Představa o dominách je většinou taková, že to jsou ženy zralého věku, minimálně kolem pětatřiceti, mají zachovalé tělo, podmanivou přitažlivost a hlavně si neskutečně užívají ovládání a ponižování mužů. Oslnivá krása nebývá tou základní podmínkou, většina domin, co jsem potkal, byla jen průměrně hezkých. Svoje nedostatky schovávaly pod výrazné líčení a černé linky, což k té vší kůži a latexu prostě tak nějak patří.
číst více
Psala mi, že je třeba dojednat ještě nějaké podrobnosti k našemu projektu a že mám přijít to probrat k ní. Vypadalo to, že jsem ji zastihl těsně při příchodu, protože mi otevřela ihned a ještě se asi nestihla převléci z práce – mohl jsem na ní ale oči nechat. Měla na sobě bílou blůzku, tmavou kratinkou sukni, která snad víc ukazovala než zakrývala, tělové punčocháče a kozačky na podpatku těsně pod kolena.
číst více
Od doby co jsem si domluvil schůzku a vydal se na cestu se ve mně mísí různé pocity očekávání, vzrušení, chtíče, ale i trošku strachu a různých obav. Konečně jsem na místě a naštěstí i přesně na čas. Stojím u zvonku a odhodlávám se zazvonit. Zvoním. Po chvíli se otevřou dveře a madam mi naznačí abych vešel, dveře hned zavírá. Krásná žena, lehce přes třicet, má na sobě sexy obleček zdůrazňující její přednosti a vysoké kozačky, vypadá stejně jako v inzerátu.
číst více
Je čtvrtek a úderem páté odpolední se ozval zvonek. Podívám se z okna a vidím našeho truhláře, jak přešlapuje u branky. Sešla jsem dolů otevřít. „Dobrý den, paní, přinesl jsem Vám slíbené podklady a nákresy“. Vzala jsem si obálku a šli jsme do domu. Přikázala jsem otrokovi, aby se šel dolů svléknout a čekal, až přijdu. Šla jsem za manželem a prohlídli jsme si návrhy polepšovny.
číst více
Už v dětství jsem pochopil,že mám silně submisivní povahu a nejvíc ze všeho mě lákala nadvláda ženy či dívky.Má touha byla tak silná,že jsem dokonce v 10ti letech přemluvil svou o rok starší spolužačku,abychom si hráli na dominu a jejího otroka.Zhostila se této úlohy vskutku bravurně a bez Dlouhého přemlouvání.Odehrávalo se to u ní doma,jelikož oba její rodiče bývali dlouho v práci.
číst více
Cestujem za svojou ,,Madam,, plný očakávania, že čím ma tentoraz prekvapí .Zase vo mne zvíťazila túžba po tom aby som ju videl, ležal pri jej nohách , ten boj vo vnútri mňa je stále ťažší a ťažší a stále si uvedomujem že ma nado mnou väčšiu a väčšiu moc. Ako si ma mohla tak podmaniť. Pre niekoho zložité pre mňa úplné jednoduchá odpoveď, svojou prirodzenosťou, dominanciou, porozumením a hlavne vycítením po čom moja duša prahne.
číst více
Bylo mi čerstvě 17 let, když jsem začal chodit s gymnáziem do tanečních. Honil jsem pravidelně, doma, ve škole, kde se dalo. Začal jsem chodit na webové stránky pro dospělé. Vždycky mě fascinovali dámské nohy oblečené v punčochách, časem to přešlo k vyhledávání na internetu o tomto tématu, přicházel jsem čím dál více na chuť novým věcem, jako jsou dominy, latex a různé hračky. A tady se moje sny staly realitou.
číst více
Když jsme se sešli na rande, pozval jsem ji do malé restaurace kousek od mého domu. Moc jí to slušelo a já si představoval, jak jí zajedu pod sukni, roztrhám jí punčocháče a pěkně jí to udělám. To jsme ale netušil, co bude následovat až půjdeme ke mně domů.
číst více
František se probudil do krásného dne. Jeho žena Pavla, trávila víkend na povinném školení, a tak přemýšlel, co bude dělat. Půjde na pivo? Nebo raději zvolí zajímavý hokejový zápas? Z myšlenek jej náhle vytrhl telefon. Volala mu jeho tchýně Eva. Zvedl ho a hned uslyšel její sladký a veselý hlásek:
„Ahoj Franto, co děláš?“
„Právě se probouzím, potřebujete něco, Evy?“
číst více
Kvůli ledvinovejm kamenům jsem musel jednou zajít na vyšetření počítačovou tomografií. Ten přístroj je takovej divnej oblouk, trochu podobnej mostu, pod kterým člověk projíždí na pojízdným lehátku a tam do něj bušej RTG paprsky, který pak ten počítač skládá do řezů, 3D modelů a tak různě. Kdo to zažil ví, kdo to nezažil, nevadí, každopádně se všichni budete divit, co se mi jednou stalo. Ty vole, tak to byl nářez. Já, takovej slušnej chlap!!--more-->
„Pojďte dál, odložte si hodinky, kovové věci a svlékněte se do půl těla“, pověděla mi na uvítanou celkem pěkná mladá paní doktorka, co mi otevřela dveře ordinace. Přišlo mi sice zvláštní, že se se zájmem dívá, jak se svlíkám, ale radši jsem tomu nevěnoval moc pozornosti. Hlavou se mi honily úplně jiný starosti. Měl jsem ze samotnýho tomografickýho vyšetření trochu obavu, ten přístroj vypadal sice skvěle a moderně, ale přesto na měl z toho neviditelnýho RTG záření šel trochu strach. „Běžte dál, ničeho se bát nemusíte, to vyšetření není nepříjemné. Lehněte si na záda na to lehátko…“ řekla mi ta doktorka povzbudivě. Lehl jsem si teda.
