Já vím, že se to nemá.
Jak se to říká? „Nepožádáš manželku bližního svého?“ To je všechno hezké, jen kdyby Naďa nebyla tak sexy. Kdyby nebyla jednom mejdanu, na kterém byla s Radkem, svým čerstvým manželem a mým starým kámošem. Kdyby se na mě při tanci tak netiskla a nevpíjela do mě ten svůj sexy uhrančivý pohled. Tehdy jsem poprvé zapochyboval, zdali by kámošovi byla věrná.
Později jsme se samozřejmě mnohokrát potkávali a já čím dál více nabýval dojmu, že by si dala říci. ‚Neblázni‘, říkal jsem si, ‚je to tvůj nejlepší kamarád‘. Ale zároveň jsem věděl, že kdybychom někde spolu zůstali sami, asi bych se jen velmi těžko ovládal, a něco mi říkalo, že ona také.
Poslední zábrany a morální výčitky jednoho krásného dne nakonec padli. Ten den, či spíše tu noc, u mě oba přespali. Radek jel ráno do práce dřív. Když ke mně do obýváku, kde jsem spal (ložnici jsem přenechal jim), Naďa přišla jen v dlouhém tričku, pod kterým nic neměla, rovné blond vlasy na ramena mírně rozcuchané, boule pod dekou v určitém místě prozrazovala jak moc jsem po ní už dlouho toužil. Nemuseli jsme si nic říkat. Bylo to tehdy divoké, prudké, smyslné a nespoutané. Váleli jsme se po gauči a posléze jsme doslova spadli na měkký koberec, kde jsme se zmítali jako šílení. Nemohli jsme se nabažit jeden druhého a doufali, že to potrvá věčně.
Leč netrvalo.
Radek začal mít časem podezření – s Naďou jsme využívali každý moment, kdy jsme mohli být spolu, i když to třeba bylo jen v chodbičce před záchodem v jistém podniku, kam jsme s celou partou pravidelně chodili. Nemohl mi nic dokázat, a ani se neodvážil mě přímo obvinit, ale bylo znát, že jeho přátelství ke mně nějak ochládá a že mi zase až tak nevěří. Ostatně dříve, když o nic nešlo, jsme se párkrát po nějakém tahu o nějakou společnou „kamarádku“ podělili. Nadi se zeptal přímo, zdali se mnou něco má, ale Naďa všechno popřela.
Bylo mi to hloupé a snažil jsem se Nadě vyhýbat. Nechodil jsem do hospody, když tam byla ona, na SMS od ní jsem buď neodpovídal nebo jen velmi chladně.
Přesto jsem na naše společné vášnivé chvíle nemohl zapomenout a kolikrát, když jsem si ho v noci před spaním honil, jsem vzpomínal na její tělo, její vzdechy a dokonce se mi přesně vybavovala i její vůně.
Po několika (pro mě) dlouhých týdnech se jednou odpoledne rozezněl u mě doma zvonek. Přišel jsem z práce ten den dřív, a tak jsem se divil, kdo by to mohl být. Koukl jsem klíčovou dírkou a viděl na chodbě stát Naďu. V první vteřině jsem měl chuť dělat, že nejsem doma, ale hned nato jsem si uvědomil, že by mě hrající rádio stejně prozradilo.
S povzdechem jsem otevřel. „Co tu děláš?“ vybafl jsem na ní.
„Ty mě nevidíš rád?“ ptala se naoko užasle.
„Jo, vidím, ale působí mi to pěkné problémy … hele, já bych nerad … kvůli Radkovi.“
„Proč hned mluvíš o něm? Jel za bráchou na Moravu …“
„No dobře, ale stejně je mi to trapné, víš, pokaždé když ho vidím, říkám si ‚tuší něco nebo ne‘“?
„Já myslím že nic netuší, všechno jsem mu vymluvila.“
„Jseš si jistá?
„Nepozveš mě dál?“ zeptala se místo odpovědi.
„No tak pojď.“
Když vešla do předsíně, uvědomil jsem si, že určitě nešla „náhodou kolem“. Bylo mi jasné, za jakým účelem přišla. Nechala si udělat melír, měla na sobě přiléhavé černé minišaty bez rukávů, tmavě hnědé punčochy a černé lodičky na vysokém podpatku, s takovými těmi řemínky, které měla omotané kolem kotníků.
