Vaše erotické povídky

Stovky erotických povídek a příběhů. Erotické povídky zdarma ke shlédnutí. Pouze ty nejlepší porno povídky a sex povídky

Vesnické prázdniny 2

Kategorie: Fetish, Piss, Voyeur
27.10.2017
ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 5 hlasů
Loading...

První díl
Zklamání dalších dnů.
Další den jsem opět namísto rozvážení obědů, koupání a dovádění utíkal na půdu stodoly na seno kontrolovat co se děje dole ve stodole. Celou dobu jsem neviděl vůbec nic. Stejně tak dopadlo moje šmírování při fingovaných návštěvách kadibudkového WC. Všichni měli nějakou práci a já na rozdíl od toho abych pomohl, jsem se flákal po okolí a šmíroval. Po obědě jsme spolu s kamarádem utekli na koupaliště, kde jsem se nyní už se zájmem díval po děvčatech a ženách opalujících a koupajících se všude kolem mě. Sledovat poprsí, klíny, plavky a tvary zadků se ukázalo jako velmi zajímavé a udivovalo mě to, jak jsem doposud tyto přednosti vůbec nevnímal.

Časem ovšem opět zvítězili kamarádi a s nimi spjaté vodní bitky, závody a sázky o to, kdo vydrží pod vodou delší dobu. Večer večeře a mimo nočních hororových výletů odvahy po potemnělém okolí spartou kamarádů bez jakéhokoliv zážitku spojeného s ženami. Ve stejném scénáři proběhl téměř celý další den.

V maštali.
Vyrazili jsme opět na koupaliště. Poté se jelo na nedaleký vojenský bunkr hrát na vojáky. Byl jsem dokonce pomoci rozvážet po JZD obědy, pomohl jsem mu uklízet přepravky na půdě nad chlívkem. Očekával jsem, že se zapomene, nebo napraví moje nevysvětlená absence, kdy jsem se celé dny „někam“ ztrácel. Vlastně, si toho ani nikdo nevšímal a nikdo to nezmínil. Ale moje svědomí nebylo až tak čisté a tak jsem pomáhal. Přesto jsem na mém kamarádovi viděl určitou nervozitu nebo podrážděnost. Před večeří si odjel kamarád s rodiči v jejich škodovce do stolárny pro nějaké police. Já zůstal a šel jsem s jejich dědou k dřevníku naložit a dovést dvoje kolečka do maštale, kde vařili brambory pro prasata. Děda sice naložil asi polovinu koleček, ale pak prohlásil, že než dá vařit brambory, jde ještě do hospody. A že to mám odvozit sám a postavit mu hrnec na plotnu. V tom jsem neviděl problém a vozil jsem dál. Vzhledem k tomu, že bylo pořád kam, otáčel, jsem již třetí kolečko a přivezené polena hezky skládal do komínků vedle kamen. Z maštale bylo částečně vidět na dvůr, kde jsem viděl mihnout se postavu. Okamžitě jsem se postavil za roh a opatrně vykoukl do dvorku. Viděl jsem kamarádovu babičku, jak odchází do zahrady. Pravděpodobně pro zeleninu k večeři. Blesklo mi hlavou, že mám malinkou šanci vidět třeba její kalhotky, jak bude tu zeleninu vykopávat. Jakmile zašla za plot, vystartoval jsem za ní a kleknul si za plaňky plotu. Bohužel jsem nic neviděl a tak jsem zklamaně odešel nazpět do maštale. Dokončil jsem skládání dřeva, vyvezl prázdné kolečko před maštal. Postavil jsem na sporák hrnec brambor. Nebyl plný. Prošel jsem maštal a vzadu za bednou se šrotem stály dva kýble vedle hromady s očištěnými bramborami. Sednul jsem si na stoličku a nabíral brambory do kýblů. Měl jsem jeden plný, druhý do poloviny, když do maštale vstoupila kámošova babička s kyblíkem mrkve, petržele a brambor. Mě, nechtěně ukrytého za bednou se šrotem si nevšimla. Ani jsem nedutal. Sedla si ke sporáku, mezi nohy si na zem prudce položila zeleninu v kýblu a čistila ji. Očištěné kusy házela na plotnu do plastové misky. Bohužel si přitom dala na stehna zástěru a nebylo nic vidět! Sice si mírně vyhrnula šatovku, ale mimo jejích nohou nebylo nic vidět. Přesto mě situace vzrušila a péro mě opět ztvrdlo. Pytlík bolel. Moje oči upíraly pohled na opálená lýtka a její bílé stehna. Zdála se mi nervózní. Očistila už asi polovinu přinesené zeleniny, když se nožem mírně řízla. Sykla, postavila se, já se leknul a vrzl jsem se stoličkou, na níž jsem přikrčený seděl. Teď si mě už všimla a zarazila se. Zeptala se, co tam dělám? Řekl jsem jí, že jsem vozil dřevo, čehož si všimla, a že jsem dal na sporák hrnec, do něhož jsem chtěl dosypat brambory. „A, proč tam tak seděl, když sem uviděl vejít?