No tak byl dotaz, jesli mam nejakou zkusenost s padlem, a jeho pouzivanim zde v USA pri udelovani trestu. Bohuzel skusenost mam. Asi pred 20ti lety se mi stal tento pravdivy pripad. „Dnes se jiz paddling (padlovani) jako forma trestu ve skolach v Kalifornii nepouziva. Byla tato forma trestu ve skolach pred 10ti lety v Kalifornii vrchnim soudem zakazana.
Ale v nekterych jiznich statech se tento trest ve skolach stale i dnes pouziva. Hlavne ve skolach privatnich, z nabozenskym zamerenim. Ja jsem zde v Kalifornii jiz 29let, a do zdejsich skol jsem nikdy nechodil, byl jsem jiz po maturite, ve veku 19, kdyz jsem emigroval. A za mlada jsem po velmi rychle dobe, asi 1 roku zvladl jazyk, Anglictinu, chodil do prace, vydelaval slusne penize, mel svuj byt, auto, ap. hodne se mi zde libilo, hlavne za mlada. Tak ze jsem se bavil, a hodne vyvadel. „Jezdil jsem autem jako sileny, ap.. Parkrat me zastavili policajti, za drobne dopravni prestupky. A dali mi ticket, (listek) pozvanku k soudu. Zde policajti na miste nedavaji pokuty, ani diry do ridicaku, jde to vse prez traffic courts (dopravni soudy)Vetsinou se v predepsanou dobu, asi 1 mesic po vydani toho tiketu musi clovek k soudu dostavit, sedi tam pul dne, az na nej dojde rada, pak ho soudce zavola, a pta se ho jak to plee (hrajes, pokracujes), kdyz vinen, tak hned na miste soudce udeli pokutu, ktera se cestou ven z mistnosti (zasedaci sine) musi hned zaplatit. Pokud se clovek citi nevinen, tak to soudci oznami, ten potom stanovi pozdejsi datum, opet vetsinou mesic a nastane opravdovy soud, kde jiz je pritomen policajt, ktery ten tiket vydal, svedci, advokati, z obou stran, ap. Dokonce ma clovek pravo i na porotu, kde soudce jen prihlizi. A rozhoduje porota. Pokud ma clovek tech tiketu hodne, ja mel jich asi 8 za rok, tak muze i stratit na nejakou dobu ridicak. A verejna doprava zde moc nefunguje, taxiky jsou drahe, tak je clovek hned na mizine. Bez ridicaku zde chcipne hlady. Nikam se nedostane, ani do prace. Dnes jiz povoluji, i tem co maji ridicak zabaven, jezdit do prace, a s prace domu, ale jenom tam, i s tzv. prozatimnim zkusebnim ridicakem, kdyz normalni ma clovek zabaveny. Jo clovek muze ten tiket, a s nim spojenou pokutu zaplatit, a nemusi se vubec k soudu obtezovat. Tak jsem to delal ja, pri tech prvnich par tiketech. Ale az jich bylo 8 za rok, tak jsem musel stejne k tomu soudu jit. „Soudci jsou zde velici pani, a nikdo na ne nemuze. Jsou do svych funkci voleni, a nemusi byt plni advokati, vystudovani. Ale je lepsi, a vetsinou tomu tak je, ze nejaky ten pravnicky diplom maji. A vubec se nemuseji drzet zakoniku. Opravdu muzou klidne i vrahovi vrazdu prominout a naopak odsoudit i nevineho, a kdyz se pozdeji prokaze, ze byl dotycny nevinen, tak neni ten soudce, za to ze ho nepravem odsoudil, ani povinen se mu omluvit. A clovek musi cely soud vcetne soudce znovu soudit, za ztratu svobody, vydelku, ap. Vubec tento system neni nekdy spravedlivy, je veden lidmi, tak to taky vypada. Spravedlivy je pry udajne jen Buh. Tak ze kdyz jsem nahodou v novinach cetl, ze u naseh krajskeho soudu v Indiu, je jedna soudkyne, Suzan Weberova, ktera je byvalou reditelkou skoly (coz je taky volena funkce) a ze pry zachazi s nekterymi provinilci u soudu, jako se spatnymi zaky u ni ve skole, v predchozi jeji kariere, a sem tam i pry navrhne provinelemu alternativu, padlovani, misto pokuty. Tak jsem si na ten clanek v novinach vzpomel, kdyz jsem se ted cistou nahodou octl pred ni v jeji soudni sini, (mel ten den zasedat jiny soudce) takze kdyz jsem se pred ni octl, a ona se divala na moji jezdeckou karieru, a ze uz mam 8 tiketu, a hrozi mi ztrata ridicaku, kdyz