Vaše erotické povídky

Stovky erotických povídek a příběhů. Erotické povídky zdarma ke shlédnutí. Pouze ty nejlepší porno povídky a sex povídky

Otrok v roce 2222

Kategorie: BDSM, Otroci
14.12.2016
ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 17 hlasů
Loading...
 V nasledujici chvili jsem dostal facku, az jsem upadnul. Slysel jsem ji, jak rika, ze to myslela smrtelne vazne. V tu chvili jsem si plne uvedomil, ze se jeji teror vuci mne pomalu stupnuje a je jen otazkou casu, kdy mne vyprovokuje k obrane. Rozhodl jsem se, ze nebudu zbytecne ..

Prave jsem se vracel z dlouhe sluzebni cesty, kdyz ma raketa nahle zacala zpomalovat. Zkontroloval jsem vsechny palubni systemy, abych zjistil, v cem tkvi potize. Vse pracovalo spravne, motory bezely na sedmdesat procent sveho maximalniho vykonu. Presto jsem jasne vnimal, ze mne neco brzdi. Navic jsem pocitil divne zachveni. Zkontroloval jsem radar. V mem okoli se nenachazela zadna cizi lod. Pomyslel jsem si, ze se mi nejspise jen neco zdalo. Tu se vsak na hlavnim displeji objevil napis: Okamzite vypni motory a preved rizeni sve lodi na dalkove ovladani pres kanal pet! Nechapal jsem, co se deje. Bylo jasne, ze se nekdo pokousi prevzit moc nad mou lodi. At to byl kdo chtel, musel byt vybaven velmi pokrocilou technikou, kdyz se dokazal skryt radaru a dokonce i brzdit mou raketu. Pokusil jsem se vyslat volani o pomoc. K memu zdeseni pristroje prijaly zpravu temer okamzite nazpet. Radiove vlny se odrazely od neviditelne bariery. Kolem mne bylo vytvoreno silne pole zamezujici jakekoliv komunikaci s okolnim vesmirem. Takovou technikou mohli disponovat jedine ozbrojene slozky Galakticke armady, anebo vesmirni pirati, o kterych se vypravely mnohe bajky, ale nikdo je nikdy nevidel. A pokud je snad nekdo videl, pak jiz nikdo nikdy nevidel jeho. At tak ci tak, urcite mi jeste nepredvedli vsechny sve moznosti. Bezpochyby jsem nemel nejmensi sance vzdorovat. Proto jsem radeji poslechl prikaz. Vypnul jsem motory a nastavil rizeni na dalkove ovladani. Vlada nad mou lodi ihned presla do rukou unosce, ktery se nahle zjevil jen par desitek metru pred mou pridi. Jednalo se o raketu stredni velikosti, ovsem naprosto nezvykle konstrukce. Jeji podlouhle stihle telo davalo tusit, ze je stavena na vysoke rychlosti. Me pozorovani prerusil dalsi povel. Priprav se k teleportaci! Nez jsem stacil cokoliv podniknout, jiz jsem se na svem sedadle rozplyval a znovu se materializoval na palube druhe lodi v jejich teleportacni mistnosti. To jsem jeste nevidel! Az dosud jsem se domnival, ze k premisteni je vzdy zapotrebi mit teleporty na obou mistech. Tihle mne dokazali nalozit primo z me sedacky. Kdyz jsem se rozhledl po mistnosti, kam jsem byl prave premisten, uvidel jsem u ovladaciho pultu stat vysokou stihlou zenu, ktera byla jistym zpusobem podobna sve kosmicke lodi. Merila urcite pres dva metry. I kdybych odpocital asi patnact centimetru z jeji vysky, kterou ziskala diky vysokym podpatkum, stale by mne jeste notne prevysovala. Ackoliv byla velmi stihla, jeji telo napovidalo, ze vladne velkou