Tento příběh není tak zcela klasickou povídkou. Nejenže se skutečně stal, ale v rámci autorské licence nebylo nic navíc přidáno, ani nic zamlčeno. Lidem, kteří mají tendence moralizovat, ho ani nedoporučuji číst. Mohli by totiž utrpět morální újmu. Příběh nás zavede do léta roku 2004, a kdyby to Jan Werich už kdysi nepoužil, mohl se klidně jmenovat „O lakomé Barce“. V tom zmiňovaném roce jsem oslavil pětatřicítku a jeho počátkem se rozvedl se svou ženou, a tak trochu z nouze bydlel u svého strýce v Podkrkonoší.
číst více
Každý z nás má jiné dospívání, když si uvědomí svou sexualitu a začnou se hlásit hormony, je to pro chlapce zajímavé. I já nebyl výjimkou, ale než se událo následující , měl jsem za sebou pár polibků, jednou nahmatanou mušličku, /dál jsem nešel, asi jsem se bál/. Zato jsem se zdokonalil v honění, myslel jsem si, když budu co nejdříve,bude to správné a rodiče na nic nepřijdou.
číst více
Jednoho letního večera jsem ležel sám ve stanu, byli jsme s babičkou a mamkou kempovat v horách na přátelském rodinném výletě. Babička s mamou ještě pily víno (3 láhve) a nahlas se něčemu smály. Já už tak tak usínal, když v tom vlezla do stanu mamka a lehla si ke mně. Cítil jsem její tuhé bradavky na své hrudi. To mě trošku vzrušilo, ale zastrčil jsem ho za gumu u kalhot, aby to nebylo poznat. Její bradavky jsem si totiž na hrudi užíval.. Vždy jsem myslel na její bradavky...
číst více
Když mi bylo 5, moje rodiče se rozvedli a táta si onedlouho přivedl domů novou ženu. Nyní je mi 18, tátovi 41 a mojí maceše 38. S mámou se rozvedli v dobrém a všichni mezi sebou mají dobrý vztah. Macecha se jmenuje Lenka a její máma, která se o mě hodně starala jakobych byl její vlastní vnuk, se jmenuje Helena, je jí 59 let. Věděl jsem, že moje náhradní babička pracuje v nějakém obchodě, ale nikdy mi nikdo neřekl kde a ani jsem se o to tolik nestaral.
číst více
Vesnické prázdniny 5
Několikrát jsem vydechl, utřel si obličej a začal se smát...babička mě můj ochablý úd vzala do pusy a hezky jej lízala. Já jen oddechoval a užíval si hezký pocit.
Za malou chvilku jsem se uklidnil, a rozhlédl se po obýváku. Kámoš stále klečel za Růžou a souložili zezadu. Všiml jsem si, že Růža už jen vyšpulila zadek, hlavu zabořila do polštářů a krásně prohlá v zádech funěla do sedačky....
číst více