Jednoho dne jsme se s mou nejlepší kamarádkou domluvily,že si další týden zařídíme volno a užijeme si spolu celý den.Já připravím něco k jídlu,ona koupí láhev vína a budeme klábosit o chlapech,starostech a jiné holčičí věci.
číst více
Sešli jsme se v suterénu našeho paneláku, abychom projednali, kdo se letos ujme Mikuláše a s ním spojené nadílky pro děti. Přišli skoro ze všech partají celého domu. Měli jsme již léta sehranou partu, ale letos se soused, co dělal Mikuláše odstěhoval a také se odstěhovala rodina s andělem. Já jsem dělal asi po šest let čerta, a tak jsem zůstal sám.
číst více
Byl pátek odpoledne a já jsem právě nastoupila službu na pohotovosti. Čekalo mě čtyřiadvacet perných hodin, a to po celém týdnu práce. Zkrátka ne zrovna pěkná vyhlídka. A taky to začalo hned. Zvečera volali z blízkého utečeneckého tábora, že tam mají nemocného.
číst více
Iveta fňukala a nevěděla, co má dělat. Před půl hodinou nezvládla řízení svého malého autíčka a v dramatickém smyku to napálila do nějakého billboardu na kraji silnice. Promáčkla si kapotu vpředu a připadalo jí, že už auto nebude v životě jezdit. Jí se naštěstí vůbec nic nestalo, neměla na sobě ani škrábnutí. Ale netušila, co se v takových situacích má dělat, a tak zavolala policisty, kteří před chvilkou dorazili a obhlíželi místo nehody.
číst více
„No konečně, už jsem myslela, že nepřijdeš!“ vychrlila na mě spolužačka Klára na nádraží těsně před odjezdem vlaku. Já jsem se jen usmál a rychle si běžel koupit lístek. Ale pěkně po pořádku…
Měl jsem právě po druhém ročníku fakulty, když mi moje spolužačka a má tajná láska zároveň nabídla, jestli nechci jet jako instruktor na čtrnáctidenní tábor. Neměl jsem na prázdniny žádný plán a proto jsem uvítal možnost si trochu přivydělat i někam se podívat, bez tak bych se jen flákal u koupaliště nebo v místní hospůdce.
číst více
Odpadla nám ve škole poslední hodina, a tak jdeme se sestrou dříve domů. Jsme dvojčata a chodíme do osmé třídy. Když jsme přišli k domu, tak vidíme, že před ním stojí tátovo auto. Podívali jsme se po sobě a potichu jsme vstoupili do haly. Zuli jsme si boty a pokračovali po schodech do patra, odkud se ozývaly neurčité zvuky. Když jsme vyšlapali schody, tak se zvuky ozývaly z ložnice rodičů.
číst více
Po absolvování gymnázia a nepřijetí na vysokou školu jsem přijala nabídku jedné soukromé firmy v Praze. Bohužel pro začátek jsem neměla dost financí na pronájem bytu a tak jsem přijala nabídku své vzdálené sestřenice, se kterou jsem trávila skoro každé prázdniny u babičky a která vlastnila vlastní byt, kde mi nabídla k užívání jeden pokoj. Darja byla o 5 let starší, a už od mých 13 let mne brala jako alibi na své schůzky, které jak je asi všem jasné nebyly nevinné.
číst více
Staří přátelé by si měli pomáhat celý život, to mi odmalička opakoval děda a po něm i táta. Teď jsem věděl, že je to pravda v různých ohledech. Můj nejlepší přítel se jmenuje Bedřich a už dlouho kamarádíme s Petrou. Je to taková správná holka pro všechno, byla vdaná a má báječného synka, ale ten její blbec ji nechal, takže v rámci přátelské výpomoci jí občas já nebo Bedřich odpomůžeme od sexuální frustrace.
číst více
Po ukončení školy jsem nastoupila na měsíční brigádu do jedné místní firmy,kde jsem pracovala jako expedientka ve skladě. Výrobky firmy jsme vyváželi do celé Evropy i na jiné kontinenty. Jednoho krásného červencového dne jsem měla nakládat kamion do Španělska. Zboží už bylo připraveno na rampě. Asi v 15 hod.přijel kamion a z něho vystoupili dva fešáci. Mohlo jim být asi tak 26 až 28 let, opálení a sportovních postav.
číst více
Prázdniny končily, blížily se hody. Jak Vám hod přiblížit. Klasické svátky, dnes snad už asi ani moc lidí neví vlastně, proč se slaví. Já Vám řeknu, že jde o náboženský, křesťanský svátek a oslavuje se jako den hojnosti, bujarosti, veselí a také asi blahobytu. Obecně se dnes říká, že je to snad už jen přehlídka toho, kdo má kolik peněz. Ale v roce 1988 se to tak nebralo. Ne tu v této ukryté vesničce.
číst více