Vaše erotické povídky

Ahoj všichni! 🙂 Mám ráda knihu tajuplný ostrov, a občas mě napadají náměty na jeho zpracování „pro starší“. Tak jsem se odhodlala a tady to je:Druhý den vstali výzkumníci již velmi brzy. Chtěli mít průzkum ostrova Táboru co nejrychleji hotový, ale nechtěli odjet jinak, než s jistotou že trosečník, od kterého dostali zprávu, je buď mrtev, nebo na cestě na Lincolnův ostrov. Zbývalo už pouze projít západní část ostrova, která se naštěstí netáhla dále než zhruba půl druhé míle.

Podle toho, že našli pár stop po lidské ruce, mohli si být jistí, že alespoň před nedávnem, tu nějaký lidský tvor byl. Aby průzkum co nejvíce zkrátili, rozdělili si les na tři úseky a každý sám se vydal jedním z nich s tím, že se pak sejdou u lodi ať s trosečníkem, či bez něj. Všichni tři byli pevně odhodláni nevzdat se, a minimálně najít ostatky lidského těla. Gédéon Spilett se vydal vpravo, Pencroff vlevo a Harbertovi nezbylo nic jiného, než jít středem.Po asi půl hodině cesty se před Harbertem náhle objevila mýtina. Zamířil k ní, ale přitom se nezapomněl bedlivě rozhlížet a zkoumat floru i faunu svýma zvídavýma očima mladého přírodovědce. Jen co vešel na mýtinu, zarazil se. Spatřil před sebou totiž jakýsi přístřešek z větví a palmových listů. Opatrně se přiblížil, připraven se bránit ale nic se nestalo, a jakmile došel až k chatrče, zastavil se mu dech. Na matraci ze suchých listů tam ležela dívka. Dívka hnědých vlasů a světlé pleti. Měla na sobě otrhané šaty a tiše oddechovala. Chlapec tam jen stál, okouzlen její krásou a také nejspíše proto, že žádnou ženu, byť ne dospělou, již po rok a půl neviděl.Po chvilce si uvědomil, že vedle ní leží bedna. Tiše nadzvedl víko a prohlédl její prapodivný obsah. Bedna obsahovala malí revolver, nůž, čutoru na vodu a z nějakého důvodu i mírně pošramocené housle. V tu chvíli se dívka pohnula. Harbert zaklapl víko a jemně s dívkou zatřásl. Ta po chvilce ošívání otevřela oči. Zprvu se pořádně vylekala, ale po několika vteřinách se strach proměnil ve špatně skrývanou radost.„Kdo jsi?“ zeptala se nedůvěřivě a v jejích oříškových očích se při tom zrcadlila nejistota ale i nadšení.„Já jsem Harbert.“ Usmál se chlapec „Dostali jsme tvoji zprávu a přijeli jsme, doufaje že tě nalezneme živou a zdravou a budeme ti moci pomoct.“„Vy?“ Zmateně se otázala dívka a začala se rozhlížet kolem.„Ano, ostatní jsou v jiných částech lesa. Jsme trosečníci jako ty. Neboj, nechceme ti ublížit.“Dívka chvíli Harberta pozorovala a pak se již přesvědčeněji posunula na kraj lůžka a udělala mladíkovi místo. „Tak mi tedy pověz váš příběh a já ti poté povím ten svůj.“A tak jí chlapec vykládal vše o jejich zajetí, o útěku, o balónu, bouři, ostrovu, výrobě potřebných nástrojů, o obstarávání potravy a vlastně o celém jejich dobrodružství. Když skonči, dívka se na něj obdivně usmála.„Tak dobrá, teď já…“Jmenovala se Miriam. Byla z New Yorku a velice milovala hudbu. Cestovala právě na Nový Zéland za příbuznými, když její loď přepadli piráti. Roztříštili loď a ona měla to štěstí, že stihla sebrat několik nezbytností a vyskočit na kus paluby. Po dvoudenní plavbě, při které si byla jistá, že zahyne se před ní objevil ostrov. To se stalo před dvěma týdny a byla již na pokraji zoufalství, neboť jí dělalo velké problémy, byť jak se posléze kolonisté přesvědčili, byla obratným lučištníkem obstarat s potravu a zajistit bezpečné obydlí.„Tak, nebudete-li proti, bych se k vám ráda připojila. Teď již ti věřím, protože neznám nikoho, kdo by si dokázal něco takového vymyslet. Zaveď mě tedy prosím za svými přáteli a snad ani ty ani oni nebudou proti mně nic namítat.“Harbert jí radostně pomohl vstát a nabídl jí svou košili, neboť byla zima a ona na sobě měla jen lehké šaty. Vrátili se stejnou cestou, jakou předtím chlapec přišel. U lodi ještě nikdo nebyl a on, vida že dívka je zřejmě velice hladová, vzal ji na palubu, a dal jí najíst. Po nějaké době se ozvalo volání, to se vracel Pencroff ze své výpravy. Harbert vyběhl z kajuty a mával a námořníka. Ten spatřiv zuřivost těchto pohybů, rychle se brodil k němu. V tu chvíli vyšla na palubu i Miriam. Námořník strnul a pak se náhle uklonil tak hluboce, že si celou hlavu smočil v mořské vodě a i on se poté musel přidat k všeobecnému smíchu, neboť těsně za ním se nepozorován objevil i novinář. Když se navzájem představili a Miriam