“ Neodpověděl jsem. Stále se na mě dívala. Opřela se o sporák a řekla, ať jdu blíž. Se sklopenou hlavou jsem vstal a přišel blíž. Samozřejmě si všimla mého pod trenkama stojícího péra. Vypadala zamyšleně. Zeptala se, jestli jsem se díval na ni. Přikývnutí znamenalo ano. Zeptala se na to, jestli se mně líbí ženy. Odpověděl jsem zadrhávajícím hlasem, že teď již ano. „Jak teď už ano? Co to znamená?“. Mlčel jsem. Opakoval otázku. „No já,….jsem….Vás viděl!“, vypadlo ze mě. Vypadal zamyšleně. „Jako kde?“. „Viděl jsem Vás, jak sem přijel, byl jsem na WC a viděl jsem Vás, jak jste čůrala…. A pak..“. Zamračila se. „A pak co?“. „…no pak ve stodole večer“. „Ty jsi nás večer viděl?? Jakože jako…spolu…..jak to děláme???“. Ano, odpověděl jsem. Viděl jsem, jak sevřela rty, až jí zbělaly. „Snad Ti nemusím vysvětlovat, že sex s dědou je normální a jsme manželé!“. To večer nespíš? „Nebylo to večer, vašeho dědu jsem neviděl….“, odvětil jsem. Zůstala stát jako opařená. Zaměřila na mě pohled, a rozkázala, abych jí řekl všechno, co jsem viděl. Sklopil jsem hlavu. Stál jsem tam, hleděl do země….a spustil. Řekl jsem jí všechny moje zážitky posledních dnů, jak jsem se snažil získat další a také jak se nyní stydím. Stála opřená o sporák a měřila si mě pohledem. Sem tam zakroutila hlavou, a já jsem se stále cítil dost blbě. Zeptala se, jestli jsem předtím nikdy neviděl nahou ženu. Potvrdil, jsem její domněnky přikývnutím. Další otázky jako kolik je mi let, co mě zajímá a podobně jsem odpovídal již klidněji. Po mém čtvrthodinovém výslechu přešla do monologu a řekla, že nesmím nikde říct to, co jsem viděl. Že všechny zážitky jsou jen moje a nemám je nikde ventilovat, jinak z toho může být problém a podobně. „No nic..“, řekla. „Mě si už viděl, teď jsem na řadě já. Stáhni si trencle a vyhoň si ho“. Opět jsem sklonil hlavu k zemi a začervenal se. „ No šup, mě si viděl už třikrát nebo kolikrát, tak teď je řada na Tobě! Šup, vyhonit, a já musím jít chystat večeři“. Sice jsem s kamarády stále hulákal „..vyhoň si“ jako nadávku, ale když nevíte, o co jde, tak je jaksi těžké to udělat. Tiše jsem špitnul „..nevím jak..“. Myslím, že ji to asi i zarazilo. Ale rychle se vzpamatovala, asi jí docvaklo, že tři dny zpět sem neměl o holkách ani potuchy. „Sundej si ty trencle“. Stáhl jsem si je ke kolenům a hanbou se propadal až do sklepa. Začni si ho hladit, podívej se, řekla. Vzala mrkev z misky na plotně a ukázala mě pohyb jaký je potřeba dělat. Stál jsem jak opařený, ale poslechl jsem. Nic se nedělo, ale pohled na její nohy a průsvitnou látku její šatovky udělal po chvilce své a péro mě hezky ztvrdlo. Kmital jsem zápěstím a líbilo se mi to. Asi po dvaceti, třiceti pohybech se dostavil pocit, který jsem znal, a který jsem měl při pozorování nahoty v minulých dnech. Nyní násobený reálným zjištěním, jak si pomoct. Bolest v pytlíku a podbřišku nebyla už tak palčivá. Tělem mě prostupovala vlna napětí a tepla, až mě donutila prudce vydechnout. Tento nový pocit mě donutil zpomalit honění a několikrát se krátce nedechnout. Péro mi ztvrdlo tak, že jsem si myslel, že se mi roztrhne. Kámošova babička jen přikázala „Pokračuj v klidu dál“. Opět jsem začal zrychlovat a také jsem sevřel více pěst. Vlny tepla, slasti a mrákot se stupňovaly a začala se mi točit hlava. Péro mi v ruce pulzovalo a začali se mi podlamovat nohy. Náhle jsem ucítil prudkou bolest v pytlíku, při níž se mi zatmělo před očima, zároveň s nádherným pocitem uvolnění. Se zavřenými víčky, jsem se napřímil, vydechl, zmáčkl si ptáka a prudce se uvolnil. A poprvé v životě jsem začal stříkat! Tři velké výstřiky překvapili i babičku stojící dohledem kousek ode mě. Já stojící před kamny pozoroval semeno stékající po madle trouby, a poprvé v životě mě došlo o čem a jak, jsme se vlastně navzájem posmívali. Tak toto je ono? Toto je honění? Bože to je krásné. Proč mě to nenapadlo dříve?
