Část 1.
Doba komunismu pro mě nikdy nebyla problém. Ač jsem si vždy myslel svoje, navenek jsem vždycky působil tak, jak si soudruzi učitelé, svazáci a později straníci přáli – hrdý budovatel socialismu. Ale ono to mělo svůj smysl. Rodiče mě vždy učili, že nejlépe svých cílů je dosáhnout zkratkami a nenadálými úskoky, je-li třeba zmást ty, kterým se moje cíle nelíbí. A ono to vycházelo.
číst více
Bylo mi už dost přes dvacet a já se rozhodl se vydat zpět do školních lavic. Chtěl jsem si dokončit středoškolské vzdělání na dvouletém denním nástavbovém studiu zaměřeném na stavebnictví. Bál jsem po tolika rocích, že už mi to ve škole nepůjde. A měl jsem pravdu. Z původní čtyřicítky zájemců do pololetí vypadlo patnáct kluků. Byl to ryze chlapecký ročník a já tam vegetoval jako nejstarší ve třídě.
číst více
Vo svojich 19tich som si uvedomil, ze tak nejak ma vzrusuju aj chlapy. Nonechcel som si to pripustit, ze by som bol BI.
Svoju tuzbu som tak nejak potlacal dlho, az do svojich 23rokoch.
Bol som uz dlhsie bez priatelky a v jednom automobilovom meste cz, v ktorom som pracoval, som sa rozhodol registrovat na gay zoznamovaciu stranku.
Moje vyhladavanie bolo jasne, mal to byt starsi chlap zo sedinami a s priestorom.
číst více