Tento příběh se stal před třemi roky. Bylo mi v té době necelých patnáct let. Byl jsem panic, ale neuvěřitelně nadrženej. Mými nejlepšími kamarádkami byly dvě holky na facebooku - Nikola a Lucka, s kterýma jsem si psal denodeně. Blížili se prázdniny a já nevěděl, co budu o prázdninách dělat, když Nikola navrhla, abychom šli stanovat. Souhlasil jsem tedy. A tak jsme se v polovině července potkali na vlakové zastávce nedaleko u Prahy...
číst více
Ahoj všichni! :) Mám ráda knihu tajuplný ostrov, a občas mě napadají náměty na jeho zpracování "pro starší". Tak jsem se odhodlala a tady to je:Druhý den vstali výzkumníci již velmi brzy. Chtěli mít průzkum ostrova Táboru co nejrychleji hotový, ale nechtěli odjet jinak, než s jistotou že trosečník, od kterého dostali zprávu, je buď mrtev, nebo na cestě na Lincolnův ostrov. Zbývalo už pouze projít západní část ostrova, která se naštěstí netáhla dále než zhruba půl druhé míle.
číst více
* smyšlené
Jmenuji se Katarina Reedová a tento příběh se odehrál na táboře Silver Lake, když jsem si uprostřed noci řekla, že nemá smysl pokoušet se usnout, když si můžu jít sama a v klidu zaplavat. Navlékla jsem na sebe své tmavě fialové bikiny a vydala jsem se k jezeru, které mě lákalo svou temnou hladinou.
Překvapil mě. Zrovna jsem kráčela pi písečném břehu jezera, když jsem zaslechla tiché, ale zřetelné šplouchnutí kdesi za mnou.
číst více
Mohlo mi být takových sedmnáct, když jsem sbalil svoji první holku. Byl jsem do ní zamilovaný jako, no prostě jako puberťák . Chodili jsme spolu denně na rande a vášnivě se dlouhé minuty líbali, až jsme sotva popadali dech. A zároveň jsme stále víc toužili po vzájemném milování. Já v tom období masturboval několikrát denně, vzrušený a nadržený jsem byl, kudy jsem chodil. Stačila jediná myšlenka na Romču a klacek se mi hned stavěl do pozoru.
číst více
Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit.
Veronika - osoba je podle skutečné postavy.
Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.
číst více
Ahoj. Jmenuju se Michal a je mi šestnáct, koneckonců stejně jako Teri Blitzen o které budu dnes vyprávět. Bydlím také v Říčanech. Teri Blitzen jsem už nějaký ten půlrok znal a tak když jsem zjistil, že se přistěhovala do bytu naproti nám, byl jsem blahem bez sebe. Náš panelák stojí nalepený na druhém, který má stejně postavená okna, takže je vidět přímo do toho druhého. Teri se přistěhovala, vybalila a bydlela.
číst více
S Marcelou jsem se kamarádil od dětských let a na gymplu nás naši spolužáci považovali za něco víc něž jen za kamarády. Já však nikdy nedostal odvahu na to abych si jen sáhl na její pěkně narostlé kozičky i když při pohledu na Marcelu v pěkných bikinkách mi čurák vždy pěkně ztvrdnul. A tak to bylo až do mých 18ti let. Ten den mi rodiče vyklidili byt, abych svou plnoletost oslavil se svými přáteli. Přišli 2 spolužáci a jejich kamarádky a samozřejmě Marcela. Tancovalo se, pilo, jedlo a když kolem půlnoci všichni odešli, zůstala jen Marcela. Právě jsem uklízel zbytky jídla a pití do kuchyně, když za mnou přišla Marcela.
číst více