Večeře.
„Obleč se a pojď se mnou“. Třesoucími se rukama jsem si natáhl trencle a s nohama, ne zcela pevně sloužícíma původnímu účelu, sem se odbelhal se vyčůrat za roh na hnojiště a pak odešel směrem do kuchyně za kamarádovou babičkou. Útočištěm se mi stala první židle u stolu. Posadil jsem se stále se klepajícími koleny čekal. Jednak na teplou večeři, jednak na to co nastane. Babička stála u plotny, zelenina se vařila, večeře se chystala. „Dokážeš udržet tajemství“. Přemýšlel jsem, jestli jsem někdy v minulosti něco vyzradil, nebo někoho zradil prozrazením jeho skrýše. Odvětil jsem, že dokážu a že mi může věřit. Odpověděla, že dobrá, že musím něco pochopit. Znovu zdůraznila nutnost nikde na veřejnosti nic nevykládat, nikomu nic nenaznačovat a být o těchto věcech zcela zticha. Zaměřila řeč na to, že ona viděla mě, a já ji a jsme si rovni, že pokud něco řeknu, řekne i ona že to a to. Podotkla, že vinu nemám cítit, že není špatné dívat se na lidi, že je lidské tělo krásné a to bez rozdílů jeho tvarů. A tak podobně. Bylo mi to jasné. Náhle se otočila a sedla si proti mně. Podívej se, nedávno si přijel, je to pár dní. Řekla, že její synovec každý rok stanuje za stodolou, a že to nikomu nevadí, ale že musím pochopit, že vždy s kluky z vedlejších domů nebo z vesnice a nikomu nevadí, když jeden den v týdnu chybí ten a nebo ten. Moc jsem to nechápal, ale pečlivě jsem poslouchal. Řekla, že když jsem tu tyto prázdniny já a ostatní kluci z vesnice jsou na táborech, dovolených, u babiček a nebo mají zaracha, nemůže mě jejich rodina nechávat ve stanu samotného. Nechápal jsem. Zeptal jsem se, jako proč bych měl být ve stanu sám??? Babička byla docela nervózní. Několikrát poposedla a zeptala se, jak se mi líbilo to, co jsem viděl ve stodole, to co dělala s jejím synem, otcem mého kamaráda. Řekl jsem, že to bylo krásné. Zeptala se, jestli se mi líbí moje maminka. No přemýšlel jsem a odpověděl jsem, že asi ano, že je to přeci moje maminka. Usmála se, poposedla a řekla, že u nich v rodině se mají rádi všichni a jeden den v týdnu se sejdou a společně se všichni vedle v obýváku milují, tak jak ona se synem ve stodole. Zůstal jsem jako opařený a nevěděl jsem co na to říct a co si myslet. Dále mi pověděla, že už byli všichni nervózní, neboť nevěděli, jak se mě zbavit, nebo jak mi sdělit abych jel již domů. Hlavně proto, že jsem byl celé dny někdy schovaný! Nervozitu jsem z jejich strany vnímal už i já. Úsečné odpovědi při rozvážení obědů od kámoše, její nervozita při čištění zeleniny. Jen mě nenapadlo to, že to má tento důvod. Řekla mi, že když už všechno vím, že když jsem se na ni díval, a že ona viděla mě, tak už nemusím jezdit domů a že mohu být ve stanu už v pohodě sám. Za chvíli přišel kamarád i s rodiči a spolu s babičkou jsme všichni v pohodě povečeřeli. Klasické úkony jako koupání, čištění zubů dali zčásti zapomenout na prožité dobrodružství. Do stanu jsme šli s kamarádem oba, on se asi po půlhodině hraní karet vymluvil na to, že musí jít uklízet dovezené poličky.

