Před indického Maharadžu předstoupil mistr sexuální alchymie z půlnoční země. „Dovol mi, vzácný pane, abych ti předvedl drezúru dvou poupátek, ve kterých jsem speciálním tréninkem probudil takovou pohlavní žádost; že celý den nic jiného nedělají než nestydaté onanují, tahají se za cecky a přitom silně močí.“
Maharadža souhlasně pokynul rukou. Do místnosti přivedli dvě nápadně hezká děvčata.
Měly na sobě jen boty na vysokých podpatcích a pevné kožené obojky. Jinak byly úplně nahé. Jejich vyzývavá tělíčka s dráždivé kulatými až nápadně velkými prsy zářila lechtivě baculatou nahotou.
Na pánův pokyn si sedly rozkročmo proti sobě na dlouhý válcovitý polštář a začaly se o něj třít rozevřenými stydkými pysky.
Mistr se ujal slova: „Jejich výcvik jsem, vzácný pane, začal před dvěma roky, když jsem je koupil v jedné chudinské čtvrti. Nejdříve jsem jim několikrát denně vyplachoval pochvy a močové měchýře silným odvarem z dubové kůry. Kromě toho jsem je vedl k tomu, aby pořád čůraly. Neustále jsem je důkladně proléval močopudnými čaji a chválil za každou kapku, kterou ze sebe vystříkly.“ Mistr vzal dlouhý pryžový katétr a předvedl, jak děvčata cévkuje a jak jim nalévá měchýře teplým odvarem.
„Dubová kůra stahuje, takže jsem po čase dosáhl toho, že se jejich měchýřky zmenšily o neobyčejně ztuhly. Jsou tak sevřené, že když se děvčata napijí, nutí je to v krátkých intervalech prudce močit, což je zvláště vzrušující, když je pozorujete třeba při onanování nebo když s nimi právě mrdáte.“
Maharadža zamyšleně pokyvoval hlavou. Bylo vidět, že se mu dívky zamlouvají. Potom přikázal: Ať předvedou, jak umí chcát do dálky! A bez držení!“
Na mistrův pokyn si holčičky dřeply, vyšpulily své rozkošné holé pukliny a obrovským obloukem vychrstly obsah svých měchýřů přes celou místnost, skrz otevřené okno až do zahrady. Venku se ozvat výkřik překvapené stráže. Maharadža spokojené zamlaskal.
Mistr pokračoval: „Abych umocnil jejich pohlavní touhu, naučil jsem je masturbovat do močové roury zprvu tenkými, potom stále tlustějšími hadičkami a potom jsme přešli na umělé údy. Kromě toho jsem s děvčaty cvičil jógu, tantru a všechny druhy pohlavního spojení. Postupem času se jim močové roury natolik roztáhly, že jsem mohl proniknout svým údem až do močového měchýře. Přitom jsem pocítil slast, která se nedá k ničemu přirovnat. Prakticky žádná žena nedokáže uchopit mužův úd zadní částí pochvy. Když se mi však po vzrušujícím průniku močovou rourou sevřel kolem žaludu malý, svalnatý měchýř, věděl jsem, že jsem na konci cesty. Dosáhl jsem úžasně těsného a oboustranné dráždivého spojení. Navíc se mi líbilo, že jsem mohl do svých dívek bez obav močit i stříkat semeno. Aby si děvčata zvykla na soulož a chcaní do měchýře, začal jsem jim močáky masírovat pomocí rtuti. Hned ti to, vzácný pane, předvedu.“
Dívky si na jeho pokyn lehly na záda, roztáhly stehýnka a zdvihly zadečky do výšky. Koleny se skoro dotýkaly ramen, takže jejich spodní tělesné otvory směřovaly přímo vzhůru. Zkušený alchymista jim pomocí malého trychtýře nalil do měchýřů, půl číše rtuti. Potom jim přikázal, aby se různě převalovaly, lehaly si na břicha, na boky na záda a dělaly kotrmelce.
„Při tomto cvičení, vzácný pane, cítí moje děvčata nepředstavitelně silné nutkání na chcaní. Je to, jakoby je někdo zevnitř dloubal prstem do močového měchýře. Rtuť je velmi těžká a natahuje měchýř do všech stran. Proto jsme nejdříve cvičili s odvarem z dubové kůry, aby se jim měchýře ovalily a zpevnily. Uvidíš, že se za chvíli obě rozbrečí, protože vždycky když jsou vzrušené a nesmí močit, začnou usedavě plakat. Když jim zase zakážu plakat, tak usedavě močí. Všechno souvisí se vším. Vychoval jsem je k tomu, aby raději močili. Jedinou výjimku děláme při cvičeni se rtutí, kdy děvčata začnou plakat pohlavním vzrušením a rozkoší.“ Obě dívky se skutečně najednou rozbrečely. Seděly na hromadě polštářů, honily si kundy a přitom naříkaly a nahlas plakaly, až jim slzy stříkaly z očí. Mistr je přerušil, aby neměly orgasmus bez dovolení a přikázal jim vypustit rtuť z měchýře zpátky do číše.
„Rtuť se dá použít i při trestání za neposlušnost. Když provinilou dívku pověsíte za palce u nohou a potom ji naplníte močový měchýř, ale ne víc než pět kilo, abyste se jí měchýř neutrhl, můžete si být jisti, že příště už bude na slovo poslouchat. Se rtutí se ovšem musí pracovat opatrně, protože při vdechnutí nebo polknutí je silně jedovatá.“
„Velmi zajímavé, řekl maharadža, „koupím ty nahotinky, ale ještě chci vidět, jak silně dovedou svírat pochvy.“
„Doufám, že tě vzácný pane, přesvědčím o kvalitě svého výcviku,“ usmál se mistr. Dvakrát tlesknul a jeho pomocníci přinesli před udiveného maharadžu dva zašpičatělé kůly, stojící na masivních podstavcích. Obě dívky na ně opatrně posadili tak, že jim špičky kůlů vnikly asi patnáct centimetrů do vagín. Pak je zlehka pustili a odstoupili. Dívky seděly na kůlech, držíce se na nich pouze sevřením kundích svalů. Kdyby jejich stisk povolil, napíchly by se na ně, což by znamenalo jistou smrt. Alchymista pokračoval:
„Každý, kdo se vyzná v mučení ví, že při odborném narážení na kůl se musí zaoblit špička, aby se zpomalilo klesání těla. Odsouzenci posazení na zaoblený kůl zůstávají naživu dva až tři dny. Teprve potom jejich tělo klesne natolik, že jim kůl projede hrdlem a udusí je.“
„To je úžasné!“ vykřikl maharadža, „sundejte je, ať si neublíží a hned je odveďte do mé ložnice. Ať připraví postel a polštáře na chcaní! Zaplaťte mistrovi jeho odměnu a kupte od něj taky tu rtuť!“ A s těmito slovy spěšně zmizel.