To, čeho jsem se obával, se stalo skutečností. Přišel mi dopis od Jany, ve kterém mi dost striktně nařizovala, že si mám vzít týden dovolené a přijet na její chalupu. Nezajímalo ji, jak si to v práci i doma zařídím. Nemohl jsem s tím nic dělat, byl jsem povinen její přání splnit, protože jsem před několika měsíci prohrál sázku… Seznámil jsem se s ní na inzerát, máme oba stejné záliby a erotické představy a sny – totiž S/M. Vlastně jsme si jenom dopisovali, oba máme své rodiny, které nechceme rozbíjet.
Vyměňovali jsme si své zážitky a každý z nás psal pro druhého jakýsi fiktivní scénář, jako co by bylo, kdyby… Naše fantazie neznala hranic a navzájem jsme si působili krásné chvíle vzrušení nad svými dopisy, které mnohokrát nemohly skončit jinak, než zoufalou snahou ulevit našim bolestivě překrveným orgánům masturbací. Nevím, koho to tenkrát napadlo, ale domluvili jsme se, že si zahrajeme o to, kdo bude hrát dominantní a kdo submisivní roli. Na dálku, bydleli jsme oba velmi daleko od sebe, to nešlo jinak, než že si vsadíme Bingo a kdo uhodne víc čísel, stává se Pánem toho druhého. Uzavřeli jsme smlouvu, že poražený se musí vítězi po dobu jednoho roku ve všem naprosto podřídit, i těm nejtvrdším perverzitám a zvrhlostem, které ale nesmí nechat na našich tělech žádné stopy, aby nám nekomplikovaly život, oba jsme totiž měli celkem spokojená manželství. Čekání na losování nám oběma napínalo nervy k prasknutí. Podařilo se mi prosadit určité zvýhodnění, totiž možnost použít více tiketů, v duchu jsem si maloval, co všechno s Janou budu provádět, až se nám naskytne možnost být spolu. Přece jen mi vyhovuje víc dominantní role než masochistické přijímání bolesti. Jenže jsem se přepočítal. Sázku vyhrála ona a já byl vydán do jejích rukou. Ještě jsem měl naději, že během roku nepůjde uskutečnit naše setkání, ale jen do té doby, než přišel zmíněný dopis. Dojel jsem v pátek večer podle plánku, který byl k dopisu přiložen, celý rozechvělý k Janině chalupě. Co mě čeká a jak vydržím týden v bezprávném otroctví? Nesměle jsem zaklepal. Otevřela mi štíhlá, vyšší blondýna, mile se na mě usmála a pozvala mě dál. Představil jsem se a ona také. Byla to Jana. Do této chvíle jsme se neviděli, poslal jsem jí sice kdysi svou fotku, aby měla představu, jak vypadám, ale obrazně mi ji „hodila na hlavu“. Ve svých fantaziích jsem si ji snažil představovat pokud možno co nejošklivější, abych se náhodou nezamiloval, teď jsem zjistil, že je to docela přitažlivá žena a uvědomil jsem si, že to budu mít hodně těžké, protože se budu před ní stydět. Přívětivě se na mě usmála a pozvala mě dál. V obýváku seděla ještě jedna žena, mladá, asi 23 -letá, prý je to Janina osobní otrokyně a říká si Lů. Chvilku jsme si nezávazně povídali, dostal jsem i něco k pití, ani vlastně nevím, co to bylo, ve tvrdém alkoholu se moc nevyznám. V rohu pokoje byla televize a video, kde právě běžel tvrdý SM pornofilm. Hovor, rušený jen chvílemi pleskáním důtek a křikem aktérů videosnímku, vesele plynul, až se mě najednou bez jakéhokoli úvodu Jana zeptala, jestli vím, proč jsem tady. Samozřejmě jsem to věděl. Byl jsem tady, protože jsem se nechal Janou vlákat do sázky, o které jsem se domníval, že ji nemohu prohrát. Domníval jsem se špatně. „No tak se svlíkni,“ pobídla mě Jana. Bylo mi trapné se svlékat před cizími ženami, ale podmínky prohry byly neúprosné. U slipů jsem zaváhal. „Všechno dolů!“ velela nekompromisně Jana. Podřídil jsem se a za chvíli jsem stál před oběma ženami tak, jak mě pánbůh stvořil. S pomocí Lů mě Jana svázala ruce i nohy, na hlavu mi nasadila neprůhledný černý pytel a na krk obojek, ke kterému připjala vodítko. Potom mě nechaly stát, nahého, bezmocného a oslepeného. Někam odešly a dlouho se nevracely, potom jsem je zase slyšel ve své blízkosti, jak popíjejí a dívají se na video. Najednou mi sundaly pytel z hlavy a já je uviděl v plné kráse, poněkud převlečené z civilních šatů. Lů měla na sobě rudé kalhotky a podprsenku, obojí poloprůsvitné a víc odhalující, než zahalující. Jana měla na sobě jemné kožené minikalhotky a podprsenku s otvory pro bradavky, dlouhé rukavičky, síťové punčochy s pasem a vysoké lesklé boty nad kolena na jehlových podpatcích. V rukou si přitom pohrávala s důtkami. Lů mě trhnutím za vodítko donutila si před Janou kleknout. „Tak, otroku,“ protáhla Jana. „Teď mi slíbíš, že mi budeš sloužit naprosto oddaně a s radostí. “ „Budu Vám sloužit oddaně a s radostí, Paní,“ zamumlal jsem nezřetelně. Janiny důtky mi okamžitě dopadly na záda. „Nahlas, otroku, a přesvědčivěji!“ poručila mi. „Budu Vám sloužit oddaně a s radostí!“ zakřičel jsem nahlas a snažil se tvářit nadšeně. Přesto mě opět silně švihla. Zabolelo to velmi. „Aú, vždyť jsme se přece dohodli… “ Další rána dopadla na moje záda. Určitě mi musely naskočit rudé pruhy. Co se to děje? Dohoda přece zněla… „Budu Vám, Paní, sloužit oddaně a s radostí!“ křičel jsem, ale do hlasu se mi vkradl stín strachu. Něco tady nehraje. Dostal jsem ještě asi pět ran a musel opakovat svůj slogan pětkrát, než mě Jana přestala bít. Snažil jsem si nenápadně uvolnit si ruce, ale pouta se zařezávala pevně do masa. „Od této chvíle nejsi víc, než moje pouhá hračka v mých rukou a tudíž si s tebou budu dělat to, co se mi zlíbí,“ prohlásila Jana slavnostně. „Na naše předchozí dohody zapomeň, rozhodla jsem se právě, že tě nechám vychutnat tvůj údajný masochismus až do dna. Na důkaz své vděčnosti zlíbej špičky mých bot. “ No co mi zbývalo. Líbal jsem Janě boty, ale jí to nepřipadalo dost vroucné, proto dala Lů pokyn, aby mi trochu „domluvila“. Nesnáším bolest, tak jsem se překonával. „A teď uděláme malou tělesnou prohlídku,“ řekla Jana, když se dostatečně nabažila pohledu na moje ponížení. Připoutaly mě na stůl v leže na zádech, nohy a ruce přivázaly k nohám stolu. Nemohl jsem se ani pohnout. Lů pomohla Janě z jejích dlouhých rukaviček a navlékla jí rukavice chirurgické. Aby si prý neumazala ruce o mé hnusné otrocké tělo. Potom mě začala ohmatávat a nevynechala přitom jediný kousek mého těla, včetně důkladného prozkoumání mého zadku, o kterém ovšem prohlásila, že je to špinavá prdel. Největší pozornost ale věnovala mému ocasu, přitom mi nařídila, že se nesmím vzrušit. Jak jsem tak ležel celý napnutý a neschopen pohybu, navíc rozrušený poznáním, do jaké pasti jsem se dostal, moje masochistická reakce byla přesně opačná, než jsem si přál. Usilovně jsem se tomu bránil, ale postavil se mi, navíc když Jana si s ním hrála opravdu velmi rafinovaně. „Ty jsi porušil můj rozkaz,“ protáhla Jana vzrušeně. „No to tě musím potrestat!