Šel jsem navštívit jednoho známého. Bydlí na okraji města v paneláku. Nic moc bydlení, navíc, když většinou výtahy nefungují, a on má byt až někde v sedmém patře. Ani tentokrát jsem nebyl výšlapu po schodech ušetřen. Šlapu jedno patro za druhým, když v tom asi v půlce cesty se rozlétnou dveře od jednoho z bytů a do chodby vpadne velice spoře oděná dívka. Zíral jsem na ni jako na zjevení. Ona si mě všimla až po chvilce, kdy si zapalovala cigaretu.
číst více
Patrik a Karolína pocházeli z velice bohaté rodiny a jejich dětství se neslo ve znamení splnění každého přání. Vyrůstali v luxusu, co chtěli, toho se jim dostalo, stačilo jen říct: To chci! Odmala se stýkali se členy té nejvybranější společnosti, uměly se chovat i poroučet sluhům. Pak se ale stalo, že když jim bylo sedmnáct let, jejich matce diagnostikovali rakovinu v pokročilém stádiu. Její umírání bylo rychle, během několika měsíců odešla ze světa. Její poslední vůle, kterou Patrikovi a Karolíně zanechala, byla ale velice zajímavá.
číst více
Všechno spělo k mým třicátým narozeninám, na oslavu jsem pozval jen dobré známé, a kamarády, první se začali scházet již kolem páté, nosili různé dary, a dárky, v sedm hodin tu byli již všichni, přijímal jsem gratulace, a začal rozbalovat dary, zaujala mně velká krabice s červenou mašlí, najednou bum krabice se trhá, z útrob vystupuje dívka, tančí mezi přáteli až se dostane ke mně políbí mně, a přeje všechno nejlepší, začíná odhazovat sporé kousky svého oblečení, všichni valí oči na její krásně opálené tělo,
číst více
Jednoho podzimního dne jsme se chystali na oslavu narozenin našeho kamaráda Petra. Pojal to dost velkoryse a pozval nás do penzionu, který celý rezervoval, což bylo fajn. Opít se a rovnou ulehnout. Jana se začala oblékat a já ji pozoroval, jak se nejprve svléká a pak si chystá pěkné spodní prádlo v rudé barvě, samodržavky, saténovou košili a úzkou sukni po kolena.
číst více
Zvoní budík. Zalepenýma očima pohlédnu na digitální display. 5. červenec 2206, sobota, 9:00 hod. Protáhnu se a výjimečně radostně vyskočím z postele. Po delší době mě čeká příjemný den. Jinak je to samá práce a povinnosti. Jdu do koupelny a pečlivě si upravuji tělo. Oholím si každičký chloupek na těle, jen na kundičce nechám uzoučký proužek. To prý dřív měli muži rádi. Apropó muži. Škoda, že už jich na Zemi moc není.
číst více
"...vlezte mi všechny na záda!" Práskl jsem dveřmi, zavřel se ve svém pokoji a fláknul sebou na postel. Ani nevím, proč jsem se vytočil kvůli takové prkotině jako vhodná barva trička k černým riflím. Ale ženský se do mě pustily jako piraně - jako bych snad měl jít fotit pro Cosmopolitan nebo co. No nic. Naberu si trochu čerstvého vzduchu do hlavy a bude to zase ok.
číst více
Všechno to začalo jednoho červnového dne, přesněji řečeno odpoledne. Slunce pražilo do rozpálených betonových bloků panelového sídliště v Praze a my si řekli, že už jsme dlouho nezažili pořádné vzrůšo. Jak jsme tak posedávali mezi betonovými bloky sídliště, uviděli jsme starého známého učitele Pepína. Slovo dalo slovo a my nemohli odmítnout pozvání na jeho chatu do Krkonoš. Pojede tam prý se svojí třídou, co učí na školní výlet a tak by asi potřeboval vypomoci se zvládnutím kázně.
číst více
Ve čtvrtek večer mi Radek oznámil, že na chatu s námi pojede jeho kolega Viktor, aby mu pomohl konečně doopravit střechu. Moc nadšená jsem nebyla, Viktora jsem moc nemusela, připadal mi jako velký proutník a bála jsem se, aby Radka nezatáhl do nějakých sexuálních radovánek. Ne, že by nám to s Radkem neklapalo, ale naše manželství bylo po osmi letech stále bezdětné, dle sdělení lékařů z mé strany a to se pak ženské hlavou občas honí různé myšlenky. Radek s Viktorem celý den makali, já lítala kolem plotny, plela zahrádku a večer jsme si na zahrádce opékali vuřty a popíjeli pivko.
číst více
Týden na horské chatě se chýlil ke konci. Celý pobyt byl prošpikovaný různými narážkami a poslední večer vyvrcholil akcí, která se sice nedala nazvat skupinovým sexem, ve své podstatě k němu však neměla tak daleko.
Chata patřila Alešově otci, byl to chlap dost v balíku a nevadilo mu pustit čerstvě dospělého syna na prázdniny samotného jen s partou stejně starých rozjívených kamarádů.
číst více
Je krásné červnové dopoledne roku 2000 a já se toulám bez cíle městem a přemýšlím, co bude dál. Městský úřad v Ústí n.L.zrušil náš odbor a já jsem se ocitla bez práce. A jak se tak courám po Masaryčce,vidím u hotelu velký poutač:“ Pojď mezi nás“ s fotografií městského strážníka. Přečetla jsem si co,kdy a kde a šla jsem si pro informace. Službu mající strážník mi vysvětlil,že přibírají i děvčata jestliže splní fysické testy a předal mi dotazník. Po příchodu domů jsem šestistránkový dotazník vyplnila,přidala fotku a ráno ho odnesla na služebnu.
číst více