silou. Nemela na sobe snad ani gram zbytecne vahy, pod kuzi na rukou, ktere jedine byly odhalene, se jasne rysovaly svaly. Jeji tmave modre oci barvy kalene ocele si mne zatim pozorne prohlizely. Oblecena byla v prilehavem overalu cerne barvy s kratkymi rukavy prepasanem sirokym opaskem. Na levem predlokti mela komunikator, ktery se jiz na prvni pohled lisil od vsech, ktere jsem kdy videl. Nepochybne byl vyroben na zakazku. Na bitevni lod vsak trochu skromna posadka. Nikdo dalsi krome teto krasne brunety zde nebyl. Vsechny systemy sice funguji automaticky, ale pri boji muze dojit k jejich vyrazeni a to je take jediny duvod, proc jeste stale existuji vojaci, a zrejme i vojinky. Prisel jsem pomalu az k ni a zahledel se vzhuru do jejich studenych oci. Cekal jsem, ze se mi dostane vysvetleni meho unosu. Protoze se vsak nemela k tomu mi cokoliv rici, zacal jsem sam. „Co ma tohle znamenat? Prepadeni?! Co jste vubec zac a co po mne chcete?“ „Vsechno se dozvis, az prijde cas. Ted mne nasleduj!“ Chtel jsem neco ne prilis slusneho odvetit, ale jeji pohled mne zarazil. Pak jsem ji poslusne nasledoval chodbami. Usli jsme nekolik desitek metru a pak jsme vstoupili do jedne mistnosti, ktera se podle jejich slov mela stat mym domovem po dobu nekolika nasledujicich mesicu. Byl jsem jejim sdelenim znacne prekvapen. O to vice mne prekvapoval fakt, ze mistnost byla velmi mala, asi jen dva krat tri metry, a navic uplne prazdna. Na cem budu spat? Jedine, co v ni bylo, byly dvoje pruhledne dvere – jedny do sprchoveho koutu a druhe na zachod. Prikazala mi: „Ted se bez okoupat!“ Cekal jsem, ze mne necha o samote, abych se mohl svleknout, ale nejak se k odchodu nemela. Zeptal jsem se tedy, zda tam hodla zustat. Dostal jsem strohou odpoved, ze ano. Nebylo mi to sice prijemne, ale co mi zbyvalo. Uhodit zenu bych si nikdy nedovolil, no a argumenty mi po jejim „ano“ dosly. Osprchovat jsem se skutecne chtel. Svlekl jsem se tedy pred ni, a pak se sel umyt. Pres dvere z plexiskla jsem videl, ze mne celou dobu pozoruje. Kdyz jsem skoncil a byl osusen teplym pruvanem, vratil jsem se zpet do mistnosti. Chtel jsem se znovu obleci, ale nemohl jsem najit sve obleceni. Kdyz videla, jak se rozpacite rozhlizim a hledam sve osaceni, rekla, ze ho jiz nebudu potrebovat. V tu chvili pohar me trpelivosti pretekl. Vyjel jsem na ni zlostne, co ze si to dovoluje. Chladne odvetila: „Tak si tedy vyjasnime pozice. Budes delat presne to, co ti porucim, a nereknes ani slovo, pokud se te nezeptam. Ja te zato nebudu zbytecne trestat. Ted si lehni na zada a roztahni ruce a nohy. Nasadim ti naramky.“ Zustal jsem na ni v nemem uzasu civet. „Co si to dovoluje?