Pomalu jsem se nořil do vody a nechal své tělo nadnášet vodou, která byla příjemně teplá. Na tento okamžik jsem se těšil celý den.
Nepotřeboval jsem samozřejmě po tom dlouhém dni nicnedělání žádné relaxační masáže, kterými tento vodní areál byl nadmíru vybaven, ale už jsem si zvykl na pravidelnou každodenní večerní hodinku strávenou relaxováním v bazénu. V bazénu, který byl součástí špičkového hotelu, jehož jsem byl hostem v rámci nějaké bláznivé reality show, která se tu natáčela, ale která mi vůbec nedávala smysl.
Obrátil jsem se na znak a upřeně jsem pozoroval strop, jestli konečně někde neuvidím nějakou skrytou kameru. Kdesi v rohu jsem zahlédl něco, co by klidně mohlo obsahoval skrytou kameru, ale taky by to mohl být jen obyčejný požární hlásič.
Opravdu mi to tu nedávalo smysl.
Když jsem se přijel, čekal jsem všude se motající televizní štáb a další nepříjemnosti, které každé natáčení musí bezpochyby provázet, ale tu se nic takového nedělo.
Všechna ta pohoda a klid mi tu připadala skoro neskutečná a vůbec nechápu, jak na takovou reality show by se mohl někdo dívat.
První dny jsem stále čekal, že se něco přihodí, stane se nějaká katastrofa, kterou budeme muset nějak řešit a že se tu budou hosty hotelu snažit různě rozeštvávat, aby vznikaly různé konfliktní situace, ale je to přesně naopak.
I teď jsem tu v bazénu skoro sám.
Tady žádná konfliktní situace nemůže nastat. Jedině že by sem najednou připlul žralok a já se musel snažit zachránit si život úprkem z vody, ale ani to tu není možné, protože nikde nejsou žádné dvířka, kterými by ho sem vpustili a i kdyby ho sem dostali, ta voda v bazénu je tak uměle upravená, že by asi chcípnul dřív, než by se vůbec zorientoval.
Toto je asi jediná věc, která mi kazí zdejší pobyt v tomto relaxačním ráji.
Vše je v tomto hotelu nasyceno jakoby umělým nepřirozeným zápachem a chutí.
Ano, i chutí.
Vzpomínám si na svůj první šok u večeře první den, kdy jsme sem přijeli. Nádherně upravené švédské stoly s obrovským výběrem různých pochoutek, které jsem neznal ani podle vzhledu, ani podle názvu, které tu všude byli psány cizí řečí. Samozřejmě jsem si naložil ty největší delikatesy na svůj talíř a s chutí jsem se do nich pustil.
Jenže ta chuť bylo něco co jsem vůbec nečekal.
Vzpomínám si, že mi to přišlo jako kdybych polkl něco z igelitu, nebo z jiné umělé hmoty.
Byl jsem šokovaný.
Když jsem se ale rozhlédl, všichni ostatní hosté jedli stejné věci, a tvářili se, jako by jedli úplně normální jídlo.
Pravda je, že další sousto mi už tak hrozné nepřišlo.
Tehdy mě napadlo, že možná ten první kousek byl jen trochu načichlý tím zvláštním odérem a proto mi přišlo tak divný.
Také jsem si myslel, že je to má první konfliktní situace, kterou na mě nachystal televizní štáb a lidé u obrazovek se budou bavit tím, že ze sebe udělám buď blázna, když začnu všem tvrdit, že to jídlo je umělé, když ostatním chutná, nebo naopak se budou bavit tím, že budu jíst nějak nechutná jídla, o kterých vědí, jak byli upraveny, a tvářím se, že jím nějaký delikatesy, abych neztratil svou tvář.
Tehdy jsem se rozhodl pro druhou variantu.
Když jsem přijel, neměl jsem vůbec náladu vyvolávat nějaké scény a začínat svůj pobyt nějakými konflikty.
