Povídalo se, že někde v tom skalním systému v docela známé turistické destinaci se nachází složitý jeskynní systém. Na tom by nebylo nic divného, kdyby v pověstech o jeskyních nefigurovaly také dost tajemné aspekty. Pamětníci většinou s děsem odvraceli hlavy, jen málokdo z nich byl ochoten mluvit – prý tam dokonce šlo o čáry, démony a jakési vysávače duše i těla.
číst více
Jmenuji se Martin jsem hubenější černovlasý kluk drobnější postavy. Jelikož jsme neměli moc peněz tak jsme doma museli neustále šetřit. Když jsem potřeboval oblečení na sebe tak se vždy kupovalo jen to nejnutnější a nejlacinější. Po ukončení základní školy jsem po prázdninách nastoupil na střední školu na kterou jsem se těšil. Jelikož jsme bydleli na vesnici a do školy jsem měl špatné spojení, tak jsem musel bydlet na intru tak to pro mě byla velká změna z čeho jsem měl strach. Na intr jsem musel jezdit už v neděli po obědě to bylo jediný spojení od nás.
číst více
Tento příběh není tak zcela klasickou povídkou. Nejenže se skutečně stal, ale v rámci autorské licence nebylo nic navíc přidáno, ani nic zamlčeno. Lidem, kteří mají tendence moralizovat, ho ani nedoporučuji číst. Mohli by totiž utrpět morální újmu. Příběh nás zavede do léta roku 2004, a kdyby to Jan Werich už kdysi nepoužil, mohl se klidně jmenovat „O lakomé Barce“. V tom zmiňovaném roce jsem oslavil pětatřicítku a jeho počátkem se rozvedl se svou ženou, a tak trochu z nouze bydlel u svého strýce v Podkrkonoší.
číst více
"Už musím jít a ten pacholek ještě není doma! On si snad myslí, že když je mu 18, může si dělat, co chce..." láteřila máma. Blížila se 21. hodina večerní, čas jejího pravidelného odchodu na noční šichtu. Oblečená do modré nádražácké uniformy mě ještě ve dveřích zasypávala celou řadou rad a příkazů, které mi samozřejmě šly bez jakéhokoliv efektu jedním uchem tam a druhým ven. Spíš jsem svému, o necelé tři roky staršímu bráchovi záviděla, že se alespoň občas někam dostane.
číst více
V sedmnácti jsem si byl nechat udělat lékařskou prohlídku kvůli přihlášce do autoškoly. Moje doktorka byla si třicetiletá štíhlá a luxusně stavěná kost. Pěkný čtyřky, útlý pas a výstavní prdelka, dlouhý štíhlý nohy, pěkný plný rty a překrásný kukuč. Fakt za to stála. Nejednou jsem si jí představoval večer před spaním.
číst více
Zvonek zazvonil a všichni se ulehčeně vyhrnuli ze školy. Dick šel domů. Tady se svlékl a skočil do sprchy. Jeho černé, bezmála dva metry vysoké tělo se lesklo v proudu vody. Tento šestnáctiletý student hrál za svou střední školu americký fotbal, k čemuž měl opravdu schopné propozice. Jeho postava byla nejenom vysoká, ale také pořádně svalnatá. Kam se oko podívalo, tam se vlnila ladná křivka jeho propracovaných a krásných svalů.
číst více
Normalne nosila dziny (a jeji pozadi bylo vdecnym zdrojem obdivu cele muzske casti osazenstva podniku), dnes se vsak po praci chystala, na jak doufala, zajimavou schuzku a vzala si proto elegantni tmavou sukni a bilou halenku, ktera dala vyniknout jejim tmavym, lehce vlnitym vlasum. Jana ..
Kdyz se Jane konecne podarilo zaparkovat pred firmou kde pracovala, uvedomila si, ze ji ceka dalsi den "blbec", zase pozde a zrovna dneska ji ceka tolik prace! Dorazila do kancelare, pozdravila se s kolegyni Petrou a zhroutila se na svou zidli.
číst více
Specialista se vyspal špatně a do práce jel s nechutí. Služební Nivu mu sebral šéf do terénu a osmatřicítka tramvaj byla narvaná, jako vždycky po ránu. S úlevou z ní vypadnul, nadechnul se mrazivého vzduchu a chvíli přemýšlel, nemá-li si dát jedno napěněné na srovnání. Stále nerozhodnut popošel pár kroků ke Kalnému oku a oknem se podíval dovnitř.
číst více
Všechno to začalo takovou nepříjemností. Pekelně mě bolelo břicho, podezření na slepák, ani chodit jsem nemohl, musel jsem zavolat doktorce s tím, ať se na mě přijde podívat, že nejsem schopný se k ní do ordinace doplazit, přestože sídlí jen pár set metrů o našeho baráku. Přichvátala do půl hodiny. Zná mě jako své boty - chodím k ní už od dětství.
číst více
Jen náhodou jsem zjistil zajímavou informaci, která byla přísně utajená. Jedna z učnic prvého ročníku, kde jsem byl třídním učitelem, ještě na základce otěhotněla a později porodila zdravé děcko, které potom dala k adopci. Alenka Tichá se nijak nelišila od svých spolužaček a dokonale mezi ně zapadla.
číst více