“ projelo mi hlavou. No to je snad vrchol. V nasledujici chvili jsem dostal facku, az jsem upadnul. Slysel jsem ji, jak rika, ze to myslela smrtelne vazne. V tu chvili jsem si plne uvedomil, ze se jeji teror vuci mne pomalu stupnuje a je jen otazkou casu, kdy mne vyprovokuje k obrane. Rozhodl jsem se, ze nebudu zbytecne otalet. Vrhnul jsem se na ni ve snaze ji povalit na zem a pak premoci. To se vsak nestalo. Misto toho jsem proletel vzduchem a tvrde dopadl na zem. Pak jsem na sobe ucitil vahu jejiho tela, jak se na mne posadila. Zkoutila mi pravou ruku za zada az jsem bolesti heknul a zacala mne skrtit. Pritom dodala hlasem, ve kterem nebylo nejmensi znamky po jakekoliv fyzicke namaze vynalozene na me premozeni: „Jeste jsem ti zapomnela rict, ze se mne nesmis dotknout, pokud ti to vyslovene neprikazu. Kazdy dalsi pokus se kockovat budu prisne trestat. Je ti to jasne?“ Takove ponizeni jsem jeste nikdy neprozil. Byt prepran zenou! Citil jsem, jak cervenam. Dilem studem z me pozice, dilem diky jejiho sevreni meho krku. Posledni zbytky hrdosti mi nedovolovaly cokoliv odpovedet. Zacala mi kroutit ruku jeste vice a skrtit mne tak, ze jsem nemohl ani dychat. Na jakykoliv dalsi odpor jsem nemel ani pomysleni. Pochopil jsem, ze na me odpovedi trva a tak jsem pres priskrcene hrdlo prodral sve „jo, jasne“. Spokojena mou odpovedi mne pustila a zopakovala svuj rozkaz o tom, ze si mam lehnout na zem a roztahnout koncetiny. Pak odnekud vylovila kovove pasky, ktere mi pripla na zapesti a paze, dalsi na kotniky a stehna, a jeden vyrazne delsi a sirsi okolo krku. Pak mi klekla mezi nohy a nasadila na prirozeni jakousi podivnou vec. Sestavala ze dvou kruhu o ruznych polomerech, ktere byly spojeny. Vetsi kruh mi sevrel varlata a penis, druhy mensi pak nasadila jen na koren penisu. Pak na svem komunikatoru neco namackala a me naramky jakoby ozily. Ihned se stahly, ale pritom umoznily krvi i nadale proudit. Kdyz videla me zdeseni, podala mi vysvetleni. „Nasadila jsem ti ovladaci naramky. Kdyz budu chtit, mohu ti udelit elektricky sok do libovolne koncetiny, mohu te skrtit a take vladnu nad tvym penisem. Kdyz budu chtit, tak se ti postavi, kdyz budu chtit, tak budes strikat, a kdyz budu chtit, tak se neudelas, at by ses snazil sebevice. Vy muzi jste hrozne zavisli na tom svem zazraku, a tak jeho ovladani je nejsnadnejsim zpusobem, jak vam vladnout. Mohu ti ho nechat stimulovat tak, ze ti bude stat nekolik hodin, bude se ti chtit strikat, ale ja ti to nedovolim. Uz po par minutach budes silet a budes ochotny udelat pro mne cokoliv, jen abych te nechala vyvrcholit. Taky ti do nej mohu posilat silne elektricke impulsy nebo ti ho nechat jednoduse vice zaskrtit. Naramky navic monitoruji nektere tvoje telesne funkce, takze vim presne, co se s tebou deje. A abych nezapomnela, ma to zabudovanou ochranu. Pokud se budes snazit naramku zbavit, automaticky prejdou do trestneho rezimu. Budou ti davat soky tak dlouho, dokud to nezrusim. Takze kdyz se o to pokusis vecer, tak muzes stravit prekrasnou noc s elektrinou az do rana. A ja ti pak rano jeste pridam. Ted ti predvedu malou demostraci. Roztahni ruce a nohy a drz je tak. Pokud nekterou z koncetin pokrcis, dostanes do ni sok. Mezitim ti ukazu, co se da delat s tim zazrakem, ktery mas mezi nohama.