Dnes bych se možná choval jinak, i když asi taky ne, protože už zase vím, jak příjemný pobyt zde může být.
Ale tehdy jsem více méně neměl na vybranou.
Účast na této reality show byla mým únikem od problémů, které se mi nahromadily. Jak finančních tak i citových.
Když jsem tehdy objevil jejich inzerát na internetu, nevěřil jsem vlastním očím. Jako zálohu za natáčení nabízeli takovou sumu, která stačila na zaplacení všech mých dluhů a ještě slibovali dlouhodobou kariéru po ukončení natáčení.
Jejich požadavky byly přesně to, co jsem mohl nabídnout – svobodný bez závazků, s možností ihned odejít na natáčení.
Samozřejmě si dělali na konkurzu i nějaký psychologické profil, který se jim asi taky hodil, protože podle toho, jaké lidi tu potkává, většina z nich jsou podobné nátury jako já – uzavření introverti, kteří celkem dobře vypadají, ale pro svoji hloupou povahu stranit se společnosti jsou stále svobodní a taky dost nespolečenští.
Asi jeden z důvodů proč jsem tu v tak velikém bazénu skoro sám.
I když možná taky ne, protože už se mi stalo, že jsem sem chtěl jít v jinou dobu, než ve kterou jsem chodíval, ale personál mě taktně nasměroval na jinou zdejší atrakci.
Asi nemají nás introverty chuť dávat nějak dohromady.
Kromě jídla a dost zvláštní přednášek se s ostatními vlastně vůbec nepotkávám.
Při této myšlence jsem se rozhlédl, jestli jsou tu zase stejní lidé, jako včera.
Asi ano.
Jsme tu zase jen čtyři.
Sice ze začátku tu chodil ještě jiný muž a žena, ale pak je tu vystřídali dva nováčci, kteří přijeli asi v polovině mého dosavadního pobytu zde.
Pomalu jsem doplaval k masážní trysce a nechal si pod vodou masírovat záda.
Velice příjemný pocit.
O metr dál je další tryska, která dokáže nádherně masírovat lýtka.
Na protější straně bazénu jsem si všiml, že je dnes puštěná i jiná masírovací atrakce.
Vlastně tu jsem viděl puštěnou jen jednou.
Tehdy byla obsazena právě těmi dvěma lidmi, které jsem tu viděl naposled. Oba tehdy seděli co nejdále od sebe, ale tvářili se, jako kdyby jim to působilo neuvěřitelný blaho. Až možná sexuální blaho.
Myslím si, že je to klasická masážní lavice na které se sedí a probublávající vzduch a bublinky masírují patřičné partie.
Určitě velice příjemné pro ženy.
Ale možná i pro muže.
Než půjdu z bazénu, musím si ji vyzkoušet.
Při této úvaze jsem se odebral do vedlejšího bazénku, který má teplotu daleko vyšší, a různé trysky jsou rozmístěny různě dokola, takže po absolvování kolečka, které se doporučuje, že má trvat nejvýše dvacet minut si člověk promasíruje celé tělo.
V bazénku už ale někdo byl.
Chvilku jsem zaváhal, jestli tam mám taky jít, ale nakonec jsem se přemohl a osmělil jsem se.
„Hi,“ pozdravil jsem anglicky.
Přestože je to dívka, která se mnou přijela, a je tu od začátku mého pobytu, vůbec o ni nic nevím.
Jen to, že chodí sem do bazénu ve stejnou dobu jako já, sedává sama u stolu na druhé straně jídelny a je strašně krásná.
Popravdě řečeno, že je tak krásná jsem si uvědomil až posledních pár dní.
Dokonce se mi o ní i zdává.
Tedy je to velice zvláštní sen.
Zdává se mi, že ji mám u sebe doma ve skříni.
Otevřu skříň a ona tam stojí nahá se smyslně pootevřenou pusou a žádostivě se na mě dívá. Více si z toho snu moc nepamatuji.
Jen, že je ve snu trochu jiná.