“ Vzala do ruky důtky a moje pohlaví mi pořádně sešvihala. Bolelo to jako čert, ale můj vzdorný penis nechtěl splasknout. že jsem si ho předem nevyhonil, prolétlo mi hlavou. Jana nařídila Lů, aby si stáhla své spodní kalhotky a navlékla je na můj kolík. Potom si musela stoupnout obkročmo nad moji hlavu a těsně u mého obličeje si dráždit svou pipinku. Jana si zatím dost surově hrála s mými varlaty. Nevydržel jsem ten nápor a bezmocně jsem se vystříkal. Na to Jana čekala. Stáhla potřísněné kalhotky z mého přirození a donutila mě očistit je svým jazykem. Myslel jsem, že se propadnu hanbou. Taková potupa! Svým vystříkáním jsem navíc přišel o svoje masochistické vzrušení a celá situace se mi přestala líbit. Nejradši bych někam zalezl, ale byl jsem pevně přivázán ke stolu, vystavený na odiv svým mučitelkám. Lů mě odvázala a odvedla do šatny, kde jsem si musel obléknout spodní prádlo své nynější paní. Neměl jsem šanci se úspěšně vzbouřit, protože jsem byl pomocí policejních pout pokaždé připoután nějakou končetinou k trubce topení. Musel jsem na sebe navléci bílé punčochy a podvazkový pás (trochu mě škrtil břes břicho, Jana je proti mě přece jen o dost štíhlejší), černé lodičky na vysokém podpatku, ve kterých mi dělalo potíže udržet rovnováhu při stání, natož abych v nich chodil, bílou podprsenku, vycpanou zmuchlanými kapesníky a krátkou růžovou košilku do pasu. Potom mi Lů svázala ruce před tělem, nasadila mi blonďatou kudrnatou paruku a nalíčila mi obličej. Vypadal jsem jako kurva. Kolem pasu jsem pak dostal maličkou zástěrku, stěží zakrývající mého bimbáska. Lů mě ukázala, kde je kuchyň, a já jsem pro ni a pro Janu musel uvařit kávu. Poradil jsem si i se spoutanýma rukama, bylo to ale těžké. „Já bych chtěla šlehačku,“ hlásila se Lů, když jsem jim naservíroval kávu. „Šlehačku nemáme,“ tvrdila Jana. „Ale když o ni tak stojíš, tady Petr ti nějakou jistě vyrobí. “ No to se teda přepočítala. Kolikrát si myslí, že jsem schopen během půlhodiny stříkat? Tahal jsem se za frantíka, co to šlo, ale před chvílí na stole jsem se vyprázdnil dokonale, navíc se strašně stydím onanovat před ženami, navíc když jsem tak směšně vystrojen. Prostě to nešlo. Vyvolal jsem značnou nelibost své Paní a byl jsem sešlehán důtkami, ale úkol jsem přesto nesplnil. Ve skrytu duše mě hřálo, že ještě existuje oblast, ve které mé tělo vzdoruje kruté usurpátorce. Jana to brzy vzdala a seznámila mě s mými povinnostmi. Každý den, kromě její obsluhy, budu mít na starost její prádelník, kde musí být všechno neustále pečlivě složeno a urovnáno, dále budu pečovat o její obuv a obuv Lů. Všechny boty musí být neustále tak naleštěné, až se v nich bude vidět. Za každý sebemenší zjištěný nedostatek budu nemilosrdně potrestán. Také budu mít povinnost praní spodního prádla obou žen a společně s Lů úklidové práce. „Tak, už všechno víš,“ protáhla se Jana spokojeně. „A teď je čas, abych se trochu pobavila ve své mučírně!“ No prosím, když u toho nebudu muset bejt, pomyslel jsem si, ale samozřejmě má asistence byla nutná. Byl jsem odveden do mučírny.
„Provedeme takový menší seznamovací výslech,“ uslyšel jsem Janu a neprodleně jsem byl přivázán ke kříži tvaru X. Spíš než o výslech šlo o to, aby Jana měla záminku mě surově mučit. Po obligátních otázkách na jméno, adresu, věk a podobně se mě začala ptát na věci, na které se nedalo prostě ihned odpovědět a když, tak se Janě moje odpověď nelíbila. Sám jsem někdy nevěděl, co chce vlastně slyšet a než jsem to pochopil, vytrpěl jsem si své. Jana mi připevnila na varlata a prsní bradavky kolíčky se silným perem a ty potom srážela údery jezdeckého bičíku. Šlehala mě kopřivama, hlavně mezi nohama, kapala mi na přirození horký vosk, který po zatvrdnutí strhávala. Lů mi chvílemi dráždila přirození, abych nesplnil přísný zákaz se vzrušit, neměl jsem sice na erotiku ani pomyšlení, ale přece jen se mi ocas napůl postavil a Jana hned tvrdila, že jsem hnusné vzrušené prase, které myslí jenom na mrdání. Zastrčila mi do močové trubice elektrodu polního telefonu, druhou připevnila na koule a asi půl hodiny si mě vychutnávala. Nevím, jestli elektrický proud nějak podráždil moje orgasmické centrum, ale najednou jsem začal stříkat. O to horší byla potom působená bolest. Prozradil jsem jí všechno, i to, co nebyla pravda, ale co ze mě chtěla dostat. Donutila mě přísahat, že jsem kurevník, denně si neustále honím péro a polykám své sperma, že moje největší přání je pít moč a jíst hovna, že je mi strašně příjemné, když mě někdo znásilňuje do prdele a spoustu dalších příšerností. Červenal jsem se studem, když mě bolest nutila tohle všechno těmi nejsprostšími výrazy na Janu křičet. „Všechna Tvoje perverzní přání se ti vyplní, neměj strach,“ slibovala mi Jana. „Teď by sis určitě rád zamrdal, viď?“ cvrnkla do mého splasklého chudáčka. Odvázaly mě z kříže a přivázaly pevně zády na trestnou lavici. Lů mi navlékla na tu zcvrklotinu, kterou jsem měl mezi nohama, prezervativ a přehodila přes mě gumové prostěradlo s otvorem právě pro ocas. Jana si pak na mě vylezla a požadovala, abych ji obšťastnil. Samozřejmě to nešlo, nejsem žádný stroj ani nadsamec. „Ty dobytku, ty nechceš naschvál vyhovět své Paní!“ křičela Jana. „To si vypiješ, ty svině!“ Poslala Lů pro několikery svoje spodní kalhotky. Uvolnily mi nohy a všechny, asi troje nebo čtvery, mi postupně natáhly. Potom mi nohy opět připoutaly a přikryly mě tím gumovým prostěradlem. Jana mi potom strčila do úst nálevku a donutila mě vypít asi litr a půl nějakého lektvaru, prý to byl močopudný čaj s projímadlem. Nechaly mě ležet přivázaného a bezmocného a odešly se dívat na video. Po nějakém čase čaj začal účinkovat. Bojoval jsem s tlakem v útrobách, který kroutil moje střeva a napínal přední stěnu mého močového měchýře. Nakonec jsem to nevydržel, fyzická úleva byla nesmírná, ale psychicky jsem na tom nebyl moc dobře. Nestávalo se mi v životě často, abych ležel pochcaný a posraný, teď jsem byl navíc v poutech, prádlo, znečištěné mojí močí a výkaly se mi nepříjemně lepilo na tělo. Obě ženy se vrátily, celé dychtivé zjistit, jak se mi daří. Když Jana uviděla můj žalostný stav, neudržela záblesk potěšení ve svých očích. Obě si navlékly gumové rukavice. Lů mi uvolnila nohy a svlékla znečištěné kalhotky, které podala Janě. „Ty odporný prase, co sis to dovolil?“ nadávala mi Jana a udeřila mě pokálenými kalhotkami po obličeji. Výkaly se mi rozstříkly po obličeji a navíc to silně zabolelo. Chtěl jsem si mimoděk rukama chránit obličej, ale pouta se mi zařízla do masa. Byl jsem bezmocný a musel snášet další rány mokrýma kalhotkama. Jana se mi přitom vysmívala a nadávala mi. Všiml jsem si, jak ji celá situace vzrušuje, zřejmě se vyžívá v zábavách s exkrementy. Měl jsem pocit, že si na to téma ještě hodně užiju a nebyl jsem daleko od pravdy. Lů vyfasovala kbelík ledové vody a rýžák a dostala za úkol mě očistit. A nesnažila se mě nijak šetřit, drásala mě kartáčem surově, až jsem křičel bolestí a přitom si brblala pod fousy, jak je hnusné muset drhnout kdejakého posraného dobytka. Po hrubé očistě mě odvázaly z trestné lavice a spoutaly mi ruce vepředu. Krátkým, asi dvaceticentimetrovým řetězem přivázaly moje zápěstí volně ke krku. Musel jsem sebrat znečištěné kalhotky a jít do koupelny je vyprat, uznáte sami, že to byla chuťovka, zvlášť když jsem měl svůj nos takový kousek od zdroje zápachu. Když jsem úkol splnil, musel jsem se svléknout a Lů mě ve vaně celého vykoupala a vydrbala, že jsem byl čisťoučký a voňavoučký. Oblékl jsem se do čistého prádla své Paní, dokonce jsem si mohl vybrat, co si vezmu na sebe. Zvolil jsem červenou nabíranou silonovou noční soupravičku, košilku a kalhotky, aby mi nebyla zima, natáhl jsem si černé punčochy a podvazkový pás. Jana si přála, abychom si s ní zahráli karty, než půjdeme spát. Kdo vyhraje, může požadovat na prohrávajícím jakoukoli perverzitu. I na ní, pokud prohraje. Uvolnily mi trochu ruce, abych mohl hrát. Za celý večer ale prohrála jen dvakrát, pokaždé vyhrála Lů, já to štěstí neměl. Lů si od Jany nechala pouze vylízat pičku a v druhém případě zadní dírku, přestože když jsem prohrál já, skončilo to obvykle výpraskem. Asi se Jany přece jen trochu bála. Poslední hru jsem měl hrát jen já s Lů. Kdo vyhraje, může strávit následující noc v Janině ložnici, kde jí ovšem bude muset být ve všem k