“ Roztahl jsem udy a cekal, co se bude dit. Za chvili jsem ucitil mirne mravenceni a pulsovani v rozkroku. Muj ocas zacal nabirat na rozmerech. Bylo to docela prijemne. Po nekolika minutach mi to jiz vsak tak prijemne nepripadalo. Citil jsem potrebu zbavit se sveho naboje, ale neslo to. Stimulace vzdy povolila ve chvili, kdy slo do tuheho. Chtel jsem si na penis sahnout, ale obaval jsem se pripadneho trestu. Uz z drivejska jsem vedel, ze tato dama nezertuje. Presto jsem to po nekolika dalsich minutach nevydrzel a pokusil se konecne se udelat. Ma ruka se jeste nestacila ani dotknout penisu a ja v ni ucitil hroznou bolest od prudke kontrakce svalu, ktere dostaly obrovsky elektricky impuls. Bezprostredne po nem se mi ruka podivne zkroutila. Citil jsem, ze vsechny svaly na ni jsou trvale napjaty. Podle toho, ktery sval byl silnejsi, na tu stranu se ruka ohla. Neco podobneho znate jedine snad ze zachvatu epileptiku. Po par sekundach mi rukou projel dalsi bolestivy impuls. Ma vladkyne, jak jsem ji zacal v duchu nazyvat, mi to vysvetlila. „To je soucast trestu. Dostanes sok, kdyz pritahnes ruku k telu a pak kazde tri sekundy dalsi, dokud ji zase neoddalis. A aby to nebylo tak snadne, jsou mezitim svaly stale stimulovany tak, aby zustaly zkroucene u tela. K jejich navratu musis pouzit mnohem vice snahy, nebot rozkazy z tveho mozku se hadaji s rozkazy z naramku. Protoze se muze stat, ze po par socich ztratis naprosto kontrolu nad svymi svaly, prejde system po jedne minute do jineho rezimu. Bude ti davat slabsi soky ale mnohem casteji. Je pak velmi zajimave sledovat, jak bojuje mozek s telem, ktere odmita poslouchat. Ted uz vis vse potrebne, takze te mohu nechat samotneho, aby sis uzil. Neboj se, ja se jeste vratim.“ S temito slovy mne opustila. Kdyz se konecne vratila, byl jsem skutecne blizko silenstvi. Konecne ukoncila tyrani meho penisu. Pak rekla, ze pro dnesek toho bylo dost. Do zitrka si smim odpocinout, ale neni mi dovoleno opustit mou komoru. Pak mne opustila a ja ji toho dne jiz nevidel. Protoze muj pokoj nemel dvere, zajimalo mne, jak je zajisteno, abych svou mistnost neopustil. Prisel jsem ke vchodu a zkusil dat ven ruku. Cele me telo se nahle zkroutilo v kreci, ktera polevila ihned pote, co jsem stahl ruku zpet. Uvedomil jsem si, ze kdybych vybehl ven, kroutil bych se ted v bolestech na chodbe a nemohl se jich zbavit, protoze bych nebyl schopen se vratit zpet do mistnosti. Velmi dobre vymyslene. Druhy den jsem byl probuzen kopancem. Ma vladkyne stala nade mnou a poroucela. „Vstan a pojd za mnou.“ Velmi opatrne jsem nejprve vystrcil pres vychod opet jen ruku. Kdyz se nic nedelo, tak jsem odvazne vykrocil ven. Tento muj test nemohl ujit jeji pozornosti. Zdalo se, ze neco podobneho ocekavala. Presto jsem vycitil, ze ji me chovani pobavilo, ikdyz navenek nedala nic znat. Zrejme me sledovala kamerou. Zavedla mne do velke mistnosti, kde pro mne bylo pripravene jidlo. Kdyz jsem ho snedl, porucila mi lehnout si na luzko, jake vetsinou byva v lekarskych oddelenich na velkych galaktickych lodich. Takova luzka jsou schopna merit snad veskere telesne a dokonce i psychicke stavy pacienta. Ucitil jsem simrani po celem tele. Pochopil jsem, ze se provadi snimani me fyzikalni struktury. Pak se mi pred ocima zacaly stridat ruzne obrazy a