přípravy, sestra se podivila, že nemám vyholená rodidla, proto mě nejdříve vyholila, pak následoval klystýr, kolík byl tak velký, že jsem se obávala, že jsem roztržená. Nechtěla se spokojit s jedním, výplachy byly celkem čtyři, už jsem byla vyčerpaná, když do přípravny vstoupil pan doktor – prohmátnul mi konečník: „ V pořádku, můžeme začít“ odvedl mě do ordinace – a pokračoval….