dispozici. Poražený bude spát nahý a spoutaný ve vězeňské cele ve sklepě, mezi krysami a pavouky. Nemám ve hře poslední dobou nějak štěstí a neměl jsem ho ani teď. Prohrál jsem, k velké radosti Lů. Lů odešla do koupelny připravit Janě voňavou koupel a já musel svou Paní doprovodit na záchod. Rukama, nyní už opět pevně spoutanýma před tělem, jsem Janě musel stáhnout kalhotky a při konání její malé potřeby jsem klečel těsně před ní a zpíval jí písničku. Bylo to potupné a nejradši bych ji zaškrtil, ale byl jsem zcela vydán do její moci a jejím rozmarům. „Vylízej mi mušličku do sucha,“ nařídila mi Jana po vyčurání. Potom jsem jí opět natáhl kalhotky a odnesl ji ve své náruči do koupelny. Tam mi Lů zavázala oči, prý abych neviděl svou Paní v Evině rouše. Hlavně, že jsem mohl vidět před chvílí její kundu, pomyslel jsem si, ale nic jsem neříkal. Měl jsem za úkol Janě něžně stáhnout vysoké boty a punčochy, potom si přála, abych osvěžil její nohy svým jazykem. A trvala na tom, že to musí být i mezi prsty. Lů měla jezdecký bičík a neváhala ho použít, tak nebylo o čem diskutovat. Potom jsem dokončil svlékání a zatímco Lů Janu koupala, já jsem sloužil jako věšák pro její oblečení, vysoké boty jsem musel držet v zubech. Nesměl jsem se ani pohnout, nechtěl-li jsem riskovat švihnutí bičíkem. Jana si zase vymyslela, že se mi nesmí postavit ocas, jinak že mě přes něj Lů dá pěkný výprask. Ale to celkem nehrozilo, největší náběh jsem k tomu měl, když jsem jí lízal nohy, ale nevšimly si toho, jak jsem byl ohnutý. Snažily se mě obě trochu vyrajcovat, Lů hlasitě obdivovala Janinu kundičku a kozy a obě při tom hlasitě vzdychaly. Naštěstí jsem nic neviděl, tak jsem v této zkoušce obstál. „Tak, otroku, a teď na všechny čtyři a odvezeš mě do ložnice,“ poroučela Jana, když Lů dokončila její koupel, osušila ji a oblékla. Měl jsem zavázané oči, nic jsem neviděl, ale Jana mě dirigovala ranami jezdeckého bičíku na tu stranu, kam jsem měl zatočit. S potížemi (se spoutanýma rukama se moc dobře nelezlo), ale přece, jsem Janu dovezl. Potom mě Lů odvedla do sklepa do vlhké cely. Donutila mě, abych si svlékl prádlo, co jsem měl na sobě, nechala ho ležet na zemi a velice brutálně mě svázala do kozelce. Bavila se chvíli tím, že mě švihala přes chodidla bičíkem, potom si sedla přede mě, nastrkujíc mi svou vaginu před obličej. „Poslyš,“ navrhla mi. „Když mi uděláš jazykem dobře, uvolním ti trochu pouta a přinesu ti i nějakou deku, aby to Paní nevěděla. “ Nechtěl jsem strávit celou noc spoutaný v pevněm kozelci. Snažil jsem se proto Lů vyhovět, jak jen to šlo, a dával jsem si opravdu záležet. Zaklonila se a opřela se rukama za zády o zem. Rytmicky pohybovala pánví a za nějakou chvíli začala křičet, zmítaje se orgasmem. Potom vstala a odcházela. „Počkej, Lů, ty pouta!“ křičel jsem za ní. „Ach, promiň, já jsem zapomněla,“ vrátila se. Sebrala ze země kalhotky, které jsem měl předtím na sobě, nacpala mi je do úst a převázala punčochou. „Tak teď jsi spokojen?“ zeptala se výsměšně. Uslyšel jsem zabouchnutí dveří a rachocení klíče v zámku, pak jsem osaměl.
Nevím, jak jsem přežil celou noc, ale byl jsem celý rozlámaný a byla mi zima. Snad jsem upadl na nějakou dobu do mrákotného stavu, který ale spánek připomínal jen vzdáleně. Jinak jsem oka nezamhouřil. K mému utrpení se přidala ještě bolestivá erekce, která se mi vždycky v noci dostavuje. Doma ji vždy zaspím nebo si poradím jinak, ale tady to nešlo. Snažil jsem se třít penisem o podlahu, ale byla moc tvrdá a celá ta činnost mě velmi vyčerpávala. Když pro mě Lů s Janou přišly, našly mě ve zbědovaném stavu. To však Janě vůbec nebránilo v tom, aby mě poté, když mě rozvázaly a svázaly mi ruce řetězem před tělem, nenutila podstoupit rozcvičku. Dřepy, kliky, plazení v rose a podobně nebylo právě to, co můj organismus žádal, navíc mi Jana šlapala po zádech, abych to měl těžší. Potom jsme se s Lů směli omýt v potůčku a potom jsme se museli obléci jako servírky, já dostal za úkol připravit snídani, umíchal jsem nějaká vajíčka se šunkou a uvařil kávu. „Lů mě bude krmit a ty vlez pod stůl,“ přála si Jana, když jsem naservíroval jídlo. „Zatímco budu snídat, budeš si jemně a něžně hrát s mojí kočičkou, ale běda, jestli se mi to nebude líbit – zkopu tě jako psa!“ Vyplnil jsem její rozkaz. Pach Janiného pohlaví mě velmi vzrušoval a do mého penisu se opět bolestivě nalila krev. Naštěstí jsem byl pod stolem, nikdo si ničeho nevšiml, ale tento můj stav mi působil velké utrpení. Občas Jana vyplivla nějaké sousto, které jí údajně nechutnalo, do misek, ze kterých jsme měli potom jíst my. Když se najedla, nakydala nám do nich ještě vystydlou krupičnou kaši, museli jsme se s Lů navzájem krmit pouze pomocí svých jazyků. „Uklidíš dům a připravíš oběd pro dva!“ poručila Jana Lů. „Je tam kuře a hranolky. A ty,“ podívala se na mě. „Ty půjdeš se mnou a s Britem na procházku. “ Brit byl Janin pes, mladý boxer. Vtip byl v tom, že mě Jana nutila chovat se přesně jako on: dostal jsem na krk obojek s vodítkem, musel jsem běhat po čtyřech, štěkat, očůrávat stromky a lísat se Janě k nohám. Karabáč na psy byl pádným argumentem pro moji poslušnost. Jana mě tvrdě drezůrovala, na povel jsem musel sednout, lehnout a podobně. Za dobře provedený cvik jsem dostal kostku cukru, za špatný ránu karabáčem přes zadek. Během několika málo minut jsem poslouchal, jako hodinky. Potom si Jana vymyslela, že budu aportovat. Zabalila kámen do svých kalhotek a hodila ho, úmyslně do kopřiv nebo do potoka, já pro ně musel běžet a přinést je v zubech zpět a čekat u jejích nohou, až si je ode mě vezme. Bylo to velmi ponižující, ale já jsem neměl sílu na nějaký vzdor, jen jsem se v duchu modlil, aby to Janu přestalo bavit. A na toho čokla, co na mě pořád dotíral a myslel si o sobě bůhvíco, jsem párkrát musel ošklivě vycenit zuby a jednou ho kousnout do ucha, když se na mě sápal, za což jsem si ovšem od Jany vysloužil několik ran karabáčem. Po našem návratu jsem Janě očistil boty, včetně podrážek, aby se nemusela přezouvat a sám jsem se měl jít převléknout. Jana si vymyslela, že budu dělat pomocníka při kontrole , jak Lů uklidila. Dostal jsem gumovou černou kombinézu a gumové vysoké holínky, na ruce červené hrubé gumové rukavice. Jednu ruku jsem měl připoutanou k tělu, do druhé jsem dostal rákosku, měl jsem být vykonavatelem trestů, které Jana pro Lů určí a dohlížet na správné vykonávání trestních prací. Jana samozřejmě objevila mnoho nedostatků a já jsem Lů trestal šviháním rákoskou přes chodidla. Musela mi po exekuci vždy políbit ruku v rukavici a já jsem si všiml, že se u toho otřásá odporem, zřejmě dotek gumy v ní vzbuzoval silný odpor. „Ještě vyčisti svým jazykem jeho holínky,“ přála si Jana, aby ji ještě víc potrápila. Musel jsem ji trochu důrazněji přinutit, aby se tomu podrobila, očividně se jí nechtělo dělat podobnou věc otrokovi. „Jsem s tebou spokojená,“ pochválila mě Jana, když jsme skončili. „Za odměnu mi můžeš vylízat obě mé dírky. A můžeš si ho přitom pohonit, ovšem tempo honění budu určovat já. “ Normálně bych se styděl honit si ho před cizí ženou, navíc v tak ponižující situaci, ale byl jsem už tak otupělý, že mi to ani nepřišlo, navíc jsem opravdu nutně potřeboval stříkat, abych ulevil svému napětí. Po odpočinku jsme se s Lů převlékli zase do úboru servírek a prostřeli pro oběd. Jana bradou ukázala na hrací kostku. „Komu padne větší číslo, může jíst se mnou, druhý má hladovku,“ oznámila nám. Co jsem mohl čekat jiného, než že tu hladovku budu držet já. A tak zatímco Jana s Lů hodovaly, já jsem je musel obsluhovat a navíc ještě plnit jejich roztodivná přání. Lů si třeba vymyslela, že bych jim mohl udělat na stole striptýz, jenže se spoutanýma rukama to šlo dost těžko a navíc moje tělo nepatří k těm, které by probouzelo chuť k jídlu. Nakonec jsem skončil pod stolem při lízání jejich pohlaví. Po obědě jsem musel všechno uklidit a umýt nádobí a mezitím uvařit oběma ženám kávu. A potom jsem jim musel být k ruce a zapalovat jim cigarety (kouřit je ošklivé!). „Chtělo by to trochu zábavy,“ prohlásila Jana. Strhly ze mě i to nepatrné oblečení, které jsem na sobě měl, a zcela nahého mě připoutaly k židli prádelní šňůrou, a to tak pevně, až mi bolestí vytryskly slzy z očí. Nemohl jsem se ani pohnout. „Dávám ti otroka na půl hodiny k dispozici,“ pronesla Jana k Lů. „Můžeš si s ním dělat, co chceš, ale to ti povídám, chci se u toho dobře bavit!