Vaše erotické povídky

Stovky erotických povídek a příběhů. Erotické povídky zdarma ke shlédnutí. Pouze ty nejlepší porno povídky a sex povídky

V zajetí doktorky 1

29.04.2017
ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 21 hlasů
Loading...

Dnes jdu konečně po pár týdnech polehávání a rehabilitace domů. Noha už je v pořádku, normálně chodím a nemůžu se dočkat.

Nemocnice zrovna není místo, kde bych chtěl trávit své mládí a příště si budu muset dát při lyžování větší pozor. Ve dvaceti letech je pořád co dělat. Ještě jedno vyšetření a pak hurá domů.

Najednou se rozsvítí cedulka u dveří, jsem na řadě. Vejdu do ordinace, kde na mne už čeká doktorka Dvořáková, zrovna si prohlíží mé rentgenové snímky. Mimochodem, moc pěkná žena, odhadem těsně před čtyřicítkou, s takovou nejasnou vnitřní silou, která z ní vyzařuje. Za tu dobu co jsem v nemocnici mně několikrát vyšetřovala a vypadala, že to dělá s nadšením. Je to taková černovlasá koketa, pěkná postava, fantastické nohy ………. takže jsem se několikrát pokusil o kontakt. Ona moje dvojsmyslné narážky s grácií přehlížela. To mně celkem dráždilo k nepříčetnosti. Rozhodně bych si dal říct.


Tak co s Váma, ptá se s úsměvem. Vypadá to dobře, takže Vás dnes propustíme. Ještě uděláme poslední vyšetření a můžete domů.

Jsem rád, protože už mě to tady nebaví, odpověděl jsem. Doktorka se lehce usměje a ukáže na stoličku. Posaďte se, píchnu Vám reflexní látku a pojedete ještě na rentgen. Nic to nebude, uděláme snímek a to bude všechno.

Byla to otázka chvilky, ani to nebolelo.

Teď máme ještě nějaký čas, než se látka rozprostře v těle, takže bych ještě potřebovala podepsat výstupní papíry a můžeme na rentgen. Tak jsem podepsal všechno co přede mne položila na stůl a čekal na odvoz.

Sedněte si na to kolečkové křeslo, někdy se pacientům udělá špatně, na rentgen Vás odvezu. Tak jsem se přesunul na křeslo a už bylo cítit, že to začíná působit. Začal jsem vidět rozmazaně a připadal jsem si nějak otupeně. Pak si ještě pamatuju, jak mě doktorka veze k výtahu a najednou byla tma.

Když jsem se probral, tak jsem byl stále na kolečkovém křesle, ale už ne v nemocnici, ale drkocám se v nějaké dodávce. Ruce, nohy i hrudník mám pevně připoutané ke křeslu, že se nemůžu ani hnout, navíc mám pusu zalepenou nějakou páskou. Na řidiče nevidím, stejně tak ani ven. Není tady žádné okénko. Asi po půl hodině auto zastaví a cítím, že začalo couvat. Nakonec zastaví a je slyšet, jak se zavírají vrata. Pak se otevřou zadní dveře a v nich je k mému překvapení doktorka Dvořáková.

Tak jsme doma fešáku, řekne s úsměvem a odjistí křeslo, aby mně vytáhla ven. Auto stojí v prostorné garáži bez oken. Stěny jsou z přírodního kamene. Chci něco říct, ale nic jiného než nesrozumitelné mumlání se přes pásku na ústech nedostane.

Doktorka se mé snaze jen zasměje. Jen klid, budeme mít spoustu času, všechno ti vysvětlím, všechno se dozvíš. Nejprve tě odvezu do tvého nového domova a pak bude čas na tvé otázky.
Začal jsem mít nepříjemný pocit, že tady asi rentgen nebude. Sáhla na stranu regálu, který stál u stěny a ten se najednou odsunul. Objevila se krátká chodba zakončená dveřmi. Když je otevřela, zůstal jsem jen koukat. Byla to prostorná kamenná místnost s krásným klenutým stropem, velikostně něco kolem 70m2. Co ovšem vyvolalo můj údiv, bylo její vybavení. Byla to dokonale vybavená mučírna. Horizontální a vertikální kříž, klec, kladka na stropě, dřevěný kůží polstrovaný trůn, velká železná postel, lavice a v rohu byly nějaké dveře s mříží místo okénka. Hned vedle vchodu byl menší bar, kožená sedačka, pár křesel a stolek, jak někde v obývacím pokoji.