Vlahý večer.
Asi hodinu jsem si četl v knize o hmyzu, když jsem zaslechl dupot. Někdo utíká dvorkem směrem ke stanu. Vybalil jsem se ze spacáku, a vylezl ze stanu. Byl to kámoš. Jak dobíhal, volal na mě. Dnes bude údajně pršet a mám jít spát k němu do pokoje. Jestli souhlasím? Odpověděl jsem, že nemám problém spát v suchu a že mi to nevadí. Kývnul na souhlas. A že pro mě za chvilku dojde, že si mám sbalit spacák, deky a věci. Hvězdy sice svítili, ale na obzoru se mračna kupila. V šeru jsem balil vnitřní vybavení stanu a naskládal jej do předsíně. Poté jsem v prázdném stanu čekal. Uběhla více jak půlhodina a nikdo nešel. Stěny prázdného stanu se prohnuly náporem větru. Vylezl jsem ven a viděl, jak mraky postoupili, téměř až nad vesnici. Naštěstí jsem zaslechl hrkot v rychlosti tlačené dvoukolové káry, za níž běžel kamarád. Rychlé naložení věcí a rychlý útěk, před prvními dopadajícími kapkami. U dveří jejich domu nás dostihl regulérní déšť, naštěstí jsem pod okapem nezmokli. Jejich maminka oblečená v noční košili a flanelové košili pomohla odnosit věci do patra, kde měl kamarád pokoj. Postel jsem měl již ustlanou a nachystanou. Kamarád přinesl zbytek věcí, uložili jsme je do rohu a kecali o blbostech. Dole se ozval zvonek. Dole šel někdo otevřít. Někdo rychle mluvil, což jsme přes silný déšť za oknem neslyšeli. Bouchly dveře, kroky hostí i hostitele ustaly. Zeptal jsem se kdo to je? Kdo mohl v bouřce dojít na návštěvu. Kámoš suše odvětil, že neví. Leželi jsme na postelích a vzájemně si vykládali děje hororů, které jsme kdy na VHS viděli. Po chvilce se ozvali kroky po schodech. Do našeho pokoje nahlédl děda a ptal se, co děláme? Na sdělení, že se trumfujeme, kdo viděl větší krvák, jen konstatoval, že máme přes den asi málo práce kolem statku. Jestli jsme už vysprchovaní, že on se jde umýt. S tímto zavřel dveře a odešel do koupelny. I přes kapky deště dopadající na okap jsme slyšeli, jak si ve sprše zpívá. Po čtvrthodině se opět otevřely dveře a děda nakoukl dovnitř. Byla už tma a děda tiše pronesl, že má jít jeho synovec dole. Kamarád vstal, vyšel na chodbu a děda za ním zavřel dveře. Rozsvítil jsem si lampičku a četl si v knize. To mě ale nenaplňovalo klidem a po půlhodině mě to přestalo bavit úplně. Přemýšlel jsem co se mnou je. V teple voňavých peřin jsem myslel na příhodu v maštali, ve stodole, na čůrání obou babiček a i na holky u požární nádrže, místního koupaliště. Znovu a znovu jsem si v mysli přehrával pohled na roztaženou zadnici a proud moči tlačený plnou silou ven. Myšlenky nezůstali bez odezvy a v mžiku jsem měl šulina tvrdého jak kámen.
Vlhká noc.