“ Nečekalo mě tedy nic příjemného. Lů mě nejdříve seřezala páskem od kalhot a když jsem křičel, vrazila mi do úst kus prádélka, které ze mě před chvílí strhaly, jako roubík. Potom si mi sedla na klín a kroutila mi prsní bradavky, myslel jsem, že vyrostu. Chvíli mi foukala cigaretový kouř do nosu, až jsem se málem udusil a nakonec pálila moje prsa cigaretou. Bylo to hrozné, myslel jsem, že tu půlhodinu nepřežiju. Jana, pokuřující rozvalená v křesle a s jednou rukou pod kalhotkama, se dobře bavila. Po půlhodině byla přivázaná k židli Lů a já dostal příležitost jí to všechno vrátit. Měl jsem sice svázané ruce před tělem, ale to mi nebránilo v tom, abych její bradavky neoblažil tak, jako ona před chvílí moje, nahmátl jsem jí mezi nohama fazolku poštěváčku a tu jsem surově štípal a škrábal, aby tak strašně neječela, dostala do svých úst uslintaný roubík ode mě a mohla po mě házet jen nenávistnými pohledy. Jenže nic netrvá věčně, Jana si najednou usmyslela, že se chce projet. Vyšli jsme ven. Musel jsem na všechny čtyři, na krk jsem dostal chomout, mezi zuby udidlo s opratěmi a navíc mi slabým řemínkem podvázala můj ocas a varlata. Zapřáhla mě do malého čtyřkoláčku, Lů jí donesla velký měkký polštář, na kterém se usadila. V ruce měla velký bič. Trhla řemínkem a já jsem musel vyrazit. Řídila mě pomocí opratí, řemínku od pohlaví a ranami bičem. Úmyslně mi vybírala takovou cestu, aby mě to bylo velmi nepříjemné a aby mě to hodně vyčerpávalo. Ostatně, se spoutanýma rukama, i když řetězem dvacet centimetrů dlouhým, to nebylo vůbec snadné. Dokonce dovolila Lů, aby k ní přisedla a vozila se také. Nejradši bych vstal a dal jim oběma pár facek, ale neměl jsem proti nim žádnou šanci, tak jsme jezdili tak dlouho, dokud jsem nepadl vyčerpáním a ani rány bičem mě nezvedly.
Obě ženy mě odtáhly do koupelny, kde mě donutily vlézt s vypětím všech sil do vany a svázaly mi nohy a ruce za zády. Pod dohledem Jany mě Lů koupala a křísila studenou sprchou, dokud jsem trochu neožil. Potom si navlékla gumovou rukavici a začala mi honit ocas. Neměl jsem dost sil ani protestovat, ale pták se mi kupodivu postavil. Jana nechala napustit vodu do vany tak vysoko, aby mi z ní koukal jenom obnažený žalud. Myslela si, jak mě nedostane tím, že mi na tento malý ostrůvek vypustí mravence. „Když to vydržíš, budeš mi moct za odměnu líbat prdel, “ slibovala mi. Lů si vlezla do vany a sedla si na mě, aby mě prý nenapadlo ty nebožáčky utopit, a rukou mi udržovala penis v pohotovosti a žalud nad vodou. Netušily, že můj žalud není tak citlivý, jak to bývá obvyklé u jiných mužů a že toto dráždění se mnou nic neudělá. Za to se mnou udělalo slíbené líbání zadku. Jak je to jen možné, sotva přiblížím nos k ženským hýždím, rozbuší se mi vzrušením srdce jako zvon a krev plní mého ptáka do bolestivé tvrdosti? Jestli na to ty dvě přijdou, budou mě moci týrat ještě rafinovaněji, pomyslel jsem si. Lů mě osušila a odvedla do obýváku, kde se Jana rozvalovala v pohodlném křesle. Přivázala mi roztažené nohy k nohám křesla a ještě mi na krk nasadila obojek, aby mě mohla nakrátko držet. „Zapal mi cigaretu, Lů,“ přála si Jana a zatímco pokuřovala, dráždila mi svýma nohama moje ztopořené přirození. „Zouvat se nebudu, protože si nezasloužíš žádné něžnosti,“ oznamovala mi a drtila moje péro mezi svýma vysokýma botama. „A stříkat nesmíš, nikdy, dokud ti to nedovolím nebo nenařídím,“ dodala a nabrala mě tvrdou špičkou do varlat. Tak na tohle jsem neměl ani pomyšlení, zařekl jsem se, že až tak hluboko neklesnu, abych před ní stříkal nejen na povel, ale vůbec. Tenkrát při té prohlídce to byla snad jen výjimka, navíc způsobená tím, že mi Lů mimoděk podráždila moje libido. Asi po patnácti minutách si Jana prohlédla své boty. „Ty prase, tys mi je tím svým hnusným špinavým osasem umatlal!“ nastrčila mi je před obličej a donutila mě je olízat, včetně podrážek. Lů mi přidržela hlavu za vlasy a Jana mě šlehala jezdeckým bičíkem, že prý nepracuji dost kvalitně. Co jsem mohl dělat? Byl jsem spoutaný vydán zcela do její moci. Po nějaké době mě odkopla, poručila Lů, ať mě odváže a že prý půjdeme do šatny. Svázala ruce i Lů. „Abych si neumazala své čerstvě vyleštěné boty, budete mi oba dělat chodník!“ nařídila. Museli jsme s Lů střídavě lehat na zem a Jana po nás šla jako po koberci. „Ale kdepak, na břicho, na záda si budeš lehat!“ měla Jana další rozmar a já musel odkrýt své nejměkčí a nejcitlivější partie jejím jehlovým podpatkům. V šatně si Jana přála, abychom ji svlékli z jejího koženého oblečení. Šlo to velmi těžko, protože jsme měli oba spoutané ruce za zády. Museli jsme proto pracovat pouze hmatem, otočeni zády k ní. Jana si myslela, že ji budeme svlékat pouze pomocí zubů, a svoji nelibost nám dala najevo několika ranami jezdeckého bičíku. Když jsme jí zuli pracně vysoké boty, museli jsme jí osvěžit její zapocené nohy svými jazyky, důrazně trvala na tom, že musíme věnovat maximální pozornost chodidlům a místům mezi prsty. Bylo to odporné, ale se spoutanýma rukama jsme neměli moc na vybranou. Lů měla to štěstí, že jí Jana rozvázala ruce a nechala si od ní pomoci do červených minišatů. Já měl za úkol jí obléci červené ponožky a lodičky, ovšem stále spoutaný. Potom mě za pomoci Lů oblékla do černého podvazkového pásu, síťovaných punčoch, lodiček a krátké černé noční košilky z kraječek. Ano, i správné oblečení může srazit mužovo sebevědomí tak, že se z něho stane poslušná hračka v rukou své paní. Cítil jsem, že mě moje touha vzdorovat pomalu opouští. Byl jsem Janou odveden na vodítku do obýváku, zatímco Lů se ještě převlékala přesně podle jejích pokynů, do čeho, to jsem ovšem nevěděl. Mě donutila si lehnout břichem na stůl a moje všechny končetiny (kromě penisu) mi postupně pevně přivázala k jeho nohám. Na jedné straně stolu jsem měl volnou hlavu, na druhé trčel můj vyšpulený zadek. Jana mi šátkem zavázala oči, abych neměl ani tušení, co se bude dít a co pro mě prý bude nezapomenutelným zážitkem. Potom si vzala do ruky jezdecký bičík a začala si pohrávat s mým pohlavím. „Jestli se ti postaví, budeš ztrestán!“ vyhrožovala. Bohužel, zavázané oči zcela probudily mojí představivost, navíc jsem se před nikým nestyděl, když jsem nikoho neviděl… Postavil se mi, jak jinak. Najednou mi nečekaně silně sevřela varlata, až jsem vyjekl, a svými ostrými nehty mi drásala zadek. Pak toho nechala, obešla stůl, chytila mě surově za vlasy a zvrátila hlavu, ucítil jsem pach jejího pohlaví. „Lízej jako o závod!“ křičela Jana a přimáčkla mi svůj rozkrok na obličej. Tempo udávala taháním za vlasy. Ouvej! Do mého konečníku pronikla rukojeť jejího bičíku. To ne! „Podíváme se, jak jsi čistotný,“ mumlala Jana. „No to jsem si mohla myslet, ty prase! Otevři hubu!“ Musel jsem znečištěnou násadu očistit ve svých ústech. Takhle a podobně mě trápila dlouhou chvíli, když se jí něco nelíbilo, vyšlehala mě tenkým proutkem mezi nohama. A to bylo vždycky, když se mi postavil, čili skoro pořád. „Lů, pojď dovnitř!“ zavolala svoji pomocnici. „Vypláchni domu praseti tu jeho špinavou prdel!“ Lů mi dala mezi nohy vaničku a asi třikrát naplnila zezadu moje střeva pomocí velké stříkačky vodou. Potom – můj ty bože, co to je? Můj pronikavý řev zaplnil místnost. Trhal jsem zoufale pouty, div jsem neodlomil nohy stolu, ke kterým jsem byl připoután. Ta bolest! Později jsem se dozvěděl, že mi Lů vyčistila díru štětkou na vymývání lahví. No zkuste si to někdy: dovnitř štětka jde ještě snadno, ale při pohybu ven se její štětiny vzpříčí. Nedivte se mi, že jsem se nakonec bolestí a bezmocným vztekem rozplakal, nešlo to potlačit.
