Marii bylo 21 let, byla menší postavy, ani hubená, ani tlustá, prostě tak trochu normální. Pracovala jako dělnice v dílně asi sedm kilometrů od svého bydliště, kde bydlela se svou matkou. Do práce jezdila každé ráno autobusem a vracela se vždy po práci zase autobusem a asi tak kolem čtvrté byla doma. To všechno běželo už třetí rok a zdálo se, že nic nemůže ten běh změnit. Až jednou na podzim.
Ten den – bylo to v pátek – se Marie v práci zdržela a ujel jí poslední autobus. Co jí zbývalo jiného, zavolala mobilem matce, aby neměla strach a rozhodla se, že vyrazí domů pěšky a cestu si zkrátí přes les. Během hodiny by mohla být doma. Krátce za vesnicí, kde pracovala, odbočila po cestě do lesa a po lesní pěšině pospíchala směr domov. Jen velmi pomalu se smrákalo a na cestu tedy dobře viděla. Šla po pěšině asi pět minut, když zaslechla silné prasknutí větve, zastavila se tedy a naslouchala. Bylo ticho a tak šla dál, o chvilku později však uslyšela stejný zvuk. Zase se zastavila, zase ticho a tak šla dál. Když se to opakovalo potřetí, zrychlila krok a začala utíkat po pěšině. Teď to však uslyšela znovu, někdo se prodíral lesíkem a ten zvuk se k ní blížil. Zrychlila svůj běh ještě víc, ale přesto se kroky přibližovaly, ačkoliv nikoho neviděla. Marie se stále více na svém útěku dostávala do hloubi lesa. Asi po minutě se zastavila, myslela si, že už nic neslyší, opřela o strom a zrychleně dýchala. Pak se ale rozeběhla dál a zase za chvilku se potřebovala vydýchat. To už však opřená o strom uslyšela praskání skoro vedle sebe a uviděla asi pětadvacetiletého muže, vzdáleného od ní tak pět metrů. Marie vyjekla a rozeběhla se honem dál. Teď věděla, že je v podstatně horší situaci.
A taky ano, během chvilky jí onen muž dohonil a strhl jí za ruku na zem. Marie se snažila bránit ze všech sil – věděla, co jí hrozí, ale síle muže o hlavu vyššího nemohla odolat. Ten jí stále držel povalenou na zemi a snažil se z ní svléknout veškeré oblečení. Neměl to vůbec jednoduché, Marie se bránila, ale postupně přišla o svetr, brzy neodolaly ani knoflíky její košile ani její podprsenka. To už mohl násilník spatřit její ňadra – docela pěkná, ni malá, ani velká. Když se snažil svléknout z jejího těla i košili, Marie se mu vysmekla a dala se zase na útěk bez ohledu na to, že v roztržené košili se jí při běhu houpala její ňadra.
Její snaha byla však marná, netrvalo dlouho a zase jí muž doháněl. Marie dokonce zakopla, a když zvedla hlavu, viděla ho stát nad sebou. Zase se k ní sklonil a teď se snažil rozepnout její džíny, pod kterými měla Marie už jen černé kalhotky. Bránila se mu dál, muž se neudržel, když se ho snažila kopnout mezi nohy a tak za to dostala několik facek, aby se uklidnila. Její obrana slábla a brzy Marie byla bez kalhot jen ve zbytku košile a kalhotkách. Přitiskl jí tělem k zemi a rukou jí zajel za kalhotky. Dotek jeho velké ruky v klíně – to Marii opět vyburcovalo, ale byla to jen chvilka její marné obrany a brzy přišla jak o zbytek košile, tak i o kalhotky a zůstala na zemi ležet zcela nahá. Znovu se pokusila o útěk, ale marně. Místo, kde by jí někdo mohl zachránit, bylo daleko a tak po několika krocích rezignovala. To už opět u ní stál onen muž, sklonil se k ní, chytil jí za hlavu a přitiskl svá ústa na její. Cítila, jak jí jazykem drsně vniká do úst a snaží se dráždit jejich vnitřek. Ještě naposledy se pokusila mu vytrhnout své oblečení, ale její pokus o útěk skončil po třech krocích, kdy jí strhnul za nohu na zem.
Přilehl jí tělem k zemi a začal jezdit rukama Marii po jejím nahém těle. Nejprve po ňadrech, která docela neurvale mačkal a ta zčervenala. Marie věděla, že bojuje o všechno a bránila se, zmítala se, ale brzy muž přestal hníst ňadra a ona ucítila ve svém nahém klíně zase jeho ruku, jak jí vniká prstem do kundičky. Nutno říct, že Marie už pannou nebyla, ale takhle se dosud k ní nikdo nechoval. Muž ´brzy zajel prstem hlouběji, a když nenarazil na blánu, uslyšela Marie: „Co se, krávo, bráníš, když už nejsi panna!“ Přitom se snažil Marii líbat a zároveň se druhou rukou zase věnoval jejím nahým kozám. Marie si všimla teprve teď, že jsou na nějakém paloučku, kam z cesty vůbec nebylo vidět a její naděje, že se někdo objeví, byla minimální. Muž přestal hmatat po jejím těle a začal si rozepínat nejprve pásek kalhot a pak rukou do nich zajel. Netrvalo dlouho a Marie mohla uvidět konečně jeho penis, který vylovil ven a byl o dost větší než jejích dvou dosavadních partnerů. Cítila, jak jí násilím roztahuje nohy, jak si mezi ně kleká, jak se jeho nahé tělo dotýká jejího. To už na okraji své kundičky ucítila hrot jeho vztyčeného čuráka a vnímala, jak jí roztahuje její sevřené pysky a začíná do ní přirážet. Marie už byla smířená se svým osudem, zůstala pasivně ležet, přestala se bránit a jen vnímala přírazy jeho těla a vnikání jeho ocasu do svého klína. Muž jí přitom chvíli jezdil rukou po ňadrech, ale brzy ho takový způsob šukání s prknem omrzel a přistoupil k dalšímu kolu.