Ale nemohu říct, jak jiná.
Vůbec mi to nedává smysl.
Až se vrátím domů, zkusím zajít za nějakým psychoanalytikem, aby mi to vysvětlil. Možná to souvisí s těmi divnými přednáškami, které ve volném čase probíhají. Ze začátku nás učili, jak se vyrovnávat s různými situacemi, ale v poslední době se to začalo více orientovat na sexuální výchovu.
Tedy ne na výchovu, ale spíše se jedná o přednášky podobné něčemu jako kamasútra.
Co jsem porozuměl z angličtiny přednášejícího, prý aby nás nezaskočili neznámé pozice v životě.
Trochu legrační věc.
Učit introverty extravagantní sexuální pozice, když většina se nedopracovala ani k základním sexuálním zkušenostem.
Samozřejmě myslím s druhým partnerem, protože masturbace je asi nejvíce používaný zdroj rozkoše každého introverta.
Možná taky to souvisí s mými podivnými sny.
Od začátku pobytu jsem se samozřejmě bál masturbovat, protože ty kamery mohou být všude. Jistě si dovedete představit, jak asi něco takového musí působit na mou psychiku.
A ještě s takovýma přednáškami.
A tak krásnými ženami jako je tato.
Možná, že toto reality show je o tom vyprovokovat v nás nějakou spontánní sexuální reakci a pak to promítat na kanálech pro dospělé.
Ale asi ne, protože to by bylo jednodušší najmout na to profesionály.
I když při pohledu na křivky té dívku naproti v bazénku usuzuji, že jsou opravdu profesionální.
Nevím jestli dokáže číst mé myšlenky, ale najednou se ta dívka zvedla, kývla na rozloučenou a vyšla po schůdkách ven z bazénku.
Díval jsem se za ní, jak se nádherně vlní a znovu se ponořuje do hlavního bazénu a plave pryč z mého dohledu.
Škoda, tak rád bych jí něco řekl. Ale vlastně ani nevím, z jaké země pochází, jakou řečí mluví. Přestože tu skoro nikdo s nikým nemluví, s občasných útržků zaslechnutých vět ostatních s personálem jsem pochopil, že i ostatní mají cizí přízvuk a dokonce někteří skoro anglicky neumí.
Pomalu jsem dokončil masážní kolečko a vyšel ven z bazénku.
Tělo mě příjemně brnělo.
Dnes obzvlášť se mi zdál ten pocit silný.
Asi to znáte, když si zajdete k masérovi, cítíte se někdy jako po intenzivním cvičení.
Tedy samozřejmě jinak než po cvičení, ale říká se, že to má i podobný účinek.
Asi taky ano, protože musím uznat, že má postava se během zdejšího pobytu trochu zlepšila.
Nadbytečné tukové polštářky, které se mi vytvořily časem z nicnedělání doma, když jsem byl nezaměstnaný, a které se pomalu začaly formovat na mém těle do nehezkých faldíků, zmizely a byly nahrazeny jen pohledem na vyrýsované svalstvo, které jsem dříve vlastně nikdy neměl.
Až to tu skončí, budu muset pokračovat s péči o své tělo, protože vypadat takto bylo velice příjemné.
Samozřejmě kdyby to ocenilo i to druhé pohlaví.
Rozhlédl jsem se, kde je ta krásná dívka.
Seděla uprostřed té masážní bublinkové lavice.
Znovu jsem vlezl do hlavního bazénu.
Voda mi teď připadala chladná, jak jsem byl rozehřátý z teplé vody malého bazénku, tak jsem rychlými tempy doplaval k protějšímu chrliči vody, postavil se tak, abych na ni co nejlépe viděl a nechal si dopadat silný proud vody na záda.
Všimla si, že se na ni dívám a usmála se.
Projel mnou silný záchvěv paniky a nevěděl jsem co mám udělat.
Usmál jsem se, ale místo, abych k ní vyrazil, otočil jsem se a nechal si proud vody dopadat na hruď a přemýšlel jsem, jak ji mám oslovit.