v usich znely rozmanite zvuky. Luzko nyni merilo me psychicke schopnosti a charakter me osobnosti. Pripadal jsem si, jako by mi nekdo nahlizel do hlavy a cetl mi myslenky. Chtel jsem utect, ale telo mne neposlouchalo. Naramky bylo opet v cinosti a ja musel lezet. Byl to nejhroznejsi zazitek, jaky jsem dosud zazil. Byl jsem znasilnen nejen telesne, ale i myslenkove. Fakt, ze mne ta zena ovlada jako loutku, na mne pusobil velmi depresivne. Pritom ale ve mne paradoxne vzbuzoval i docela prijemny pocit. Byl jsem z toho zmaten. Kdyz bylo scanovani konecne hotovo, pronesla obdivne: „Skvely kousek.“ O tom, ze tato pochvala patrila mne, nebylo pochyb. Pak mi pichla nejakou injekci a ja ztratil vedomi. Kdyz jsem se probral, byl jsem velmi unaven. Vsimla si meho procitnuti a ihned mi vysvetlila, co se se mnou delo. „Na zaklade tveho intelektu a povahovych rysu jsem nechala modelovat nekolik postupu tveho vycviku. Z nich pak byly vytvoreny zkracene algoritmy a ve slabe hypnoze aplikovany. Pak jsem zmerila vysledky jednotlivych verzi a vybrala ten nejvhodnejsi. Dnes budes mit zbytek dne volno, aby ses mohl zregenerovat. Od zitrka pak zacne tva vychova.“ Po techto slovech mi pichla dalsi injekci a ja opet upadnul do spanku. Nasledujici den mne vzbudila velice brzy s tim, ze nas ceka hodne prace. Okolo hlavy mi pripjala celenku, ve ktere jsem poznal snimac mozkovych funkci. Chtela mit naprosty prehled o tom, co prave prozivam a jak se mi to libi. „Nejdrive se musis naucit premahat sam sebe. Kdyz ti tva pani poruci, aby sis treba zlomil vaz, musis to udelat. Tvym ukolem neni o rozkazech premyslet, ale plnit je. Na oplatku za tvou poslusnost te bude mit tva pani rada a nebude mit duvod te trestat, jedine snad pro sve poteseni. A ja te naucim, aby to bylo i tve poteseni. Muj vychovny kurz z tebe udela oddaneho sluhu, jehoz nejvetsi potechou bude slouzit sve majitelce k jeji plne spokojenosti. Musis sve pani plne duverovat, protoze ani ona ti nechce ublizit. Chces vedet proc? Jednoduse proto, ze ceny otroku jsou prilis vysoke nez aby mohli byt niceni jen pro kratkou chvili zabavy. Nesnaz se toho ale zneuzit, protoze kdyz s tebou bude hodne nespokojena, stejne si bude muset poridit noveho otroka a co myslis, ze by pak bylo s tebou?“ Po teto reci se mi konecne udelalo jasno. Byl jsem unesen moderni lovkyni otroku. Prede mnou stala krotitelka muzu a snad i zen? Nikdy jsem neslysel o tom, ze by nekdo za poslednich tri sta let vlastnil cloveka. Zrejme porizeni takove hracky musi byt skutecne velmi nakladne, takze si to muze dovolit jen nekolik velmi movitych lidi. No a ti se s tim na verejnosti asi prilis nechlubi. Tahle prace ji musi ohromne vynaset, kdyz si muze dovolit takhle vybavenou kosmickou lod, za kterou by se nemusela stydet ani nase Galakticka armada ci policie. Kde k sakru vubec jsou, kdyz je ted potrebuju? Je mozne, ze by o tomto druhu obchodu nikdo nevedel? Nejspise bude chranen temi nejmocnejsimi, protoze preci jedine oni mohou byt zakazniky. Z uvah mne vytrhnul hlas me vychovatelky. „Zda se, ze jsi uz vse pochopil, takze se dejme do prace. Nemam casu nazbyt. Nejsi totiz jediny v me peci. Roznoz a vzpaz ruce. Ja te budu mrskat bicem a ty se ani nehnes. Pokud ano, bude nasledovat trest.