Jana mi sejmula šátek z očí a já uviděl příšerně vymustrovanou Lů. Byla oblečená jako chlap. Olezlý klobouk na hlavě, propocenou flanelovou košili, obnošené tesilky – proboha, ve které popelnici to vyštrachaly, všechno smrdělo jak deset kozlů – a na nohou hnusné gumové zapařené holiny. Jana pomalu rozepnula Lů poklopec u kalhot a z něho se vyvalil umělý připínací penis. „Vykuř ho!“ nařídila mi. Odmítl jsem spolupracovat i přes notný výprask, měl jsem vztek, že jsem byl donucen k pláči před nimi. Jenže potom mi chtěla nacpat štětku na nádobí zase do řitě, to jsem nevydržel a ochotně jsem se dal do cucání umělého ptáka, čouhajícího z páchnoucího poklopce. „Aspoň poznáš, jaký to je, být znásilněn,“ syčela Jana, když mi Lů cpala naolejovaného uměláka do zadku. Náramně se pohledem na nás bavila, Já oblečen jako děvka, Lů jako chlap a šukali jsme v obrácených rolích. Kdybych měl kundu, bylo by mi líp, říkal jsem si, když tvrdý nástroj projížděl mojí zmučenou zadnicí. „Vyndej ho!“ poručila Jana a po krátké chvilce úlevy přišla ještě horší muka: Jana potřela umělý pyj rozdrcenou feferonkou. „Prosím Vás, nechte mě, už dost!“ snížil jsem se k žebronění. „Fakt budu dělat všechno, co budete chtít. “ „Jenže my chceme dělat tohle,“ smála se Jana. Omdlíval jsem bolestí. Konečně mě nechaly, ještě jsem musel nástroj mého utrpení očistit ve svých ústech a po odvázání od stolu (a bohužel opětném spoutání mých rukou za zády) jsem musel Lů vroucně poděkovat a zlíbat její odporné holiny. Teprve potom jsem jí byl odveden do koupelny, kde nás oba dala do pořádku. Umytého, nahého, ale s rukama pořád svázanýma za zády a s palčivou bolestí v konečníku si mě Jana nechala přivést do obývacího pokoje, kde se rozvalovala v křesle. Musel jsem před ní pokleknout a položit hlavu na křeslo, mezi její nohy. Vůně jejího pohlaví a má ponižující situace způsobila nepotlačitelnou erekci. „Mrzí mě, že jsem ti tolik ublížila,“ pohladila mě Jana jemně po vlasech. „Netušila jsem, že to pro tebe bude tak strašné, když něco podobného děláme s Lů, tak to jde vydržet. Víš, a pak jsem byla tak vzrušená, že jsem nemohla přestat. “ Zarytě jsem mlčel. „Ale tobě se u mě líbí, viď? Takhle nějak sis to představoval? Víš co, přesvědčíme se. Vstaň!“ Neochotně jsem vstal a Jana se rozesmála při pohledu na můj vztyčený penis. „No vždyť jsem to říkala, ty náš masochisto!“ radovala se. „Polib mě na znamení, že už se za tu malou surovost před chvílí nezlobíš!“ Zkuste odporovat ženě, která vám drtí koule, když jste svázaný. Naše rty se setkaly. Jana odněkud vytáhla prezervativ a hodlala mi ho natáhnout na penis. „Pomiluj mě!“ zachroptěla. „Pomiluj svou Paní, už to nemůžu vydržet!“ Zavrtěl jsem zuřivě hlavou. Za koho mě má? Pravda, dostal jsem se do jakéhosi nedůstojného postavení, protože jsem prohrál sázku, ale moje situace byla podle mě hrubě zneužita. Sex je snad jediné, co mi nemůže nařídit, tedy pokud mi nebude trčet vzhůru jako ocelový kolík. Teď, pod vlivem mých rozbouřených emocí, mi splihnul jako prapor v bezvětří. Možná to nebylo moudré. Odmítnout roztouženou ženu a její vlhkou pipinu se nevyplácí, jak jsem se i já právě přesvědčil. Jana se rozzuřila. „Ty hajzle! Ty odmítáš! A já… Myslela jsem… “ Očividně byla vyvedená z míry. Přivolala Lů a požádala ji, aby přinesla své lesklé gumové holínky. Jejich holeně natřela nějakým krémem. Musel jsem si kleknout asi půl metru před dveře, kde mi na kotníky připevnila rozporku. Do obou holínek vložila asi půlkilové závaží a přiložila je na hladké dveře ve výšce mé hlavy. Přitom mi nařídila, že musím jako trest za svoji neochotu uspokojit svou Paní přidržovat tyto boty svým čelem. Pokud některá holínka spadne, dostanu deset ran rákoskou přes zadek a bude do ní přidáno další závaží. Nejdřív mě štípala do nejcitlivějších míst mého těla, aby mi úkol ztížila, potom se vyvalila v křesle a nechala se ukájet Lů jejím vibrátorem. Než odešly obě vařit večeři, měl jsem zadek rudý a napuchlý od nesčetných ran rákoskou, nebylo snadné udržet namaštěné boty na dveřích. Jana se nechala uspokojovat velmi dlouho a ještě prý nebyla spokojená s pouhou náhražkou, proto mi můj trest prodloužila. Když se konečně trochu slitovala, uvolnila mi nohy a pomohla mi obléci se k večeři. Dostal jsem jedny její použité kalhotky, to bylo vše. „Obsluhovat mě bude pouze Lů,“ sdělila mi Jana a neskrývala, že se na mě stále zlobí. „Ty mi budeš sloužit jenom jako podnožka, když k ničemu jinému nejsi. “ Musel jsem si lehnout na podlahu pod její nohy, kde jsem se seznámil s tvrdostí špišek a podpatků jejích bot. Nešetřila mě vůbec. Navíc čas od času vyplivla na zem sousto, které jí prý nechutnalo, a já jsem ho musel slízat. Když se Jana najedla, nalila nám do jakéhosi koryta směs jogurtu a ovesných vloček, do které přidala pár kapek kozlíku lékařského, prý pro povzbuzení naší chuti. Páchlo to odporně a přestože jsem neobědval, přešel mě nějak hlad. Klečeli jsme u koryta s rukama svázanýma za zády a měli jsme žrát jako psi. Jana nám surově dupala po prstech u nohou a nám nezbylo nic jiného, než se podrobit. Lů začala po pár soustech dávit a já jsem měl také namále, tím spíš, že Jana trvala na tom, abychom večeři snědli i s těmi zvratky, když jsem se vzepřel, popadla mě za vlasy a vymáchala mi v té břečce obličej. Po večeři jsme byli spoutáni tak, abychom mohli mýt nádobí. Oba jsme měli ruce spoutány před tělem, já jsem je měl nakrátko přivázané k pytlíku, takže jsem se za něj neustále bolestivě tahal, Lů od jejích pout vedl tenký řetízek mezi nohama a přes záda k obojku, jí se zase zařezával bolestivě do pipiny. S nádobím jsme si nějak poradili a muselu jsme ještě vytřít podlahu, na kteroužto činnost jsme dostali patnáct minut. Po čtvrthodině nás Jana přišla zkontrolovat. „Tomuhle říkáte vytřená podlaha?“ křičela a procházela se po ní zablácenýma botama, zanechávajíc za sebou šlápoty. „Vy všiváci líní, dostanete trestnou práci!“ Převrhla nohou kbelík se špinavou vodou. Lů vyfasovala kartáček na zuby a já tkaničku od bot a museli jsme tu spoušť zlikvidovat. „Máte na to půl hodiny a na splnění úkolu závisí, jak strávíte noc, vy šupáci!“ Jana odešla do pokoje poslouchat nějakou hudbu a my se snažili uvést podlahu do pořádku. Bohužel jsme to nestihli a Jana vyřkla svůj ortel – místo noci v peřinách půjdeme oba do sklepního vězení, kde s námi bude naloženo způsobem, který se ještě dozvíme.