Zatracená ta má tréma.
Po chvilce jsem se uklidnil a znovu se otočil.
Už neseděla uprostřed lavice, ale přesunula se na kraj, kde byl daleko silnější proud bublin, které masírovaly její nádherné tělo, které nebylo pod vodou skoro vidět a tak jsem si to mohl jen představovat.
Když uviděla, že se na ni dívám, jakoby se lekla a obrátila hlavu trochu stranou.
Byl jsem možná rád, že se už na mě nedívá, protože stále jsem nenašel ty správný slova, jak ji oslovit a tak jsem pomalu plaval do místa, kde před tím seděla a připravoval si řeč, kterou bych jí upoutal.
Už jsem byl tak dva metry od ní, když jsem si dovolil zase se na ni podívat.
Obličej měla odvrácený ode mě a vypadala, jako by jí bylo nepříjemné, že jsem tak blízko.
Trochu mě to zarazilo.
Před tím se usmála a teď se tváří, že ji obtěžuji.
Daleko víc mě ale upoutal pohled na to, co ten vzduch provedl s jejími plavky. Její plavky jakoby se nafoukly tím vzduchem, který kolem ní proudil.
Takto zblízka to bylo celkem zřetelně vidět.
Její latexové jednodílné plavky pod vodou vytvořily něco jako balón.
Latexové?
Ona přeci neměla latexové plavky.
Dobře si vzpomínám, že když byla v malém bazénku, měla na sobě klasické světle modré lycrové plavky.
Tyto byly taky světle modré, ale jasně podle ramínek a částí, které byly nad vodou z latexu.
Musela se stihnou převléct, než jsem vylezl z bazénku.
Ale nechápu jak to stihla.
Už jsem se jí chtěl na to zeptat, když se začala motat kolem ta další dívka.
Najednou jsem si uvědomil absurdnost mé otázky a situace a jak by asi reagovala ta dotyčná a raději se posadil na doprostřed té masážní lavice.
Ten proud bublin byl opravdu velice příjemný.
Už se ani nedivím tam těm lidem, že tehdy tu celou dobu seděli a užívali si toho pocitu.
Najednou jsem zatoužil po daleko silnější intenzitě toho pocitu.
Pomalu jsem se přesunul do druhého volného rohu, kde proud vzduchu byl nejintenzivnější.
Bylo to úžasné.
Škoda jen, že ta druhá dívka se motala stále blízko nás.
Asi to tu chtěla taky vyzkoušet, ale její introvertní povaha ji nedovolila přiblížit se natolik, aby si mohl sednou mezi nás.
Cítil jsem jak proud vzduchu a vody prohmatává mé tělo a dokonce silně lomcuje mým penisem.
Najednou jsem si uvědomil, že mě to vzrušuje.
Ucítil jsem, jak mi krev proudí do mého penisu a jak se snaží ho napřímit.
Naštěstí ho v normální poloze musí udržet ty mé plavky. Tady by byla fuška zbavit se erekce a moci vyjít z bazénu, aniž bych na sebe upoutal pozornost.
Jenže mé vzrušení sílilo, intenzita pocitu masáže mého penisu taky a navíc jsem pocítil, že mé plavky nijak nebrání penisu, aby se postavil.
Navíc se ta dívka, co čekala na volné místo, začala potápět a tak jsem se nemohl sebrat a jít to rozplavat, protože by pod vodou uviděla mou erekci.
A možná nejen ona.
Zase jsem si uvědomil, že účinkuji v nějaké reality show a někde ty zatracené kamery musí být.
Situace začínala být absurdní.
Osvědčený způsob, jak jsem se zbavoval ranní erekce bylo vrazit si ho mezi stehna a vzniklou bolestí o erekci přijít.
Nenápadně jsem ponořil ruku do vody a tak, aby ostatní neviděli, co dělám, jsem to chtěl provést.
