Jmenuje se Tereza, je mi 21 let a již čtvrtým rokem navštěvuji jednu nejmenovanou univerzitu. Již od střední školy se kamarádím s Janou a Lucii. Záměrně jsme šly na stejnou školu i dál, hlavně díky naší společný „úchylce“. Všechny tři máme zádi zábavu, sex a nenávidíme nudu. Ovšem nejsme žádné rádoby prima modelíny s nosem hooodně vysoko. Jsme normální holky, které mají svého milovaného přítele, většinou nějakého ředitele nebo dobře situovaného bankovního poradce.
číst více
Všichni čtyři jsme seděli na zemi, na koberci v obýváku a poslouchali jsme Evčino povídání. Když skončila, podívala se na nás a zeptala se nás, jestli si to necháme pro sebe, protože slíbila holkám, že to nikomu nepoví.
Všichni jsme ji ujistili, že si to necháme pro sebe, že se nemusí ničeho bát.
„No vidíš.“,
číst více
Všechno to začalo takovou nepříjemností. Pekelně mě bolelo břicho, podezření na slepák, ani chodit jsem nemohl, musel jsem zavolat doktorce s tím, ať se na mě přijde podívat, že nejsem schopný se k ní do ordinace doplazit, přestože sídlí jen pár set metrů o našeho baráku. Přichvátala do půl hodiny. Zná mě jako své boty - chodím k ní už od dětství.
číst více
Povídalo se, že někde v tom skalním systému v docela známé turistické destinaci se nachází složitý jeskynní systém. Na tom by nebylo nic divného, kdyby v pověstech o jeskyních nefigurovaly také dost tajemné aspekty. Pamětníci většinou s děsem odvraceli hlavy, jen málokdo z nich byl ochoten mluvit – prý tam dokonce šlo o čáry, démony a jakési vysávače duše i těla.
číst více
"Svleč se!" Řekla jsem chladně. Náhle uprostřed rozhovoru o krásách šumavské přírody.
"Teď?" Vyhrknul a úplně sebou škubnul.
Ještě chladněji a mnohem tišeji jsem zopakovala. "Svleč se!"
Jirkův okouzlující sebejistý úsměv se pomalu měnil v dětsky bezbranný a dychtivě očekávající. I držení těla, gesta byly úplně jiné, jako by se zároveň narovnal a zároveň stáhnul. Milovala jsem tyhle změny.
číst více
Je brzo ráno, a nízké jarní sluníčko se mi nemilosrdně zarývá do očí. Trochu uhýbám hlavou, ale pořád jedním okem sleduji dálnici před sebou. Mířím do Brna, kde bych měla zastupovat naši cestovní kancelář na veletrhu cestovního ruchu. Šéf se mnou poslal ještě jednu mladší kolegyni, Martu, která k nám nastoupila zhruba před půl rokem. Teď seděla vedle mě, na sedadle spolujezdce, a já jsem si uvědomila, že o ní vlastně pořádně nic nevím.
číst více
Mám na venkově chalupu po rodičích s poměrně rozlehlou zahradou, trávu seká soused, který mi za to dává pozor na stavení, když tam nejsme, já stačím zjara ostříhat trochu stromy a pak sklidit ovoce, nejvíc si cením hrušek, trhám je ještě zelené a ony pak ve slámě na půdě dojdou a chutnají báječně.
číst více
V pondělí jsem byl na lekci u Madam...
Když jsem k ní přijel, ze všeho nejdřív sme si povídali. První otázka, co od návštěvy u ní očekávám: Splnění snů a tužeb, se jí ještě povedla. Druhá: Co chci zažít: Všechno! už moc konstruktivní nebyla...
Pak se ptala na jednotlivé praktiky a já odpovídal:
Tvrdší SM: ano
Spanking: ano
číst více
Pripravila si čiernu latexovú dýchaciu masku, pripojenú dvojitou gumenou hadicou k dýchaciemu prístroju, ktorý zapla a nastavila na samodýchanie. Masku si na skúšku pritisla na tvár, a zhlboka sa nadýchla. Potom ju jemne, ale nekompromisne priložíla na moju tvár. Ako mi masku postupne pritláčala na nos a ústa, medzi perami som ucítil tlak. Urobila to tak šikovne, že som si ani nevšimol, že v maske je niečo, čo ma nútilo otvoriť pery.
číst více
Bydlím sama v panelákovém bytě. Nepatřím mezi žádné ošklivky nebo staré panny, ani nejsem rozvedená. Je mi teprve sedmadvacet. Celý život mi každý říkal, jak krásná jsem, jak mi sluší moje kudrnaté vlasy (které nejsou vlnité, ale skutečně velice bujně kudrnaté. Vždycky jsem tak trochu podezírala mámu, že si mě upletla s nějakým černochem.
číst více
