Chat, nové slůvko, které značí komunikaci mezi lidmi – známými, neznámými, cizími i přáteli. Také já jsem chatu dlouho odolávala, až jsem na konec do něj vstoupila rovnýma nohama. Samozřejmě, že jsem nevyhledávala mužské protějšky, ale ženy.
První kontakt, první písmenka, věty. Pak jsem našla na chatu Dorku. Netrvalo dlouho a zakrátko jsem si připadala, že ji znám hodně dlouho a od té doby jsme obě strávily při písmenkování dosti času, a povídaly si o našich, i těch našich nejtajnějších růžových snech, ale pak jsme si daly rande na ICQ, které nám umožnilo soukromé hovory a možnost se vidět a slyšet.
číst více
Bylo krásné letní odpoledne a měl jsem domluvenou večeři s velmi dobrou kamarádkou Markétkou. Byla to velmi dobrá kamarádka, neboť ač jsme se velmi často vídali, setkávali, nikdy jsme ani jeden z nás nepociťovali nutnost přejít do vážného vztahu. No, co vám budu vyprávět, když jeden z nás pociťoval sexuální touhu zavolal druhému a byl sex. Po ukončení sex randění si šel opět každý svou cestou.
číst více
Byla hluboká noc. Za oknem klidně zářil měsíc a svými paprsky barvy stříbra ozařoval plochu pokoje. Na první pohled v něm nebylo nic zvláštního. Dvě lůžka, každé na jiné straně pokoje, na každém jedno tělo. Bratr a sestra. Jejich stáří se lišilo o čtyři minuty. Před šestnácti lety totiž přišli na svět jako dvojčata. Vyrůstali spolu v naprosté shodě a sourozenecké hádky u nich neměly místo, jak tomu bylo v jiných případech. Nikomu se to nezdálo divné, proč také. Byl to prostě zářný příklad dobré výchovy. Nikoho by nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Ivan ležel na zádech, byl vzhůru a naslouchal jejímu pravidelnému oddechování.
číst více
Radka zazvonila u sousedky, ale nikdo nepřicházel otevřít. Vzala proto za kliku a dveře se před ní samy otevřely. Z pokoje uslyšela podivné zvuky. Tiše došla k pootevřeným dveřím a na pohovce uviděla nahou sousedku, která si honila kundu! Radka téměř vylekané pozorovala široce rozevřené nohy a vibrátor ve tvaru velkého penisu, který rychlým kmitáním dráždil poštěváček a mezi stydkými pysky zajížděl až do pochvy. Dívka se zmítala a ze rtů se jí draly vzdechy a výkřiky stupňující se rozkoše.
číst více
Nádherná zrzečka. To bylo to první, co mi proběhlo hlavou, když jsem ji poprvé spatřila. V tu chvíli jsem věděla, že ji musím dostat. Nestála jsem o vztah, kdo by taky chtěl vztah s holkou? Ale pořádně ji ojet, to by byl splněný sen.
Časem jsme se staly dobrými kamarádkami, a ačkoliv to tak mohlo vypadat, nikdy jsem nezapomněla na první dojem, jenž jsem z ní měla. Vlastně ho ještě umocňovala; každým dnem.
číst více
Síla myšlenky, část 2.
V.
Návštěva
Druhý den ráno jsem se dozvěděl od sestřičky, která měla denní službu, že Jana onemocněla, nic vážného, nějaká chřipka či co. Jen se omlouvá, že svůj slib musí odložit. Při tom, jak to říkala, bylo zřejmé, že moc dobře ví, o jaký SLIB šlo.
Najednou znovu ten hlas v hlavě: „Kdyby chtěl, klidně bych Janu zastoupila, ale teď přes den to asi stejně nepůjde. Holky z noční vyprávěly úplné romány. Škoda…“
číst více
Dveře do domu se otevřely a dovnitř vklouzly tři postavy z ulice. Byly to dvě holky a Peca, a ten je napomínal, aby byly ticho. Nechtěl totiž vzbudit pozornost v jejich činžáku, sousedi by hnedka žalovali rodičům, přestože už dávno nebyl žádný malý kluk. A Pecovi rodiče byli na víkend pryč, takže měl naprosto volný byt. Takže hlavně kvůli tomu s ním teď večer přišly také dvě kamarádky. A ve vzduchu bylo očekávání něčeho dost lechtivého.
číst více
Bylo sedm hodin večer, když malá bílá ručka zaklepala na staré a ztrouchnivělé dřevěné dveře. Adéla pootevřela a podívala, kdo to je. Byla to Eliška, která ji přišla doučovat. Eliška byla velmi chytrá, a proto není divu, že si Adéla za pomoc přála zrovna jí. Pozvala jí dovnitř, když Eliška vešla, praštil jí cigaretový pach, kterým byl celý ten dům cítit „Ještě že jsem si přinesla tu voňavou kávu.“ pomyslela si Eliška a přičichla si.
číst více
Obrovská hala byla postavena výhradně ze skla a pokryta nachovým sametem. Všechno se nádherně třpytilo, stěny, strop, a dodávalo místu punc luxusu a dokonalosti. Podél stěn byly jakési dlouhé police přibližně v úrovni jejích stehen, které sloužily jako velké pohovky. Na jednu zkusmo sáhla. Překvapilo ji, jak je měkká, přestože je jako vše vyrobena ze skla. Bylo to díky přehozu z vysokého koberce.
číst více
Do kempu v Königstahl jsme dorazili něco kolem šesté. Venku foukal vítr a já byla unavená z cesty. S přáteli jsme rozložili stany a uspořádali jsme malý piknik. Vše co zbylo z cesty jsme chtěli zkonzumovat...nechyběl ani tady Rumík, tady pivko, víno...no končili jsme kolem půlnoci. Dlouhá cesta se na každém z nás podepsala, a tak jsme se rozdělili do stanů, zalezli do spacáků a jeden po druhém usínali.
číst více