Úplně jsem zapomněl na to, že si mohu pomoct sám! Tak nějak se cítil pračlověk s ohněm? Byl jsem kamarádově babičce nesmírně vděčný. Bez ní bych byl snad do osmnácti za debila, co nadává druhým a ani neví, co se za nadávkou skrývá! Přemýšlel jsem, jestli si ho ale mám honit v cizím pokoji. Trochu jsem se bál, že mě někdo nachytá, ale pod vrstvou peřin, které byly pro tuto činnost uživatelsky velmi vlídné, jsem to risknul. A moje tělo, dávající mírným třesem najevo svoji ochotu se nedalo ovládat. Lehnul jsem si na záda, stáhnul pyžamo, mírně pokrčit kolena, ponořil se do zážitků v mé hlavě a začal si ho honit. Po chvilce se dostavili stejné pocity jako navečer v maštali a já se jen blaženě usmíval. Bylo to opět velmi rychlé, babička bez kalhotek s vystrčeným zadkem, kamarádova babička, Růža a její chlupatý rozkrok,…zatmělo se mi před očima a podruhé v životě jsem stříkal. Bylo to krásné. Celý ulepený jsem oddychoval. Představa, že jsem přitom nahradil kámošova otce u toho balíku ve stodole, mně ovšem nedala spát a já cítil, že to zvládnu ještě jednou. Opatrně jsem se rozhlédl, pokoj byl prázdný, lampa svítila, předtím jsem zapomněl zhasnout. Vypínač vysel ze stolku a byl přímo proti mému čelu. Jako profesionál jsem jej čelem zmáčkl a v nastalé tmě rozjel druhé kolo. V klidu a pohodě teplých peřin jsem si mačkal péro, tahal za něj, honil rychle, pomalu. Zjistil jsem, že s ulepeným žaludem to jde velice dobře a nic mě na předkožce neštípe. Po druhém orgasmu jsem už zjišťoval jak krásné to je a bude a měl jsem obrovskou radost sám ze sebe. Opatrně jsem se vykutal z peřin, sklonil stínítko lampy a rozsvítil. Snažil jsem se zjistit, jak to pod peřinou vypadá. Pravou ruku jsem si utřel do pyžama, které bylo i tak katastrofálně ulepené. Opatrně jsem přešel k batohu a vytáhl dva kapesníky. Jedním sem utřel sebe a pyžamo, druhým se snažil začistit stopy na peřině. Výsledek byl politováníhodný, ale snad si toho nikdo nevšimne. Mokré kalhoty od pyžama jsem sroloval do batohu a dal si na sebe suché. Zhasnul jsem a lehl si zpět do postele. Až teď mě trklo, že jsem snad už dvě hodiny sám! Mrkl jsem ke dveřím. Tma v pokoji, tma na chodbě. Tak jsem ležel a díval se do stropu. Netrvalo to dlouho a uvědomil jsem si, že musím jít čůrat. A to urgentně. Pravděpodobně to má nějakou souvislost s honěním. Vstal jsem, přešel ke dveřím a opatrně otevřel. Potemnělou chodbu osvětlovalo jen slabé světlo zezdola, odkud byl slyšet smích a hudba nebo televize. Přešel jsem na konec chodby, rozsvítil na WC, sednul si na mísu a ….čekal. Kupodivu to nešlo nějak moc lehce. Cizí prostředí, prožité pocity neznalost svého těla udělali své. Napadlo mě dát nohy na studenou zem. Byl to dobrý nápad a já se mohl v klidu vyčůrat. Oklepal jsem se, zhasnul a šel do pokoje. Chybělo mi asi deset kroků, když sem uslyšel vrzat schody. Do schodů vyběhla postava. Zprvu jsem si myslel, že to je kámoš, kdo jiný by zvládnul 12 schodů vyběhnout. Ale k mému překvapení to byla Růža!!! Také se zarazila, možná i lekla a na posledním schodu se zastavila. Zmohl jsem se jen na rychlé „Ahoj!, co tu děláš?“. Růža se uklidnila, usmála a řekla, že si myslela, že už spím. Kdo Ti o mě říkal? To co řekla dál, mě totálně vyděsilo a ponížilo. Babička všem dole řeka, jak jsem všechny pozoroval, jak jsem pozoroval ji, jak jsem ji viděl čůrat, jak jsem se díval po holkách u bazénu a i to jak jsem si před ní honil! Cítil jsem totální zradu a ponížení. Bylo mě do breku. Jak to mohla udělat???? Jen sem tam stál, připadal si jak idiot a zmohl se jen na,..“Já,..