Několik dní se nic neděje. Ani si mě nevšimneš. Nevím, co si mám o tom myslet. Nevím, jak popsat pocity, které z toho mám. Je to k zbláznění.
Konečně! Email od šéfa.
„Zítra si na sebe vezmeš halenku, sukni a tělové punčocháče. Podprsenku mít můžeš, kalhotky nikoliv. Přijď přesně v 17h.“
Druhý den nastoupím do práce v nařízeném úboru. Celý den nemyslím na nic jiného než na pátou hodinu. Trochu se bojím toho, co mě čeká, ale zároveň se těším. Ten čas vůbec neutíká, je to jak naschvál. Nakonec, po té nekonečné době, se ale dočkám, 16:59, zvedám se a jdu k tvé kanceláři. Klepu. Nic se neozývá, ale najednou se dveře otevírají. „Jen pojď dál, už tě čekám. Jsi přesná.“
Stojím uprostřed místnosti, obcházíš a prohlížíš si mě. Stojíš za mnou, začínáš mě líbat na krku a rukama mi sjedeš na prsa, začneš mi je mačkat, jednou vjedeš do výstřihu, druhou trhneš s halenkou tak, aby se rozepnuly knoflíky, a vyndáš mi obě prsa ven. Otočíš si mě čelem k sobě, držíš mě pevně kolem pasu a pomalu se společně přesouváme ke stolu. Posadíš mě na něj a stoupneš si mezi má stehna a tlačíš se mi do klína. Cítím jak si v kalhotách tvrdý a neubráním se myšlence na to, jak si ve mně. Stále mě líbáš, ale já ti uhýbám, protože jsem už vzrušená a nutí mě to vzdychat, ale ty mě chytneš ; za čelist a řekneš: „drž, chci tě líbat, tak tě budu líbat“.
Pak přestaneš a poručíš, ať jdu do skříňky a otevřu ten vrchní šuplík, že tam pro mě něco je. Když otevřu, není tam nic jiného než Venušiny kuličky. „Tak a teď si zas vylez na stůl na všechny čtyři jako minule.“ Udělám to, ale jsem stále oblečená. Vyhrneš mi sukni a roztrhneš mi punčocháče přesně tam, kde je třeba a pomalu mi tam zasuneš jeden prst. Stáhnu ji, úplně ti kundičkou objímám tvůj prst. Vysuneš ho a zase vsuneš. To párkrát opakuješ. Jsem strašně moc mokrá a i pouze tvůj prst mi způsobuje neskutečnou rozkoš. Vyndáš ho a snažíš se mi tam vsunout kuličky, ale asi jsem nervózní a moc to nejde, až po chvilce se to podaří. Pak pokyneš, ať se otočím k tobě a vyndám ti ptáka z kalhot a začnu si s ním hrát. Jak klečím na stole tak se musím hodně předklonit, ale je mi to jedno, hrozně se na něj těším. Rozepínám knoflíček a zip, napřed ho olíznu přes trenky a pak ho přes ně vezmu i do pusy. Cítíš to teplo, ale přitom ho v mé puse vlastně ještě nemáš. Je sám od sebe krásně tvrdý. Stáhnu trenky. Pomalu ho olizuji, pak vsaju žalud do pusy. Pak ho vezmu do pusy celého a začnu tě sát. Chytneš mě za vlasy a začneš si sám určovat tempo. Kuličky mě uvnitř dráždí a přistihnu se zas při myšlence, že bych strašně chtěla, abys je vyndal a ojel mě sám. Po chvilce mě zatáhneš za vlasy od svého ptáka tak, abych se posadila do kleku s roztaženými ste hny od sebe. Líbáš mě a přitom mě dráždíš prsty na klitorisu a občas mi zajedeš dovnitř. Vzrušením bych potřebovala nejvíc křičet, ale tvé polibky mi to nedovolují. Přestaneš. „Lehni si na záda a hlavu zakloň přes okraj stolu“ a už mi ho vrážíš až do krku. Jeden dlouhý plynulý pohyb a pak nic, ani se v mé puse nehneš, jen mi ho necháváš hluboko v krku, rozepínáš mi zbylé knoflíky na košili, prsa mi stále koukají ven z podprsenky, začneš mi mačkat bradavky, něžně pak hruběji a pomalu začneš přirážet do mé pusy. Rukama mi roztáhneš nohy do maxima a hladíš mě lehce po kundičce, což mě dohání k šílenství. Proč tak jemně? Ach jo? Ať mě už opíchá! Místo toho ho vyndáš z mé pusy a pomůžeš mi se posadit, řekneš, že jsi spokojen, ale pro dnešek to stačí. Nechápu, dyť se ani neudělal. Zřejmě pochopil, na co se sama sebe ptám a tak řekl: „Nemůžeme si dopřát přece všechno hned. Když to takhle půjde dál, určitě si zasloužíš, abych se ti udělal do pusy a i něco dalšího…“. Vyndáš mi kuličky, které si tam necháš.
Když odcházím, tak ještě dodáš: „A v příštích dnech nenos spodní prádlo, dokud ti to zas nedovolím“.