Tak přitažlivou jsem ji ještě neviděl. Sehnula se aby se zula.
„Ne, to je dobrý, nezouvej se,“ zachraptěl jsem.
„Ale venku je …“
„Ne“, přerušil jsem ji, „takhle je to lepší.“
Tázavě se na mě podívala, ale šla dál. Sedla si na gauč, kde jsme kdysi prvně dováděli a přehodila si nohu přes nohu. Silonky při tom zašustěly. Chtěl jsem se jí zeptat, co si dá, když jsem si všiml, že má samodržící punčochy. Cítil jsem tu její krásnou vůni. Za chvíli to známé aroma naplňovalo celý obývák a mě se pyj pod boxerkami napínal čím dál víc.
„Nesedneš si ke mně?“ ptala se.
„Nedáš si něco?“
„Ne, zatím ne, díky.“
Sedl jsem si vedle ní.
„Tak jak se pořád máš?“ ptala se provokativně.
Bylo jasné, že ji vůbec nezajímá, co odpovím, a že čeká že se na ní vrhnu. Znovu ve mně bojoval jakýsi smysl pro čest spolu s obrovským chtíčem. Do převahy se bohužel dostávalo to druhé.
„No celkem dobře,“ odpověděl jsem bezbarvě a prohlížel si její krásně tvarované nohy v silonkách.
Naďa natáhla jednu nohu před sebe, špičkou boty opsala ve vzduchu oblouk a nadhodila: „Líbí se ti?“
„Co, ty nohy nebo lodičky?“ optal jsem se přitrouble.
„Lodičky. Moje nohy už znáš, ne?“
To byla pravda, měl jsem je na krku položené už mnohokrát, zatímco jsem do ní divoce přirážel. Ženské nohy, chodila, prsty, punčochy, lodičky, to vše se mi hrozně líbilo. Žádné jsem o tom raději neřekl, ale Naďa měla ráda tu misionářskou polohu, kdy jsem do ní mohl pěkně hluboko pronikat a kdy mě bosým chodidlem přejížděla po chlupatých prsou a já se při tom vždycky málem udělal. Když se mi její paty opíraly o ramena, lízal jsem jí jazykem chodila a ve chvílích největší rozkoše jí zabořil nos mezi prsty. Hrozně mě rajcovalo, jak se mi občas její prsty s rudě nalakovanými nehty zaryly do tváře.
„Koupila jsem si je minulý týden,“ pokračovala. „Ještě voní, novotou, chceš si přivonět?“
‚Ona mě snad prokoukla,‘ pomyslel jsem si.
„A proč si myslíš že bych chtěl?“ optal jsem se.
„No nová kůže krásně voní, nebo ne?“
„To ano.“
Uchopil jsem její nohu za kotník a přivoněl si. Opravdu, voněly ještě novotou. Zároveň jsem cítil vůni silonek.
„Ta druhá voní taky,“ zasmála se.
Už mi to bylo jedno. Klekl jsem si před ní a uchopil i tu druhou nohu. Boty byly opravdu krásně tvarované, měly vysoký jehlový podpatek, prostě sexy tvar.
„Líbí se ti moje nohy, že jo?“ dotírala na mě ta mrška.
„Jo, líběj,“ zašeptal jsem.
„Víc než to, že jo?“
„Vadí ti to?“
„Ne, proč. Svlíkni se,“ šeptla.
‚A morálka je znovu v háji,‘ blesklo mi ještě hlavou.
Stoupl jsem si před ní a vysvlékl se. Čekal jsem, že ona udělá totéž, ale místo toho mi rukou naznačila ať si kleknu před ni. Můj klacek trčel proto ní, napnutý, žilky naběhlé. Zasunula mi svou pravou nohu mezi nohy a jezdila s ní pomalu sem a tam. Pak si špičkou pravé boty hrála s mými varlaty.
„Ohh.“ To bylo jediné, na co jsem se zmohl. Vzal jsem její levou nohu do ruky, přitáhl si ji k obličeji a začal olizovat její lodičku. Začal jsem u špičky a jazykem jel až k nártům. Můj jazyk zanechával lehkou mokrou stopu na látce jejích punčoch. Pak jsem jí vzal za obě nohy a zabořil obličej mezi její boty. S té vůně jsem byl úplně v transu.