Jenže co jsem nahmatal mě ještě více udivilo.
Mé plavky byly tím proudem vzduchu taky nafouknuté.
Nevím jestli to bylo tím zjištěním, nebo ta masáž už dosáhla svého vrcholu, ale v ten okamžik projela mým tělem vlna rozkoše a já pocítil silný orgasmus.
Ten pocit rozkoše následovaný pocitem provinění, jak bude vypadat sperma na mých plavkách až budu vylézat z vody se nedá popsat.
Rychle jsem vytáhl ruku z vody, aby to aspoň nevypadalo, že si ho tam honím.
Uklidňoval jsem se myšlenkou, že po orgasmu se má erekce ztratí a možná to sperma nebude skrz látku vidět.
Prostě rychle proběhnu do sprch, převleču se a zmizím na pokoj.
Jenže jsem cítil, že erekce nemizí.
Proud vzduchu a vody dál masíroval můj penis a celé mé tělo a já pociťoval stejnou rozkoš, jako když jsem si sem sedl poprvé.
Bylo to úžasné a absurdní zároveň.
Ta dívka, co asi chtěla tuto masážní lavici taky vyzkoušet, to už vzdala, protože pomalu odplovala ke schůdkům.
Už tu byla jen ta má vysněná žena a možná skryté televizní kamery.
Copak o kamery nejde.
Možná toto je to, za co jsem placen.
Ale jak to přijme ta žena – vidět mou erekce a flekaté plavky. Asi nic moc pro navázání známosti.
Tyto myšlenky se mi honily hlavou, když jsem pocítil, že mé tělo odpovídá na intenzivní masírování mého pohlaví druhým vyvrcholením a můj penis opět stříká silnou dávku spermatu do nafouknutých plavek.
Teď nebo nikdy.
Chtěl jsem se zdvihnout a odplout z dosahu intenzivní masáže, ale mé tělo nechtělo.
Mé podvědomí toužilo ještě více si to užít.
V tom jsem uslyšel hlasitý zasténání.
Podíval jsem se na tu ženu, co seděla na druhé straně lavice a uviděl, že už dočista ztratila zábrany.
Ústa měla smyslně pootevřeny a hlasitě vzdychala, ruce pod vodou a jakoby se snažila vrtivým pohybem celého těla ještě více zpříjemnit si masáž.
Rozhlédl jsem se, ale už jsme tu byli skutečně samy dva.
A asi televizní kamery.
Její vzdychání ještě více zesílilo.
Najednou jsem si uvědomil, že si svléká horní půlku plavek.
Její nádherné prsa se objevily nad hladinou.
V tom okamžiku mě zalila další vlna rozkoše a můj pulsující penis se opět ujal stříkání.
Tentokrát jsem se neubránil ani já projevit se nahlas a tak se do ticha plavecké haly ozvalo další, tentokrát mužské vzdychání.
Jakoby to tu ženu trochu probralo z transu, pohlédla vytřeštěnýma očima na mě, její ruce sjely směrem k jejímu klínu a vypadalo to, jako by se snažila sundat si plavky.
Moc jsem nechápal, co vidím.
Asi ji to nešlo sundat, protože se pak rukama zapřela o kraje bazénu a snažila se postavit.
Možná byla příliš vysílená prožitými orgasmy, protože se tam jen tak trochu bezmocně zavrtěla a nepohnula se ani o centimetr.
Pak se znovu ke mně obrátila a já uslyšel:
„Help me!“
Bylo to sotva slyšitelným hlasem, který přehlušilo její další zasténání z rozkoše, kterou působila tato masážní lavice.
I největší introvert a sebevíce stranící se člověk společnosti žádost o pomoc krásné ženy, která se mu navíc líbí nemůže odmítnout.
Zabral jsem nohama a chtěl jsem se postavit.
Nic.
Mé nohy sice zatlačili o dno bazénu, ale můj zadek jako by byl přilepený k lavici.
Projel mnou pocit paniky.