„Tak, a teď si půjdete trochu protáhnout kostru, aby vám vytrávilo,“ vymýšlela si Jana další útrapy, přestože já už jsem měl všeho plné zuby. „Budeme trochu soutěžit. Aby se síly vyrovnaly, tak se každý oblečete, jak určím. “ Lů dostala gumovou kombinézu (ošívala se odporem, protože gumu nesnáší) a na nohy holiny, já jsem si musel obléci punčocháče, dlouhou sukni, několik svetrů a lodičky na vysokém podpatku. Oba jsme měli ruce spoutané za zády a kotníky asi třiceticentimetrovým řetězem. Nevím, proč si mě Jana tak oblíbila, ale dostal jsem k řetězu mezi nohama ještě pětikilogramovou kouli. Museli jsme běžet několik asi půlkilometrových okruhů do kopce, kus rovinky po betoně, po schodech dolů a nakonec po břehu potoka s jeho následným překonáním. Pokaždé, když jsme probíhali kolem Jany, důrazně popohnala toho pomalejšího pleteným karabáčem. Tím pomalejším jsem byl samozřejmě já. Sotva jsem se udržel na vysokých podpatcích, dlouhá sukně se mi pletla mezi nohy a těžká koule brzdila můj běh. Prohrál jsem a musel jsem dát naši „výstroj“ do perfektního stavu, zatímco Lů mohla odpočívat. „Ztratil se mi zlatý řetízek!“ obvinila nás Jana, když jsme se vrátili do domu. „Přiznejte se po dobrém, kdo ho vzal, nebo to z vás dostanu jinak!“ Já i Lů jsme krčili rameny, že nic nevíme. „Dobrá, tak jdeme do mučírny a tam si popovídáme!“ Jana mě vytáhla za ruce spoutané vzadu na kladku a ucpala mi uši, abych nic neslyšel. Lů byla přivázána na trestnou lavici. Nic jsem neslyšel, jen jsem mohl pozorovat, co Jana s Lů provádí a jak se ona kroutí v pevných poutech. Nejdřív dostala pravítkem přes bradavky, potom vyšlehala celé její tělo velkým svazkem kopřiv a nakonec zastrkovala Lů do pochvy různě velké štětky. Litoval jsem ji, protože jsem něco podobného už zažil na vlastní kůži, i když konečník a pochva je úplně něco jiného. Jana přestala Lů týrat a začala se věnovat mě. Musel jsem pokleknout a zvednuté kotníky mi byly přivázány k obojku, takže veškerá moje váha spočívala jen na kolenou a tahem vzhůru vyklubovaných rukou. Vyndala mi ucpávky z uší. „Lů tvrdí, žes to udělal ty!“ vmetla mi do tváře. „Neudělal,“ vrtěl jsem hlavou. Jana mi vsunula pod kolena ostrý škrabák na boty. „No?“ „Opravdu jsem to nevzal,“ syčel jsem bolestí. Jana vytáhla moje zápěstí ještě výš a začala mi zpracovávat chodidla gumovou hadicí. „Au! Nechte toho! Aúúú! Vzal jsem to! Přiznávám se, jen už mě nechte!“ „Dobře, ty hnusný zloději! Za to tě stihne krutý trest! Teď mi ale řekni, kde ten řetízek je!“ Jak jsem to mohl vědět? Mlčel jsem. Jana mi začala kapat horký vosk ze zapálené svíčky na chodidla a znovu mě přes ně silně bít gumovou hadicí. Bolest byla nesnesitelná, ale nemohl jsem nikam uhnout, byl jsem zcela bezmocný a vydán zcela do rukou své mučitelce. Nemohl jsem jí říct, co chtěla slyšet, jen jsem řval bolestí a vrtěl hlavou. Jana vychutnávala moje mučení a připadalo mi, že je silně vzrušená. „Ach, já mám ten řetízek v kapse,“ objevil se najednou v její ruce. „Tak to pardón, pardón!“ smála se. „Že se na mě pro toto malé nedorozumění nezlobíte?“ ujišťovala se vesele, když nás odvazovala. Co nám zbývalo, než zavrtět poslušně hlavou? Každý krok mě pálil jako oheň, Lů také šla nějak s nohama od sebe, ale dopravili jsme se do obýváku. Tam jsme se museli převléknout do erotického prádélka, já do červeného a Lů do bílého. Byli jsme jako dvě kurvičky. Lů uvařila Janě kávu, jenže ta se šklebila, že není správně oslazená. Lů proto musela zpátky do kuchyně a nosit jednu kostku cukru za druhou mezi svými stydkými pysky. „Je cítit od tvých kundích výměšků,“ odmítala cukr Jana a Lů ho dávala do úst mě. No, aspoň jsem se trochu najedl. Konečně byla Jana spokojená a Lů mohla vhodit cukr do Janina šálku. „Nemám to čím zamíchat,“ našla Jana další závadu. „Petře, pojď sem!“ Musel jsem přistoupit a Jana mi trochu stáhla kalhotky. Uchopila můj penis a nějak svými prsty dosáhla toho, že se mi postavil. Pečlivě mě prohlédla, jestli nemám kapičku (skončila, jak jinak, v ústech Lů), potom jsem se ohnul nad Janiným šálkem a ona si mým ocasem zamíchala svůj nápoj. Pálilo to jako čert, ale držel jsem, kdoví, co bych musel vytrpět, kdybych ucukl a Jana si svou kávu vylila. „Chci se trochu rozptýlit,“ přála si Jana. Spojila nám naše obojky metrovým řetězem, který zajistila zámky a klíče někam schovala. Potom jsme si museli hrát na dvě lesby a v pozoco 69 se ústy dráždit. Jana přitom masturbovala. „Pojďte sem!“ zavelela najednou a přitáhla nás za řetěz mezi své nohy. Museli jsme jí střídavě lízat, ale to jí nestačilo. Lů mi na můj stále ještě ztopořený pyj navlékla prezervativ, Jana mě srazila na záda a obkročmo si na mě sedla, mého ptáka si přitom zavedla do pochvy. Rajtovala na mě, Lů jí přitom musela lízat zadek. Modlil jsem se, aby to na mě nepřišlo dřív, než na ni, snažil jsem se myslet na něco úplně odtažitého, abych potlačil své vzrušení z celé té situace. Naštěstí se Jana brzy zkroutila v křeči orgasmu, zarývajíc mi přitom své nehty bolestivě do prsou. „Tak vidíš, že to jde,“ chytila mě Jana pevně za vlasy a přiblížila svou hlavu těsně k mojí. „Budeme si spolu nakonec dobře rozumět!“ Líbla mě na ústa a vstala. Můj penis stále ještě bolestivě trčel k nebesům. „Je mi to líto, ale trest za nesplnění úkolu vám nemohu odpustit,“ prohlásila po chvíli Jana. Museli jsme se napít zase nějakého močopudného lektvaru, byli jsme odvedeni do sklepa a tam pevně svázáni do polohy, kdy já měl hlavu zabořenou Lů do klína, její mušličku přitisknutou na ústa, a ona stejným způsobem můj ocas v puse. Když Jana odešla a nechala nás o samotě, navzájem jsme se udělali.