To koukáš co, směje se doktorka. Tady je od teďka tvůj domov, tady spolu zažijeme spoustu příjemných chvilek. Odvezla mne doprostřed místnosti k masivní dřevěné lavici, která vypadala jako středověký skřipec, na které leželo něco jako obojek. Nasadila mi ho na krk a zajistila zámkem.

Tahle věcička tě naučí maximální poslušnosti a věř, že funguje dokonale. Není to nic složitého. Je to obyčejný elektrický obojek na psi, jen jsem si ho nechala trošku upravit, aby nešel sundat. Má tři možnosti výbojů, od lehkého po nejsilnější. Ten třetí tě bez problémů srazí do bezvědomí, to mám už několikrát ověřené. Takže ti radím, začni poslouchat !!!

Teď tě rozvážu, ty půjdeš do té cely támhle v rohu, vysvlékneš se a pak se osprchuješ. Za výklenkem v cele je koupelna, máš tam vše nachystané, jak budeš hotov, tak přijdeš nahý sem. Pak uvidíme, co s tebou.

Rozvázala mě hrudník a pak ruce, zbytek prý zvládnu sám. V žádném případě jsem nechtěl její rozkaz splnit. Co si ta ženská myslí ??? Hned jak jsem měl volné ruce, ihned jsem sundal pásku z úst. Co si to dovoluješ ty mrcho …….a víc jsem říct nestačil. Úplně se mi zatmělo před očima, jaká to byla rána.

Tak to bylo na jedničku, chlapče. Nechtěj, abych ti ukázala, co to umí na dvojku !!!! Okamžitě zapadni do té cely a udělej vše, co jsem ti nařídila. Nebo bude zle. Je vidět, že ti budu muset domluvit hned teď. Pak se v klidu posadila do sedačky.

Krev se ve mě vařila. To snad ne, kam jsem se to dostal. To je snad nějaký sen, nebo co. Nicméně jsem se vydal do cely. Byla to malá místnost, v rohu postel, křeslo …..prostě vězení. Na druhé straně byly ještě jedny ocelové dveře, ale bez okénka. Šílenost. Vysvlékl jsem se a udělal vše, jak chtěla. Když jsem vylezl ze sprchy …………tak kde jsi ??? Jak dlouho tady budu čekat ???
Vyšel jsem z cely, ona stále seděla na sedačce a jen ukázala prstem na stůl. Byla na něm čtveřice masivních kožených pout s ocelovým očkem a červená kulička s řemínky. Tohle si nasaď na ruce a nohy a pohni ! Už při nandavání na ruku mi bylo jasné, že z těchto pout se nemám šanci dostat. Byla to poctivá kůže, vnitřní strana byla vypolstrovaná příjemným materiálem a po zapnutí spony, jaká bývá na pásku u kalhot se v nich ruka ani nepohla. Když jsem byl hotov, ukázala doktorka na horizontální kříž, tam si lehni a natáhni ruce za hlavu. Jestli něco zkusíš, tak uvidíš. Nejdříve mi za oka v poutech přicvakla karabiny u nohou. Pak to samé udělala na rukou. Ležel jsem tam jak ukřižovaný. Pak vzala do ruky malou kličku a v oblasti pasu jí zastrčila do kříže. Začala jí otáčet a já cítil, jak mne pomalu natahuje. Přestala, až jsem byl natažený, jako struna. Ale bylo to ještě tak, že to nebylo nijak bolestivé, ale moc pohybu to nedovolovalo. Pak mně ještě zajistila popruhem těsně nad koleny a nad lokty. Po tomto zásahu jsem hnul už jenom hlavou.

Tááááák, a jsem hotová. Vlastně ještě ne, schází nám roubík. Ze stolu vzala kuličku a chystala se mi jí nasadit na pusu. Začal jsem protestovat, ale bylo to marný. Stačila chvilka a místo argumentů bylo slyšet jen tlumené mumlání.

Paráda, tak jsem si to představovala. Sice jsem tě chtěla vyzkoušet až zítra, ale musím tě naučit slušnému chování. Ale neboj, dnes to bude jen malá seznamovací lekce za tu mrchu.

Teď si ještě půjdu nahoru něco vyřídit a tak za čtvrt hodinky jsem zpět. Když se dokážeš za tu dobu osvobodit, tak jsi volný. V opačném případě ……….. jen se uštěpačně zasmála a pomalu odešla. Ihned, jak zavřela dveře jsem se snažil pohnout, ale byla to marná snaha. Takto svázaný jsem neměl ani teoretickou šanci uspět. Hlavu jsem měl plnou otázek, co to má znamenat, je to snad sen …….

Z tohoto přemýšlení mně vytrhl zvuk otevírajících se dveří. Tak ty jsi tu ještě ??? No jak chceš, je to tvoje volba (jak kdybych měl na výběr) !!