Opřel jsem se rukama o lavici a zabral jsem.
Nedokázal jsem se postavit.
Sáhl jsem si na ty nafouknutý plavky.
Zdály se být tvrdé jako nafukovací balón z latexu ponořený hluboko do vody.
Vzduch z nich nešel nijak vytlačit.
Snažil jsem se šáhnout pod sebe, ale zjistil jsem, že plavky jsou pevně připojeny k lavici.
Projela mnou další vlna paniky a další vlna rozkoše způsobená neustálým masírováním.
Snažil jsem se vrazit si prsty do plavek a vysvléci se z nich, ale prsty mě nějak neposlouchaly.
Vytáhl jsem ruce z vody a udiveně se na ně podíval.
Byly nějak jiné.
Prvně jsem nechápal co je na nich jiného.
Ale pak jsem to uviděl.
Mé nehty.
Vlastně všechny detaily, na které jsem byl zvyklý u svých rukou byly pryč. Všechny ty drobné vrásky, linie a čáry tam nebyly.
Mé ruce vypadali jakoby umělé.
A mé nehty byly pouze namalované tenkou konturovací čárkou.
Nechápavě jsem na to hleděl.
Pak jsem si uvědomil, že už neslyším vzdychání té ženy.
Otočil jsem se a projela mnou vlna hrůzy.
Vlastně hrůzy a rozkoše zároveň, protože mé tělo si teď dělalo co chtělo.
Najednou tam neseděla ve vodě ta žena.
Vlastně seděla, ale byla jiná.
Její pleť se leskla jako by byla z latexu, její obočí bylo jen pouze namalovaná čárka, její vlasy vypadali velice dokonale, ale uměle, její ústa byla smyslně pootevřena a nevydávala žádný zvuky, nic se nehýbalo kromě bublinek, které proudily kolem ní.
Najednou jako by se pod ní něco uvolnilo a na hladinu se vynořila celá.
Vůbec nebyla ponořená.
Plavala jako nafukovací míč.
Její nohy v poloze pro milování a její ruce jako by chtěli někoho obejmout.
Pak se překotila na bok a proud ji unášel na druhou stranu.
Pak jsem si uvědomil, že takto vypadala v mém snu.
Byla sexuální nafukovací pannou.
Chtěl jsem se podívat, kam ji ten proud unáší, ale najednou jsem nemohl pohnout hlavou.
Projela mnou další vlna rozkoše, ale tentokrát jsem nevydal ani hlásku. Cítil jsem neuvěřitelnou rozkoš a zároveň jsem cítil nemožnost jakéhokoliv pohybu.
Mé tělo už nebylo mé.
Stále jsem vnímal proudící bublinky, které jemně masírovaly mé tělo, ale nemohl jsem nic udělat.
Ani se nadechnout, ani pohnout očima.
Pak jsem ucítil, jakoby se mé plavky roztrhly a mé tělo vyskočilo z vody jako míček na hladinu a pohupovalo se ve vlnkách.
Proud mě unášel asi stejným směrem, jako před tím tu ženu.
Po chvilce jsem do něčeho narazil a zůstal stát na jednom místě.
Nevím jak dlouho to trvalo, ale ucítil jsem, že mě někdo uchopil a zvedl.
Při té příležitosti jsem uviděl pannu té krásné ženy postavenou v rohu v bazénu ve velké papírové krabici.
Vedle té krabice byla ještě jedna krabice – prázdná.
Tak toto je ta budoucí kariéra, kterou slibovali? Proto ty všelijaké kurzy ovládání se a vyrovnávání se s různými situacemi? A to jídlo, které jsme jedli, to bylo asi skutečně nějak divné, když dokázali přetvořit živou tkáň na latex.
Sice jsem v pubertě uvažoval o mých možnostech v erotickém průmyslu, ale nikdy by mě nenapadlo, že já budu právě tím objektem.
Jen doufám, že se mi to bude líbit.
A ženám, které mě budou používat.