“. Růža si přešlápla na druhou nohu a neříkala nic. Už doslova naštvaně jsem se jí zeptal „Proč to všem řekla?“. Růža se nechápavě podívala, a jen odvětila. „No aby nebylo nikomu nic divné“. Zeptala se, jestli se mně líbilo, jak přede mnou čůrala? Nechápavě jsem kývl a dodal „Jo….“, načež mě řekla, že mám utíkat za ní a vzala to rovnou k záchodu. Otevřela dveře, rozsvítila, oba jsme mžourali do přívalu světla. Uvědomil jsem si, že má na sobě jen noční košili. Stál jsem ve dveřích a zeptal se, jestli mám zavřít nebo co. Podívala se na mě, a jen špitla„ ….to je jedno.“. Odhrnula závěs u sprchy, vyhrnula si tu noční košili a dřepla si. Celou dobu se dívala na mě, jak stojím nechápavě ve dveřích. Mírně zaklonila hlavu, přivřela oči, vypadalo to, jako když tlačí a sykla „Tak se pojď podívat ne?“. Polkl jsem a udělal první krok. Růža mezitím zavřela oči a začala čůrat. Z ochlupení mezi jejími široce roztáhnutými koleny pršel na dlažbu sprchy prudce proud moči. Rychle jsem si dřepl, abych dobře viděl. Růža přitlačila a syčení dopadající moči nabylo na intenzitě. Trvalo to jen chviličku, Růža se potom hned postavila, vykasanou noční košili si přidržela loktem a otočila se ke mně zády. Měla hezký zadek. Pustila sprchu, nastavila teplotu vody, roztáhla nohy a hezky si několika tahy umyla pipinu. Sice mě studily nohy do chladných kachliček, ale stál jsem jak zkamenělý a očima hltal vše, co jsem viděl. Růža zastavila vodu a požádala o ručník, visící přes litinové topení. Otočil jsem se a málem vykřikl. Ve dveřích stála v noční košili úplně cizí ženská. A usmívala se. Rychle jsem pozdravil „Dobrý den“ a naklonil se přes sušák prádla pro ručník. Vzal jsem teplý ručník za roh a přitáhl jej k sobě. Bohužel se poutkem zahákl za bakelitový kohout ventilu a já jej nemohl odtrhnout. Paní se se smíchem naklonila a ručník uvolnila. Obešla mě a podala jej Růženě. „Dík mami“. Růženina maminka na nás pohlédla a zeptala se „Co tu děláte“. Růža mě krátce představila a odešla ze sprchy ven. Cestou pověsila ručník a zavřela dveře. A ani se neohlédla. Stál jsem tam, s paní, o které jsem věděl, že je Růženy maminka. Tak Ty si ten kamarád, co se rád dívá? Smutně sem se podíval na dlažbu a rezignovaně jsem řekl, že ano. Růža mě říkala, že se jde do patra vyčůrat, díval ses? Zeptala se. Jen jsem kýval a díval se na ni. Už při podávání ručníku si musel všimnout mého pod pyžamem stojícího péra a ulepené pyžamové košile. „No my ženské chodíme vždy čůrat na WC do patra, po chlapech dole nikdo moc nechce chodit, stále tam prdí, a když jdou na velkou, tak to je úplný konec“ pronesla se smíchem. „Bude Ti vadit, když se taky vyčůrám? Chceš se dívat?“. Bylo mě krásně. Usmál jsem se a řekl jasně. On byl dneska TEN den, kdy se všichni dole milují a já jsem tak nějak nebyl stále prověřen, ale díky dešti jsem se musel jít schovat! „Ano chci se dívat“. Tak si sundej ty gatě a pojď sem. Rychle jsem si pyžamo sundal a opatrně jsem k ní přistoupil. Péro mě hezky ztvrdlo a zmohutnělo. Zasmála se, nadzvedla si košili a sedla si na mísu. Řekla, ať jdu blíž a kleknu si před ní na kolena. Potom jen pomalu roztáhla svoje nohy a nechala mně se dívat. Už jsem na nic nečekal a začal si honit šulína. Jestliže se mi zdálo, že měla Růža proud moči prudký, tak její maminka měla vodopád! Jakmile začala močit, silně zatlačila, prudký proud narazil do hladiny sifonové vody v míse, která doslova vřela. Po chlupaté pipině jí stékaly proudy moči, po stranách ji velké kapky slévaly kudrny chlupů k sobě. Údivem z tohoto divadla jsem zapomínal honit. Jí se to pravděpodobně velmi líbilo, nejspíše ji těšil můj zájem a obdiv k ní. Proud pomalu