Během noci začal působit nápoj, který jsme museli vypít, a nezbylo nám nic jiného, než se vymočit vzájemně do úst. Až do rána jsme leželi v zápachu zasychající moče, ale nemohli jsme s tím nic dělat, byli jsme spoutáni opravdu velmi pevně, bez možnosti jakéhokoli pohybu. Ráno k nám vtrhla Jana, dorůžova vyspalá, v župánku a holinách. Nespali jsme, ale Jana dělala, že to nevidí a několika kopanci nás „probouzela“. „Vstávejte, vy hnusný otrocký svině!“ ječela. Uvolnila nás od sebe, ale zůstali jsme spoutáni. „Vy prasata, jak to, že je tady tak nachcáno?“ pokřikovala Jana. Nacpala nám oběma do úst hadr na podlahu a my jsme, připnuti na obojku, museli podlahu cely vytírat. Jana nás pobízela k rychlejší práci kopanci a šlapáním po prstech u nohou. Několikrát mi také přišlápla tvrdě hlavu k zemi, že prý nevytírám dost pečlivě. Když byla tahle ponižující práce za námi, vyvedla nás Jana na dvůr, kde nám připevnila vodítka pomocí visacího zámku ke sloupku. Potom přinesla kbelík s teplou vodou, mazlavé mýdlo a dva tvrdé rýžáky. „Koukejte se navzájem vydrbat, ať se zbavíte všeho toho svinstva, co máte na sobě!“ nařizovala. „Nebudu se přece dívat na nějaké pochcánky. “ Snažili jsme se vyplnit její rozkaz, co nám síly stačily, ale s rukama svázanýma za zády nám to moc nešlo. „Tak se mi zdá, že ty nejprochcanější místa musím vydrhnout sama!“ nelíbilo se to Janě. Vytrhla mi z ruky rýžák a brutálně mi drhla pohlaví. Můj křik mi nebyl nic platný. Stejně se vedlo i Lů, i její pipině se dostalo drsného zacházení. Po této surové lekci nás Jana opláchla prudkým proudem ledové vody ze zahradní hadice. „Tak, dobytkové, a teď padněte na kolena a proste o odpuštění,“ poroučela Jana za podpory jezdeckého bičíku, který dopadal na naše stehna. „Ó Paní, prosíme, odpusťte nám náš prohřešek,“ žebronili jsme spolu s Lů. „Přísaháme, že už nic podobného neuděláme!“ „Dobrá, odpouštím Vám, protože už mám chuť na snídani,“ pokynula Jana blahosklonně. Rozvázala Lů a poslala nás převléknout se za služtičky. Nenašel jsem při té příležitosti možnost uniknout, Lů byla zkušená a nikdy nenechala všechny moje končetiny volné. Přestože trpěla Janinými rozmary, měla z toho velké potěšení a rozkoš, byla jí velice oddaná a stála zcela na její straně, nemělo smysl pokoušet se ji přemluvit. Vyšel jsem ze šatny jako služtička-kurvička, ruce spoutány řetězem vepředu a nakrátko přopoutány k obojku. Teď jsem musel jít za Janou a obléci jí do koženého oblečení, když se jí zdálo, že nejsem dost něžný, jednoduše mě seřezala bičíkem. Potom zatáhla závěsy na oknech, takže v místnosti bylo najednou šero. „Stoupni si zády ke mně a ohni se!“ poroučela Jana. Splnil jsem její rozkaz. Jana mi roztáhla půlky a zasunula mi do konečníku dlouhou, asi tři centimetry tlustou svíčku, kterou zapálila. „Budeš mi tady dělat intimní osvětlení, smála se a rozvalila se v křesle. Mezitím Lů donesla snídani. „A to ti povídám, nesmíš se pohnout, protože za každý sebemenší pohyb dostaneš švihanec přes natažená stehna,“ pokračovala Jana. „A samozřejmě se nesmíš vzrušit, nebo dostaneš deset ran bičíkem přes čuráka. Lů, běž mu ho nahonit, jinak tě čeká deset ran přes roztaženou kundu!“ Lů nechtěla být bita a tak se snažila. Snažil jsem se vzdorovat, ale přece jen se mi trochu postavil, i když nebyl zcela tvrdý. „Nesplnili jste úkol ani jeden,“ vyřešila to Jana šalamounsky a její hlas se chvěl uspokojením a potlačovaným vzrušením. Potrestala nás oba a dala si opravdu záležet! Naši snídani tvořil bochník tvrdého chleba, zavěšený ve výši asi jednoho metru od země u stropu. Museli jsme si k němu kleknout a snažit se ukusovat. Jana se smála a ještě nám s ním kývala, přitom nás ale neustále nutila, abychom jedli. „K pití nedostanete nic. Kdyby měl někdo ale velkou žízeň, musí si pěkně vkleče poprosit, možná mu vyhovím. “ Lů mlčela, ale já jsem měl pocit, že bych se napít opravdu nutně potřeboval. Bojoval jsem chvíli se svou hrdostí, ale pak jsem se přece jen klečící obrátil k Janě: „Prosím, Paní, rád bych se trochu napil,“ červenal jsem se hanbou. „Asi tvým prosbám podlehnu,“ protáhla Jana. Vzala ze stolu hrneček a před mýma očima se do něj vymočila. „Tak na,“ podávala mi ho. „Ale to přece… Já jsem myslel… Nemůžu… “ litoval jsem svého neuváženého rozhodnutí. Lů moc dobře věděla, proč neprosí o pití! „Tak ty pohrdáš mojí ušlechtilostí?“ zasyčela Jana. Srazila mě na zem a pokynula Lů, aby mi držela hlavu. Pomocí nálevky mi obsah hrníčku vlila do krku. A ještě jsem jí musel nakonec pokorně poděkovat. „A teď bych se mohla trochu projet na koni,“ přála si Jana. Rozvázala Lů a poslala ji pro výstroj pro koně a jezdkyni. Já jsem musel stát na čtyřech a Jana mi přivázala levou ruku k pravému kolenu a pravou ruku k levému kolenu na vzdálenost asi čtyřiceti centimetrů. „Tak, teď mi neutečeš, ale přitom můžeš se svou Paní běhat,“ radovala se. Dostal jsem sedlo na záda a do úst uzdu s krátkou opratí. Lů natáhla Janě dlouhé rukavice, připevnila na její vysoké boty ostruhy a podala jí jeden z jezdeckých bičíků. Jana nasedla a pobídla mě ostruhami, které se mi bolestivě zaryly do stehen. Nová pobídka a tentokrát se jedna ostruha svezla a zasáhla varlata. Zaječel jsem a vyrazil dopředu, i když břemeno na mých zádech bylo dost těžké. Jana výskala nadšením a řídila směr mého pohybu uzdou, na můj zadek téměř neustále dopadal jezdecký bičík. Mátožil jsem se po dvoře, zatímco Lů myla nádobí od snídaně a uklízela Janě ložnici. Naštěstí projížďka Janu přestala za chvíli bavit, však mě také už opouštěly síly, a vrátili jsme se domů. Lů už čekala u dveří. Musela si lehnout na záda a roztáhnout nohy. Jana sesedla z mých zad (jaká úleva!) a o její kočičku si otřela boty, aby se nemusela přezouvat. Trochu Lů přitom škrábla ostruhou, ale to jí dělalo očividně jen potěšení. Odešla odpočívat, zatímco Lů mě odstrojila a přepoutala do normální polohy, to znamená s rukama vepředu. Zcela nazí jsme potom předstoupili před Janu. Ta si nás bezostyšně prohlédla a potom před nás hodila sexy kalhotky a průsvitné košilky, všechno v bílé barvě. Potom jsem musel dojít pro kávu a Lů přinesla popelník. Jana popíjela kafíčko a kouřila, aby jí lépe chutnalo, museli jsme s Lů předvádět perverzní scénky. Nejdřív se Lů ohnula a stáhla svoje kalhotky ke kolenům. Já jsem klečel za jejími zády a lízal její vystrčený zadek, měl jsem za úkol se dostat jazykem co nejvíc do její díry. Představte si, že mě tahle činnost vzrušila! Ženský zadek je pro mě odjakživa symbolem erotiky a našel jsem zalíbení i v netradičních konáních. Jana uviděla, co se se mnou děje, proto jsme byli nuceni změnit polohu. Lů si lehla břichem na stůl a já se postavil před její hlavu. Chvíli jsem si honil ocas a potom Lů nastavila svoje ústa a já zajížděl svým údem až hluboko do jejího krku, nedbaje na její dávivé reflexy. „Nesmíš se udělat,“ upozorňovala mě Jana. „Tvou mrdku si chci nechat na jinou libůstku. Uvítám ale, když se Lů vychčiješ do huby. “