Zvedl Marii za vlasy do pokleku a přiblížil se se svým čurákem k jejím ústům. Něco takového Marie dosud nedělala, neboť u svých předchozích partnerů se dostala jen k honění ocasu a to dobrovolně – bez násilí. Muž jí donutil, aby otevřela ústa a už ho měla na kraji a když jí dále držel za hlavu, snažil se jí ho zasunout hlouběji do pusy. Marie se snažila muže rukama odstrčit, ale byl to marné. Z toho, jak jí zarval ocas do pusy, se jí zvedal žaludek, ale muž na to nedbal a brzy jí se svým ocasem do pusy začal přirážet jako do kundy. Předkožku žaludu měl přetaženou, žalud celý fialový a neustále jí ho vrážel do úst a nedbal na její obranu. Trýznil jí takhle asi tři minuty, ale pak nečekaně přestal a kupodivu se jí ani do pusinky nevystříkal.
Nastalo další kolo Mariina zneuctění. Muž Marii přinutil, aby si klekla na všechny čtyři, vysadila na něj prdelku i kundičku, jejíž pysky – téměř bez chloupků – byly krásně mezi Mariinými nohami vidět. Jeho mohutný ocas, který ještě předchozím laskáním v Mariiných ústech nabyl na objemu, se blížil k pyskům její minimálně zarostlé kundy, rozevřel je od sebe a znovu se do ní zabořil. Muž klečel na kolenou za Marií, držel jí oběma rukama za boky a začal do ní rytmicky přirážet ocasem. Marie opět rezignovaně přijímala jeho přírazy a její kozičky se jí houpaly v rytmu jeho přírazů. Po chvilce ucítila Marie na svém zadečku plesknutí a vzápětí další. To se plácáním na její zadek vzrušoval onen muž a když přitvrdil v úderech, Marie se neudržela a po každé ráně vykřikla. Muž jí šukal jako mašina a Marie jednak slyšela a cítila, jak jeho kulky pleskají o její zadek i jak jí jeho čurák roztahuje její kundu jako dosud žádný. I když jí to bylo nepříjemné, po dvou minutách začala cítit jistou míru rozkoše i to, že v klíně vlhne a mužův ocas lépe klouže její kundou. Zpozoroval to ale i on a Marie uslyšela, jak se tiše říká: „Tak už maže, potvora, už se jí to začíná líbit a tolik se tomu bránila.“. Marie se však se zaťatými zuby bránila dát najevo, že se jí to začíná to jeho násilí líbit. Její prdelka už byla červená od jeho plácání, když cítila jak se pohyb ocasu v jej kundičce zrychluje.
Věděla, co to znamená a čekala, že to nebude trvat dlouho a nastříká to do ní. Pokusila se ho od toho odradit: „Ne, nechci to do mne nastříkat, nechci!“, ale upřímně řečeno, moc v to Marie nedoufala. Ovšem stal se asi malý zázrak. Když cítila zvětšování se jeho ocasu, což svědčilo o blížícím výstřiku, překvapivě z ní s ocasem vyjel a Marie cítila, jak na její záda a prdelku dopadají žhavé kapky jeho semene a jak si muž otírá o její vysazenou prdelku svůj ohon. Tohle překvapení bylo však nahrazeno dalším ponížením – muž se opět před ní postavil a se slovy: „Teď mi ho ještě olížeš,“ znovu jí zabořil do úst svůj mokry penis a ona mu ho musel opět olízat od jeho semene i od své šťávy – zase něco, co nikdy nikomu nedělala. Pak už se k ní muž obrátil a s ironií v hlase prohlásil: „Tak vidíš, kobylko, užila sis se mnou a nemusela jsi se tak bránit, možná bychom si užili ještě více a tobě by se t líbilo ještě víc.“ Pak ale Marii přivázal nahou provazem ke nejbližšímu stromu – ne tak pevně, aby se nemohla osvobodit a zmizel.
Marii trvalo snad deset minut než se dostala z pout, dalších deset minut hledala svoje svršky a oblékala se i když některé věci se nedaly skoro použít. Pak vyrazila dál lesem domů, kam dorazila asi za hodinku. Matce všechno, co zažila, vyprávěla a ta překvapená naslouchala, co její dcera dnes na paloučku v lesíčku zažila. Ani jedna z nich netušila, co na ně čeká v noci.