“ Sotva jsem se postavil do pozice, jak mi porucila, jiz na mne dopadla prvni rana. Vykrikl jsem bolesti i prekvapenim. Pak nasledovaly dalsi rany. Pri asi desate jsem to jiz nevydrzel a pokusil se dalsi rane vyhnout. Krotitelka zadala nejaky povel na svem komunikatoru a ja ucitil v rozkroku nepredstavitelnou bolest. Klesl jsem na kolena a ohnul se bolesti. Rukama jsem se snazil chranit si prirozeni. Zdalo se mi, jakoby se nekdo stridave pokousel utrhnout mi koule i s curakem, a pak je zase pro zmenu zarazit zpet hluboko do meho tela. Bylo to hrozne. Kdyz to po nekonecne dlouhe dobe konecne prestalo, uslysel jsem svou pani. „Varovala jsem te. Ted se postav a budeme pokracovat.“ Ve velkych obavach, aby trest opet nezopakovala, jsem ihned poslechl. Dostal jsem jeste asi dvacet ran, pri kterych jsem se ze strachu skutecne nepohnul snad ani o centimetr. Pak ke mne pristoupila a na hlavu mi misto celenky nasadila prilbu. Byla to multimedialni helma, ktera umoznovala stereo prijem obrazu i zvuku. Ze sluchatek jsem slysel rozkaz, ze se mam predklonit a zustat tak, dokud nedostanu dalsi povel. Pochopitelne bych byl opet potrestan, pokud bych prikaz porusil. Pak se mi pred zraky zacaly mihat nejake obrazce a do usi se mi nevtirave linuly nejake zvuky. Vymyvani mozku! Ta bestie nechce nechat nic nahode. Nejen ze se mne snazi prevychovat metodami jako ve stredoveku, ale navic se snazi preprogramovat muj mozek za pomoci nejmodernejsi techniky. Slysel jsem, ze s necim podobnym delali pokusy pri leceni mentalnich poruch a melo to docela dobre vysledky. Jenze co mam delat? Kdyz se pokusim sundat si helmu, budu potrestan a stejne mi ji zase nasadi. Musim to nejak vydrzet a snazit se odolat vlivu, ktery to na mne ma. Kdyz jsem konecne zase uslysel svou pani, jak mi prikazuje zmenit pozici, byl jsem ji vdecny, ze mne konecne vysvobodila. Uz mne hrozne bolela zada, jak jsem byl stale ohnuty. Pak mi sundala helmu a opet nasadila celenku. Chvili studovala vysledky predchozi seance a pak se na mne spokojene usmala. To bylo snad poprve, co jsem ji videl se usmat. Ach, jak mela krasny usmev. „Delas velke pokroky, takze muzeme postoupit do dalsiho stadia. Pln me rozkazy, jako by jsi byl pes.“ Pak mne prohanela skutecne jako psa. Musel jsem podle jejich povelu behat po ctyrech, skakat, panackovat, aportovat pohozeny bic a stekat. Vypadala docela spokojene a ja byl stastny, ze je se mnou spokojena. Za odmenu jsem dostal do misky na zem jidlo. Pak mne pochvalila, polaskala jako skutecneho psa za usima a ja ji smel oliznout boty. Potom mne na obojku odvedla zpet do me cely bez dveri. Tam mi porucila, ze si mam lehnout a lezet, dokud pro mne zase neprijde. Protoze jsem byl po trenovani docela unaven, rychle jsem usnul. Probudila mne lehkym stouchnutim spickou boty. Opet mne odvedla do vycvikove haly. Zopakovala vyprask stejne jako predchozi den, jen s tim rozdilem, ze jsem