Trochu se mi to povedlo, nevím proč, ale snažil jsem se Janě zavděčit. Pak se Lů převrátila na záda, já jsem usedl na její prsa a honil si péro nad jejím obličejem. Když jsem cítil, že to na mě jde, ucpal jsem podle Janiných pokynů Lů ústa a nasměroval svůj výstřik do jejího nosu. Její nosní dírky byly zaplněny mým spermatem a Lů se začala dusit, tak jsem jí uvolnil ústa. „Výborně,“ chválila mě Jana. „Za to můžeš Lů vylízat její hnusnou kundu. “ Učinil jsem, co si přála. Lů se mi však pomstila a obdařila má ústa a obličej proudem moči. „Vy prasata, vy jste si zašpinili své parádní oblečení!“ vyskočila najednou Jana a začala nás hlava nehlava bít důtkama. Ale najednou přestala. „Mám chuť si také přilít oleje do ohně,“ odhodila důtky. Spolu s Lů mě přivázaly zády ke stolu tak, abych se nemohl ani pohnout. Moje hlava byla ve vzduchu. Lů potom Janě musela stáhnout její kožené kalhoty a kalhotky a odkrýt tak její mušličku. Jana se postavila tak, ře jsem měl hlavu mezi jejími stehny. Těmi ji sevřela tak, že jsem s ní nemohl ani pohnout. Měl jsem její zadek přímo nad hlavou a to mě vzrušilo skoro do bezvědomí, přestože jsem tušil, že mě nečeká nic příjemného. „Otevři tu svojí zlolajnou hubu!“ poroučela. Neposlechl jsem a proto mi sevřela svými prsty nos. Musel jsem ústa otevřít, abych mohl dýchat. „Poctím tvoji hubu lahodným čajíčkem přímo ze zdroje,“ vzdychala Jana. Brzy jsem ucítil první pramínky moči. „Ani kapka nazmar,“ varovala mě Jana a s přestávkami pomalu znovu a znovu plnila mojí ústní dutinu svou močí. Nemohl jsem dělat nic jiného, než poslušně polykat. Lů dostala od Jany povolení, dělat si s mým ocasem, co se jí zlíbí. Využila toho ke krutému týrání, kousala mě do něj a škrábala má varlata, byl jsem však tak vzrušen, že mi i ta bolest byla najednou příjemná. Mé slabé místo, a to maximální podlehnutí zadku nad mým obličejem, bylo odhaleno. „Tak tohle se ti líbí,“ protáhla Jana. „Tak tohle máš tedy rád!“ Měl jsem pocit, že se stalo něco, co se nemělo stát. Teď jsem byl vydán zcela na milost a nemilost jejím rozmarům, měla mě dokonale v hrsti. Pomocí svého panovačného zadku nade mnou vládla lépe, než ranami biče. Nemohl jsem si ale pomoci, nemohl jsem se ovládnout. Polykal jsem její moč, čichal jsem vůni jejího konečníku, který jsem měl těsně u nosu, cítil jsem palčivou bolest na svých pohlavních orgánech, nemohl jsem se ani pohnout a blížil jsem se k bouřlivému a intenzivnímu orgasmu. Jana se vymočila a zarejdila svým zadkem na mém obličeji, vědoma si dobře toho, co to se mnou dělá. Rukou v dlouhé rukavičce se zmocnila mého penisu, zatímco Lů mě tahala za pytlík a drtila v dlani má varlata. Křeč orgasmu byla tak silná a dlouhá, že jsem myslel, že nadešla moje poslední hodinka. Když jsem se trochu vzpamatoval, zcela vyčerpán, strkala mi Jana pod nos svou rukavičku, potřísněnou mým semenem. „Olízej to, ty prase!“ nařizovala. Nechtělo se mi. Jenže připoután na stole jsem se nemohl bránit dopadům důtek na břicho a mezi moje rozevřená stehna. Neměl jsem na výběr. Byl jsem odvázán od stolu, ale tím pro mě nic neskončilo. Musel jsem si kleknout před stůl na ostré kamení a byl jsem opět přivázán tak, abych se nemohl ani pohnout. Kamení mě bolestivě tlačilo do kolen. Snažil jsem se protestovat, ale moje ústa zaplnily počurané kalhotky od Lů, které Jana připevnila punčochou, pevně utaženou kolem mé hlavy. „Měj se tu hezky, bobečku,“ popřála mi Jana a chichotajíce se obě odešly. Nějakou dobu jsem takhle klečel, než se Jana vrátila a odvázala mě. „Je mi líto, že tě musím vyrušovat z tvojí zábavy,“ omlouvala se naoko. „Ale mám dlouhou chvíli, do oběda je ještě daleko a tak mě napadlo, že si trochu zasoutěžíte. “ K soutěži jsme nastoupili spolu s Lů oba zcela nazí. Já jsem měl svázané ruce za zády a řetízkem, který vedl mezi půlkami mého zadku, připevněny pomocí visacího zámku k mému ocasu. Lů byla spoutána podobně, jen na konci řetízku, který byl o něco delší, byly dva kovové skřipce na záclony, které Jana přicvakla Lů na bradavky. Hýbat rukama tedy moc nešlo. Jana nám zavázala oči, vůbec nic jsme neviděli a nevěděli, co bude dál. Jana přinesla z našich pokojů všechno čisté i použité spodní prádlo, punčochy a ponožky. To naházela na jednu hromadu uprostřed místnosti a protože se jí toho zdálo být málo, přidala ještě své čisté prádlo z prádelníku i špinavé, určené k vyprání. „Tak,“ postavila nás Jana před velkou hromadu, každého z jedné strany. „Teď vyberete všechny punčochy a ponožky, jedno jestli čisté nebo špinavé, tak, aby byly do páru. “ To byl absolutně nesplnitelný úkol, když jsme měli zavázané oči a spoutané ruce, takže jsme nemohli použít ani hmatu v prstech. Museli jsme si lehnout na břicho a ústy se hrabat v nevonící hromadě prádla. Byl jsem rád, že se mi podařilo vůbec poznat, co je punčocha. Nasbíral jsem asi dvacet trestných bodů, protože se mi nepodařilo sestavit žádný pár. „A teď bude Lů vybírat podprsenky a Petr kalhotky,“ zahájila Lů druhé kolo. Přestože bylo kalhotek víc, byl jsem rychlejší, protože u špinavých kalhotek jsem se mohl řídit pachem. K mé ostudě se mi u toho ale postavil ocas, pach ženského pohlaví na prádle a každý pohyb svázaných rukou a tím zapříčiněné tahání za řetízek mě velmi dráždil. Nedostal jsem žádný trestný bod, zatímco konto Lů bylo zatíženo pěti. Potom nám Jana sejmula pásky z očí, abychom se mohli podívat na naše dílo. Za každý trestný bod jsme si museli vytáhnout kartu s trestem, který měl být vykonán v odpoledních hodinách. Nesměli jsme se podívat, co je na nich napsáno, ale bylo mi jasné, že mých dvacet karet mi dá pořádně zabrat. Lů na tom byla podobně. Díky vítězství ve druhé disciplíně jsem se stal i celkovým vítězem, takže zatímco Lů musela třídit, skládat a uklízet rozházené prádlo, já mohl své Paní po celou dobu líbat a lízat zadek. Ukázalo se, že Jana přesně ví, co na mě platí a jak mě dostat. Netrvalo dlouho a potupně jsem se udělal. Nebyl jsem potrestán, myslím, že Jana byla uspokojena s poznáním, jakou má nade mnou moc, ale nesměl jsem přestat lízat. I jí to bylo příjemné. „Buď rozumný a poslušný a můžeš být častěji odměněn,“ řekla Jana tiše. Nejradši bych se neviděl. Po skončení úklidu poslala Jana Lů připravovat oběd, vídeňské medailonky a ovocný pohár se šlehačkou. Mě mezitím zavedla na WC. „Perfektně vyčistíš mísu,“ vrazila mi štětku mezi zuby. „A aby ses neflákal nebo nechtěl zdrhnout, trochu si tě pojistím. “ Nasadila mi obojek a nakrátko mě přivázala k míse, než odešla. Snažil jsem se splnit její rozkaz, ale štětka mi po chvíli vypadla z úst a já jsem ji nemohl znovu uchopit. „Ty prase líný, to jsem si mohla myslet!“ nakopla mě Jana, když se vrátila. Uchopila mě za vlasy a vrazila můj obličej do mísy. „Tak teď ten hajzl vyčistíš svým hnusným jazykem!“ křičela na mě. Snažil jsem se vzepřít, ale Jana mi začala zvedat nahoru ruce, které byly stále ještě připoutány k mému pohlaví. Bolest mě donutila vykonat její ponižující a odporné přání.