„Lehni si vedle mně, na záda,“ zašeptala.
Uvelebil jsem se na gauči. Naďa si sedla proti mně a udělala si pohodlí. Opatrně uchopila můj penis a sevřela ho mezi své lidičky. Začala nohy pomalu zdvihat nahoru a dolů.
„To je pěkné,“ vypravil jsem ze sebe.
Ona se jen šibalsky usmívala a jemně nohami můj klacek mazlila.
„Takhle to ale moc nejde, sundám si je, ano?“ řekla po chvilce.
Přikývl jsem. Panebože, tohle je sen!
Sundala si obě boty a vzala mi ho mezi svá chodidla. Cítil jsem na něm látku jejích punčoch a teplo krásně tvarovaných chodidel. Posléze ho prsty pravé nohy přidržovala u kořene a prsty levé nohy mi hladila obnažený žalud. Miloval jsem se s ní mockrát, ale nikdy při tom na sobě neměla punčochy. Teď jsem se divil, že mi to nikdy nenapadlo. Brzy na to mi její pravé chodidlo systematicky přejíždělo jemně přes varlata, zatímco levým mi dráždivě přejížděla přes prsa. Neodolal jsem, abych jí za tu levou nohu neuchopil a nepřitiskl si její chodidlo k obličeji.
„Tak co, ještě voní lodičkami?“ dobírala si mě.
„Jo, voní,“ zasmál jsem se.
„Pomůžeš mi ze šatů?“ optala se?
Klekla si na gauč na kolena. Stoupl jsem si za ní, abych jí rozepnul zip. Chtěl jsem to udělat, ale když jsem takhle seshora viděl její krásně tvarovaná chodila, neodolal jsem a nepoložil na ně svůj penis.
„Ale! Tak co bude s těma šatama?“ zasmála se Naďa. Ale nicméně mi ho opět chodily sevřela. Můj klacek projížděl mezi chodidly jako zběsilý, koule narážely do jejích prstů. Vzdychal jsem jak v posledním tažení. Vůbec jsem nevnímal, že z toho Naďa nic nemá, ale nemohl jsem si pomoci.
„Počkej, takhle to bude lepší …“
Naznačila mi, ať si lehnu na zem a opět mi ho vzaly do parády její prsty v punčoškách. Dělala s nimi pravé divy. Několikrát jsem myslel že už-už vystříknu, ale vždy v tom samém okamžiku Naďa přestala.
„Ty jsi kouzelnice,“ zašeptal jsem.
„A tys mi ani pořádně neodepisoval.“ Nebyla v tom ale žádná výčitka ani zloba. „Pojď už, chci tě mít v sobě!“
Stáhla si kalhotky, vyhrnula si šaty a roztáhla nohy. Poklekl jsem nad ní. Nedočkavě si zasunula můj penis do pochvy a já cítil jak je horká a vydrážděná. Začal jsem přirážet nejdřív pomalu, posléze jsem zrychloval, stejně tak jako se zrychloval její dech. Ve chvílích vzrušení vždy vzdychala hodně hlasitě. Občas mě napadlo, jestli to slyší sousedi, ale bylo mi to nakonec vždycky jedno. Jen ať vidí jaký jsem kanec!
Bylo to zase tu. Její nohy, tentokrát v punčochách jsem měl opět na rameni. Líbal jsem jí chodila, snažil se strčit jazyk mezi její prsty. V punčochách to tak dobře nešlo.
Naďa si to užívala.
Až do jejího prvního orgasmu měla zavřené oči, hlavou divoce pohazovala ze strany na stranu.
Pak se udělala. Vykřikla, zadržela na pár vteřin dech a její kundička se začala divoce cukat. Po chvíli se uklidnila. Jemně jsem přirážel, líbal ji při tom na bříšku palce a po očku ji pozoroval.
„To bylo pěkný,“ vzdychla. „Počkej, něco zkusíme,“ řekla nato. Přitáhla si pravou nohu s sobě a srolovala punčošku. Napadlo mě, že si je chce obě sundat, ale ona si ji srolovala jen do půlky chodidla. Pak mi vsunula penis mezi tu punčošku a své chodidlo.
To byla věc!