musel za kazdou ranu podekovat. Toho dne jsem se jiz ovladl a celou dobu stal jako skala. Pak mi opet nasadila audiovizualni helmu a nechala v predklonu stat a vymyvat mozek. Take psi vycvik probihal podobne jako pri predchazejici lekci. Pak mne opet odvedla do me komory. Stejny scenar zopakovala jeste nekolikrat, pricemz postupne pridavala na obtiznosti a tvrdosti. Az jednoho dne nahle prisla zmena. Pote, co mne dovedla do vycvikove mistnosti, misto vyprasku mi porucila sednout si na zidli k ovladacimu pultu. Vysvetlila mi funkci nekolika tlacitek a knofliku. Mym ukolem bylo demostrovat mou oddanost tim, ze budu sam sebe tyrat. Mel jsem se mucit co jen nejvice dovedu a vydrzim. Bylo to hrozne, daval jsem si takovou intenzitu soku, ze jsem malem upadal do bezvedomi. A to jen proto, abych se jimi zalibil. Kdyz mi konecne dovolila skoncit, nebyl jsem schopen se ani postavit. Pichla mi nejakou posilujici injekci a pak zcela lehce jakobych vazil jen deset kilogramu, mne odnesla v naruci zpet do me cely. Citil jsem k ni ohromnou vdecnost a lasku a zdalo se mi, ze i ja jsem se ji zalibil. Pripadal jsem si jako male dite ve starostlive peci sve matky. Dalsi lekce byla opet jina. Ma pani mi vysvetlila, ze jednou z hlavnich povinosti otroka je byt vzdy sve pani pripraven vyhovet. A ze jednim z pozadavku muze byt i sexualni ukojeni. Proto nasledujici lekce budou zamereny zejmena na tuto oblast. Musel jsem natrenovat, jak dosahnout erekce bez manualni stimulace jen na pouhy povel a v co nejkratsi dobe. K nacviku byly opet pouzity metody vyuzivajici jak helmy tak i soku. Po nekolika dnech jsem i toto zvladal velice dobre. Ma pani byla opet velice spokojena a davala to najevo. Pak nasledovala prakticka cast. Muj penis se musel na rozkaz postavit a ja jim pak musel svou pani obstastnovat tak dlouho, dokud nebyla naprosto uspokojena. Jeji vydrz byla primo umerna jeji vysce. Sam jsem pritom vyvrcholit nesmel, protoze hrozil pokles me dalsi vykonosti. To bylo zajisteno mym kovovym „straznym“, ktery nevim jak, ale dovedl ejakulaci zabranit. Svou krotitelku jsem musel uspokojovat vsemi moznymi zpusoby, od oralniho pres koitalni az po analni. Naucila mne pritom tolik novych technik, ze bych v zivote neveril, ze jich tolik vubec muze existovat, natoz aby je pak znal jeden clovek. Mnoho nasledujicich dnu ci snad dokonce tydnu se pak stridaly ruzne vychovne metody a nacviky. Byl jsem trenovan a tyran. Pouzila na mne snad vsechno, co znala. Bila mne, svazovala na dlouhe hodiny v polohach, ktere byly krajne neprijemne, dusila a mucila pomoci soku, ponizovala a nutila mne delat cokoliv ji napadlo. Ale take mne chlacholila, osetrovala rany a nekdy, kdyz se mou byla velmi spokojena, tak mne i pohladila. Vznikal mezi nami velmi podivny vztah. Rekl bych, ze to byla urcita forma lasky v te nejzivelnejsi podobe. Jednou, kdyz jsem byl opet priveden do vycvikove mistnosti, byl jsem nahle naprosto zdesen. Mistnost byla plna zidli, na kterych sedely zeny. Zvedave si mne prohlizely a ja se stydlive krcil ke sve pani a hledal u ni ochranu. Plne jsem