slábl, zato můj pták tvrdl do neskutečna. Už mě docela bolel, ale nemohl jsem přestat. Růžina maminka se natáhla, utrhla si kus papíru z rolky, a strčila si ruku mezi nohy. Já jsem se v tu chvíli postavil před ní, a jakmile si začala utírat mokré chlupy v rozkroku, prudce jsem vydechl zadržovaný vzduch a začal jsem stříkat. Jen se usmála, a utřela vnitřní stranu stehna a prkýnko od mého semene. Na její otázku, jestli se mi to líbilo jsem ani neodpověděl, jen bez dechu přikývl hlavou, že ano. Vyšli jsme na chodbu a já dva kroky za ní zamířil unaveně směrem do pokoje. Ona se na druhém schodu otočila a kývla směrem k přízemí. „Ty nejdeš se mnou?“. Nevěděl jsem co říct, ale ona se jen otočila a při cestě po schodech dolů řekla, ať jdu, proč bych měl být sám nahoře. Vmžiku jsem byl dole a dva kroky za ní vstoupil do velkého, dobře osvětleného obýváku. Cítil jsem se velmi vystrašeně a nesvůj. Pozdravil jsem, mým směrem se otočilo všech sedm hlav. V místnosti seděli na sedačce Růža, vedle ní můj kámoš, vedle jeho děda, babička, maminka, otec a u stolu si něco malovala Růžina o rok mladší sestra. Všichni na sobě měli župany, pyžama, nebo děda jen trenky. Na stole byly už z půli snězené obložené mísy a chlebíčky. Děda mě vyzval, abych přisedl, že nechť se nestydím a zobnu si něco. Sednul jsem si vedle Růži, podal si chlebíček, nacpal si polovinu do pusy a byl rád, že nikdo nic nekomentuje a nikdo se na nic neptá. Babička se na mě usmála. Hleděli jsme na telku, ale samotnému programu jsem nevěnoval ani procento myšlenek. Děda, babička, Růža a její mamka hráli karty. Já v klidu dojídal chlebíček a po očku pozoroval, jak ženským při vykládání karet na stůl vykukoval výstřih. Po čtvrthodině jsem už hrál karty také. To mě mírně rozptýlilo, naštěstí se hrála sedma, kde se nemusí moc počítat. Chlebíčky byly vynikající, snědl jsem k nim asi deset jednohubek. Kámoš vstal, řekl, že jde spát a po několika minutách následoval i děda. Pomalu jsme dohrávali karty a Růžina mamka také zavelela, že se jde spát. Obě její holky se zvedly a spolu s ní odešly do ložnice v patře. Kámošův tatík vstal, něco pošeptal své ženě a odešel. Kamarádova matka vstala, odnesla ze stolu prázdné talířky a několik zákusků dala do lednice. Slyšel jsem, jak dává talířky do dřezu a něco dalšího kutí v kuchyni. Zavolala na mě a na babičku, jestli si ještě někdo něco dá, jinak že jde spát. Popřála nám dobrou noc a odešla. Zůstal jsem v obýváku jen s babičkou. Vstala, sedla si ke mně a zeptala se, jestli nevadilo, že jsem zůstal nahoře tak dlouho sám. I přesto, že jsem byl už průběhem dne unavený, jsem jí řekl, že za mnou přišla Růža a že jsem se nenudil a že je Růža super holka. Přikývla, a prý jim to Růža sama řekla, hned jak přišla zpátky. Trochu jsem sklopil oči, a ona se jen zasmála. Prý se už nemám stydět, sám že jsem viděl, že nikdo nic neřeší a nikomu nic nevadí. Teď, když mě už znají, nemusí se nikdo stydět, nikdo se nemusí před nikým hanbit a já, když už vím, o co se jedná, jsem kamarádem všech. Ptala se, proč se mi líbí hočičí močení, jestli je to jen tím, že jsem viděl jako první erotickou scénu močící babičku a podobné dotazy. Já jen odpovídal, a postupně se otrkával. Na něco jsem jí nedokázal odpovědět, většinou jsem jen říkal „nevím“, ale že se mi to strašně líbí. Nakonec mě poslala do koupelny opláchnout a upalovat do pelechu. Jak jsem si léhal, slyšel jsem kamaráda spokojeně spát. Usnul jsem hned. Nezdálo se mi nejspíš vůbec nic.
Třetí díl

ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 5 hlasů
Loading...

Komentáře* Takto označené položky jsou povinné

TOPlist