Pevná látka jejích punčoch mě tlačila žalud k jejímu bosému chodidlu! Penis byl ještě zmáčený od její šťávičky, a tak po její kůži krásně klouzal. Aby to nebylo málo, levou nohou mi ještě už tak zmodralý žalud hladila. Pak roztáhla prsty pravé nohy a nechala mezi ně penis vklouznout. To už se na něm objevili první kapičky, předvěst budoucího výstřiku. Lehce máčely látku jejích punčoch.
„Neeee, to už nevydržím,“ vyrazil jsem ze sebe.
Naďa chvilku přestala, ale stejně se trochu bílé tekutiny dostalo skrz hnědou látku. Palcem levé nohy ji rozmazala, pak si ji přitáhla k sobě a ten palec si labužnicky olízla. Šibalsky se na mě při tom usmála. Radši jsem se díval jinak, jinak bych stříkal okamžitě. Mezitím si stáhla levou punčochu a nahými prsty si hrála s mou prsní bradavkou. Pořád mě pozorovala co tomu říkám. Bál jsem se jen pohnout, abych se neudělal dřív než bych chtěl.
Jakoby mě nechtěla víc zlobit, stáhla si i druhou punčochu. Teď mi ho vzala mezi bosé prstíky. Věšel se jí mezi ně přesně a ona mi ho pomalu zpracovávala táhlými pohyby nahoru a dolů. Ani tentokrát si nezapomněla pečlivě nalakovat nehty rudou barvou.
Cítil jsem že potřebuji chvíli pauzu, a také jsem to Nadě řekl. Sedl jsem si opět vedle ní na sedačku a laskal její nohy jazykem. Zvedla nohu nad můj obličej a já lízal její patu, pokračoval jazykem přes chodidlo až k prstům. Bral jsem je něžně do úst a jazykem jemně rejdil kolem nich.
Když jsem si trochu orazil a vzpamatoval se, myslel jsem, že se s Naďou budeme milovat zase chvilku „normálně“. Sotva jsem se pohnul, otočila se na břicho a vystrčila na mě zadeček. Zasunul jsem ho do ní a začal jí souložit zezadu. Brzy mě její půlky pleskaly do pánve, jak Naďa prudce přirážela. Strčil jsem pod ní ruku a začal jí mnou prsa. Za chvilku Naďa začala sténat na celé kolo v bouřlivém orgasmu. Cukala sebou, házela tělem ze strany na stranu, div mi z ní nevypadl.
Konečně se uklidnila.
„Ouu, ty jsi tak šikovný,“ řekla něžně. Pak si klekla a nechala ze sebe můj penis vypadnout. Poté si znovu lehla na břicho a sevřela mi ho mezi nárty. Tahle poloha mě hrozně vzrušovala. Ostatně na pláži jsem byl vždy celý pryč z toho, když nějaká holka s krásnýma nohama ležela na břiše a mohl jsem se kochat jejími bosými chodidly.
Naďa začala komíhat nohama dopředu a dozadu a já cítil, že už to také dlouho nevydržím. Trochu se nazdvihla, aby se mohla dívat, co to se mnou dělá. Za chvilku mě v něm začalo škubat a bylo jasné, že se vyvrcholení blíží. Věděl jsem, že Naďa už uspokojení dosáhla, dokonce dvakrát, a že tedy nemusím na nic čekat. První dávka ze mě vylétla rovnou doprostřed Nadiných zad. Jelikož jsme nějak nestihli sundat ty šaty, bílá tekutina se na černé látce opravdu vyjímala. Pak vylétlo několik slabších dávek, které jí dopadaly na stehna, lýtka a nakonec se ještě zbytek semene řinul na její chodidla. Naďa zavzdychala, ale nepřestala mi ho chodidly mnout. Měj jsem ho od spermatu celého ulepeného, stejně jako Naďa svá chodidla.
Zakomíhala nohama ve vzduchu, roztáhla je laškovně do stran a pár kapek semene dopadlo na látku gauče.
„Jé, promiň. Ale nevím jestli takhle dojdu do koupelny,“ řekla a oba jsme se zasmáli.
Musel jsem uznat, že jsem asi udělal chybu, když jsem Nadě tak dlouho na její zprávy v mobilu neodpovídal nebo nereagoval, tak jak bych měl. Co všechno jsme si za tu dobu mohli užít! Rozhodně to ale teď napravíme.
Naďa holt ví jak na mě.
Naďa to prostě umí!