si opet uvedomoval svou nahotu, na kterou jsem behem nekolika predchozich tydnu naprosto zapomnel. Ma pani mi zacala davat obvykle prikazy. Ja musel pred vsemi temi zenami dokazovat, jak jsem sve pani oddan a jak ji umim poslouchat. Tyrala mne a ponizovala, zesmesnovala a mucila. Presto jsem bezchybne plnil vsechny jeji rozkazy. Kdyz se zdalo, ze je s mym vykonem spokojena, vsechny zeny se nahle rozplynuly a zustala zde jen krotitelka. Pochopil jsem, ze to byla jen dalsi lekce a snad i test. Vsechny ty postavy zde byly holograficke projekce vytvorene pocitacem. Bylo by mi to vsak jedno, i kdyby to byli skutecni lide. Splnil jsem ocekavani sve pani, a to bylo pro mne nejdulezitejsi. A ona byla rada, ze jsem ji nezklamal. Nasledujiciho dne mne opet polozila na vysetrovaci luzko a dlouhou dobu mne prohlizela. Promitala mi spousty obrazku a zvuku a merila me odezvy. Kdyz skoncila, smutne mi rekla, ze muj vycvik je u konce. Po dlouhe odmlce dodala, ze zitra pristaneme u jedne zakladny, kde se bude v nasledujicich dnech konat burza otroku. Spolu se mnou tam nabidne jeste dalsi dva otroky a dve otrokyne, jejichz vychova je jiz take ukoncena. V tu chvili mne zalila ohromna vlna smutku a na tvar mi vyhrkly slzy. Tato reakce ji nemohla ujit, nechala ji vsak bez povsimnuti. Celou noc jsem proplakal. Teprve nyni jsem si plne uvedomil, ze neplacu proto, ze budu prodan nejake krute bohate domine, ale proto, ze se budu muset odloucit od sve vychovatelky, ke ktere jsem za tu dobu velice prilnul. Jak hrozne bych si pral u ni zustat. Rozlouceni s ni bude tou nejhorsi chvili, jakou jsem kdy na teto lodi prozil. Druhy den jsem byl spolu s ostatnimi otroky odveden do teleportacni mistnosti. Nase vychovatelka k nam pronesla rec o tom, abychom nikdy nezapomneli, ze musime byt poslusni svych novych vlastniku a pripomnela nam nase povinosti otroku. Vsichni jsme ji pak naposledy smeli polibit jeji botu a pak se postavili na teleportacni mista. Podival jsem se na ni a nase pohledy se stretly. Uvedomil jsem si, ze ji vidim asi naposledy ve svem zivote. Prestoze jsem se ze vsech sil premahal, nedokazal jsem potlacit sve slzy. Jeji ruka sjela k ovladacimu panelu a zacala mackat tlacitka. Citil jsem, jak se vzduch zachvel pri dematerializaci nasich tel a… Jenze co to, ja byl stale na miste, nikam jsem nezmizel. Prekvapene jsem se rozhlizel. Ostatni otroci se mezitim jiz urcite zhmotnovali v klecich na otrokarske burze a jen ja zustal na lodi. Pohledl jsem na krotitelku a videl jeji opet usmevavou tvar. Usmal jsem se take. Ani ona se mne nechtela vzdat. „K noze!“ Zavolala na mne a ja k ni ihned radostne po ctyrech pribehl. Pak dodala: „Vychovala jsem jiz desitky otroku pro druhe, tak si snad jednoho muzu nechat i pro svou potrebu, ne? Byl jsi ten nejzajimavejsi a nejlepsi kousek, jaky jsem kdy ulovila. Jsem zvedava, co se vsechno s tebou da jeste dokazat.“ A to byl prvni z mych nadchazejicich stastnych dnu u me milovane krotitelky.

ŠpatnýÚjdeDobrýZajímavýSuper Celkem 17 hlasů
Loading...

Komentáře* Takto označené položky jsou povinné

TOPlist