Vlak do stanice touha
01.07.2024
V místnosti je pološero, naprostý klid. Ležím na posteli, ponořená do světa myšlenek, odpočívám. Oči bezděčně bloudí po pokoji a v tom pohled padne na dveře z ložnice. Spatřím Tebe, stojíš ve dveřích a tiše mě pozoruješ. V obličeji se zračí radost z pohledu, který se Ti naskytl. Potichu přicházíš blíž a Tvé rty vykouzlí úsměv. Skláníš se ke mně a nastává dlouhý, něžný polibek. Vše vypadá tak nevinně.