Pak přišla až ke mě a já zůstal koukat, jak opřený. Byla nádherná. Na nohou lakované kozačky, bílé podvazky s asi 10cm širokým krajkováním na konci, latexové šatečky v lékařském provedení – prostě bohyně. Můj klučina dole se okamžitě vzpamatoval, až jsem se studem začal červenat.
Aááále, taková reakce potěší, pronesla s úsměvem. Ono tě to brzo přejde, nastíním ti tvoji novou situaci. Od této chvíle jsi můj otrok, nemáš žádné práva, kromě jediného – trpět. Neber to osobně, ale když jsem tě po úrazu léčila, zjistila všechny tvé slabosti a přednosti, nešlo odolat. A když jsi ještě začal mít ty dvojsmyslné narážky, tak byl tvůj osud zpečetěn. Z této mučírny nemáš šanci uprchnout, nikdo o tomto sklepě neví a nikdo tě tady hledat nebude. V nemocnici jsi podepsal propouštěcí papíry a kamerový systém byl dnes nefunkční. To jsem zařídila. Takže vítej v novém životě.

Mně budeš oslovovat pouze madam Ivano !!! Za každou tvoji neposlušnost či drzost, bude následovat tvrdý trest. A věř mi, některé tvoje slabosti už znám a ostatní se brzy ukáží. Už při prohlídkách v nemocnic jsem zjistila, že máš moc pěkné vybavení a že máš slabost pro lechtání. To já ale taky, ovšem přesně z opačného pohledu, než si myslíš. Při těchto slovech mi zlehka přejela nehty přes žebra. Já nejsem lechtivý, já nejsem hodně lechtivý, já jsem neskutečně lechtivý, snad jak nikdo na světě. Pokud bych měl pojmenovat peklo, tak to bude lechtání !!! Moje reakce byla okamžitá. Její odpovědí byl pouze úsměv a postupný průzkum mého těla.

Začal jsem zoufale křičet do roubíku a snažil se dostat z dosahu jejích prstíků. Marný boj, skoro jsem se nepohnul. Zato ona se snažila. Postupně prozkoumala moje žebra, podpaží, břicho, slabiny až skončila u chodidel. To trvalo asi 10 minut, ale já už měl dost. Její nádherné, dlouhé, rudě nalakované pěstěné nehty mně přiváděli k šílenství. Řval jsem jak smyslů zbavený, ale ona se jen smála a bez milosti pokračovala.

Během této doby zjistila, na kterých místech moje nadšení dosahuje vrcholu. Několika minutové intenzivní přejíždění od podpaží po žebra mně přivedlo skoro do mdlob. Mé prosby o milost a slitování bezpečně roubík utlumil a nakonec už jsem pouze nekontrolovatelně bez přestávky řval. Nevím jak to šílenství dlouho trvalo, ale přišlo mi to jako věčnost.

Pak najednou přestala …… Nechám tě trošku vydechnout, protože jsi mně moc potěšil. Takové bujné tělíčko, jsem tady ještě neměla a bylo by škoda, kdyby jsi hned upadl do bezvědomí. Myslím, že od této chvíle už mi „mrcho“ říkat nebudeš.

Mám pro tebe návrh, aby jsi neřekl, že jsi neměl šanci. Dostaneš úkol a když ho splníš, tak tě pustím. Když ne, tak tě tady „umučím k smrti“, obrazně řečeno !!!

Noo, paráda. Co si asi tak můžu vybrat ??? Tak jsem zakýval souhlasně hlavou.

Tak poslouchej, budu si teď hrát s tvým penisem a pokud vydržíš 30 minut bez výstřiku, tak jsi volný. V opačném případě jsi můj – souhlasíš ??

Co jsem mohl dělat, tak jsem to odkýval. Jenže šance na úspěch byla nulová.

Ivana přešla mezi moje nohy a vzala ho do ruky. Do vteřiny byl jak kámen a trčel ke stropu. Její vítězoslavný úsměv hovořil za vše. Párkrát ho rukou přejela, mně se zatmělo před očima a začal jsem stříkat. Skoro týden jsem si ho nemohl v nemocnici vyhonit a sperma mi teklo už ušima.

Hmmm, čtyři minuty, tak to nebylo moc dlouhý. Tvoje rozhodnutí, tvoje volba – jsi můj.

Komentáře* Takto označené položky jsou povinné

Inspektor povídek napsal

Tohle nemuse byd pravda protože jak bys to teď mohl napsat? Ale zpátky k věci jako inspektor ty tam stříbro.

TOPlist