zaplatim, i tu ted posledni pokutu. Tak to hned pujde do meho rejstriku, a za tyden mi budou s hlavniho mesta Kalifornie, dopravniho inspektoratu volat, abych sel na policii odevzdat ridicak. Pokud ho dobrovolne neodevzdam, tak mi daji do pocitace zaznam, ze je ridicak neplatny, a pri prvnim zastaveni dalsim policajtem, se mu to ve vysilacce objevi, z dispecingu, ze je ridicak neplatny, a on ho ihned na miste zabavi. Tak ze mi soudkyne Weberova nabidla jesli chci, abych tu pokutu asi $60 za prestoupeni povolene rychlosti o 10 mil ted zaplatil, a tim bych stratil ridicak nebo si tam pockal az vsechny pripady projdou a odpoledne se za ni dostavil do privatni kancelare hned vedle zasedaci soudni sine. Tak ze odpoledne jsem tam sel za ni do kancelare. „Zazvonil jsem na zvonek, a prisla mi otevrit mlada sekretarka, a kdyz za mnou zavrela tezke kuzi vycpavane zvukotesne dvere, tak jsem najednou mel spatny pocit v krku a zaludku. Sekretarka se usmivala at se posadim a pockam. Soudkyne tam nebyla. Ptal jsem se te sekretarky co a jak a ona mi s usmevem odpovidala, ze soudkyne Weberova zde opravdu nekdy provinilce jako ja poradne vyplati jejim skolnim padlem, ktere pouzivala za celou svoji skolni karieru. Ale nekdy taky muze naridi, abych tam u nich u soudu chodil po vikendech treba mesic uklizet a umyvat chodby ap.. Soudkyne Weberova byla stredniho veku a stredni postavy, ktere pod jejim dlouhym cernym soudnim talarem nebylo moc videt. Mela dlouhe vlasy ucesany do drdolu a nosila bryle. Najednou se otevrely zadni dvere, ktere vedly do privatni toalety soudkyne a uz bez soudniho talaru v pracovnim kostymku vstoupila usmivajici se soudkyne Weberova. Pristoupila ke mne, postavil jsem se podala mi ruku, Hi Im‘ Suzan. (ja jsem Suzana) A uz si mne vedla pred jeji velky psaci stul. Sekretarka se uz zacala hlasite uchechtavat, potoze vedela co se byde dit a nekolikrat tuhle scenku jiz videla. Stojim v pozoru pred velikym psacim stolem a soudkyne Suzan si sedla do velike kozene vycpane zidle. Tak mlady muzi, tak jak to bylo s tim tiketem, kolik ze jsi presahoval tu povolenou rychlost. A deset mil pres. Tak ti dame napred 10 padlem na kalhoty, potom se uvidi, jesli to bude stacit. Byl jsem beze slova, nevedel jsem co mam rict. „Vytahla ze stolu velike skolni padlo a polozila ho na stul. Bylo udelano z preklizky, 10cm siroke, 40cm dlouhe, na jednom konci zauzene v rukojet, asi 15mm tluste, a byly v nem vyvrtane 10mm dirky, krome rukojeti, myslel jsem na odlehceni, ale ve skutecnosti ty dirky tam byly, aby padlo prilis nekladlo odpor vetru. Postavila se ze zidle, vzala to padlo do sve prave ruky, a nekolikrat si snim placla do druhe volne dlane. Zvuk placnuti byl hruzostrasny. Pristoupila ke mne s usmevem, tak mlady muzi ted se pekne prehnout, pres tan muj psaci stul. A poradne vystrc zadek. Kdyz jsem se polozil brichem na stul, tak na nic necekala, naridila sekretarce aby pocitala, poradne se rozmachla a prask, primo prez prostredek meho vystrceneho zadecku. Sekretarka veselym hlaskem zahlaholila jedna, to byla jedna. A opjet plaaac. Dve to jsou dve. Plaaac AUUU. Jsem zarval. Tri mame tri. PLAAAC AAAA ctyri, PLESSSSK AAAUUUU. pet, to je teprve pet. . Vykrikovala sekretarka. Soudkyne si zmenila postoj, stoupla si z opacne strany, aby byl vyprask rovnomerny. A ja si drzel bolavy zadek. Tak ty ruce pryc, pokracujeme velela soudkyne s usmevem. Musime ti dat poradny vyprask, aby jsi priste jezdil v aute podle predpisu. Auto neni hracka muzes s nim nekoho i zabit. PLAAC AAAUUUVVVAAA . Sest to jich mame ted sest. PLLEESSSKKK AAAUUU. Sedm, jeste tri, jeste tri, volala sekretarka a obrovska rana KRRAAAK OCH AAAUUUU. Osm. Dalsi