se dostatečně naobdivovala jejich lodi, bylo rozhodnuto, že příštího dne za úsvitu vyplují.A jak řekli, tak také udělali. Samozřejmě že předtím ještě pochytali dva páry krásných, téměř domácích vepřů, které na Lincolnově ostrově nepotkali, a sesbírali semena mrkve a jiných šikovných plodin, které byly taktéž k mání.Cesta zpět proběhla bez větších potíží a měli dost času poznat ještě lépe onu nádhernou dívku. Byla vášnivá houslistka a zjistili, že při útěku dokázala zachránit tělo houslí, ale po smyčci se slehla zem. Kolonisté, předhánějící se ve vychvalování, jí přislíbili, že jakmile dorazí na ostrov, nějak už jí smyčec opatří.Další den dopoledne se před nimi konečně objevil vytoužený ostrov, a při prvních hvězdách se příď obtížená mladší generací trosečníků dotkla břehu. Jaká to byla radost, když se výzkumná výprava opět shledala se zbytkem svých druhů, a ještě ke všemu se jejich počet zvětšil.Po měsíci si již nikdo neuměl představit život bez Miriam. Byla obratná v lukostřelbě, v šití a osvědčila se jako skvělá společnice na večerní povídání, neboť ač neměla smyčce, vybrnkávala ráda na housle melodie a s námořníkovým hlasem tvořili skvělé duo. Námořníka měla vůbec velmi ráda. Ráda poslouchala jeho vyprávění o výpravách na velryby a ztroskotáních a on jí zase velmi rád vyprávěl. Také Harbert jí velice přirostl k srdci a on děkoval nebesům, že měl možnost ji potkat a zachránit. Spiletta už ani na výpravách za zvěří nepotřebovali, a chodili raději sami dva.Takhle jednou vraceje se utrmácení z dlouhého lovu, při kterém byly až v Balónové zátoce, sedli si pod strom a povídali si. Zjistili, že je jim oboum patnáct a že nebude trvat dlouho, a brzy dovrší roku šestnáctého. Vydatný úlovek položili vedle sebe a tiše si seděli pod borovicí, před sebou romantický výhled na moře.Tu najednou Harbert z náhlého popudu, naklonil se k Miriam a dlouze jí políbil na ústa. Divak chvíli jen vyjeveně zírala, ale pak se vzpamatovala, a polibek mu opětovala. Tu již ji Harbert něžně sevřel v náručí a pokrýval ji dalšími a dalšími polibky. Ona ho laskala po zádech a šeptala do ucha sladké nonsensy. Tak dlouho spolu setrvali v sevření a nevěnovali pozornost ničemu, je jeden druhému. On ji hladil po vlasech a ona se k němu tulila, tak zuřivě, až se svalili na zem. Po chvíli smíchu si ji chtěl chlapec přitáhnout zpět na svá bedra, ale omylem při tom zavadil o její ňadro. Miriam se ze rtů vydral slastný vzdech. Harbert se zarazil a podíval se na ni. Začervenala se jako pivoňka a opatrně chytila jeho ruku, přikládajíc si ji zpět na prso. Tu chlapec pozvedl i druhou ruku, a jal se ji opatrně a nezkušeně laskat po ňadrech. Po chvilce se již dívce skrz košili jasně rýsovali bradavky a Harbert neudržev se, počal jí rozepínat košili. Z ní vyklouzly dvě roztomilá plná prsa a zahoupala se. Harbert opatrně položil dívku na mech a počal toužebně sát její prsy. Ona jen slastně vzdychala a za několik málo okamžiků byla i Harbertova košile dole. Následovali spodní díly jeho oblečení a tu již se před ní vynořilo jeho nemalé přirození. Vyměnili si polohy a ona začala líbat chlapcovo břicho a jemně hladit jeho penis. Ten byl brzy tvrdší než diamant a Harbert se mohl zbláznit slastí. Nezkušeně ale podstatně dravěji ji strhnul sukni a ona před ním stydlivě rozevřela své nožky. Chlapec jí začal laskat pičku, a po chvíli použil i jazyku. Miriam vzdychala jako smyslů zbavená, neboť ji jeho krouživé pohyby dováděly k šílenství. Tu se již Harbert neudržel a dřepnul si k ní připravši si svůj pyj.„Jsi připravená miláčku?“„Ano, jen si pospěš!“ zavzdychala.Párkrát opatrně zasunul na okraj a pak prudce přirazil. Zkřivila obličej bolestí a pak úlevně vydechla. Harbert tedy počal dívku jemně šoustat. Po chvíli přitvrdil a oba byli rádi, že nejsou blízko Žulového paláce, neboť vzdychali tak hlasitě, že jistě vyplašili zvěř na míle daleko odtud. Miriam ho ladila po zádech a ňadra jí poskakovala jako divá. Harbert jí je i nadále laskal. Po několika minutách oba vybuchli v obrovském orgasmu. Vysílený chlapec na dívku padl a jen tam tak leželi a tiše oddechovali. Poté se oblékli a po celou cestu zpět domů se usmívali a drže se navzájem za ruce nijak nepospíchali.Od té doby spolu často spávali a už i ostatní kolonisté věděli, že ti dva jsou více než přáteli. Nikdo nic nenamítal a tak jejich láska rostla a rostla.