obrovska rana, PLLAAC. Devet, to je devet, PLLEESSSK. AAUUUAAAUUU. DESET. Vykrikla sekretarka, zaroven se soudkyni. S ocima plnych slzi, jsem hledal rukama svoji bolavou, ted uz skoro horici dupku a opatrne jsem si ji hladil a vzlykal a polykal slzy. Ty posledni tri ty byly poradne ze jo, pochvalovala si nahlas soudkyne pred sekretarkou. Jo jo ty byly. Opatrne jsem se postavil a vyrovnal. Ale zadek jsem uz ani bolesti necitil. A soudkyne povida, tak jsi si ten vyprask zaslouzil, ze jo. Povidam asi jo. „Tak pojd vzala mne zase za ruku a vedla k jeji kozi vycpavane zidli. Tak se podivame jak to vypada. Strachem jsem trnul, co si ta zenska vymysli dal. Podivame, podivame na co? Ptam se soudkyne. Posadila se na svoji zidli, sundala si sako kostymku. Pod nim mela na sobe bilou bluzicku, ze ktere se vztycovaly velka pevna prsa. Pri sedeni si vykasala svoji kratkou sukenku cerneho kostymku hodne nad kolena i nad stehna, ze ji skoro byly videt kalhotky. Byly ji videt podvazky puncoch. Pozdeji mi vysvetlovala, ze je to nutne, si tu sukni vykasat, nekdy pri tom pry kluci ukapavaji, a nechce si znicit dalsi satovy kostymek. Na tak pojd podivame se. Poslavila si mne pred sebe a zacala mi rozepinat presku od mych kalhot. A najednou mi je i moje trenyrky stahla az po kotniky. A prehla si mne pres kolena. To se sekretarce libilo nejvice. A zacala bujnym hlaskem vykrikovat a NA HOLOU, NA HOLOU. Nezbednik dostane Na HOLOU. A nez jsem se vzpamatoval, tak uz mi davala soudkyne poradny vyprask, pres jeji kolena poradne vystrkujici moji holou dupku, ktera byla po tom padle uz ted cervenofialova. A rukou me rytmicky placala na obe pulky, stridave jednu a zase druhou, misto vedle mista, aby nezustal ani kousicek moji ubohe vystrcene hole prdelky bez zbarveni. Za hlasiteho jasotu a potlesku vzrusene sekretarky. Soudkyne Webwrova si opravdu davala na mne zalezet. Dala mi urcite vice nez 50 ran, poslednich 10 pres obe pulky najednou doprostrd meho zadecku, velmi silne rychle a energicky. Pak mne postavila a natahla mi zpet trenyrky i kalhoty. Vyprask byl ukoncen. „Nabidla mi, abych se sel do jeji privatni koupelny umyt oblicej od place. Sla tam hned se mnou a ptala se jestli jsem v poradku. Rikal jsem ji ze jo, ale dupka mne silene pali. Bylo tam nad umyvadlem obrovske zrcadlo, tak jsem si ja sam stahnul kalhoty i trenyrky a zhrozil jsem se nad vybarvenim meho zadku. Suzan se na mne usmala, jeste jednou si po mem holem zadecku libive pleskla a povida, to padlo bylo za ten rozsudek, ale pres koleno na holou to bylo jen pro moje poteseni. Abych rukou citila kazdy uder a teplo nejen tveho rozpaleneho zadku, ale i tveho udu,mezi myma holyma stehnama. A ani si mne moc nepokapal. Sekretarce bylo uz ted smutno, ze je po cele podivane a musi ted zpet do prace prepisovat soudni protokoly a rozhodnuti. Soudkyne Suzan Weberova si ted sedla za svuj psaci stul, podepsala mi moje soudni papiry a nakonec pripsala rozsudek vykonan. Zdvorile jsem se z te kancelare vymotal k pokladne, kde jsem odevzdal patricne papiry, ze jim nedluzim uz ted zadnou pokutu, rozsudek byl vykonan a soudkyni podepsan. Ale pokladni se na mne s usmevem divala jak pokulhavam z te soudni budovy ven. Domu to bylo asi 20 minut autem, a kdybych to byval vedel co se mi tam stane, tak bych si vzal sebou do auta polstar pod zadecek. Tak tak jsem bolesti dojel domu. Mel jsem potom jeste mesic z toho padla modriny a asi odrazene ledviny. Nevim u doktora jsem s tim nebyl, ale bolest to byla silena. Od te doby jiz jezdim opatrneji a vice davam pozor na policajty. Tohle se vse odehralo pred asi 20ti lety, kdyz jsem byl jeste svobodny a velmi mlady a „krasny“.